Přírodní rezervace Halvovský potokZákladní údaje: Přírodní rezervaci Halvovský potok tvoří dva zbytky starých jedlobukových porostů – květnatá bučina a suťový les v členitém a obtížně přístupném terénu. Nachází se ve Vsetínských vrších (okrsek Valašskobystřická vrchovina), v pramenné oblasti potoka Jasenice asi 0,8 km západně od vrcholu Vsackého Cábu (842 m n. m.) v nadmořské výšce 585 až 720 m n. m. Leží asi 5 km jjv. od obce Valašská Bystřice (kostel) a 6,4 km sv. od města Vsetín (zámek) v přímém kontaktu s hranicí CHKO a EVL Beskydy. Katastrální území Vsetín. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Vsetín ze dne 20. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2045. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 17,8393 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Předmět ochrany: Ekosystém horského jedlobukového lesa s přirozenou skladbou dřevin včetně význačných skalních výchozů vsetínských vrstev, s přítomností vzácné fauny skalních sutí a přirozených lesů daného vegetačního stupně. Lokalita je významnou součástí regionálních biocentra Vsacký Cáb v rámci územního systému ekologické stability krajiny. Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad přírodní rezervace tvoří jílovce s arkózovými drobovými pískovci belovežského souvrství (paleocén – střední eocén). Terén je značně členitý, s místními skalními sesuvy, pískovcovými výchozy a balvanitou sutí. Na jv. okraji rezervace se nachází studánka V Halvovském potoce. Půdními typy jsou kambizem mesobazická a kambizem rankerová mesobazická. Flóra a vegetace: V lesní vegetaci přírodní rezervace Halvovský potok převažují květnaté bučiny a jedliny svazu Fagion sylvaticae, konkrétně mezotrofní bučiny asociace Galio odorati-Fagetum sylvaticae. Pouze maloplošně se podél potoků a na podmáčených lesních cestách vyvinula vegetace lesních pramenišť s řeřišnicí hořkou asociace Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii a vegetace narušovaných podmáčených stanovišť s ostřicí převislou asociace Carici pendulae-Eupatorietum cannabini. Stromové patro tvoří dominantní buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a vysázený smrk ztepilý (Picea abies) – uměle založená monokultura ve střední části území. Typickými druhy bylinného patra jsou bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Podél potoka Jasenice a na přilehlých svazích roste měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), čistec alpínský (Stachys alpina), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a rozrazil horský (Veronica montana), na podmáčených lesních cestách a také podél potoka ostřice převislá (Carex pendula). Pouze vzácně a ojediněle se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a kapradina žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Zajímavá je také místní bryoflóra, v rezervaci bylo nalezeno celkem 68 druhů mechorostů, z toho 20 játrovek a 48 mechů. K nejvýznamnějším nálezům patří evropsky významným druh šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), epixylický mech rostoucí na mrtvém a vlhkém tlejícím dřevě v pozdějších stádiích rozkladu. Na tlejícím dřevě byla nalezena také játrovka trsenka kopinatá (Liochlaena lanceolata), na balvanití suti vlhkomilný mech křivoštět skalní (Campylostelium saxicola) a játrovka vidoňka podzimní (Syzygiella autumnalis). Fauna:
Podrobnější zoologické průzkumy byly dosud zaměřeny na vybrané skupiny bezobratlých
a ptactvo. Z měkkýšů zde žije např. nápadný modře zbarvený druh nahého plže
– modranka karpatská (Bielzia coerulans). Brouci jsou zastoupeni
několika druhy střevlíkovitých, k nimž patří např. střevlík Scheidlerův (Carabus
scheidleri), karpatský druh střevlík Carabus obsoletus Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Lacerta vivpara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Útočiště a vhodné hnízdní podmínky nachází v rezervaci a jejím blízkém okolí řada druhů ptáků vázaných na staré jedlobukové porosty s doupnými stromy, jako je např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva) a lejsek šedý (Ficedula striata), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus) a další. Pozorováni byli také čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kos horský (Turdus torquatus), krkavec velký (Corvus corax) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Z velkých šelem se nepravidelně vyskytuje rys ostrovid (Lynx lynx) a jen ojediněle se zatoulá medvěd hnědý (Ursus arctos). Pravidelně se zde objevuje muflon obecný (Ovis musimon), který byl v okolních lesích vysazen v 50. letech 20. století. Lesnictví: Lesní porosty tvoří dva zbytky starých jedlobukových horských lesů s přirozenou skladbou dřevin, z nichž jeden je situován na balvanité suti. Nejstarší stromy dosahují věku kolem 180 let (vztaženo k roku 2021). Lesní porosty v přírodní rezervaci náleží do 5. lesního vegetačního stupně jedlobukového. Z vylišených lesních typů převažuje bohatá jedlová bučina skeletnatější (5B7, 5B7e), následuje obohacená skeletová jilmojasanová javořina chudší (5J2) a svěží kamenitá jedlová bučina bohatší (5F3), méně je zastoupena obohacená kamenitá klenová bučina chudší (5A2) a obohacená jedlová bučina modální (5D1). Před vyhlášením chráněného území až do 90. let 20. stol. zde probíhalo lesnické hospodaření. Ve střední části byla založena smrková monokultura, která se dnes nachází ve fázi pěstebně zanedbaných tyčovin. Především v části rezervace s balvanitou sutí bohatě zmlazuje jedle bělokorá. Management, ohrožení: Většina lesních porostů bude ponechána přirozenému vývoji, navržena je pouze pěstební úprava nejmladších částí lesa. Odumírající padlé dřevo a stojící souše budou ponechány na místě k zetlení. Bude také prováděna ochrana přirozeného zmlazení stanovištně původních dřevin (hlavně jedle bělokoré) repelentními přípravky proti okusu přemnoženou spárkatou zvěří. V části porostu se smrkovou monokulturou je navrženo provádění účelových opatření, která budou mít za cíl porost zpevnit a dopěstovat jej k obnově. Obnovní těžba, komplexně řešící rekonstrukci původní druhové skladby dřevin, se zahájí na spodní hranici obnovní doby. Je také navrženo rozšíření plochy rezervace o tři části zachovalých lesních porostů při sz., jz. a jižní hranici území s celkovou rozlohou cca 3,5 ha. Rekreační využití: Podél horního (severního) okraje rezervace prochází asfaltová komunikace k horskému hotelu Vsacký Cáb. Současně je zde vyznačena červeně značená turistická stezka „Via Czechia – centrální“ vedoucí hlavním hřebenem Vsetínských vrchů ze Vsetína do horského sedla Bumbálka, dvě cyklostezky a upravovaná lyžařská běžecká trasa Beskydská magistrála č. 9. Tato poměrně frekventovaná trasa je turisty hojně navštěvovaná v zimě i v létě, nelze tak vyloučit vyšší návštěvnost na severním a východním okraji rezervace, kudy navíc prochází další zpevněná lesní cesta. Vzhledem k náročnému skalnatému terénu není území příliš vyhledáváno houbaři ani sběrači lesních plodů. Příležitostně je navštěvována studánka v Havlovském potoce na jv. okraji, u níž je umístěna keška. Natura 2000: Území je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko, předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Anonymus (2003): Inventarizace ptáků v PR Halvovský potok. – Ms., 6s. ZO ČSOP 76/06 Orchidea Valašsko. depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Konvička, O. (2010): Příspěvek k faunistice brouků (Coleoptera) Valašska (východní Morava, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 3–12, ISSN: 1804-2732. Konvička, O. et Spitzer, L. (2006): Zimování hmyzu pod šupinami kůry jedle bělokoré na Valašsku. – Valašsko, vlastivědná revue, 17: 16–17. Křenek, D. et Czerneková, B. (2005): Inventarizační botanický průzkum v PR Halvovský potok. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D. Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2014): Inventarizační průzkum PR Halvovský potok z oborů botanika, bryologie. – Ms., 26 pp. Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2014): Syzygiella autumnalis, Buxbaumia viridis. – In: Hradílek, Z. [ed.]: Zajímavé bryofloristické nálezy XXIII, Bryonora 54: 44–45. Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2015): Bryologická exkurze do PR Kutaný a PR Halvovský potok ve Vsetínských vrších. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS, 4: 7–10. Lacina, D. (2013): Plán péče o přírodní rezervaci Halvovský potok na období 2014–2023. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Lacina, D. (2023): Plán péče o přírodní rezervaci Halvovský potok na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Nekuda, V. a kol.(2002): Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. – Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Machač, O. (2022): Dva nové nálezy žlaznatky slovenské Paranemastoma kochi (Opiliones: Nemastomatidae) na Moravě. Two new records of Paranemastoma kochi (Opiliones: Nemastomatidae) in Moravia. – Acta Carp. Occ., 13: 20–22. Pavelka, J. (2006): Inventarizační průzkum ptáků v PR Halvovský potok v roce 2006. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 1. vydání, 568 stran. Pavelka, K. (2019): Zpráva z inventarizačního průzkumu ptáků (Aves) v PR Halvovský potok v k. ú. Vsetín. – Ms., 23 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Pospíšil, V. (1966): Die Moosflora der Berge Vsetínské vrchy in den Nordwestlichen Karpaten. – Časopis Moravského musea, Acta Musei Moraviae LI: 169–224. Sedláčková, M. (2000): Dentaria glandulosa v lesích severovýchodní Moravy. – Časopis Slezského muzea, Opava (A), 49: 145–160. Slámová, I., Spitzer, L. et Konvička, M. (2010): Kde u nás přežívá okáč kluběnkový? Význam stanovištní mozaiky pro ustupujícího motýla.– Živa 1/2010: 32–34. Spitzer, L. (2005): Průzkum epigeické fauny PR Halvovský potok (část střevlíkovití – Carabidae). – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Spitzer, L. (2009): Okáč kluběnkový (Erebia aethiops): pátrání na posledních známých lokalitách na Moravě. – Ms. 8 pp. Depon. in: ČSOP Praha. Spitzer, L. et Beneš, J. (2009): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PR Halvovský potok. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Spitzer, L. (2013): Střevlíci (Coleoptera: Carabidae) jako bioindikátor přirozených a antropogenních stanovišť. – Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. školitel: doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc. Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732. Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026. Spitzer, L., Tuf, I. H., Tufová, J., Tropek, R. (2007): Příspěvek k poznání fauny epigeických bezobratlých dvou přírodních jedlobukových lesů ve Vsetínských vrších (Česká republika). – Práce a studie Muzea Beskyd, Přírodní vědy, 19: 71–82. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp. Tkačík, J. (2003): Plán zásahů a opatření pro přírodní rezervaci Halvovský potok (katastrální území Vsetín), zásady managementu. – Ms., 10 pp. Depon. in: Odbor životního prostředí, Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Tkáčiková, J. et Kubešová, S. (2016): Mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace přírodních rezervací Halvovský potok a Kutaný (Vsetínské vrchy). – Acta Carp. Occ., 7: 26–46. ISSN 1804-2732. Tkačíková, J. et Tkačík, J. (2005): Ústup jedle v maloplošných chráněných územích na Valašsku na příkladu PR Kutaný. – Valašsko, Vlastivědná revue 15: 24–25. Vrška, T. et Hort, L. (2003): Terminologie pro lesy v chráněných územích. – Lesnická práce, 82/11: 585–587. Vrška, T., Adam, D., Hort, L., Janík, D., Král, K., Šamonil, P. et Unar, P. (2017): Metodika stanovení přirozenosti lesů v ČR. – Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Odbor ekologie lesa, 33 pp. |
• Aktualizace 28. 9. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |