Přírodní památka Máchova dolinaZákladní údaje: Přírodní památka Máchova dolina představuje ojedinělý typ kyselých bučin v oblasti Chřibů (Středomoravských Karpat). Lokalita se nachází uprostřed Stupavské vrchoviny, asi 300 m severovýchodně od bývalé Salašské hájovny a 900 m JJV od kóty Brdo (nejvyšší vrchol Chřibů 586,7 m n. m.), na svahu s jižní expozicí v nadmořské výšce 385 až 460 m n. m. Jen 120 m severozápadně se nachází další přírodní památka Nazaret. Katastrální území Salaš u Velehradu. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 5/2000 ze dne 20. prosince 2000. Evidenční kód ÚSOP: 2098. Kategorie IUCN: IV. – území pro péči o stanoviště / druhy. Celková rozloha: 2,81 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Předmět ochrany: V areálu Chřibů ojedinělý typ zakrslé kyselé bučiny na pískovcovém skalním podloží. Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem lokality jsou paleogenní sedimenty lukovských vrstev soláňského souvrství (paleogén — paleocén) račanské jednotky magurského flyše. Jde o nevápnité pískovce, jílovce a slepence. Půdním typem na kyselých pískovcích je kambizem modální, varieta mesobazická, půdy jsou hlinitopísčité, chudé na živiny, velmi lehce vysýchavé. Flóra a vegetace: Stromové patro je tvořeno kyselou až zakrslou bučinou asociace Luzulo-Fagetum. Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), jen vtroušeny jsou dub zimní (Quercus petraea) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bylinné patro je druhově velmi chudé, místy úplně chybí. Roste zde např. vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice mnoholistá (Carex leersii), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík polabský (Epipactis albensis) a několik druhů mechorostů, např. bělomech sivý (Leucobryum glaucum). V ochranném pásmu byl nalezen rozrazil horský (Veronica montana). Fauna: Vzhledem ke stáří porostu lze předpokládat výskyt vzácných druhů brouků vázaných na odumírající staré buky. V okolí PP Máchova Dolina i PR Smutný žleb byl pozorován tesařík alpský (Rosalia alpina). Tento kriticky ohrožený druh je bionomicky vázán právě na odumírající staré buky, v jejichž dřevě se vyvíjejí jeho larvy. Ohrožen je především mýcením starých bukových porostů. Z ptáků se vyskytují běžné lesní druhy, např. strakapoud velký (Dendrocopos major), v blízkém okolí hnízdí krkavec velký (Corvus corax). Lesnictví: Jde o ekotyp kyselé bučiny s vřesem obecným a brusnicí borůvkou. V horní části jsou v důsledku extrémně chudého podloží zakrslé bučiny. Jedná se o čistý jednoetážový bukový porost s příměsí břízy, mírně rozvolněný, s převahou netvárných jedinců. Keřové patro chybí, prakticky se nevyskytuje přirozené zmlazení. Stromy mají většinou zakrnělý vzrůst a vykazují známky předržené pařeziny (kmeny deformované na bázi). V roce 2008 založila Mendelova universita v Brně na území PP Máchova dolina trvalou výzkumnou plochu (TVP) o velikosti 0,5 ha. Trvale je zde měřena teplota a vlhkost vzduchu, pravidelně jsou sledovány dendrometrické parametry prostorové porostní struktury a fytocenologické snímkování. Management, ohrožení: Bezzásahové území, leží mimo turistické stezky a je poměrně málo navštěvované. Natura 2000: Přírodní památka Máchova dolina je součástí Evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Anonymus, Holušová, K. et Holuša, O. (2023): Plán péče pro Přírodní památku Máchova dolina na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin PP Máchova dolina. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49–87. Holušová, K. (2013): Ochranná pásma lesních maloplošných zvláště chráněných území. – Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Školitel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Hrabec, J. (2008): Natura 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia 29.–30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197–202. ISBN 978-80-7375-193-7. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Hrabica, A. (1997): Biogeografické hodnocení rezervace Holý kopec ve Chřibech (se zaměřením na vegetační složku). – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc. Hrabica, A. (1999): Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc. Hruban, R. et al. (2023): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 36 – Středomoravské Karpaty (platnost 2024–2043). – Depon. in: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Kandrnálová, D. (2007): Závěrečná zpráva z inventarizace coleopter (Cerambycidae, Carabydae, Buprestidae, Scarabaeoidae) za rok 2007 v PP PP Máchova dolina. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Konvička, O. et Kandrnál, L. (2020): Tesařík alpský (Rosalia alpina alpina) ve Chřibech. – Acta Carp. Occ. 11: 27–32. ISSN 1804-2732. Konvička, O. (2021): Závěrečná zpráva z monitoringu výletových otvorů tesaříka alpského (Rosalia alpina) na vybraných lokalitách v jižní části Chřibů. – Ms., 21 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Novotný, I. et al. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8. Pazderová, M. et al. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc. Sekanina, E. et al. (2001): Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Středomoravské Karpaty (PLO 36). Platnost 2001–2020. – ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Schneider, J. (2003) Plán péče o Přírodní památku Máchova dolina na období 2004–2013. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Schneider, J. (2009): SAPFO v Chřibech – hodnocení antropicky podmíněné funkční účinnosti lesních porostů zvláště chráněných území. – In: Venkovská krajina 2009. 1. vyd. Brno: Česká společnost pro krajinnou ekologii, regionální organizace CZ-IALE, 2009, s. 201-207. ISBN 978-80-87154-65-6. Schneider, J. et al. (2008): Možnosti využití syntézy ekosystémových charakteristik lesních porostů v tvorbě a ochraně krajiny. – Odborná zpráva projektu IGA LDF MZLU č. 57/2008. Schneider, J., Dymák, M., Rebrošová, K. et Chmelař, J. (2008): Prostorová struktura porostu zakrslých kyselých bučin v přírodní památce Máchova dolina. – In: Diverzita, dynamika a management lesní vegetace. 1. vyd. Praha: 2008, s. 32. Schneider, J. et Rebrošová, K. (2010): Prostorová struktura porostu zakrslých kyselých bučin v přírodní památce Máchova dolina. – Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2010, LVIII, No. 1, pp. 175–184. Schneider, J. et al. (2011): Měření mikroklimatických charakteristik v modelových bukových porostech v Chřibech v letech 2008–2010. – In: Středová, H., Rožnovský, J., Litschmann, T. [eds.]: Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí. Skalní mlýn, 2.–4. 2. 2011, ISBN 978-80-86690-87-2. Schneider, J. et Lampartová, I. (2013): Plán péče o Přírodní památku Máchova dolina na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Sviečka, J. (2007): Inventarizační průzkum ornitologický – Ptáci v PP Máchova dolina. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. – In: Schneider, I. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. s. 85–87. ISBN 978-80-7375-341-2. |
• Aktualizace 17. 9. 2024 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |