Přírodní památka Tůň u Kostelan

Přírodní památka Tůň u Kostelan (8. 9. 2013)

Základní údaje: Přírodní památka Tůň u Kostelan představuje slepé rameno při levém břehu řeky Moravy. Nachází se v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu v nadmořské výšce 175 m n. m., asi 200 m jihovýchodně od obce Kostelany. Katastrální území Kostelany nad Moravou, CHOPAV Kvarter řeky Moravy. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 7/1997 ze dne 18. 12. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 1905. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha: 1,1998 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Významný mokřad, jedna z posledních lokalit kotvice plovoucí (Trapa natans) na Uherskohradišťsku.

Geologie, půdní poměry: Lokalita leží v nivě řeky Moravy. Rameno podkovovitého tvaru je silně zahloubené, s příkrými břehy. Geologické podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty. V jejich spodních vrstvách leží fluviální štěrkopísky a na nich holocenní písčité povodňové hlíny. Pod břehovými porosty jsou fluvizemě glejové.


Kotvice plovoucí (Trapa natans)		Kotvice plovoucí (Trapa natans)

Flóra a vegetace: Vyskytují se zde společenstva vodních a mokřadních druhů rostlin jako např. kotvice plovoucí (Trapa natans), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), stulík žlutý (Nuphar luteus), šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), orobinec širokolistý (Typha latifolia), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a rákos obecný (Phragmites australis). Velká část břehů ramene je zarostlá dřevinami, převážně vrbami (Salix spp.), jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia), topolem (Populus spp.) a javorem babykou (Acer campestre). V keřovém patru je častý bez černý (Sambucus nigra) a brslen evropský (Euonymus europaeus).

Užovka obojková (Natrix natrix)

Fauna: Tůň je bohatá na různé druhy hmyzu, především vážky (Odonata), z nichž zde bylo nalezeno na 20 druhů, např. šidélko znamenané (Erythromma viridulum), šídlo rákosní (Aeshna affinis), šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka červená (Crocothemis erythraea) a vážka jarní (Sympetrum fonscolombii), z motýlů můra stužkonoska vrbová (Catocala electa). Jedná se také o významnou lokalitu obojživelníků a plazů. Žije zde rosnička zelená (Hyla arborea), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Rana esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka obojková (Natrix natrix) a užovka podplamatá (Natrix tessellata).

Vážka červená (Crocothemis erythraea) je v ČR považována za ohrožený druh

Z ptáků na lokalitě hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), potápka malá (Tachybabtus ruficollis), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), lyska černá (Fulica atra), strakapoud velký (Dendrocopos major), linduška lesní (Anthus trivialis), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), pěnice pokřovní (Sylvia curruca) aj. Dále zde byli pozorováni např. volavka popelavá (Ardea cinerea), kachna divoká (Anas platyrhynchos), lejsek šedý (Muscicapa striata), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus), káně lesní (Buteo buteo) a moták pochop (Circus aeruginosus).

Přírodní památka Tůň u Kostelan (24. 7. 2005)

Lesnictví: Jde o bezlesí se zbytkem původního břehového porostu vrb a topolů.

Historie: Rameno vzniklo při regulaci řeky Moravy ve dvacátých letech 20. století.

Management, ohrožení: Je vyloučen chov ryb a čerpání vody. Břehové porosty jsou prořezávány tak, aby nedocházelo k zastínění hladiny tůně. Bude třeba kosit porosty rákosu.

Natura 2000: Přírodní památka Tůň u Kostelan se nachází na území Evropsky významné lokality Nedakonický les (CZ0724107), představující rozsáhlý komplex lužních lesů (PR Kolébky) se slepými rameny v jinak intenzívně obhospodařované krajině o celkové rozloze 1 524,79 ha.

Přírodní památka Tůň u Kostelan (27. 7. 2005)

Literatura:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. – Ms., 36 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26.

Galušková, H. (2012): Přírodní poměry a flóra území západně od Uherského Ostrohu. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.

Hohausová, E. et Jurajda, P. (1996): Ryby odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 1: 81–86. ISBN 80-902213-0-0.

Hrabec, J. (1997): Mokřady Hradišťského příkopu III. (Tůň u Kostelan). – Veronica, Brno, (11)4: 42.

Hrabec, J. (1998): Příspěvek k výskytu kotvice plovoucí (Trapa natans L.) v Hradišťském příkopu. – Sborn. Přírodověd. Klubu Uherské Hradiště 3: 4–7.

Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Jurajda, P., Prášek, V. et Zajíček, R. (1999): Ryby, obojživelníci a plazi odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. - Zpráva o provedeném průzkumu. – Ms., depon. in RŽP OkÚ Uherské Hradiště, AV ČR Brno, 23 s.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Pazderová, M. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Nedakonický les CZ0724107. – AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín.

Petrová, M. (2005): Vodní a pobřežní vegetace odstavených ramen Moravy mezi Otrokovicemi a Kostelany. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Unar, CSc.

Potyš, P. (2022): Kanál Dunaj-Odra, střety s územní ochranou přírody. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D.

Rejl, J. (2011): Inventarizační ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Nedakonický les. – Ms., depon. in: Mott MacDonald Praha, spol. s r. o.; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. – Ms. 129 s., depon. in: ZO ČSOP Via Hulín, listopad 2001.

Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum PP Tůň u Kostelan v k. ú. Kostelany. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312.

• Aktualizace 22. 2. 2024

Úvodní stránka

Nahoru

Zpět