Přírodní památka Trubiska

Přírodní památka Trubiska (18. 6. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Trubiska (18. 6. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Trubiska představuje mokřad s pěnovcovým prameništěm uprostřed mezofilní louky. Nachází se v Seninecké vrchovině (celek Vizovická vrchovina, podcelek Zlínská vrchovina), na levém břehu stejnojmenného potoka u osady Brhel (mezi potokem a místní komunikací), v nadmořské výšce 440 m n. m., asi 0,8 km jižně od osady Neratov (bus) a 2 km VSV od obce Pozděchov. Katastrální území Pozděchov. Vyhlášeno nařízením Zlínského kraje č. 8/2013, o zřízení přírodní památky Trubiska ze dne 2. 12. 2013. Vyhlášení PP Trubiska bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Pozděchov. Kód lokality ÚSOP: 5827. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,8264 ha, vyhlášené ochranné pásmo 0,3120 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Mokřadní a luční společenstva s bohatým výskytem ohrožených druhů rostlin i živočichů, především vrkoče útlého (Vertigo angustior).

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří flyšové sedimenty paleogenního stáří, které náleží ke zlínskému souvrství račanské jednotky magurského příkrovu. Jedná se o vápnité jílovce a glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (střední eocén – spodní oligocén) na přesmyku s pískovci, slepenci a jílovci újezdských vrstev (střední eocén). Přítomnost vápnitých vrstev v podloží umožnila vznik lučního pěnovcového prameniště se slabým srážením pěnovce. Převažujícím půdním typem je kambizem mesobazická, místy kambizem rankerová, v nivě potoka Trubiska se vytváří glej modální a fluvizem glejová.

PP Trubiska (18. 6. 2009), foto © Z. Podešva   Modrásek očkovaný (Phengaris teleius), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Trubiska (18. 6. 2009)

 

Modrásek očkovaný (Phengaris teleius)

Flóra a vegetace: Na mokřadních a vlhkých loukách v nivě potoka se nachází vegetace vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris s dominantním pcháčem potočním (Cirsium rivulare), větší část plochy pak zaujímají vlhká tužebníková lada asociace Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris, v nichž převažuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). V lučním prameništi a na vlhké louce se nachází bohatá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a další vlhkomilné druhy jako např. mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), bařička bahenní (Triglochin palustris), vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), škarda bahenní (Crepis paludosa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kuklík potoční (Geum rivale), devětsil lékařský (Petasites hybridus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), děhel lesní (Angelica sylvestris), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), přesličky (Equisetum spp.) a několik druhů ostřic (Carex spp.). Mechorosty jsou zastoupeny běžnými druhy, k nimž patří např. károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata) a prutník hvězdovitý (Bryum pseudotriquetrum). Nalezena byla i vzácnější jílovka luční (Breidleria pratensis) a miniaturní mech prchavka pilovitá (Ephemerum serratum).

Vlhká pcháčová louka přechází na svém jižním okraji a v navazujícím ochranném pásmu do mezofilní louky s dominantním bedrníkem velkým (Pimpinella major). Na louce se ojediněle objevuje i vstavač mužský (Orchis mascula), na sušších okrajích je hojný tužebník obecný (Filipendula vulgaris).

Přírodní památka Trubiska (18. 6. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Trubiska (18. 6. 2009)

Fauna: V lučním pěnovcovém prameništi se vyskytuje regionálně velmi významné a bohaté společenstvo měkkýšů s vitální populací drobného plže vrkoče útlého (Vertigo angustior). Nejvzácnějším druhem je zrnovka alpská (Pupilla alpicola), která je v České republice známá pouze z několika izolovaných lokalit. V přírodní památce a v jejím blízkém okolí byl proveden inventarizační průzkum motýlů, z významných druhů se zde vyskytuje např. modrásek očkovaný (Phengaris teleius), modrásek bahenní (Phengaris nausithous), batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi) a kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, ze severu a východu je lemována lesními pozemky s převahou kulturních smrkových porostů.

Přírodní památka Trubiska (18. 6. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Trubiska (18. 6. 2009)

Management, ohrožení: Louka byla v minulosti pravidelně kosena, poté zůstala ležet několik let ladem. Od roku 2004 začala její pravidelnou údržbu provádět ZO ČSOP Valašské Meziříčí, od roku 2007 byla louka sečena 1x ročně v měsíci červenci až srpnu nájemcem. Údržba lokality po jejím vyhlášení spočívá v sečení louky jednou ročně pomocí lehké sekačky a křovinořezu s odklízením biomasy mimo chráněné území. Jako vhodná doba údržby, s ohledem nejen na rostliny z čeledi Orchidaceae, ale i modráska bahenního a očkovaného, se jeví období od poloviny srpna do poloviny září. Tento způsob údržby zajistí i zachování příznivého stavu biotopu pro udržení a posílení populace vrkoče útlého. Určitá rizika přináší také blízkost místní komunikace, je třeba zamezit pojezdům těžké techniky a skládkování dřeva v celém prostoru přírodní památky. Údolím potoka prochází po místní komunikaci zeleně značená turistická stezka kolem přírodních památek Rybník Neratov a Trubiska k loveckému zámečku Trubiska a dále na rozcestí Bařinka, kde se lze napojit na dvě naučné stezky – NS Vařákovy paseky a NS Vizovické vrchy.

Natura 2000: Přírodní památka Trubiska je součástí Evropsky významné lokality Pozděchov (kód CZ0724417) v kategorii PP o celkové rozloze 0,3557 ha. Tato EVL představuje významnou lokalitu vrkoče útlého (Vertigo angustior), který je prioritním druhem soustavy Natura 2000.

Přírodní památka Trubiska - louka v ochranném pásmu (18. 6. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Trubiska – louka v ochranném pásmu (18. 6. 2009)


Literatura:

Bělín, V. (2007): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v nPP Mokřad Trubiska. Ms., depon. in KrÚ Zlín.

Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. Ms., dipl. pr.; depon. in: PřF UP, Olomouc.

Coufal, R. (2020): Pupilla alpicola – zrnovka alpská. – Naturabohemica.cz [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-04-04]. Dostupné z <http://www.naturabohemica.cz/pupilla-alpicola/>.

Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Gutzerová, N. (2016): Zlínské vrchy, Trubiska – přírodní památka a evropsky významná lokalita Pozděchov. Botany.cz [online]. 2016-03-08 [cit. 2016-03-12].
Dostupné z <https://botany.cz/cs/trubiska-pozdechov/>

Hájková, A. et Prymuová, Z. (2011): Příspěvek k rozšíření karpatského druhu kozlíku celolistého (Valeriana simplicifolia) na území severovýchodní Moravy a Slezska. Acta Mus. Beskid., 3: 31-48.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.  

Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2021): Bryologická exkurze do údolí potoka Trubiska. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 10: 39–42.

Kyslingrová, D. (1993–1998): Botanické průzkumy stávajících a navrhovaných ZCHÚ v jižní části okresu Vsetín (lokality Hrádek u Študlova, Střelná, Sucháčkovy paseky, Lačnov, Smolinka, Prlov I, II a III, Trubiska, Meandry Senice). Ms. Dep. in: KÚ Zlín.

Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2019): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVII. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 54: 139-140.

Mikušková, M. (2000): Faunistika a ekologie drobných zemních savců údolí Trubiska okres Vsetín. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Schneider, J., Kozumplíková, A. (2011): Plán péče pro přírodní památku Trubiska (EVL Pozděchov) na období 2012–2021. - Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Škodová, J. (2009): Rozšíření a konchometrie zrnovky alpské (Pupilla alpicola) v Západních Karpatech. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.

Veselý, J., Moravec, J. (2010): Inventarizační průzkum EVL Pozděchov z oboru malakozoologie (vrkoč útlý). Mott MacDonald Praha, spol. s r. o. - Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.


Aktualizace 20. 12. 2023   Úvodní stránka Nahoru Zpět