Přírodní památka Lázeňský mokřad

Přírodní památka Lázeňský mokřad (27. 7. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Lázeňský mokřad (27. 7. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Lázeňský mokřad představuje dvě vlhké slatinné louky v nivě řeky Moravy, z nichž je jedna částečně porostlá vrbinami. Nachází se v Dolnomoravském úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva) v nadmořské výšce 173 až 175 m n. m., v bezprostřední blízkosti Sirnatých lázní, asi 1,6 km severně od středu obce Ostrožská Nová Ves (kostel). Katastrální území Ostrožská Nová Ves. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v  Uherském Hradišti č. 3/2001 ze dne 21. března 2001. Evidenční kód ÚSOP: 2120. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 9,1771 ha (podle plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zachování posledního zbytku původních slatinných luk a porostů vrbin jako biotopu vzácných druhů bezobratlých.

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží je tvořeno sedimenty Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí nezpevněné kvartérní nivní sedimenty řeky Moravy. V jejich spodních vrstvách leží fluviální štěrkopísky a na nich holocenní písčité povodňové hlíny. Půdním typem je fluvizem glejová.

Kosatec sibiřský (Iris sibirica), foto © Z. Podešva   Kosatec žlutý (Iris pseudacorus), foto © Z. Podešva

Kosatec sibiřský (Iris sibirica)

 

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Flóra a vegetace: Na lokalitě bylo zjištěno téměř sto druhů vyšších rostlin. Z botanického hlediska se jedná o území, které již nemá v nivě Moravy na území okresu Uherské Hradiště obdoby. Z významných rostlinných druhů zde byl zjištěn skřípinec jezerní ( Schoenoplectus lacustris), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), sítina sivá (Juncus inflexus), ostřice srstnatá (Carex hirta), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), poměrně bohatá populace česneku hranatého (Allium angulosum), žluťucha lesklá ( Thalictrum lucidum) a také silně ohrožená zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a ožanka čpavá (Teucrium scordium).

Bohatá populace česneku hranatého (Allium angulosum) v PP Lázeňský mokřad (30. 7. 2009)

Bohatá populace česneku hranatého (Allium angulosum)
v přírodní památce Lázeňský mokřad (30. 7. 2009)

Při okrajích přírodní památky pod topoly roste kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Na mokřadní louky byl vysázen kosatec sibiřský (Iris sibirica), na sušší místa na jižním okraji rezervace kriticky ohrožená máčka plocholistá (Eryngium planum), která se vyskytuje na nedalekém kunovickém letišti.

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine)   Máčka plocholistá (Eryngium planum)

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine)

 

Máčka plocholistá (Eryngium planum)

Fauna: Při orientačních zoologických průzkumech byly na lokalitě zjištěny vzácné druhy brouků vázané svým vývojem na porosty vrb, jako např. tesaříci Xylotrechus pantherinus a Ropalopus macropus, běžnější tesařík pižmový (Aromia moschata), dále velmi vzácní krasci Agrilus delphinensis, Lamprodila decipiens a  polník Guerinův (Agrilus guerinii). Z dalších druhů brouků se vyskytují např. majka obecná (Meloe proscarabaeus), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri ), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima) a zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). V polních kulturách v bezprostředním okolí luk byl nalezen zvláště chráněný silně ohrožený krajník zlatotečný (Calosoma auropunctatum), mizející druh, který se ojediněle objevuje v teplejších oblastech na polích a stepích.

Z motýlů se na loukách a v jejich lemech vyskytuje např. batolec červený ( Apatura ilia), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae) a stužkonoska vrbová (Catocala electa). Je odsud uváděna také lokální a vzácná mokřadní můra rákosnice lesklicová (Archanara neurica). V minulosti byla na území přírodní památky zjištěna velmi lokální a vzácná píďalka žluťuchová (Perizoma sagittata), její přežívání na této lokalitě nebylo po povodních v roce 1997 prokázáno.

Vážka jarní (Sympetrum fonscolombii)

Vážka jarní (Sympetrum fonscolombii)

Během arachnologických průzkumů zde bylo zaznamenáno 41 druhů pavouků, z  nejvýznamnějších např. skákavka žlutonohá (Heliophanus flavipes), mikarie travní (Micaria pulicaria), slíďák levhartí (Arctosa leopardus), skálovka domácí (Scotophaeus scutulatus), skálovka černá (Trachyzelotes pedestris) a křižák trpasličí (Hypsosinga pygmaea). Z vážek bylo v mokřadu zjištěno celkem 11 druhů, nejzajímavější je nález vzácné vážky jarní (Sympetrum fonscolombii) a šidélka malého (Ischnura pumilio ), dále se zde vyskytuje např. šídlatka velká (Chalcolestes viridis), šídlo pestré (Aeshna mixta), šídlo modré (Aeshna cyanea) a  vážka rudá (Sympetrum sanguineum).

Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)   Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus)

Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)

 

Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus)

Z obojživelníků se ve vodních příkopech a několika tůňkách vyskytují zejména skokan zelený (Rana esculenta), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo) a  rosnička zelená (Hyla arborea), vzácný je čolek obecný (Triturus vulgaris ). Z plazů byla zaznamenána užovka obojková (Natrix natrix) a ojediněle také ještěrka obecná (Lacerta agilis). Přírodní památka poskytuje útočiště a  vhodné hnízdní možnosti četným druhům ptáků, k nimž zde patří např. bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), budníček větší (Phylloscopus trochilus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos ), strnad obecný (Emberiza citrinella), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), žluva hajní (Oriolus oriolus), koroptev polní (Perdix perdix) a moták pochop (Circus aeruginosus). Na přeletu a  při hledání potravy byli pozorováni např. čáp bílý (Ciconia ciconia), čáp černý ( Ciconia nigra), volavka bílá (Egretta alba), ledňáček říční (Alcedo atthis ), krahujec obecný (Accipiter nisus) a luňák hnědý (Milvus migrans).

Uměle vyhloubená tůň pro rozmnožování obojživelníků v PP Lázeňský mokřad (13. 7. 2005)

Uměle vyhloubená tůň pro rozmnožování obojživelníků
v přírodní památce Lázeňský mokřad (13. 7. 2005)

Lesnictví: Na lokalitě se nenacházejí žádné lesní pozemky.

Historie území: Jde o zbytek původních značně rozsáhlých luk v nivě řeky Moravy v pestré mozaice s drobnými políčky, které byly vesměs rozorány na velké lány, hlavně po regulaci řeky Moravy a kolektivizaci zemědělství v druhé polovině 20. stol. Na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. je vlastní území i jeho širší okolí oproti současnému stavu výrazně méně porostlé křovinami a vzrostlými stromy.

Management, ohrožení: Na několika místech byly vyhloubeny mělké tůně pro rozmnožování obojživelníků, které je třeba pravidelně udržovat. Louky je nutné kosit vzhledem k možnému zahnízdění ohrožených druhů ptáků až koncem léta. Součástí chráněného území je i několik pozemků, které jsou v současnosti využívány jako orná půda a sad. Na jihu sousedí území s golfovým hřištěm.

Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) v PP Lázeňský mokřad (13. 7. 2005)

Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) v PP Lázeňský mokřad (13. 7. 2005)


Literatura:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. – Ms., 36 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Galuška, J. (2018): Analýza ekologicky významných lokalit Mikroregionu Ostrožsko. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce: RNDr. Jakub Trojan MSc, Ph.D.

Galušková, H. (2012): Přírodní poměry a flóra území západně od Uherského Ostrohu. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.

Girgel, M., Hrabec, J. et Šnajdara, P. (2008): Minerální prameny Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 116 pp.

Haberlandová, L. (2010): Charakteristika pavoučích společenstev PP Lázeňský mokřad (Ostrožská Nová Ves) [online]. 2010 [cit. 2015-03-08]. – Bakalářská práce. University of Ostrava, Faculty of Science. Vedoucí práce Zdeněk Majkus.
Dostupné z: http://theses.cz/id/2jk3no/.

Haberlandová, L. (2012): Hodnocení stavu PP Lázeňský mokřad z hlediska ochrany biodiverzity pavoučích společenstev [online]. 2012 [cit. 2015-03-08]. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Ivo Machar. Dostupné z: http://theses.cz/id/g0wb4s/.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Majkus, Z. (2007): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu PP Lázeňský mokřad. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín, 8 pp.

Polloczková, E. (2010): Osteologické studium savčí makrofauny z říčních teras Ostrožské Nové Vsi. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: Mgr. Martin Ivanov, Dr. 

Schneider, J. (2012): Plán péče pro přírodní památku Lázeňský mokřad na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum PP Lázeňský mokřad v k. ú. Ostrožská Nová Ves. – Ms, Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín, 8 s.

Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312.

Trávníček, D. et Elsnerová, M. (2003): Plán péče na období 2004–2013 pro zvláště chráněné území PP Lázeňský mokřad. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.


Aktualizace 1. 3. 2024   Úvodní stránka Nahoru Zpět