Přírodní památka Záhumenice

Straňanská kotlina s přírodní památkou Záhumenice (18. 6. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Záhumenice představuje bělokarpatské květnaté louky a bývalé pastviny s množstvím rozptýlené zeleně ve svážném území a ve žlebech na pravém údolním svahu pravostranného přítoku potoka Klanečnice. Nachází se ve Straňanské kotlině, v nadmořské výšce 455 až 554 m n. m., asi 2 km jihovýchodně od obce Strání. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 797. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 10,1047 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 21,8948 ha (podle aktuálního plánu péče, v ochranném pásmu leží většina ochranářsky hodnotných travních porostů). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Zbytek druhově bohatých květnatých bělokarpatských luk, nejbohatší lokalita kriticky ohroženého druhu hrachoru panonského (Lathyrus pannonicus), který se v okolí obce Strání vyskytuje na jediném místě v ČR, bohatá populace snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím (spodní paleocén – svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých prachových jílovců. Půdními typy jsou fluvizem typická podél vodního toku a kambizem pseudoglejová na svazích. Chráněné území protínají dva žleby.


Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus) v přírodní památce Záhumenice (28. 5. 2008)		Nachází se zde nejbohatší populace hrachoru panonského (Lathyrus pannonicus) v ČR

Flóra a vegetace: Jedná se o zbytek kdysi rozsáhlých lučních porostů, které byly částečně rozorány a částečně zalesněny. Lokalita je poznamenaná hnojením a intenzivní pastvou v minulosti. Květnaté louky ve žlebech nad potokem jsou protkány několika prameništi s mokřadní vegetací svazu Calthion a lemovány lesíky svazů Carpinion (karpatské dubohabřiny) a Alnion incanae (údolní jasanovo-olšové luhy), popř. hrázemi s mezofilními a xerofilními křovinami svazu Berberidion. Na suchých místech převažují teplomilné širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí horskou (Carex montana). V jižní části ochranného pásma se nacházejí mezofilní louky svazu Arrhenatherion.

Mezofilní louky v jižní části ochranného pásma PP Záhumenice (9. 5. 2008)

Přírodní památka Záhumenice představuje v současné době nejbohatší populaci kriticky ohroženého hrachoru panonského pravého (Lathyrus pannonicus subsp. pannonicus), který roste v České republice pouze na několika lokalitách ve Straňanské kotlině v okolí obce Strání a dosahuje zde severní hranice svého areálu rozšíření. Početnost populace, včetně jedinců v ochranném pásmu, se pohybuje kolem 500 rostlin. Vyskytují se tady také některé další chráněné a ohrožené druhy, jako např. snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec trávovitý (Iris graminea), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), odemka vodní (Catabrosa aquatica), ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos) a hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), z orchidejí pak hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).


Pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea)		Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)

Fauna: Ze zajímavých druhů motýlů zde žije kromě perleťovce kopřivového (Brenthis ino) také vzácný kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson). Z brouků se na pastvinách vyskytuje náš největší zástupce hnojníků Coprimorphus scrutator z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae), na nepasených loukách pak mandelinky (Chrysomelidae), např. bázlivec Luperus luperus, Plateumaris consimilis, Smaragdina salicina aj. Z dalších bezobratlých bylo při průzkumech zjištěno 9 druhů mravenců (Formicidae) a 33 druhů pavouků (Araneida). PP Záhumenice je také jednou z mála lokalit zmije obecné (Vipera berus) v Bílých Karpatech. Ze vzácnějších druhů ptáků zde hnízdí např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Přírodní památka Záhumenice (9. 5. 2008)

Lesnictví: Chráněné území je bezlesím. Žleby zarůstají sukcesními stádii náletových dřevin, především olší lepkavou (Alnus glutinosa), břízou bělokorou (Betula pendula), lískou obecnou (Corylus avellana) a habrem obecným (Carpinus betulus).

Historie území: Lokalita byla původně využívána jako jednosečné louky, které byly později přeměněny na pastevní areál. V době užívání Státním statkem Strání byly louky přihnojovány a intenzivně spásány hovězím dobytkem, což způsobilo ústup vzácných druhů rostlin a celkovou degradaci lučních společenstev. Podstatná část území však nebyla obhospodařována, žleby zarostly sukcesními stádii dřevin, část byla zalesněna smrkem.

Přírodní památka Záhumenice (9. 5. 2008)

Management, ohrožení: Po zákazu pastvy v roce 1994 jsou nejcennější plochy pravidelně koseny, louky postupně regenerují a jsou perspektivní pro zpětné šíření ohrožených druhů rostlin, především hrachoru panonského. V roce 1995-96 byly nejcennější plochy s lokalizací hrachoru zbaveny náletu dřevin. V roce 1997 došlo bohužel k vážnému poškození území porušením zákazu pastvy hovězího dobytka. Následně byla v roce 1998 plocha celého území oplocena a bylo obnoveno pravidelné kosení.

Jižní okraj ochranného pásma PP Záhumenice (9. 5. 2008)

Rozdíly mezi kosenými travními porosty a porosty intenzívně spásanými byly na lokalitě sledovány během výzkumu v rámci projektu „Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty“, který zde probíhal v letech 2000 až 2003. I nadále je nutné dodržovat zákaz pastvy jakéhokoliv dobytka za současného pravidelného kosení lučních ploch.

Z nepochopitelných důvodů byly do chráněného území při vyhlášení začleněny pouze menší plochy květnatých luk ve žlebech (zřejmě kvůli členitému terénu bez možnosti hospodaření), které jsou navíc z větší části zarostlé dřevinami. Naprostá většina cenných lučních společenstev s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, včetně hlavního předmětu ochrany hrachoru panonského pravého, se nachází ve vyhlášeném ochranném pásmu i mimo něj. Po dokončení komplexních pozemkových úprav bude proto žádoucí provést rozšíření stávajícího území přírodní památky o současné ochranné pásmo a území nově vyhlásit.

Natura 2000: Přírodní památka Záhumenice se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty.

Přírodní památka Záhumenice (9. 5. 2008)

Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Bojková, J., Chvojka, P. et Komzák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Černý, M. (2022): Vrtalkovití (Diptera, Agromyzidae) některých přírodních rezervací a památek v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 13: 23–49.

Devánová, K. (2012): Botanický inventarizační průzkum PP Záhumenice, k. ú. Strání. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Grulich, V. (1989): Výsledky floristického kurzu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Odbor kultury ONV v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště, 124 pp.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hájek, M. (1997): Mokřadní vegetace v jihozápadní části Bílých Karpat. – Diplomová práce, depon. in: PřF UP Olomouc.

Hájek, M. (1997): Zajímavé nálezy cévnatých rostlin v Bílých Karpatech. – Sborn. Přír. Kl. Uh. Hradiště 2: 17–30.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat [The wetland vegetation in the White Carpathians]. – 1. vyd. Uherské Hradiště: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, supplementum 4: 1–158.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. et Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Hoskovec, L. (2007): Lathyrus pannonics (Jacq.) Garcke - hrachor panonský / hrachor panónsky. – Botany.cz [online]. 2007-07-22 [cit. 2008-02-05].
Dostupné z https://botany.cz/cs/lathyrus-pannonicus/.

Hrabec, J. et al. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Hrouda, L. et al. (1991): Současný stav lokalit Lathyrus pannonicus v Bílých Karpatech. Dílčí zpráva projektu Zhodnocení stavu vegetace a flóry ve vybraných chráněných územích CHKO Bílé Karpaty a jejich management. – Ms. Katedry botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.

Hrouzek, M. (2006): Monitoring druhu Maculinea nausithous a Maculinea telejus na lokalitě PP Záhumenice (CHKO Bílé Karpaty) v roce 2006. – Ms., depon. in: RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Záhumenice, k. ú. Strání. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. – In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52–75.

Jongepierová, I. (2006): Plán péče o PP Záhumenice na období 2006–2015. – Ms., depon. in: RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (2009): Návrhy chráněných území Stanislava Staňka II. Vyhlášené lokality, zachovalé lokality nebo zaniklé lokality se zachovaným okolím. – Příroda, Praha, 28: 203–224.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Kment, P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. – 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I., Fajmon, K., Vondřejc, T. E. et Žmolík, M. (2016): Plán péče o přírodní památku Záhumenice na období 2016–2025. – Ms., depon. in: RP Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Komzák, P. et Kroča, J. (2018): Current distribution of Beraeamyia hrabei Mayer, 1937 (Trichoptera: Beraeidae) in the Czech Republic. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 67: 109–116. ISSN 2336-3193.

Komzáková, O. (2007): Květilkovití - Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) PP Mechnáčky, PR Nová hora, PP Záhumenice a okolí vrchu Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Macek, J. (2012): Sawflies (Hymenoptera: Symphyta) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2): 819–896.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 317.

Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds.] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Malenovský, I. (2013): New records of Auchenorrhyncha (Hemiptera) for the Czech Republic. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 98(2): 235-263.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Šimková, M. (2000): Ekologicko-faunistická charakteristika arachnofauny Březové a Strání (CHKO Bílé Karpaty). – Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, 73 pp.

Šmerdová, E. (2022): Botanický inventarizační průzkum PP Záhumenice. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Tlusták, V. (1972): Xerothermní travinná společenstva lesostepního obvodu Bílých Karpat. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Vicherek.

Tlusták, V. (1975): Syntaxonomický přehled travinných společenstev Bílých Karpat. Syntaxonomische Übersicht der Rasengesellschaften des Gebirges Bílé Karpaty (Weisse Karpaten). – Preslia 47: 129–144.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

Zábranská, D. (1980): Botanický průzkum CHKO Bílé Karpaty. II. etapa. – Ms., Zemědělské výrobní sdružení, Uherské Hradiště.

• Aktualizace 29. 9. 2024