Přírodní rezervace Choryňský mokřad
Základní údaje: Přírodní rezervace Choryňský mokřad představuje podmáčené území s několika uměle prohloubenými tůněmi. Nachází se ve Valašskomeziříčské kotlině v širokém úvalovém údolí řeky Bečvy v nadmořské výšce 272 až 275 m n. m. Rezervace přímo sousedí s Velkým Choryňským rybníkem, je situována mezi jeho hrází a státní silnicí Valašské Meziříčí - Hranice, asi 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí. Katastrální území Choryně, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 1/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. února 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2029. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha rezervace je 20,9848 ha, vyhlášené ochranné pásmo 13,40 ha (jv. část Velkého Choryňského rybníka). Mapy.cz. Předmět ochrany: Zachování a ochrana přírodních hodnot mokřadního ekosystému výjimečného ve středním Pobečví. Jedná se o regionálně významné refugium mokřadních společenstev s výskytem zvláště chráněných druhů fauny a flóry. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen čtvrtohorními říčními sedimenty o mocnosti 4-5 m, štěrkopísky překrytými nivními hlínami. Půdními typy jsou fluvizem glejová a glejová půda typická.
Flóra a vegetace: Vegetaci Choryňského mokřadu tvoří pestrá mozaika vegetačních typů od podmáčených pcháčových luk svazu Calthion a Molinion přes společenstva vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, rákosiny svazu Phragmition communis až po ostrůvky podmáčených olšin, které vznikly na místě původních vlhkých luk. Sukcesní stadia dřevin zde představují roztroušené ostrůvky s vrbou popelavou (Salix cinerea), vrbou jívou (Salix caprea), olší lepkavou (Alnus glutinosa), na sušších místech pak s břízou bělokorou (Betula pendula), dubem letním (Quercus robur), hrušní polničkou (Pyrus pyraster), hlohem (Crataegus sp.) a svídou krvavou (Cornus sanguinea).
Ze vzácnějších druhů se na lokalitě vyskytuje leknín bělostný (Nymphaea candida), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec sibiřský (Iris sibirica), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), žebratka bahenní (Hottonia palustris) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Dále zde rostou např. kamyšník polní (Bolboschoenus planiculmis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice ostrá (Carex acutiformis), ostřice pobřežní (Carex riparia), ostřice Otrubova (Carex otrubae), oman vrbolistý pravý (Inula salicina subsp. salicina), chrpa luční ostroperá (Centaurea jacea subsp. oxylepis), bradáček vejčitý (Listera ovata), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), svízel potoční (Galium rivale), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), orobinec širolistý (Typha latifolia), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), přeslička bahenní (Equisetum palustre), devětsil lékařský (Petasites hybridus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), lakušník štítnatý (Batrachium peltatum) a zblochan vodní (Glyceria maxima).
Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy byly na lokalitě prováděny u vážek, obojživelníků a především ptáků, kteří jsou nejdéle a nejlépe sledovanou skupinou na Choryňském mokřadu a v jeho nejbližším okolí. Z bezobratlých jsou početně zastoupeny již zmíněné vážky (Odonata), zjištěno zde bylo přes 30 druhů, hojné jsou např. šidélko páskované (Coenagrion puella), šídlatka páskovaná (Lestes sponsa) a vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata), ze vzácnějších druhů např. šídlo luční (Brachytron pratense) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Kromě běžných druhů motýlů zde byla nalezena i nesytka sršňová (Sesia apiformis). Z vodních bezobratlých je zajímavý nález vzácného plže kružníka Rossmässlerova (Gyraulus rossmaessleri). Z obojživelníků se v Choryňském mokřadu rozmnožují rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), skokan hnědý (Rana temporaria) a čolek obecný (Triturus vulgaris), z plazů užovka obojková (Natrix natrix) a na sušších místech ještěrka obecná (Lacerta agilis). V minulosti byl v mokřadu pozorován také čolek velký (Triturus cristatus).
Lokalita a její okolí jsou význačným refugiem nejen mokřadních druhů ptáků. Vhodné hnízdní podmínky využívají např. chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal vodní (Rallus aquaticus), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), moták pochop (Circus aeruginosus), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Dále zde byli v době tahu a na přeletu pozorováni např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), kopřivka obecná (Anas strepera), vodouš šedý (Tringa nebularia), volavka popelavá (Ardea cinerea), volavka bílá (Egretta alba) a volavka červená (Ardea purpurea). Lesnictví: Převážná část plochy Choryňského mokřadu je vedena jako bezlesí, pouze na západním okraji jsou ostrůvky lužního lesa tvořeného olší lepkavou, dubem letním a jasanem ztepilým. Management, ohrožení: Vznik Choryňského mokřadu přímo souvisel s obnovou Choryňského rybníka v roce 1953, kdy začalo docházet k průsakům vody na okolní původně vlhké louky. V důsledku toho přestaly být podmáčené zemědělské pozemky obdělávány a začala se na nich vytvářet mokřadní společenstva, ve sníženinách pak vznikly mělké tůně, které se však začaly zazemňovat. Pro podporu rozmnožování obojživelníků byly tůně uměle prohloubeny a vyhloubeno několik dalších.
Území je v současnosti ohrožováno sukcesí směřující až ke vzniku podmáčených olšin s vrbou popelavou, vrbou jívou a jasanem ztepilým. Sušší místa zarůstají náletovými dřevinami a vysokými bylinami, především hlohem obecným, břízou bělokorou, dubem zimním a svídou krvavou. Údržba chráněného území spočívá především v odstraňování náletů dřevin, pravidelném kosení a obnově zazemněných tůní. V minulosti zde hnízdívala i bekasina otavní a konipas luční, kteří vyhledávají otevřené nezarostlé podmáčené louky s nízkou vegetací. Při pravidelném kosení a odstraňování náletu na vybraných místech je šance, že se sem tyto druhy opět vrátí. Problémová je také blízká značně frekventovaná silnice, bylo by vhodné provést zde výsadbu nižších dřevin a částečně tak ochránit lokalitu před nadměrným hlukem. Natura 2000: Současná přírodní rezervace Choryňský mokřad se nachází na území, které bylo vyhlášeno jako Evropsky významná lokalita Choryňský mokřad (kód CZ0710182) o celkové rozloze 217,7489 ha představující komplex lesních, lučních a mokřadních společenstev v nivě řeky Bečvy.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bělín, V. (2006): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PR Choryňský mokřad. Ms., 16 pp. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Brabec, L. et Kašpar, T. (1972): Poznámky k výskytu micromamalií okolí Valašského Meziříčí. – Práce Vlastivěd. ústavu Vsetín, 1972, 1: 37–39. Dvorská, J. (1977): Ptactvo Choryňských a Hustopečských rybníků. Soutěžní práce NSV. Ms, 100 s. Gymnázium Valašské Meziříčí. Dvorská, J. et Dvorský, M. (1994): Ptactvo Choryňských rybníků, přilehlého mokřadu a okolí. Ms, 11 s. Depon. in: KrÚ Zlín. Dvorská, J. et Dvorský, M. (1999): Neobvyklý průtah hvízdáků euroasijských na Choryňských rybnících u Valašského Meziříčí. Zprávy ČSO, 48: 21 - 22. Dvorský, M. (1997): Avifauna mokřadu pod Velkým choryňským rybníkem v okrese Vsetín. – Zpravodaj OVM Vsetín 1997, s. 58–60. Dvorský, M. (1999): Souhrn výsledků ornitologických průzkumů v PR Choryňský mokřad. Ms, 8 s. ČSOP Valašské Meziříčí. Depon. in: KrÚ Zlín. Forejtarová, P. (1997): Květena mokřadních biotopů v nivě Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Černotínem. Diplomová práce. PřF UP Olomouc. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Holuša, O. (1997): Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Insecta: Odonata) na lokalitě Choryně - Choryňský mokřad (1996–1997). – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Holzer, M. (1995): Hydrobiologický průzkum na lokalitě pod hrází Velkého choryňského rybníku. Ms, 5 s. Ped. fak. UP v Olomouci. Holzer, M. (1995a): Inventarizační hydrobiologický průzkum lokality: mokřad u Choryňského rybníka resp. umělá strouha pod Choryňským rybníkem. PdF UP, Olomouc. Ms, 4 s. Depon. in: KrÚ Zlín. Hrnčiřík, J. (1996): Mykoflóra Choryňských rybníků a okolí. Ms, 6 s. Dep. in: KrÚ Zlín. Humpolíčková, J. (2012): Moravská brána, Choryňský mokřad – přírodní rezervace. - Botany.cz [online]. 2012-08-15 [cit. 2020-01-29]. Dostupné z https://botany.cz/cs/chorynsky-mokrad/. Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. Chmelař, J. (1980): Ptactvo Choryňských rybníků v okrese Vsetín. Ms, 78 s. Soutěžní práce SOČ, Gymnázium Vsetín. Kašpar, T. et Anděra, M. (2011): Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia). – Lynx, n. s. (Praha), 42: 113–132. Koleček, J. (2003): Sledování výskytu vážek (Odonata) v údolí Rožnovské Bečvy. Zpráva z realizace projektu číslo 161203 v roce 2003. – Rožnov pod Radhoštěm, ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť. Koleček, J. (2006): Sledování výskytu vážek (Odonata) na Valašsku. Zpráva z realizace projektu číslo 01020306 v roce 2006. – Rožnov pod Radhoštěm, ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť. Koleček, J. (2008): Výsledky faunistického průzkumu vážek (Odonata) okresu Vsetín. – In: Vážky 2008: Sborník referátů XI. celostátního semináře odonatologů v CHKO Český les, ZO ČSOP Vlašim. Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Marvan, P., Heteša, J. & Hrdina, V. (2000): Výsledky algologického průzkumu Vsetínska 2000 (zpracované lokality: PP Rákosina ve Stříteži n. B., Mokřad Pod Hájem u Zašové, Mokřad Rybníky u Hrachovce, PP Jasenice zatopený lom, PR Choryňský mokřad, tok Bečvy pod Choryní, Semetínské rybníky). Ms, 40 s. Brno. Depon. in: KrÚ Zlín. Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín. Pavelka, J. (1991): Ochranářsky hodnotné lokality na Valašskomeziříčsku a na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 4–8. Pavelka, J. (2003): Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2003–2012. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín, 1. vydání. Pavelka, K. (2019): Hnízdní avifauna rybníků ve středním Pobečví v letech 1993–2013. – In: Bryja, J., Horsák, M., Horsáková, V. et Zukal, J. [eds.]: Zoologické dny Brno 2019, Sborník abstraktů z konference 7.–8. února 2019, s. 141–142. Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno. Polčák, J. (1993): Ptačí fauna Choryňských rybníků a okolí. Ms, 6 s. Dep. in: KrÚ Zlín. Přikryl, V. (1996): Ptactvo Hustopečských a Choryňských rybníků. Rukopis, 100 s., depon. in: KrÚ Zlín. Sedláček, V. (2015): Inventarizační průzkum přírodní rezervace Choryňský mokřad. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Sedláček, V. (2015): Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2016–2025. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Spitzer, L. (2006): Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na Vsetínsku v roce 2006. – Ms. Depon. in: AOPK ČR Praha. Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732. Tkáčiková, J. (2004): Botanický inventarizační průzkum PR Choryňský mokřad. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Tkáčiková, J. (2005): Choryňský mokřad. Valašsko – vlastivědná revue, 14: 17–18. Valušák, J. et Tomášek, V. (2020): Poohlédnutí za Odonatodny 2020. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2020, s. 6. |
| • Aktualizováno 1. 1. 2022 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |