Přírodní památka PivovařiskaZákladní údaje: Přírodní památka Pivovařiska představuje mokřadní louky i sušší pastviny v nivě potoka Štěpková. Nachází se v Hostýnských vrších asi 1,5 km západně od vrcholu Chléviska (641 m n. m.) v nadmořské výšce 460 až 485 m n. m., mezi obcemi Liptál a Hošťálková. Katastrální území Liptál, Hošťálková. Vyhlášeno nařízením č. 18/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 18. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2044. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 2,6391 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 3,2848 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Pestrá společenstva mokřadů i suchých pastvin v okolí přirozeně meandrujícího potoka s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří sedimenty račanské jednotky magurského flyše. Převažují vápnité jílovce a v menší míře glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství. Údolí potoka vyplňují kvartérní naplaveniny - štěrky překryté nivními hlínami. Půdními typy jsou na svazích kambizem typická a v nivě potoka fluvizem pseudoglejová. Ve svahu nad potokem se nachází menší luční pěnovcové prameniště. Flóra a vegetace: V nivě potoka se nacházejí rostlinná společenstva svazu Calthion, na svazích nad potokem vegetace pramenišť svazů Caricion fuscae a Caricion davallianae. Na těchto silně podmáčených místech se nachází bohatá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a další vlhkomilné druhy, např. bařička bahenní (Triglochin palustris), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), tolije bahenní (Parnassia palustris) a vzácný mech rokyt luční (Hypnum pratense). Na sušších místech jsou vyvinuta travinobylinná společenstva přepásaných luk svazu Cynosurion a krátkostébelných pastvin svazu Violion caninae s několika druhy vstavačovitých. Roste zde např. hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). Teplomilné a suchomilné prvky představuje kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a vzácný kozlík ukrajinský chlumní (Valeriana stolonifera subsp. angustifolia), který je v současnosti znám na Vsetínsku pouze z této lokality.
Z lesních porostů je v přírodní památce Pivovařiska zastoupena kolem břehů potoka olšina a ve východní části dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. V bylinném patru lze najít např. hrachor jarní (Lathyrus vernus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a další. Fauna: Vyskytuje se zde typická karpatská fauna. Z obojživelníků byl na lokalitě zjištěn mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z obratlovců jsou nejlépe prozkoumáni ptáci, kolem potoka se vyskytuje skorec vodní (Cinclus cinclus), v lesních lemech např. budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), v okolních lesích pak čáp černý (Ciconia nigra), kos horský (Turdus torquatus), krkavec velký (Corvus corax) a další běžnější druhy. V polovině 90. let 20. stol. zde byla nalezena poměrně početná populace zavlečeného mediteránního druhu hlemýždě kropenatého (Cornu aspersum), který však nepřežil tuhou zimu v roce 1996 až 1997. Lesnictví: V chráněném území se nacházejí celkem tři typy lesních porostů. Olšina podél meandrujícího potoka je ponechána přirozenému vývoji, plošně malá dubohabřina náleží k asociaci Carici pilosae-Carpinetum. V nivě potoka byla v nedávné minulosti vysázena smrková monokultura, u které je žádoucí její přeměna na porost s přirozenou druhovou skladbou. V ochranném pásmu jsou hospodářské, převážně smrkové monokultury. Management, ohrožení: Luční porosty jsou pravidelně jednou za rok koseny, mokřadní louky stačí kosit v dvouletém cyklu, pokud možno ručně. Je třeba také šetrně udržovat mělké stružky v nivě potoka, kolem nichž se vyskytují některé druhy vegetace s nezapojeným porostem. Určité ohrožení představuje i turistický ruch, chráněným územím totiž prochází asfaltová komunikace se značenou turistikou a naučnou stezkou a cyklotrasou. V blízkém okolí jsou rekreační chatky i trvale obývané hospodářské usedlosti. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. – Ms., diplomová práce; depon. in: PřF UP, Olomouc. Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17-27. Dančák, M. (1997–2000): Botanické průzkumy ve stávajících a navrhovaných zvláště chráněných územích včetně fytocenologie (lokality Pivovařiska, Zbrankova stráň, Hološín, Vršky, Kateřinice, Kobelné, Louky nad Dlouhým v Janové, Trojúhelník a Nepřejov u Vsetína, U Matějů v Semetíně, Nad Juříčkovým mlýnem, Stráň u Leskovce, PP Ježůvka a okolí, Snož u Velkého Skalníku, Peciválka). – Ms, 45 s.. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Hájková, P. et Hájek, M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287. Hofírková, E. (2023): Rozšíření řepíčku řepíkovitého (Aremonia agrimonoides) v České republice. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Kučerová, M. (2022): Výskyt, ekologické vazby a ochrana hlavinky horské v okrese Vsetín. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. Lacina, D. (2013): Plán péče o přírodní památku Pivovařiska na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Lacina, D. (2023): Plán péče o přírodní památku Pivovařiska na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Mlýnek, D. (2018): Rozšíření a ochrana řepíčku řepíkovitého v České republice. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Náhlíková, T. (2009): Vliv velikosti plochy na výskyt diagnostických druhů slatinných pramenišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D. Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. – Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Spitzer, L. (2020): Průzkum denních motýlů na území PP Pivovařiska (Zlínský kraj). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Svačina, T. (2008): Vyhodnocení rozšíření vstavače bledého a prstnatce bezového na území přírodního parku Hostýnské vrchy. – Ms., ČSPOP (Českomoravské sdružení pro ochranu přírody), 2006-2007, aktualizace 2008. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Tkáčiková, J. (2013): Botanický inventarizační průzkum PP Pivovařiska. – Ms., 11 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp. |
• Aktualizace 17. 9. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |