Přírodní památka V Krátkých

Přírodní památka V Krátkých, spodní část s mokřadem (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka V Krátkých, spodní část s mokřadem (23. 5. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka V Krátkých představuje květnaté louky v okolí dvou rybníčků a na svahu v údolí Hrnčarova potoka pod Mikulčiným vrchem v Bílých Karpatech. Nachází na dvou dílčích plochách v intravilánu kopaničářské obce Vápenice, v nadmořské výšce 520 až 550 m n. m. Katastrální území Vápenice u Starého Hrozenkova, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV V Krátkých o rozloze 3,7938 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991 a následně přehlášeno se zmenšením rozlohy na současný stav vyhláškou č. 6 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 802. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 1,3657 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Pastvina, květnaté louky, luční mokřad a dva rybníčky s bohatým výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů, zejména obojživelníků. 

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří sedimenty javorinského souvrství (spodní paleocén - svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše. V drobně až středně rytmických vrstvách převažují pískovce. Na svážném terénu se vyvinula kambizem typická, na vlhkých místech kambizem pseudoglejová až pseudoglej.

Záraza devětsilová (Orobanche flava), foto © Z. Podešva   Mokřad se suchopýrem (23. 5. 2009), foto © Z. Podešva

Záraza devětsilová (Orobanche flava)

 

Mokřad se suchopýrem (23. 5. 2009)

Flóra avegetace: Na suchých svažitých stanovištích s východní až jihovýchodní expozicí převažují společenstva přepásaných karpatských luk asociace Anthoxantho-Agrostietum s teplomilnější vegetací. Ze vstavačovitých se zde vyskytují vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), dále např. zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Na mokřadních a vlhkých loukách se nachází vegetace svazu Calthion s dominantním pcháčem potočním (Cirsium rivulare), ve vysokobylinných nivách podsvazu Filipendulenion převažuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). 

Mokřadní vegetace ve spodní části chráněného území je svojí skladbou blízká svazu Caricion davallianae. Na poměrně rozsáhlém mokřadu, který byl v minulosti pozměněn lidskou činností, roste např. kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), sítina sivá (Juncus inflexus), sítina článkovaná (Juncus articulatus), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Zajímavou vegetaci hostí také břehy rybníka, byl zde zaznamenán např. zblochan vodní (Glyceria maxima), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) a záraza devětsilová (Orobanche flava) parazitující na porostu devětsilu lékařského (Petasites hybridus). V roce 1997 zde byla nalezena odemka vodní (Catabrosa aquatica), kriticky ohrožený a velmi vzácný druh mokřadní trávy. V rybníku samotném se vyskytuje např. stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum). 

Přírodní památka V Krátkých, suché louky v horní části (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka V Krátkých, suché louky v horní části (23. 5. 2009)

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy dosud nebyly provedeny. Na květnatých loukách nacházejí vhodné biotopy četné druhy bezobratlých, především hmyzu. Z motýlů byl pozorován např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáč voňavkový (Brintesia circe), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) a hnědásek jitrocelový (Mellicta athalia), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), vřetenuška komonicová (Zygaena viciae) a vřetenuška třeslicová (Zygaena brizae). Rybníčky s mokřadem jsou významnou lokalitou pro rozmnožování obojživelníků a vážek (Odonata).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Okraje luk hraničící s lesem jsou zarostlé lesním pláštěm, který tvoří zejména břízy a osiky.

Přírodní památka V Krátkých, jeden z rybníčků (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka V Krátkých, jeden z rybníčků (23. 5. 2009)

Management, ohrožení: Lokalita byla původně využívána jako jednosečné louky s následnou extenzivní pastvou, v době kolektivního hospodaření byla kosena 2x ročně. Na části spodní louky byly vytvořeny dva chovné rybníčky pro chov kaprů, v současné době jsou opuštěny s minimálním stavem vody. Ve východní části spodní louky je situován ovocný sad se švestkami a jabloněmi. V roce 1991 byla část plochy ve spodní jižní části rozorána, následně bylo v roce 1992 dohodnuto s vlastníkem její přirozené zalučnění. Severní část horní louky byla pravděpodobně občas přihnojena. Louky je třeba kosit jednou ročně, extenzivně přepásat max. 8 kusů dobytka a dodržovat zákaz hnojení. Extenzivní chov kaprů (bez přikrmování) je možné provozovat pouze na spodním rybníku. Rybníky se nesmí vypouštět v období od 15. února do 31. srpna. Při čištění dna není přípustné vyhrnování břehů. Lesní pláště, břehové porosty a lesní porost je možné udržovat probírkou s následnou přirozenou obnovou.

Natura 2000: PP V Krátkých se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

PP V Krátkých (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

PP V Krátkých (23. 5. 2009)


Literatura:

Bojková, J., Chvojka, P. et Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Doležalová, S. (2012): Habitatové preference plazivek (Copepoda: Harpacticoida) na vybraných prameništních slatiništích Bílých Karpat. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP V Krátkých. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Kučera, J. et al. (2022): Mechorosty zaznamenané během 27. jarního setkání bryologicko-lichenologické sekce ČBS v Bílých Karpatech. – Bryonora 70: 15–31.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonius Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). – Elateridarium 2: 156–171. ISSN 1802–4858.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.


Aktualizace 14. 1. 2024 CHKO Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět