Přírodní památka Myšince
Základní údaje: Přírodní památka Myšince představuje menší část rozsáhlého lesního komplexu Obora s poměrně zachovalými lesními společenstvy, na který navazují louky a extenzivní sady se společenstvy širokolistých suchých trávníků v kolinním stupni panonského termofytika. Nachází se v Hlucké pahorkatině na JZ svazích kóty Myšince (353 m n. m.) v nadmořské výšce 245 až 340 m, asi 1,3 km severně od středu obce Vlčnov. Na jihozápadním okraji přírodní památky Myšince bezprostředně navazuje přírodní rezervace Kovářův žleb. Katastrální území Vlčnov a Veletiny. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 2/2014 ze dne 13. 1. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 5994. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková výměra: 11,5929 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 4,2877 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) a širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (T3.4D).
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří paleogenní sedimenty bělokarpatské a račanské jednotky magurského flyše. Střídají se zde zčásti vápnité jílovce s pískovci, převážně glaukonitickými. Tyto horniny jsou místy překryty návějemi spraší, případně sprašových hlín. Půdními typy jsou hnědozemně a kambizemě.
Flóra a vegetace: V jihozápadní části území se nacházejí extenzivně obhospodařované louky a sady s polopřirozenými společenstvy širokolistých suchých trávníků (T3.4D), které místy přecházejí až k mezofilním ovsíkovým loukám (T1.1). V sadu převažují mezi ovocnými stromy slivoně, nachází se zde i vzrostlý exemplář jeřábu oskeruše (Sorbus domestica), další byly nedávno vysázeny. V roce 2002 zde byla nalezena malá populace tořiče včelonosného (Ophrys apifera). Větší část území zaujímá lesní vegetace, kterou představují bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) na přechodu k panonsko-karpatským dubohabřinám (L3.3A) a panonským dubohabřinám (L3.4).
Porosty jsou kompaktní, vertikálně rozrůzněné a velmi dobře zachovalé, s bohatým keřovým patrem. Ve stromovém patře dominuje dub letní (Quercus robur), v keřovém patře, především v lesních lemech, se vyskytuje i kalina tušalaj (Viburnum lantana). Bylinné patro je vyvinuto v závislosti na zástinu, roste zde např. svízel vonný (Galium odoratum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), mochna bílá (Potentilla alba), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), violka lesní (Viola reichenbachiana), violka divotvárná (Viola mirabilis) a jahodník obecný (Fragaria vesca).
Fauna: Území je bohaté na teplomilné druhy hmyzu, z motýlů se vyskytují otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), bělopásek topolový (Limenitis populi), modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) a další, hojná je také kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ornitofauny byl zaznamenán lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), strakapoud malý (Dendrocopos minor), strakapoud velký (Dendrocopos major), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěvuška modrá (Prunella modularis) a krutihlav obecný (Jynx torquilla).
Lesnictví: Porosty jsou charakteristické zachovalou patrovitostí porostu, výrazným keřovým patrem i kvalitním bylinným podrostem. Uvnitř porostu se nalézá i menší plocha s výrazným podílem borovice lesní.
Natura 2000: Přírodní památka Myšince byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu části Evropsky významné lokality Kovářův žleb - Obora (CZ0720016) představující rozsáhlý a souvislý komplex ochranářsky cenných karpatských dubohabřin, bazifilních teplomilných doubrav, panonských dubohabřin, údolních olšin a porostů širokolistých suchých trávníků na extenzivně obhospodařovaných loukách a v sadech o celkové rozloze 214,1899 ha.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Elsnerová, M. et Trávníček, D. (2003): Plán péče o přírodní památku Kovářův žleb - Obora na období 2004 – 2013. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Králová, L. (2007): Tvorba plánu péče pro naturové území Kovářův žleb – Obora dle různých metodik a jejich následné zhodnocení. Diplomová práce, Katedra ekologie a ŽP, Přír. fakulta UP Olomouc. Lacina, D. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje Část 10 – Biotopové lokality – kontinentální biogeografická oblast - Hlucko a Uherskobrodsko EVL Kovářův žleb – Obora CZ0720016. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. AOPK ČR, Praha. Moštková, I. (1996): Flora území severovýchodně od Vlčnova. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce V. Grulich. Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Myšince na období 2013 – 2023. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Schneider, J. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kovářův žleb - Obora. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Schneider, J. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Myšince na období 2012 – 2021. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Svoboda, M. (2018): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná zvláště chráněná území okresů Uherské Hradiště a Hodonín. - Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. |
| • Aktualizace 9. 1. 2020 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |