Přírodní památka Jasenice

Přírodní památka Jasenice (4. 7. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Jasenice (4. 7. 2005)

Základní údaje: Přírodní památku Jasenice tvoří částečně zatopený opuštěný jámový lom na vápenec. Nachází se na východním okraji Štramberské vrchoviny v nadmořské výšce 305 až 325 m n. m., na jihovýchodním okraji Jasenice, místní části obce Lešná. Katastrální území Jasenice u Valašského Meziříčí, okres Vsetín. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Vsetín ze dne 24. 4. 1991 jako CHPV Jasenice. Evidenční kód ÚSOP: 1519. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 1,7056 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Unikátní odkryv bloku štramberských vápenců ve stěně lomu se světově známou fosilní faunou bezobratlých (korálů, mlžů, plžů, polypovců a dalších). Současně se jedná o naleziště chráněných druhů rostlin i živočichů, mimo jiné raka říčního (Astacus astacus).

Geologie, půdní poměry: Území přírodní památky se nachází v oblasti tektonického styku slezské a ždánicko-podslezské jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Geologický podklad je tvořen tělesem vápenců štramberského typu (svrchnojurské stáří - tithovce) uvnitř okolního těšínsko-hradišťského souvrství kelčského vývoje slezské jednotky. Půdy jsou mělké a vysýchavé, půdním typem na vápencích jsou rendziny, v okolí kambizem typická a pseudoglejová. 

Paleontologie: Přírodní památka Jasenice je také významným zoopaleontologickým nalezištěm. V organodetritických vápencích se vyskytuje bohatá fosilní fauna bezobratlých, především amoniti (např. Protetragonites quadrisulcatus), břichonožci, mlži, ramenonožci, koráli, vápnité houby, mechovky, ježovky, aptychy a lilijice.

Severní stěna zatopeného vápencového lomu v PP Jasenice (4. 7. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Severní stěna zatopeného vápencového lomu v PP Jasenice (4. 7. 2005)

Flóra a vegetace: V opuštěném vápencovém lomu nastala sukcese dřevin, především keřů, rostou zde např. krušina olšová (Frangula alnus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea), trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka (Acer campestre). Uměle tady byla vysazena nepůvodní borovice černá (Pinus nigra). V bylinném patru se vyskytuje květena, v níž se uplatňují teplomilné a suchomilné prvky, např. dobromysl obecná (Origanum vulgare), hadinec obecný (Echium vulgare), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jahodník obecný (Fragaria vesca), komonice bílá (Melilotus alba), krvavec menší (Sanguisorba minor), mrkev obecná (Daucus carota), oman vrbolistý (Inula salicina), podběl obecný (Tussilago farfara), pupava obecná (Carlina vulgaris), šalvěj luční (Salvia pratensis), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) aj. Na prameništi nad jezírkem Jasenického lomu se nachází drobná populace orchideje kruštíku bahenního (Epipactis palustris).

Přírodní památka Jasenice (25. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Jasenice (25. 4. 2003)

Fauna: Dosavadní zoologické průzkumy byly zaměřeny především na bezobratlé. V jezírku lomu s maximální hloubkou kolem 10 až 15 m a relativně čistou vodou se vyskytuje na 40 druhů vodních mikroorganismů. K nejvýznamnějším patří vzácný druh perloočky srpovec Pleuroxus striatoides, který zde má jedinou známou lokalitu na Moravě, také perloočka Rhynchotalona rostrata se v České republice vyskytuje jen roztroušeně, hojnější je perloočka lukovka jezerní (Acroperus elongatus). Z buchanek je zajímavý výskyt buchanky zimní (Cyclops insignis), v jezírku žije několik druhů nezmarů, mimi jiné i vzácnější nezmar hvězdnatý (Hydra stellata), z pakomárovitých (Chironomidae) např. Parametriocnemus stylatus a Guttipelopia guttipennis aj. Z chráněných druhů brouků byl zaznamenán zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta).

Zdejší populace raka říčního (Astacus astacus) pochází z nedalekého toku Buňávka, kde již vyhynul. Místní raci jsou však v důsledku potravního deficitu zakrnělí. Dále zde byla zjištěna škeble rybniční (Anodonta cygnea) a drobný vodní měkkýš člunice jezerní (Acroloxus lacustris). Z plazů se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), v okolí lomu hnízdí běžné druhy ptáků, např. pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis).

Přírodní památka Jasenice (25. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Jasenice (25. 4. 2003)

Historie: Jasenický lom byl v provozu již od 40. let 20. století, těžební práce zde byly zahájeny v roce 1941. Z vytěžené horniny se v místní vápence vybudované přímo u lomu pálilo vápno (místu se proto také říká Vápenka). Později, po znárodnění, byla těžba omezována a definitivně ukončena v roce 1979. Hlavní příčinou byla nestabilní severní stěna lomu, která byla narušena odstřelováním a hrozilo tak její sesutí. Po ukončení těžby byl jámový lom postupně zatopen spodní vodou.

Management, ohrožení: Území je v současnosti ohrožováno sukcesí náletových dřevin, které jsou podle potřeby průběžně odstraňovány. K zamezení eroze nad stěnou lomu, která je narušená, a kolem břehů byla vysázena borovice černá. Stromy však byly postiženy houbovou chorobou borovic červenou sypavkou (Mycosphaerella pini), uschlé jedince je třeba odstraňovat. Část plochy je pravidelně kosena, určité nebezpečí však představují ruderální druhy rostlin šířící se z okolí. Problém s vysokou návštěvností a sešlapem v letním období (koupání v jezírku) byl částečně vyřešen oplocením celé přírodní památky. Na okraji u přístupové cesty byla instalována ZO ČSOP Valašské Meziříčí informační tabule.


Literatura:

Benešová, E. et Eliáš, M. (1967): Hlavní výsledky vrtného průzkumu akumulací štramberských vápenců v Jasenici a na Libhošťské hůrce. – Zpr. Geol. Výzk. v roce 1966, 205–251. Praha.

Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek.

Eliáš, M. (2002): Svahové facie Slezské sedimentační pánve – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2001, Brno.

Eliáš, M. et al. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 664 Jasenice [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/664.

Eliáš, M. et Stráník, Z. (1963): K původu štramberských vápenců. – Věst. Ústř. úst Geol., 38, 2, 133–136. Praha.

Frajová, H. (1957): Výzkum korálové fauny tithonského vápence v okolí Štramberka, Jasenice a Skaličky na Moravě. – Zpr. geol. Výz. v Roce 1956, 57–59. Praha.

Frajová, H. (1959): Nové výsledky výzkumu korálové fauny ze Štramberka, Skaličky a Jasenice na Moravě. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 1957, s. 51–54, Praha.

Gaigr, J. (2023): Plán péče o přírodní památku Jasenice na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. – Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5.

Holzer, M. (1993): Inventarizační hydrobiologický průzkum lokality: Jasenice (zatopený lom). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Holzer, M. et Viktora, L. (1990): Hydrobiologický a ichtyologický průzkum kokality: "Zatopený vápencový lom v katastru obce Jasenice" (průzkum proveden v roce 1989–1990). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Houša, V. (1976): Spodnokřídové formace doprovázející tělesa tithonských vápenců u Štramberku. – Čas. Slez . Muz., Vědy přír. ser. A. 25, s. 65–85, 119–131.

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Koutecká, V. (1998): Kruštík bahenní (Epipactis palustris) v PP Jasenice. – Ms., 2 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kraus, J. (1997): Jasenice – vápencový lom – geologický posudek. – Ms., 3 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D.

Lacina, D. (2013): Plán péče o přírodní památku Jasenice na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského krajem Zlín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Marvan, P., Heteša, J. et Hrdina, V. (2000): Výsledky algologického průzkumu Vsetínska 2000 (zpracované lokality: PP Rákosina ve Stříteži n. B., Mokřad Pod Hájem u Zašové, Mokřad Rybníky u Hrachovce, PP Jasenice zatopený lom, PR Choryňský mokřad, tok Bečvy pod Choryní, Semetínské rybníky). – Ms., 40 s., Brno. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Poul, I., Janečka, J. et Melichar, R. (2009): Strukturně geologická pozice svrchnojurských vápencových „bradel“ a slepencových horizontů v okolí Jasenice: součást jednotky ždánicko-podslezské, anebo slezské? – Acta Mus. Morav., Sci. geol., 94, 141–150. Brno.

Remeš, M. (1923/1924): Tithon u Jasenic a Němetic na Moravě. – Čas Mineral. Geol., 1, 111–112. Praha.

Ryšávka, J. (1998): Jasenice – lom, návrh opatření. – Ms., 3 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Řehoř, F., Řehořová, M. et Vašíček, Z. (1978): Za zkamenělinami severní Moravy. – Ostravské Muzeum Ostrava, 151 s.

Skupien, P., Bubík, M., Boorová, D. et Švábenická, L. (2007): New biostratigraphic data from the Kelč development of the Silesian unit. – In: 8. Paleontologická konferencia, Zborník abstraktov, ŠGÚDŠ Bratislava, s. 84–85. ISBN 978-80-88974-91-8.

Šulgan, F. (1996): Lom Jasenice – geologická charakteristika chráněného území. – Ms., 1 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Švábenická, L., Hradecká, L. (2000): Hranice alb-cenoman v sedimentačním prostrou slezské jednotky na základě studia foraminifer a vápnitých nanofosilií. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2004, s. 48–54, Praha.

Tkáčiková, J. (2013): Botanický inventarizační průzkum PP Jasenice. – Ms., 10 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.


Aktualizováno 17. 9. 2024   Úvodní stránka Nahoru Zpět