Přírodní památka Huštěnovická ramenaZákladní údaje: Přírodní památka představuje čtyři odstavená ramena řeky Moravy (Blata, Výrovka, Koňov a Mlač) na pravém břehu řeky Moravy obklopená intenzivně obdělávanými zemědělskými pozemky mezi Huštěnovicemi a Jarošovem. Nachází se v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 180 až 182 m n. m. Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště a Huštěnovice, CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 7/2014 ze dne 22. 4. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 5920. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha: 23,67 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Biotop L2.4 měkký luh nížinných řek; hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus), včetně jejího biotopu. Geologie, půdní poměry: Území se nachází v nivě řeky Moravy, podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty, v jejich spodních vrstvách leží fluviální štěrkopísky a na nich písčité povodňové hlíny. Pod břehovými porosty jsou půdním typem, fluvizemě. Flóra a vegetace: Ve stromovém patře převládá topol bílý (Populus alba) s příměsí vrby bílé (Salix alba) a olše lepkavé (Alnus glutinosa), keřové patro je tvořeno zmalzením dřevin stromového patra.
Fauna: Významný je především výskyt jednoho z předmětů ochrany, drobné kaprovité ryby hořavky duhové západní (Rhodeus sericeus amarus), jejíž populace je svým způsobem života vázána na přítomnost velkých vodních mlžů, zejména velevrubů (Unio spp.) a škeblí (Anodonta spp.). Z obojživelníků se ve vodních příkopech a tůňkách vyskytují zejména zelení skokani (Rana sp.) a rosnička zelená (Hyla arborea). Historie: Odstavená ramena vznikla umělým zásahem při regulaci řeky Moravy mezi léty 1936 až 1947. Morava zde původně přirozeně meandrovala a pravidelně se rozlévala v široké říční nivě. Cílem regulace byla ochrana majetku před povodněmi. Při extrémních povodních v červenci 1997 došlo k protržení ochranné hráze řeky Moravy u starých ramen Koňov a Výrovka. Natura 2000: Přírodní památka Huštěnovická ramena se nachází na území Evropsky významné lokality Kněžpolský les (CZ0724120), představující rozsáhlý komplex lužního lesa (PR Trnovec) včetně slepých ramen (PR Kanada), tůní a mezofilních ovsíkových luk nivy Moravy v okolní převážně intenzívně využívané agrární krajině o celkové rozloze 521,17 ha.
Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Burešová, M. et Pražák, M. (2010): Revitalizace slepého říčního ramene Koňov a Mlač. – Seminární práce, MENDELU, LDF ÚTOK Brno, 35 s. Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. – Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Hohausová, E. et Jurajda, P. (1996): Ryby odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 1: 81–86. ISBN 80-902213-0-0. Hrabec, J. (1998): Mokřady Hradišťského příkopu V. (Ramena Výrovka a Koňov). – Veronica, Brno, (12)2: 36. Hrabec, J. (1999): Mokřady Hradišťského příkopu X. (Ramena Markéta, Mlač, Kobylica a Mařatské). – Veronica, Brno, (13)3: 23. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Hubáček, J. (1976): Příspěvek k rozšíření minujících lepidopter v okolí Uherského Hradiště. – Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 183: 13–29. Hubáček, J. (1977): Druhý příspěvek k minujícímu hmyzu na Uhersko-Hradišťsku. – Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 185: 6–13. Hubáček, J. (1977): Příspěvek k faunistickému výzkumu Uhersko-Hradišťska, I. část. – Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 185: 16–23. Hubáček, J. (1977): Třetí příspěvek k rozšíření minujících dipter na Uherskohradišťsku. – Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 187: 14–32. Hubáček, J. (1978): Třetí příspěvek k rozšíření minujících dipter na Uherskohradišťsku, část 2. – Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 191: 1–16. Hubáček, J. (1979): Příspěvek k zoocecidiologickému výzkumu na Uhersko-Hradišťsku. – Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 197: 1–19. Hubáček, J. (1980): Příspěvek k výzkumu, minujícímu hmyzu na Uherskohradišťsku, IV. – Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 203: 21–32. Hubáček, J. (1984): Druhý příspěvek k výzkumu brouků na Uherskohradištsku. Brouci vodní a pobřežní. – Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 227: 27–32. Jurajda, P., Prášek, V. et Zajíček, R. (1999): Ryby, obojživelníci a plazi odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. Zpráva o provedeném průzkumu. – Ms., depon. in RŽP OkÚ Uherské Hradiště, AV ČR Brno, 23 s. Lacina, D. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kněžpolský les na období 2012–2021. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Lorencová, E. (2014): Invazní druhy vodních měkkýšů v České republice. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Marvan, P. et Heteša, J. (2000): Mikro- a makrovegetace odstavených ramen řeky Moravy. – In: Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen: sborník příspěvků z konference pořádané 2.–3. 3. 2000 Botanickým ústavem AV ČR v Lužnici u Třeboně. – Vyd. 1. Průhonice: Botanický ústav AV ČR. ISBN 80-86188-08-6. 53-112. Moravec, J., Veselý, J. (2010): Inventarizační průzkum ZCHÚ Kněžpolský les z oboru koleopterologie (páchník hnědý). – Praha, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., 13 s. Pavelčíková (Králová), L., Pavelčík, P. (2014): Plán péče o přírodní památku Huštěnovická ramena na období 2014–2023. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Petrová, M. (2005): Vodní a pobřežní vegetace odstavených ramen Moravy mezi Otrokovicemi a Kostelany. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Unar, CSc. Potyš, P. (2022): Kanál Dunaj-Odra, střety s územní ochranou přírody. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Rejl, J. (2011): Inventarizační ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Kněžpolský les. – Mott MacDonald Praha, Praha. Skotáková, D. (2011): Hodnocení stavu a návrh péče pro evropsky významnou lokalitu Kněžpolský les. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Skotalová, P. (2013): Návrh péče o Huštěnovická a Babická ramena. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. – Ms. 129 s., depon in: ZO ČSOP Via Hulín, listopad 2001. Šálek, P. (2002): Průzkum periodických tůní v příhodných místech v okrese Přerov, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v roce 2001 se zvláštním přihlédnutím k výskytu korýšů. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zín; ZO ČSOP Via Hulín, 10 s. Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312. Štěrbová, J. (2007): Vývoj regulace koryta řeky Moravy v I. pol. 20. století. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědná fakulta, Katedra geografie, ved. práce RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph. D. Štěrbová, J. (2009): Vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědná fakulta, Katedra geografie, ved. práce RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph. D. Veselý, D. (2005): Revitalizace odstavených ramen v urbanizované i neurbanizované krajině. – In: Sborník z konference Říční krajina 2005: [River landscape 2005]: 3. ročník pracovní konference se zaměřením na problematiku řek a okolní krajiny. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 378–381. Vrtílek, M. (2010): Vliv nepůvodních mlžů na populační parametry hořavky duhové (Rhodeus amarus). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. |
• Aktualizace 22. 2. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |