Přírodní památka Nazaret
Základní údaje: Přírodní památka Nazaret chrání starý, přírodě blízký bukový porost na suťovišti s prameništěm pod nejvyšším hřbetem Chřibů. Území se nachází uprostřed Stupavské vrchoviny, na mírném svahu s jihozápadní expozicí v nadmořské výšce 450 až 497 m n. m., asi 400 m SSV od bývalé Salašské hájovny a 600 m jižně od kóty Brdo (586,7 m n. m., nejvyšší vrchol Chřibů). Jen 120 m jihovýchodně leží další přírodní památka Máchova dolina. Katastrální území Salaš u Velehradu. Vyhlášeno nařízením č. 20/2000 Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 23. 10. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2195. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 2,8510 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Zachování ukázky starého lesního porostu tvořeného zástupci dřevin typických pro původní karpatské lesy s ojedinělou kombinací prameniště a rozsáhlejšího pískovcového suťoviště pokrytého několika druhy mechorostů.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními sedimenty lukovských vrstev (paleogén — paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu. Ve flyšových vrstvách se střídají nevápnité drobové pískovce a jílovce s polohami slepenců. Na deluviálních hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem typická varieta kyselá, na prameništi kambizem luvická vyluhovaná, půdy jsou hlinitopísčité, chudé na živiny. V kamenné suti ve středně hrubozrnném pískovci zde vyvěrá puklinový pramen limnokrenního typu.
Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Nazaret tvoří lesní společenstva květnatých ostřicových bučin asociace Carici pilosae-Fagetum. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), dále je zastoupen dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), vtroušeny jsou další dřeviny, jako např. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb břek (Sorbus torminalis) a třešeň ptačí (Cerasus avium), ojediněle se objevuje také bříza bělokorá (Betula pendula) a dub žlutavý (Quercus dalechampii). Keřové patro je slabě vyvinuto, tvoří jej přirozené zmlazení dřevin.
V poměrně chudém bylinném patře roste např. bika bělavá (Luzula luzuloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), ostřice chlupatá (Carex pilosa), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), strdivka nicí (Melica nutans), svízel vonný (Galium odoratum), svízel lesní (Galium sylvaticum) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Na prameništích je zastoupena ostřice mnoholistá (Carex leersii), ostřice převislá (Carex pendula) a ostřice řídkoklasá (Carex remota). Z orchidejí se pouze ojediněle vyskytuje hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kruštík polabský (Epipactis albensis) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia).
Především v okolí prameniště se můžeme setkat s četnými mechy a játrovkami, celkem zde bylo zaznamenáno 16 druhů mechorostů. Trvale vlhké pískovcové kameny v prameništi jsou zcela porostlé játrovkou mřížkovcem kuželovitým (Conocephalum conicum).
Fauna: V prameništi žijí larvy vážky páskovce dvojzubého (Cordulegaster bidentata) a drobný vodní korýš blešivec studniční (Niphargus aquilex). Z brouků bylo v přírodní památce nalezeno několik vzácnějších a významných druhů, jako např. svižník lesomil (Cicindela silvicola), střevlík polní (Carabus arvensis), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ulrichii) a zdobenec zelený (Gnorimus nobilis). Nedávno byl také prokázán výskyt kriticky ohroženého tesaříka alpského (Rosalia alpina). Na prameniště je vázána místní populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Z dalších druhů obojživelníků byl v území pozorován skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů slepýš křehký (Anguis fragilis). Z ptáků zde nachází vhodné potravní a hnízdní podmínky např. holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) a strakapoud velký (Dendrocopos major). Na lokalitě byl pozorován také strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a krkavec velký (Corvus corax), dále např. sluka lesní (Scolopax rusticola) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Z lovné zvěře se v okolních lesích vyskytuje přemnožený jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).
Lesnictví: V lesních porostech přírodní památky Nazaret jsou zastoupeny listnaté dřeviny typické pro původní karpatské lesy s vysokým podílem buku. Byly zde vylišeny tři lesní typy: obohacená dubová bučina (3D), lipodubová bučina (3A) a bohatá dubová bučina (3B). Na lokalitě se v minulosti hospodařilo klasickým podrostním způsobem bukového hospodářství živných stanovišť středních poloh. Nejstarší buky zde dosahují věku přibližně let. V okolí přírodní památky se nacházejí lesní porosty s nepůvodními jehličnatými dřevinami zastoupenými smrkem a modřínem, které mají až charakter smrkových monokultur.
Historie: Nazaret byl v minulosti oblíbeným výletním místem uprostřed hlubokých bukových lesů s vydatným pramenem. To zřejmě působilo na naše předky mysticky, což pravděpodobně zavdalo příčinu vzniku biblického názvu této lokality.
Management, ohrožení: Díky zhoršeným terénním podmínkám nevhodným pro intenzivní lesní hospodářství je v lesních porostech přírodní památky navržen přechod ke zcela bezzásahovému režimu. V současnosti způsobují největší ohrožení vysoké stavy zvěře, která negativně ovlivňuje přirozeného zmlazení dřevin, jejich okus, loupání a rozrývání půdy. Lokalita leží mimo frekventované turistické stezky a je na rozdíl od nedaleké rozhledny na Brdu poměrně málo navštěvovaná. Natura 2000: Přírodní památka Nazaret je součástí Evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Anonymus, Holušová, K. et Holuša, O. (2023): Plán péče pro Přírodní památku Nazaret na období 2024–2033. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin PP Nazaret. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Dušek, J. (2008): Významné geologické fenomény Chřibů. In: Schneider, J. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. – Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. s. 44–58. ISBN 978-80-7375-341-2. Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia I. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49–87. Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Hrabec, J. (2008): NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. – In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia, 29.–30.4. 2008. Modrá. 2008, s. 197–202. ISBN 978-80-7375-193-7. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Hrabica, A. (1997): Biogeografické hodnocení rezervace Holý kopec ve Chřibech (se zaměřením na vegetační složku). – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc. Hrabica, A. (1999): Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc. Hruban, R. et al. (2023): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 36 – Středomoravské Karpaty (platnost 2024–2043). – Depon. in: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Kandrnálová, D. (2007): Závěrečná zpráva z inventarizace coleopter (Cerambycidae, Carabydae, Buprestidae, Scarabaeoidae) za rok 2007 v PP Nazaret. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Konvička, O. et Kandrnál, L. (2020): Tesařík alpský (Rosalia alpina alpina) ve Chřibech. – Acta Carp. Occ. 11: 27–32. ISSN 1804-2732. Konvička, O. (2021): Závěrečná zpráva z monitoringu výletových otvorů tesaříka alpského (Rosalia alpina) na vybraných lokalitách v jižní části Chřibů. – Ms., 21 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Novotný, I. et al. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologicko-lichenologického setkání v Chřibech. – Bryonora, Praha. 47: 1–8. Pazderová, M. et al. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Pechová, L. (2006): Evidence a základní charakteristika mokřadů v uherskohradišťské části přírodního parku Chřiby. – Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pechová, L. (2009): Hodnocení stavu a návrh managementu pro vybraná prameniště v Chřibech. – Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce: RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D. Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Rebrošová, K., Schneider, J. (2009): Chřiby - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. – 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2. Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Sekanina, E., Kusbach, A. a kol. (2000): Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 36 – Středomoravské Karpaty na období 2001–2020. – ÚHÚL Brandýs n. L. Schneider, J. (2003) Plán péče o Přírodní památku Nazaret na období 2004–2013. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín Schneider, J. (2009): SAPFO v Chřibech – hodnocení antropicky podmíněné funkční účinnosti lesních porostů zvláště chráněných území. In: Venkovská krajina 2009. – 1. vyd. Brno: Česká společnost pro krajinnou ekologii, regionální organizace CZ-IALE, 2009, s. 201–207. ISBN 978-80-87154-65-6. Schneider, J., a kol. (2012): Plán péče přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012–2021. – Újezd u Tišnova. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. et al. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Chřiby. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Schneider, J. et Lampartová, I. (2013): Plán péče o Přírodní památku Nazaret na období 2014–2023. – Ms., depon. in Krajský úřad Zlínského kraje. Sviečka, J. (2007): Inventarizační průzkum ornitologický – Ptáci v PP Nazaret. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. – In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia, 29.–30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181–196. ISBN 978-80-7375-193-7. Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. – In: Schneider, I. et al. [eds.]: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2. |
• Aktualizace 18. 9. 2024 | Přírodní park Chřiby | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |