Přírodní rezervace Klenov

Přírodní rezervace Klenov – vrchol Zámčisko (11. 6. 2017)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Klenov tvoří lesní porosty na prudkých svazích v okolí vrchu Zámčisko (666,7 m n. m.) a hřbet Klenova s pískovcovými skalními výchozy. Nachází se ve Vsetínských vrších (okrsek Valašskobystřická vrchovina) v nadmořské výšce 485 až 667 m n. m., jižně od vodní nádrže Bystřička. Katastrální území Bystřička I. Vyhlášeno nařízením č. 21/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 20. května 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2047. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha (podle plánu péče): 15,3509 ha, ochranné pásmo 16,3047 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Přírodní hodnoty hřebenové partie Klenova s význačnými skalními výchozy a přírodně zachovalými lesními porosty s výskytem vzácné fauny vázané na horské bučiny. Zámčisko je také významná archeologická lokalita.


Skalní výchozy v PR Klenov (16. 11. 2002)		Přírodní rezervace Klenov (16. 11. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území tvoří arkózové pískovce a slepence rusavských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Na lokalitě se nachází množství pískovcových a slepencových skalních výchozů o výšce až 19 m, modelovaných selektivním zvětráváním a odnosem do skalních mís, říms, úpatních výklenků, ojediněle s balvanitou sutí a také dvě menší pseudokrasové jeskyně, které dosahují délky 4 a 6 m.

Mrazový srub v přírodní rezervaci Klenov pod vrcholem Zámčisko (16. 11. 2002)

Na nejvyšším vrcholu hřbetu Klenova, kótě Zámčisko, vystupuje hřibovitý skalní útvar až 7 m vysoký. Ve vrcholové části skály jsou vyvinuty zárodečné skalní mísy. V dolní části na jižním okraji skaliska vystupuje několik metrů mocná silně rozvětraná poloha slepenců paleogénu račanské jednotky magurského flyše. Slepence obsahují valouny až úlomky světlešedých vápenců, ve kterých byla nalezena převážně korálová fauna patrně jurského stáří. Ojediněle zde byli nalezeni i numuliti (paleogén).

Přírodní rezervace Klenov (16. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Skalní útvary v přírodní rezervaci Klenov (16. 11. 2002)

V severní části hřbetu Klenov vystupuje v délce asi 200 m pískovcový svahový mrazový srub až 19 m vysoký nazývaný Havránka. Svislé stěny jsou pokryty množstvím kulovitých dutin, skalních říms a výklenků typu abri. Nachází se zde také vzácné tvary, skalní okno dlouhé 165 a široké 35 cm a dvojité skalní okno, tzv. hodiny, v jižní části lokality.


Podél okraje PR Klenov vede turistická stezka		Mrazový srub v PR Klenov (16. 11. 2002)

Ze západního svahu Klenova vybíhá výrazný hřbet vrcholící skalním asymetrickým hřebenem složeným z pískovců a slepenců, který se nazývá Jazevky. V dolní části lokality jsou impozantní hřibovité a věžovité skalní útvary. Nejvyšší z nich, věž Komín, je vysoký 15 m. Na svislých stěnách se nachází množství drobných tvarů zvětrávání, jako jsou např. voštiny, kulovité skalní výklenky a mikrogelivační dutiny (vznikají vyvětráváním a vypadáváním drobných valounů ze slepencových vrstev). Ve střední části lokality se vytvořil na rozšiřujících se puklinách tunel, který se zvětšuje v malou jeskyni. Půdním typem jsou kambizemní půdy typické.

Bučina v přírodní rezervaci Klenov (16. 11. 2002)

Flóra a vegetace: Lesní vegetaci tvoří karpatské květnaté bučiny asociace Asperulo-Fagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), Zejména v okolí skal a na sutích (klenové bučiny), na okrajích přírodní rezervace roste také smrk ztepilý (Picea abies). Ve vrcholových partiích Zámčiska se na skalnatém podloží vyvinula zakrslá bučina. Přibližně na třetině území se vyvinula štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Bylinné patro je slabě vyvinuto, rostou zde běžné lesní druhy, jako např. bika bělavá (Luzula luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), jestřábník zední (Hieracium murorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček Fuchsův (Senecio ovatus), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samičí (Athyrium filix-femina). Ze vzácnějších druhů mechorostů byly nalezeny např. šikoušek bezlistý (Buxbaumia aphylla) dvouhrotec hnědožlutý (Dicranum fulvum), krčanka listnatá (Diphyscium foliosum), krondlovka drobná (Fissidens pusillus) a vápnomilka přerušovaná (Pedinophyllum interruptum).

Bika bělavá (Luzula luzuloides), PR Klenov

Mykologie: Okolí Klenova je zajímavou mykologickou lokalitou, ze vzácnějších druhů hub zde byly nalezeny např. ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis), ryzec lososový (Lactarius salmonicolor), ryzec světlý (Lactarius azonites), holubinka osmahlá (Russula adusta), hřib kaštanový (Gyroporus castaneus), hřib siný (Gyroporus cyanescens), šupinovka slizká (Pholiota adiposa), šupinovka zhoubná (Pholiota destruens), bedla ostrošupinná (Lepiota aspera), lakovka zakroucená (Laccaria tortilis), rudoušek uťatý (Rhodocybe gemina), a líha srostlá (Lyophyllum connatum).

Fauna: Z nápadnějších druhů bezobratlých zde můžeme spatřit např. střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens). Zajímavý je výskyt vzácných druhů pavouků, nalezena zde byla např. šestiočka karpatská (Dasumia carpatica), plachetnatka smrčinová (Mansuphantes arciger) a skákavka hajní (Zelotes apricorum). Obojživelníci jsou v rezervaci zastoupemi mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra). Z ptáků zde nacházejí útočiště a vhodné hnízdní možnosti např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), datel černý (Dryocopus martius), v okolí také datlík tříprstý (Picoides tridactylus), čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax), ojediněle výr velký (Bubo bubo). Ze savců se vyskytuje ježek východní (Erinaceus concolor), veverka obecná (Sciurus vulgaris), srnec obecný (Capreolus capreolus), kuna lesní (Martes martes) a liška obecná (Vulpes vulpes). Rezervace je také součástí areálu výskytu velkých šelem.

Lesnictví: Ve skladbě dřevin v rezervaci převládá stejnověký porost buku lesního (Fagus sylvatica), který dosahuje zastoupení až 90 %, jedle bělokorá (Abies alba) je zastoupena předevšímv jižní části území. Cenné jsou také zakrslé bučiny na skalnatém podloží v okolí Zámčiska a klenové bučiny na balvanité suti, které budou ponechány přirozenému vývoji. V ochranném pásmu lemují rezervaci kulturní smrkové porosty, které jsou postupně odtěžovány.

Zakrslá bučina v přírodní rezervaci Klenov (16. 11. 2002)

Management, ohrožení: Vývoj přírodních poměrů v přírodní rezervaci a v jejím ochranném pásmu se usměrňuje na základě plánu péče. Určité ohrožení představuje hospodaření v okolních lesních porostech a především zvýšený turistický ruch – podél východního okraje chráněného území prochází frekventovaná turistická stezka ze Vsetína na přehradu Bystřičku a Naučná stezka Klenov. Skalní útvary jsou využívány horolezci jako cvičné stěny. Zásahy v území budou soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení lesních porostů, jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří a obnovu přirozené druhové skladby. Na jaře 2022 došlo k závažnému poškození severní části přírodní rezervace. Neznámí pachatelé odtěžili lesní porost se staletými buky v okolí skalních útvarů Havránka a dřevo odvezli.

Historie: Na vrcholu Zámčiska se ve středověku nacházelo hradiště. Ke skalním útvarům na Klenově se váží lidové pověsti o ukrytých zbojnických pokladech.

Literatura:

Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek.

Dančák, M., Kocián, P. et Hlisnikovský, D. [eds] (2015): Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska IX. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur. 64: 219–240.

Hanzel, D. (2011): Geologické poměry v okolí přehrady Bystřička. – Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta.

Hasalová, E. (1992): Skalní tvary Vsetínských vrchů. – Diplomová práce, MS PřF UP Olomouc.

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. – Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Kašpar, T. et Anděra, M. (2011): Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia). – Lynx, n. s. (Praha), 42: 113–132.

Kirchner, K. et al. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 723 Klenov [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/723.

Křenek, D. (2004): Inventarizace ptáků v PR Klenov. – Ms., 5 s., ZO ČSOP 76/06 Orchidea Valašsko.

Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D.

Kubešová, S. et Tkáčiková, J. (2016): Bryologická exkurze do PR Klenov ve Vsetínských vrších – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 5: 11–14.

Lacina, D. (2012): Plán péče o přírodní rezervaci Klenov na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Lacina, D. (2023): Plán péče o přírodní rezervaci Klenov na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 pp.

Mrkos, O. (1927): První příspěvek k mykofloře Moravy. – Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně, 9: 69–78.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín.

Stuchlík, D. (2017): Mapování skalních výchozů v okolí PR Klenov na základě dat leteckého laserového skenování. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Tomáš Mikita, Ph.D.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Štefan, I. (1996): Středověké osídlení bývalého vsetínského panství. – Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1996: 36–53.

Tkáčik, J. (2003): Plán zásahů a opatření pro přírodní rezervaci Klenov (katastrální území Bystřička I.), zásady managementu. – Ms., 5 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.

Tkáčiková, J. et Kubešová, S. (2015): Bryologický průzkum Přírodní rezervace Klenov ve Vsetínských vrších. In: Lacina D., Inventarizační průzkum PR Kutaný. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tkáčiková, J. et Kubešová, S. (2015): Buxbaumia aphylla Hedw., Dicranum fulvum Hook., Diphyscium foliosum (Hedw.) D. Mohr, Fissidens pusillus (Wilson) Milde, Pedinophyllum interruptum (Nees) Kaal. – In: Dančák, M., Kocián, P. et Hlisnikovský, D. [eds.], Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska IX. – Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales 64: 220, 221, 222

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. – Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 76.

Zajíc, P., Šmeral, J., Janiš, D., Schenk, Z., Vrla, R. et Štětina, J. (2015): Hrad Šaumburk, hrad Klenov a osídlování horního Pobečví ve středověku. – Město Valašské Meziříčí: 70 s. ISBN: 978-80-905845-1-8.

Žůrková, J. (2014): Charakteristika vybraných geologických lokalit v okolí Bystřičky a jejich význam ve výuce na základní škole. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc.

• Aktualizace 12. 11. 2024