Přírodní rezervace Kolébky
Základní údaje: Přírodní rezervace Kolébky představuje část rozsáhlého komplexu lužního lesa (Nedakonický les) s přechodovými společenstvy mezi měkkým a tvrdým luhem, se soustavou kanálů a slepých ramen, meandrujícím vodním tokem (Dlouhá řeka) a trvalými i periodickými tůněmi. Rozkládá se v severovýchodní části Dolnomoravského úvalu (podcelek Dyjsko-moravská niva), v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 172 až 175 m n. m, asi 1 km jižně od středu obce Nedakonice. Katastrální území Nedakonice, Polešovice a Uherský Ostroh. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. /1998 ze dne 22. 4. 1998. Evidenční kód ÚSOP: 1938. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 92,1277 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Předmět ochrany: Zachování lesního typu jilmového luhu, jeho pestré dřevinné skladby a věkové diferencovanosti tak, aby se udržely a rozvíjely optimální podmínky pro výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů. Cíl ochrany: Zlepšení stavu, vývoj a ekologické stability ekosystémů lužního lesa: podpora vertikální i horizontální diferenciace lesních porostů pozvolnými a dlouhodobými hospodářskými zásahy, potlačování nepůvodních druhů dřevin, odstraňování napadených jasanů, optimalizace podílu tlejícího dřeva v lesních porostech a podpora odrůstání přirozeného zmlazení.
Geologie, půdní poměry: V geologickém podloží území se nacházejí neogenní sedimenty vídeňské pánve. Na nich se usazovaly kvartérní sedimenty – fluviální štěrkopísky, výše holocenní písčité povodňové hlíny. Půdy tvoří fluvizemě glejové. Flóra a vegetace: Převládajícím typem lesní vegetace přírodní rezervace Kolébky jsou panonské tvrdé luhy nížinných řek s jasanem úzkolistým asociace Fraxino pannonicae-Ulmetum glabrae ze svazu Alnion incanae. Stromové patro tvoří dub letní (Quercus robur), jasan (ztepilý Fraxinus excelsior), jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), lípa srdčitá (Tilia cordata), jilm habrolistý (Ulmus minor), jilm vaz (Ulmus laevis), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol černý (Populus nigra) a topol bílý (Populus alba). Nepůvodní druhy dřevin zde představují dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo) a ořešák černý (Juglans nigra). V okolí slepých ramen se maloplošně vyskytují měkké vrbotopolové luhy svazu Salicion albae, ve slepých ramenech vodní a pobřežní vegetace.
V bylinném patře rostou typické druhy lužních lesů. Brzy zjara zde rozkvétají dymnivka plná (Corydalis solida), křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní ( Ficaria verna), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) a sasanka hajní (Anemone nemorosa), později např. česnáček lékařský (Alliaria petiolata), česnek medvědí (Allium ursinum), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), kostival lékařský (Symphytum officinale), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), violka lesní (Viola reichenbachiana), zběhovec plazivý (Ajuga reptans) a další. V lesním komplexu se můžeme vzácně setkat také s ladoňkou dvoulistou chlumní (Scilla bifolia subsp. buekkensis), na území PR Kolébky však nebyla nalezena, podobně jako v minulosti udávaná bledule letní (Leucojum aestivum). Kromě běžné ostřice lesní (Carex sylvatica) byla v lese nalezena také velmi podobná a vzácná ostřice hubená (Carex strigosa). V létě zde dominují porosty kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a invazní netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora), které doprovázejí další nitrofilní a vlhkomilné druhy lužních lesů jako např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria ), čistec lesní (Stachys sylvatica), kuklík městský (Geum urbanum), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) a svízel přítula (Galium aparine ). V tůních se vyskytuje pobřežní i vodní květena, např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus), rukev obojživelná (Rorippa amphibia) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Hladiny neprůtočných tůní v létě zarůstají okřehkem menším (Lemna minor).
Fauna: Dosud prováděné zoologické průzkumy byly zaměřeny na vodní korýše, motýly, brouky, vážky, obojživelníky a ptáky. Z bezobratlých bylo v periodických tůních zjištěno několik druhů korýšů, jako např. blešivec hřebenatý (Gammarus roeseli), listonoh jarní (Lepidurus apus), srostlorep kráčivý (Synurella ambulans), vznášivka šmolková (Hemidiaptomus amblyodon) a žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii). Z motýlů byl v minulosti pozoruhodný výskyt velmi lokální a vzácné píďalky vlnopásníka lužního (Scopula nemoraria), tento druh však nebyl po povodních v roce 1997 znovu nalezen. Z dalších druhů motýlů byli pozorováni např. batolec červený (Apatura ilia), bělopásek topolový (Limenitis populi), černoproužka topolová (Boudinotiana puella), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), stužkonoska vrbová (Catocala electa) a také náš největší motýl martináč hrušňový (Saturnia pyri).
Průzkum prokázal také výskyt řady chráněných, ohrožených a zajímavých druhů brouků, k nimž zde patří roháč obecný (Lucanus cervus) a zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), z čeledi střevlíkovitých (Carabidae) např. krajník hnědý (Calosoma inquisitor), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii) a střevlík kožitý (Carabus coriaceus), z tesaříkovitých (Cerambycidae) kozlíček jilmový (Saperda punctata), tesařík Axinopalpis gracilis a tesařík Pedostrangalia revestita. Kromě běžnějších druhů vážek zde byla v roce 2003 nalezena velmi vzácná vážka plavá (Libellula fulva). Tento i v Evropě vzácný druh byl na území České republiky dosud zaznamenán jen na několika místech, poprvé v r. 1913 (bez bližšího udání lokality), později až v r. 2001 na severní Moravě u Karviné, dále u Jistebníku a v roce 2007 poblíž Hodonína.
Několika druhy jsou zastoupeni obojživelníci, vyskytuje se zde kuňka obecná (Bombina bombina), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan zelený (Rana esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), čolek velký (Triturus cristatus) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Z plazů žije v rezervaci ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z ptáků zde bylo pozorováno několik ohrožených a chráněných druhů, jako např. luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans), krahujec obecný (Accipiter nisus), včelojed lesní (Pernis apivorus), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus), krkavec velký ( Corvus corax) a holub doupňák (Columba oenas), z běžnějších ptačích druhů např. datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocoptes medius), žluna šedá (Picus canus), volavka popelavá (Ardea cinerea) a káně lesní (Buteo buteo). Ze savců žije v rezervaci např. plch velký (Glis glis) a bobr evropský (Castor fiber).
Lesnictví: Lesní porosty v přírodní rezervaci jsou zařazené do skupiny lesních typů 1L – jilmový luh. V minulosti byly obhospodařovány pařezinovým způsobem (jako výmladkový les), což je v některých částech rezervace patrné dodnes. Cílené lesní hospodaření by mělo směřovat k porostu s převahou jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia ) a dubu letního (Quercus robur), s příměsí olše lepkavé (Alnus glutinosa), topolu černého (Populus nigra) a topolu bílého (Populus alba), lípy srdčité (Tilia cordata), habru a jilmu. Část stromů by měla být vybrána k přestárnutí. Nepůvodní druhy dřevin, jako jsou dub červený (Quercus rubra) a ořešák černý (Juglans nigra), budou postupně odstraněny.
Management, ohrožení: V roce 2003 byla na území přírodní rezervace Kolébky ležícím v katastru obce Nedakonice realizována rozsáhlá revitalizace kanálů, slepých ramen a tůní. Celá soustava je napájena vodou z Dlouhé řeky přes slepé rameno Inzl (EVL) do koryta Shnilého potoka a umožňuje tak zlepšení vodních poměrů ve větší části lužního lesa. V rezervaci se také realizuje podpora hnízdních možností ponecháváním doupných stromů a rozmisťováním ptačích budek. Vodní režim chráněného území je však ohrožen otevřením nové štěrkopískovny při sz. okraji rezervace – dobývací prostor se nachází pouhých 50 m od jeho hranice. Značné škody na břehových a okolních lesních porostech způsobuje bobr evropský, především na Shnilém potoce. V lesním hospodaření převažuje holosečná obnova porostů, čímž dochází ke značné fragmentaci lesních ekosystémů rozsáhlými plochami holosečí a mladých kultur, které jsou oploceny. Tím se zvyšuje tlak přemnožené spárkaté zvěře na zbývající lesní porosty, v nichž je silně potlačeno přirozené zmlazení dřevin. V posledních letech dochází v rezervaci k intenzivnímu chřadnutí a odumírání jasanů, jehož původcem je invazní houba voskovička jasanová ( Hymenoscyphus fraxineus) zavlečená k nám z Asie.
Natura 2000: Přírodní rezervace Kolébky se nachází na území Evropsky významné lokality Nedakonický les (kód CZ0724107) v panonské biogeografické oblasti, představující rozsáhlý komplex lužních lesů se slepými rameny (PP Tůň u Kostelan) v jinak intenzívně obhospodařované krajině o celkové rozloze 1 524,7909 ha. Území je také součástí nadregionálního biokoridoru Chropyňský luh – Soutok a mokřadu regionálního významu Hradišťský příkop (R.UH.01).
Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva a Pavel Šálek 2001– |
|
Literatura: Galuška, J. (2018): Analýza ekologicky významných lokalit Mikroregionu Ostrožsko. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce: RNDr. Jakub Trojan MSc, Ph.D. Galušková, H. (2012): Přírodní poměry a flóra území západně od Uherského Ostrohu. - Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hořák, D., Klvaňa, P, Novotný, M. et Varga, V. (1995): Avifaunistický výzkum štěrkoven v Ostrožské Nové Vsi a lokality Kolébky pro okresní úřad v Uherském Hradišti. – Ms., 10 pp. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. – ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Hrabec, J. (1998): Mokřady Hradišťského příkopu IV. - Lesní komplex Kolébky - Předměstský les, 1998, Veronica Brno Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jeřábkova, L. et Zavadil, V. (2020): Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp. ISBN 978-80-7620-041-8. Kandrnál, L. (2004): Závěrečná zpráva z inventarizace Coleopter (Cerambycidae, Carabidae, Buprestidae, Meloidae) za rok 2004. Přírodní rezervace Kolébky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Kopeček, F. (2004): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v MZCHÚ (NRBC) Kolébky za rok 2004. ZO ČSOP Scilla Vlčnov. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Kout, J. et Zíbarová, L. (2016): Dřevomor Hypoxylon perforatum v České republice. – Acta musei richnoviensis, sect. natur., 23(1–2): 39–43. Lacina, D. et al. (2010): Podklady pro plány péče v ZCHÚ Zlínského kraje, Biotopové lokality – panonská biogeografická oblast, ZCHÚ Nedakonický les (CZ0724107). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Lacina, D. et al. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Nedakonický les (návrh) na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Lacina, D. et Schneider, J. (2016): Plán péče o přírodní rezervaci Kolébky na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Mačát, Z. (2010): Geografické rozšíření a morfometrická variabilita velkých čolků (Triturus cristatus superspecies). Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Milan Veselý, Ph. D. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. Maštera, J., Zavadil, V. et Dvořák, J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 180 pp. ISBN 978-80-200-2399-5. Merta, L. et Rulík, M. (1999): Hydrobiologický průzkum tůní Nedakonického a Kunovického lesa. – Zpráva o provedeném průzkumu. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno. 140 s. ISBN 80-902203-7-1. Moravec, J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. ISBN 978-80-200-2984-3. Pazderová, M. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Nedakonický les CZ0724107. – AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín. Rejl, J. (2011): Inventarizační ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Nedakonický les. – Ms., depon. in: Mott MacDonald Praha, spol. s r. o.; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Ručková, J. (2012): Makrozoobentos vybraných zavodňovacích kanálů Nedakonického lesa a jeho ovlivnění rybí obsádkou. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D. Schneider, J. (2006): Plán péče pro přírodní rezervaci Kolébky na období 2007–2016. S-atelier, Brno. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků, v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. – Ms. 129 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Šálek, P. (2002): Průzkum periodických tůní v příhodných místech v okrese Přerov, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v roce 2001 se zvláštním přihlédnutím k výskytu korýšů. – Ms., 10 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín. Šálek, P. (2003): Aktivní ochrana obojživelníků Uherskohradišťska. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín. Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum PR Kolébky v k. ú. Kostelany. – Ms., 9 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín. Šálek, P. (2017): Batrachologický a hydrobiologický inventarizační průzkum PR Kolébky v k. ú. Nedakonice, Polešovice a Uherský Ostroh. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 16 s. Šálek, P. et Tupý, V. (2010): Mapování bezobratlých a obojživelníků periodických tůní a vodních ploch v lesních celcích Nedakonického luhu v okrese Uh. Hradiště. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Štefánek, J. et Pechová, L. (2002): Výskyt obojživelníků a plazů v některých oblastech jihovýchodní Moravy. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: 295–312 Unar, P. (1995): Plám péče pro přírodní rezervaci Kolébky na období 1996–2005. – Ms., AOPK ČR Brno, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Vávra, J. Ch. et Konvička, O. (2024): Rozšíření mršníka Abraeus (Abraeus) roubali (Coleoptera: Histeridae) v České republice. – Acta Carp. Occ.15: 1–7. Waldhauser, M. et Černý, M. (2014): Vážky České republiky – příručka pro určování našich druhů a jejich larev. – ČSOP Vlašim. 184 pp. Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4. Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. |
| • Aktualizace 25. 9. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |