Přírodní památka Hříštěk

Luční pěnovcové prameniště v přírodní památce Hříštěk (15. 5. 2014)

Základní údaje: Přírodní památka Hříštěk představuje luční pěnovcové prameniště s podmáčenou pcháčovou loukou v komplexu extenzivně obhospodařovaných mezofilních luk. Území protáhlého tvaru (šířka max. 50 m, délka 400 m) je téměř ze všech stran obklopeno listnatými lesy. Nachází se na mírném severně orientovaném svahu na jihozápadním okraji Chřibů (podcelek Stupavská vrchovina) v nadmořské výšce 308 až 364 m n. m., na SV okraji Stříbrnických pasek, asi 1 km JZ od lázní Leopoldov na Smraďavce a 1,7 km severně od středu obce Stříbrnice. Katastrální území Stříbrnice u Uherského Hradiště. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 3/2013 ze dne 2. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5982. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 1,9158 ha. Lokalita je již od roku 2001 registrována jako VKP Hříštěk. Mapy.cz.

Předmět ochrany: biotopy R 1.1. – Luční pěnovcové prameniště, T 1.5 – Vlhká pcháčová louka, T 1.1 – Mezofilní ovsíková louka, L 3.3B – Západokarpatské dubohabřiny, druhy vrkoč útlý (Vertigo angustior), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a modrásek bahenní (Phengaris nausithous), včetně jejich biotopu.


Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)		Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Geologie, půdní poměry: Jedná se o sesuvné svažité území s deluviálními hlinito-kamenitými sedimenty obklopené vsetínskými vrstvami (svrch. eocén — spod. oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve flyšových vrstvách převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad pískovci, převážně glaukonitickými. Půdním typem je kambizem luvická, vyluhovaná.

Hydrologické poměry: Pramen vyvěrající v lučním pěnovcovém prameništi je po celý rok vydatně zásoben vodou s vysokým obsahem vápenatých, hydrogenuhličitanových, síranových a hořečnatých iontů. Voda je přesycena vůči kalcitu i dolomitu, kalcit je z ní srážen a vytváří drobné sypké inkrustace pěnovce na mechorostech. Dle celkové mineralizace spadá do kategorie vod se zvýšenou mineralizací. Na území přírodní památky se nachází další pramen, který se rozvíjí v drobný potok. Kolem roku 1985 byla v prameništi vykopána studna hluboká 10 m, voda se z ní v současnosti nečerpá. V roce 2006 byly provedeny v nynějším ochranném pásmu meliorační zásahy z důvodu sesuvu svahu. V 60. letech 20. stol. byla zřejmě provedena meliorace i samotného prameniště.

Přírodní památka Hříštěk (15. 5. 2014)

Flóra a vegetace: Ve střední části svahu se nachází extenzivně kosené luční pěnovcové prameniště (R1.1), v Chřibech ojedinělý typ biotopu. Mokřadní vegetace je zde dobře vyvinuta, dominuje v ní suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč potoční (Cirsium rivulare), přeslička bahenní (Equisetum palustre), přeslička rolní (Equisetum arvense) a nízké druhy ostřic - ostřice chabá (Carex flacca) a ostřice prosová (Carex panicea). Doprovázejí je další chráněné rostliny a významné druhy uvedené v červeném seznamu. Z orchidejí vytváří početnou populaci prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), dále zde roste např. bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice Otrubova (Carex otrubae), ostřice rusá (Carex flava) a ostřice latnatá (Carex paniculata). Na pěnovcovém prameništi je také vyvinuto bohaté mechové patro, dominuje v něm baňatka obecná (Brachythecium rutabulum), baňatka potoční (Brachythecium rivulare) a měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum).


Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)		Lesní lem v PP Hříštěk (15. 5. 2014)

Prameniště mozaikovitě přechází do druhově bohaté vlhké pcháčové louky (T1.5) a dále do vlhčích mezofilních ovsíkových luk (T1.1). Ve vegetaci pcháčové louky dominují ostřice štíhlá (Carex acuta), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare) a přeslička bahenní (Equisetum palustre). Také zde se vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a další druhy, např. žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), ostřice rusá (Carex flava), ostřice Otrubova (Carex otrubae), ostřice latnatá (Carex paniculata) a ostřice převislá (Carex pendula).

V přírodní památce jsou převažující vegetací mezofilní ovsíkové louky. V travinobylinných porostech dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), který doprovází kostřava červená (Festuca rubra) a další druhy, např. medyněk vlnatý (Holcus lanatus), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček obecný (Agrostis capillaris), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), sveřep měkký (Bromus hordeaceus), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), řebříček obecný (Achillea millefolium), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), mochna bílá (Potentilla alba) a pastinák setý (Pastinaca sativa). Ze vstavačovitých byl v lesním lemu nalezen bradáček vejčitý (Listera ovata).

Ve spodní části území se nachází mezofilní louka, která nebyla delší dobu obhospodařovaná (představuje více než polovinu plochy přírodní památky). Louka zarůstala bezkolencem a náletem dřevin, ze stran do ní expandovaly lesní porosty. Poměrně hojně se po celé ploše vyskytovaly stromy a keře, např. javor babyka (Acer campestre), olše lepkavá (Alnus glutinosa), hlohy Crataegus spp.) a růže (Rosa sp.). Po odstranění náletu byla na vlhké obnažené ploše nalezena protěž žlutobílá (Pseudognaphalium luteoalbum), kriticky ohrožený, ustupující druh české květeny (Ambrozek, 2020).

Přírodní památka Hříštěk (15. 5. 2014)

Lesní porosty v ochranném pásmu tvoří převážně bučiny typu Luzulo-Fagetum, Asperulo-Fagetum a západokarpatské dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum. V bylinném podrostu se objevují orchideje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), na lesním prameništi bez tvorby pěnovců (R1.4) se vyskytuje také kruštík modrofialový (Epipactis purpurata).

Fauna: Na luční pěnovcové prameniště je vázaný evropsky významný druh měkkýše vrkoč útlý (Vertigo angustior). Z motýlů se na louce vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a modrásek bahenní (Phengaris nausithous). Z dalších chráněných druhů hmyzu se na sušší místa rozšířila i teplomilná kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Z plazů byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), z obojživelníků skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Pěnovcové prameniště a podmáčené louky přitahují také lesní zvěř, především prase divoké (Sus scrofa).


Modrásek bahenní (Phengaris nausithous)		Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)

Lesnictví: Území přírodní památky je z podstatné části obklopeno lesními porosty, převážně bučinami. Lesní pozemky se nacházejí pouze v ochranném pásmu, patří k lesním typům kyselá dubová bučina biková (3K3), svěží dubová bučina biková s ostřicí chlupatou (3S7) a hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech (2H3). Ve všech porostech je poměrně velké zastoupení nepůvodních dřevin, především smrku ztepilého, modřínu opadavého a borovice lesní.

Významné stromy: Na jihozápadním okraji ochranného pásma se nachází na louce ve svahu solitérní exemplář jeřábu oskeruše (Sorbus domestica), který by mohl být vyhlášen jako památný strom.

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) v ochranném pásmu PP Hříštěk (15. 5. 2014)

Management, ohrožení: Chráněné území a především nejcennější biotop pěnovcové prameniště je ohroženo zejména nástupem sukcese při absenci kosení, odvodňováním a čerpáním vody ze studny, eutrofizací a mechanickým narušením povrchu terénními vozidly a zvěří. Ochranářský management byl zahájen již v roce 2002 na lučním prameništi (po registraci VKP), pokračoval i v následujících letech a byl rozšířen na mezofilní louku v horní polovině území. Spočíval především v kosení lučních porostů, odvozu biomasy a odstraňování náletových dřevin. V tomto způsobu údržby se pokračuje i nadále s tím, že se rozšiřuje i na spodní polovinu území, kde je také třeba potlačit expandující lesní porost. Celá lokalita je poškozována přemnoženou zvěří, zejména prasetem divokým, je proto navrženo oplocení centrální části prameniště.

Přírodní památka Hříštěk - horní okraj (15. 5. 2014)

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Hříštěk bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091, celková rozloha 19 226,4511 ha) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. EVL Chřiby představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní flóra a fauna.

Přírodní památka Hříštěk (9. 9. 2013)

Literatura:

Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha.

Heliová, P. (2013): Floristický průzkum úpatí Chřibů na území západně od Uherského Hradiště (okolí obcí Boršice, Buchlovice a Stříbrnice). – Bakalářské práce. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Katedra biologie. Vedoucí práce Karel Kubát.

Hrabec, J. (2008): Natura 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197-202. ISBN 978-80-7375-193-7.

Hrčka, D. (2004): Pseudognaphalium luteo-album kriticky ohrožený druh české květeny. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 39 (2): 171-183.

Kaplan, Z. et al. (2018): Distribution of Pseudognaphalium luteoalbum in the Czech Republic. Preslia 90: 425–531.

Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – In: Bryonora, Praha. 47: 1-8.

Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Hříštěk (návrh na vyhlášení) na období 2013–2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Pechová, L. (2006): Evidence a základní charakteristika mokřadů v uherskohradišťské části přírodního parku Chřiby. – Bakalářská práce. Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pechová, L. (2009): Hodnocení stavu a návrh managementu pro vybraná prameniště v Chřibech. - Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce: RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D.

Pechová, L. (2011): Plán péče o Přírodní památku Hříštěk (v návrhu na vyhlášení) na období 2012–2021. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Petříček, V. et al. (1999): Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje EVL Chřiby. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider, J. a kol. (2012): Plán péče pro přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012–2021. – Újezd u Tišnova. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Smolíková, J. et Rožnovský, J. (2008): Posouzení klimatické charakteristiky Chřibů podle Atlasu podnebí Česka. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia, 29.–30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. [eds.], Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.

• Aktualizováno 10. 3. 2021