Přírodní památka Smradlavá
Základní údaje: Přírodní památka Smradlavá představuje zachovalý zbytek květnaté bučiny typické pro horský stupeň Západních Karpat. Nachází se pod kótou 794 m n. m. na jihovýchodních svazích k jihu směřující rozsochy hlavního hřebene Vsetínských vrchů Raťkov (852,5 m n. m.) – Jaseníková (775,4 m n. m.), prudce se svažujících do pramenné oblasti potoka Smrdutá, v nadmořské výšce 610 až 790 m n. m., asi 250 m jižně od PP Vachalka a 3 km severně od obce Karolinka. Katastrální území Karolinka, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou č. 8/99 Správy CHKO Beskydy ze dne 16. 12. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2074. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 9,2820 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Dochovaná část přirozeného, převážně bukového porostu ve Vsetínských vrších. Výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů vázaných na proměnlivá stadia a formy dřevinného patra, podmíněných minimálně ovlivněnými přírodními procesy, významné hnízdiště ptactva.
Geologie, půdní poměry: Chráněné území se nachází v rozsáhlé oblasti vývoje vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Geologický podklad je tvořen flyšovými vrstvami s převahou šedých a zelenošedých vápnitých jílovců nad glaukonitickými pískovci. Na východě a zvláště na jihu je omezeno stržemi tvaru „V”. Na podloží se vyvinuly středně bohaté hnědé lesní půdy. Flóra a vegetace: Lesní společenstva v přírodní památce Smradlavá tvoří porosty květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. V zastoupení dřevin převládá v nejstarší části buk lesní (Fagus sylvatica) s přimíšenou jedlí bělokorou (Abies alba). V bylinném patře rostou typické druhy květnatých bučin, např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kopytník evropský (Asarum europaeum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), čarovník prostřední (Circaea ×intermedia), nezelená orchidej hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), ostřice prstnatá (Carex digitata), ostřice lesní (Carex sylvatica), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozrazil horský (Veronica montana), svízel vonný (Galium odoratum) a žindava evropská (Sanicula europaea).
Podél strží horských potoků a na suťovištích jsou méně rozsáhlé porosty suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. Ve stromovém patře převažuje javor klen (Acer pseudoplatanus), hojná je jedle bělokorá (Abies alba) a buk lesní (Fagus sylvatica). Keřové patro je tvořeno srstkou angreštem (Ribes uva-crispa) a bezem červeným (Sambucus racemosa). V bylinném podrostu se nachází bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ostřice převislá (Carex pendula), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa).
Mykoflóra: Přírodní památka Smradlavá je významnou mykologickou lokalitou, bylo zde zaznamenáno více než 90 druhů makroskopických hub. Ze vzácnějších a zajímavějších druhů zde roste helmovka kržatkovitá (Mycena tubaroides), polnička lysá (Cyclocybe erebia), šupinovka jedlová (Gymnopilus sapineus), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta), šupinovka ohnivá (Pholiota flammans), křehutka sametová (Lacrymaria lacrymabunda), slzivka ředkvičková (Hebeloma sinapizans), penízovka řasnatá (Collybia cirrhata), ohňovec škeblovitý (Phellinus conchatus), pórnatice skleněná (Physisporinus vitreus), houžovec vlčí (Lentinellus vulpinus), hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius), rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura), dřevokaz rosolovitý (Phlebia tremellosa), řada druhů holubinek a ryzců, např. vzácný ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus). Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Mionší, NPR Razula, NPR Salajka a bučiny v PP Vachalka a PR Kutaný.
Fauna: Na přirozené lesní porosty s vysokým podílem rozpadající se dřevní hmoty jsou vázány četné druhy bezobratlých živočichů. Na území přírodní památky byl proveden entomologický průzkum zaměřený na brouky (Coleoptera), během kterého byl potvrzen výskyt celkem 150 druhů z 36 čeledí, z toho byly zaznamenány 3 druhy chráněné zákonem a 4 druhy zařazené do Červeného seznamu ČR. Nejčastěji se vyskytují zástupci čeledí střevlíkovitých (Carabidae), tesaříkovitých (Cerambycidae) a drabčíkovitých (Staphylinidae), velmi hojné jsou také druhy čeledí mrchožroutovitých (Silphidae) a vrubounovitých (Scarabaeidae). Významný je především výskyt střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus), který žije v prostředí drobných vodních toků a na podmáčených místech. Zaznamenán byl také střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri helleri). Zachovalé životní prostředí v chráněném území indikují drabčíci rodu Ocypus. Na odumřelé stojící buky je svým vývojem vázaný tesařík žlutoštítý (Stictoleptura scutellata), bohatě zastoupeni jsou brouci čeledí lencovití (Melandryidae), potemníkovití (Tenebrionidae) a také další druhy, které se vyvíjejí v houbách, např. vzácný mykofágní brouk Derodontus macularis. Z obojživelníků byl pozorován mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Vhodné
hnízdní možnosti zde nacházejí např. čáp černý (Ciconia nigra), holub
doupňák (Columba oenas), puštík obecný (Strix aluco), lejsek malý
(Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a strakapoud
bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Ze savců se vyskytuje ježek východní
(Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes
vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecný (Capreolus
capreolus). Území je součástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx). Lesnictví: Jádrové území tvoří přirozený vícepatrový porost, který dosahuje stáří přibližně 235 let, nachází se zde velký počet doupných stromů. Nejcennější část s nejstarším porostem nebyla v posledních desetiletích hospodářsky využívána, pouze v navazujících porostech bylo v minulosti smýceno horní patro. V roce 1991 byl v lesním hospodářském plánu zrušen těžební předpis, čímž došlo k zachování jednoho z posledních zbytků původních lesních porostů ve Vsetínských vrších.
Management, ohrožení: Péče o zvláště chráněné území se soustřeďuje zejména na ochranu přirozeného zmlazení jedle bělokoré před okusem spárkatou zvěří. Obdobné porosty jsou chráněny rovněž v blízkých přírodních památkách Vachalka, Skálí a Brodská. Natura 2000: Přírodní památka Smradlavá se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Zároveň je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bajer, V. (2004): Plán péče o přírodní památku Smradlavá na období 2006–2015. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Bartošová, D. (1992): Inventarizační zoologický průzkum PP Smradlavá. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Hájková, A. & Prymusová, Z. (2007): Příspěvek k rozšíření ostřice převislé (Carex pendula) na území severovýchodní Moravy a Slezska. – Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 223–232. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Hradílek, Z. (2021): Inventarizační průzkum PP Smradlavá z oboru bryologie (mechorosty). – Ms. Depon. in: AOPK ČR, Praha. Hrnčiřík, J. (1996): Mykoflóra nCHÚ Les Smradlavý. – Ms, 2 s. Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Gongolová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o
bukové rezervace CHKO Beskydy a okolí. – Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno,
2010. 184 s. Kočí, M. (1999): Inventarizační průzkum floristický PP Smradlavá. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Konvička, O. (2014): Příspěvek k rozšíření mykofágního brouka Derodontus macularis (Fuss, 1850) (Coleoptera: Derodontidae) na východní Moravě. – Acta Carp. Occ. 5: 68–69. ISSN 1804-2732. Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. – Arion, Sdružení přírodovědců a ochránců přírody. Křenek, D. et Pavelka, J. (2013): Vymezení nových maloplošně chráněných území v Ptačí oblasti Horní Vsacko a zhodnocení významu klíčových lesních porostů a komplexů pro předmětné a zvláště chráněné druhy ptáků. – ZO ČSOP 76/06 Orchidea Valašsko, Valašská Bystřice. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Martinát, O., Trnčík, P. & Popelář, P. (2015): Plán péče o Přírodní památku Smradlavá na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Pavelka, J. (1991): Ochranářsky hodnotné lokality na Valašskomeziříčsku a na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 4–8. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín, 1. vydání. Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D. Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. Spáčilová, J. (1997): Botanický a inventarizační průzkum v oblasti navrhované PR Smradlavá a Vachalka. ZO ČSOP Rožnov p. R. 76/08. Závěrečná zpráva za rok 1997. – Ms., 22 s. depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R. Spitzer, L. (2014): Entomologický inventarizační průzkum PP Smradlavá – brouci (Coleoptera). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Šulgan, F. (1997): Inventarizační průzkum mykologický navrhované PP Smradlavá. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Vrška, T. et Hort, L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. – Brno: AOPK ČR. Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Žaloudík, V. (1984): Historie lesů ve II. A III. Cyklu
(všeobecné a speciální šetření). – Ms. Depon. in: Lesprojekt Brandýs nad Labem,
pobočka Frýdek-Místek, 134 s. + mapová část. |
| • Aktualizace 6. 2. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |