Přírodní památka Remízy u Bánova
Základní údaje: Přírodní památka Remízy u Bánova představuje komplex remízků a křovin na jihovýchodně až jihozápadně orientovaných svazích nad vodní nádrží Ordějov. Nachází se v Hlucké pahorkatině (okrsek Ordějovská kotlina) v nadmořské výšce 324 až 351 m, asi 1,2 km jižně od kóty Skalky (387 m n. m.) mezi obcemi Bánov, Bystřice pod Lopeníkem a Suchá Loz, přímo na hranici s CHKO Bílé Karpaty. Katastrální území Bánov, Bystřice pod Lopeníkem. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 15/2013 ze dne 16. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5991. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková rozloha ZCHÚ 12,8513 ha, rozloha ochranného pásma 15,9178 ha (z toho 4,5745 ha vodní plochy). Mapy.cz. Předmět ochrany: Bourovec trnkový (Eriogaster catax) - evropsky významný druh a jeho biotop. Cíl ochrany: Zachování nebo zlepšení stavu biotopu vhodného pro život a rozmnožování bourovce trnkového prostřednictvím blokování sukcesních procesů ekosystému v určitém stádiu a dalších nástrojů ochrany přírody.
Geologie, půdní poměry: Jedná se o svažité území, jehož geologický podklad tvoří sedimenty nivnického souvrství (paleocén — spodní eocén) hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů. Ve flyšových vrstvách převažují šedé, okrové a zelenošedé vápnité jílovce, které se střídají s vápnitými pískovci. Na části lokality se nacházejí nezpevněné deluviální kamenité až hlinito-kamenité sedimenty a drobné intruze neovulkanitů (stáří střední až svrchní baden až sarmat) s trachyandezitem. Tělesa neovulkanitů se nacházejí v pruhu přibližného směru jihozápad — severovýchod od Suché Lozi a Bánova přes Komňu k Bojkovicím po obou stranách nezdenického zlomu. Intruze neovulkanitů jsou chráněny v nedalekých PP Hrádek a PP Skalky. Území přírodní památky je geomorfologicky poměrně členité, nachází se zde několik menších opuštěných a částečně i zatopených lomů. V půdních typech převažují kambizemě, na vulkanických sucích se lokálně vyvíjejí rankery.
Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. Na xerotermních stráních se vyvinula rostlinná společenstva, které tvoří pestrá mozaika mezofilních křovin svazu Berberidion, lesních remízků různě reprezentativních karpatských dubohabřin, fragmentů společenstev lesních lemů svazu Trifolion medii a fragmentů zarůstajících mezofilních ovsíkových luk svazu Arrhenatherion. V keřových porostech dominuje hloh (Crataegus sp.) a trnka obecná (Prunus spinosa), z dalších keřů pak svída krvavá (Cornus sanguinea), bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a další. Roztroušeně se vyskytují vzrostlé dřeviny jako např. dub zimní (Quercus petraea), třešeň ptačí (Prunus avium) a hrušeň (Pyrus sp.), místy byl vysázen smrk ztepilý (Picea abies). V blízkosti vodní nádrže a lomových jezírek rostou vrby (Salix spp.) a bříza bělokorá (Betula pendula), ve východní části lokality u vodního toku Nivničky se nachází lužní lesík s olší lepkavou (Alnus glutinosa).
Na skalkách a odvalech bývalých andezitových lomů roste např. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), snědek Kochův (Ornithogalum kochii), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), jetel rolní (Trifolium arvense), čičorka pestrá (Securigera varia), jehlice trnitá (Ononis spinosa), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a svízel syřišťový (Galium verum).
Fauna: Remízy u Bánova plní funkci refugia pro četné druhy živočichů v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Z motýlů je významný především výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax), hlavního předmětu ochrany. Stav populace bourovce a celkový stav jeho biotopů je hodnocen jako méně příznivý. Na lokalitě se také nacházejí vhodné biotopy pro různé druhy vodního hmyzu, z vážek (Odonata) byly nalezeny běžné druhy, např. vážka černořitná (Orthetrum cancellatum), vážka ploská (Libellula depressa), lesklice měděná (Cordulia aenea), šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), šidélko páskované (Coenagrion puella) a šidélko brvonohé (Platycnemis pennipes).
Z obojživelníků byl v lomových jezírcích nalezen čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a vzácně i čolek velký (Triturus cristatus). Slabé populace čolků jsou pod silným predačním tlakem vysazených ryb a šance na jejich rozmnožování a vývoj larev jsou tak velmi omezeny. Z dalších druhů obojživelníků se především v okolí vodních ploch vyskytují ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan zelený (Rana esculenta). Z plazů se na výslunných stráních zdržuje užovka hladká (Coronella austriaca) a ještěrka obecná (Lacerta agilis), v blízkosti vody užovka obojková (Natrix natrix).
Do ochranného pásma zasahuje vodní nádrž Ordějov, v níž se nachází zajímavé společenstvo vodních měkkýšů (Mollusca). Pozoruhodný je především nález všech tří druhů velevrubů na jedné lokalitě, žije zde kriticky ohrožený druh velevrub malířský (Unio pictorum), velevrub tupý (Unio crassus) i velevrub nadmutý (Unio tumidus), dále např. škeble říční (Anodonta anatina) a invazní druh slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha). Ve vodní nádrži byl nalezen také ohrožený druh sladkovodního korýše, rak bahenní (Astacus leptodactylus).
Křovinaté stráně představují vhodné hnízdní a potravní příležitosti pro řadu druhů ptáků. V hnízdním období byli pozorováni např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), konipas bílý (Motacilla alba), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a budníček větší (Phylloscopus trochilus). Lesnictví: Součástí chráněného území nejsou žádné lesní pozemky.
Historické využití: Ve východní části lokality v okolí kóty 350 m bylo staré keltské hradiště, ve středověku snad i ves Ordějov. V nedávné minulosti bylo území využíváno částečně jako zemědělská půda (drobná políčka) a zřejmě i jako pastviny. Nacházelo se zde několik menších lomů na stavební kámen. Ve východním výběžku lokality (v současnosti zarostlém náletem dřevin) byly v minulosti louky, sad a drobné lomy. Stával zde rozlehlý statek Dvůr Ordějov, který byl zbourán v toce 1986. V letech 1969 až 1971 byla na toku Nivničky vybudována vodní nádrž Ordějov (plocha 15,6 ha), která slouží v současnosti k rekreačním účelům a především k rybolovu.
Management, ohrožení: Pro zachování a zlepšení stavu biotopu bourovce trnkového je podle potřeby nutné provádět zřeďování porostů hustě zapojených křovin a vyřezáním mladých stromů zamezit vývoji v lesní společenstva. Optimálním biotopem bourovce trnkového je řídká mozaika shluků keřů, především hlohů a trnek, a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. V celé lokalitě je vyloučeno použití herbicidů, fungicidů a insekticidů. Negativní dopad na lokalitu může mít založení intenzivního jabloňového sadu v blízkém okolí (úlety pesticidů, splachy anorganických hnojiv), který se nachází pouhých 30 až 300 m od hranice ZCHÚ. Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Remízy u Bánova bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Remízy u Bánova (kód CZ 0723421, rozloha 67,4180 ha) jako součásti soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: AOPK ČR (2012): Rozbory Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty k 31. 12. 2010. Přílohy. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé karpaty, Luhačovice. Bedáň, M. (2006): Současný stav některých lokalit v neovulkanitech na Uherskobrodsku (1. část). In: Minerál, Roč. 14, č. 2, 129-139, Brno. Bedáň, M. (2006): Současný stav některých lokalit v neovulkanitech na Uherskobrodsku (2. část). In: Minerál, Roč. 14, č. 3, 213-218, Brno. Bedáň, M. (2006): Současný stav některých lokalit
v neovulkanitech na Uherskobrodsku. [online], Babice u Uh. Hradiště,
2006 [cit. 2018-08-26]. Beneš, J. et al. (2018): Monitoring evropsky významného druhu bourovce trnkového (Eriogaster catax) v České republice v roce 2018. – Závěrečná zpráva pro AOPK ČR. ENTÚ BC AV ČR, České Budějovice. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Kopeček, F. (2011): Monitoring ploch s výskytem bourovce trnkového (Eriogaster catax) na vybraných zájmových plochách evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji od roku 2009 do roku 2011. Výstup projektu Podpora biodiverzity EVL ve Zlínském kraji (09028336). Krystek, I. (1995): Alkalické vyvřeliny na jihovýchodní Moravě. – Geol. Práce 1955, 41, 103-130. Bratislava. Měřínský, Z. (1976): Hradisko Ordějov u Bánova (okr. Uherské Hradiště) a otázka jeho datování. Vlastivědný věstník moravský. 1976, s. 219-221. Pavelčíková, L. & Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Remízy u Bánova na období 2013 – 2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje. Schmidt, J. (1858): Ueber der erloschenen Vulkane Mährens. – Jahrbuch der Kaiserlich-königlichen geologischen Reichsanstalt, Wien, 9: 1–17. Šálek, P. (2003): Aktivní ochrana obojživelníků Uherskohradišťska.# Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín, depon. in: KrÚ Zlínského kraje. Šálek, P. (2003): Průzkum a inventarizace obojživelníků a plazů na vodních plochách Uherskobrodska v r. 2003. - Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín, depon. in: KrÚ Zlínského kraje. Tschermak, G. (1858): Die Trachytgebirge bei Banow in Mähren. – Jahrbuch der Kaiserlich-königlichen geologischen Reichsanstalt, Wien, 9: 63–79. Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D. Wohlgemuth, E. (1995): Zvířena dvou malých zatopených kamenolomů u vodní nádrže Ordějov. – Acta Museal., ser. B, č. 6/1995. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Wohlgemuth, E. (1997): Ordějovská jezírka. In: Veronica XI. ročník, 1997. |
| • Aktualizace 21. 1. 2022 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |