Přírodní památka Čerťák
Základní údaje: Přírodní památka Čerťák představuje odstavené rameno řeky Moravy rozdělené železniční tratí na východní část Čerťák I. a západní část Čerťák II., jihovýchodní část ramene Čerťák I. se stáčí až k řece Moravě. Do chráněného území zasahuje i část zavezeného ramene Zasypané. Nachází se v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 190 m n. m. Je situována podél pravého břehu řeky Moravy při jihozápadním okraji Starého Města u Uherského Hradiště. Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště. Vyhlášeno nařízením Krajského úřadu Zlínského kraje č. 2/2013 ze dne 2. 12. 2013 s účinností od 31. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5821. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha: 9,1052 ha (z toho vodní plochy 8,4299 ha). Mapy.cz . Předmět ochrany: Populace hořavky duhové (Rhodeus amarus), včetně jejího biotopu.
Geologie, půdní poměry: Lokalita leží v nivě řeky Moravy, geologické podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty. Ve spodních vrstvách leží fluviální písčitohlinité až písčité sedimenty a na nich 2 až 5 m mocné povodňové hlíny. V neprůtočném rameni se ukládají organické sedimenty. Pod břehovými porosty převažuje fluvizem glejová, v zazemněných ramenech typické gleje a hnilokaly – jemné sedimenty s vysokým obsahem humusu. Hloubka obou ramen dosahuje v nejhlubších místech asi 2,5 m, jižní část ramene Čerťák I. je částečně zazemněná.
Flóra a vegetace: V přírodní památce Čerťák převažují vodní plochy, téměř bez vodních makrofyt mimo vysázených zahradních kultivarů leknínů. Pouze na mělčině v západní části ramene Čerťák I. se nachází významnější populace plavínu štítnatého (Nymphoides peltata). Obě části ramene jsou obklopeny břehovými porosty, na jejichž skladbě se podílí různé druhy dřevin, křovin a bylin, často nepůvodních, které jsou výsledkem sukcese na lokalitě, silně ovlivněné blízkostí zahrádek a průmyslové zóny. V břehových porostech se z původních druhů rostlin vyskytuje např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus), skřípina kořenující (Scirpus radicans), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides) a šťovík koňský (Rumex hydrolapathum)
Severní břehové porosty ramene Čerťák I. jsou omezeny strmou břehovou hranou, v části porostů dominují nepůvodní trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a javor jasanolistý (Acer negundo), z bylin topinambur hlíznatý ( Helianthus tuberosus). Původní druhy dřevin jsou zastoupeny jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), vrbami (Salix spp.) a bezem černým (Sambucus nigra). Jižní břehové porosty jsou řídké, s převahou vrb (Salix spp.) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), místy se vyskytuje javor jasanolistý (Acer negundo) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), na několika místech se vyskytuje invazní druh klejicha hedvábná (Asclepias syriaca). Část navazující posléze na koryto řeky Moravy je rovinatější, ovšem i zde se vyskytuje řada nepůvodních druhů rostlin.
Severní břeh ramene Čerťák II. zarůstá javorem jasanolistým (Acer negundo) a křovinami s bezem černým (Sambucus nigra), trnkou obecnou (Prunus spinosa) a hlohy (Crataegus spp.). V horní etáži se opět vyskytuje trnovník akát (Robinia pseudoacacia), občas i vrby (Salix spp.). Dále zde rostou ostružiníky (Rubus spp.), chmel otáčivý (Humulus lupulus ), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) a kopřiva dvoudomá ( Urtica dioica). Jižní břeh je značně strmý, s vegetací obsahující všechny patra. Ve stromovém patře dominuje javor babyka (Acer campestre) doprovázený lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), vrbou křehkou (Salix fragilis ), topolem bílým (Populus alba) a topolem šedým (Populus ×canescens). Keřové patro je tvořeno brslenem evropským (Euonymus europaeus ), svídou krvavou (Cornus sanguinea), zmlazením javoru babyky, jasanu a dalších dřevin. V bylinném patře se vyskytují druhy lužních lesů spolu s druhy zahrad a luk. V západním okraji přírodní památky se nacházejí sukcesní stádia porostů lužního lesa, především biotop L2.4 – Měkké luhy nížinných řek. V letech 2018–2023 byla v obou částech ramene provedena rekonstrukce břehových porostů včetně odstranění invazních druhů stromů a výsadby nových dřevin v celkovém počtu 5 674 ks, vysázeny byly např. duby, jilmy, habry, lípy, topoly, vrby, brsleny, svídy, kaliny a keřové vrby.
Fauna: Společenstvo ryb se skládá z většího počtu druhů, mimo jiné je zde udáván kapr obecný (Cyprinus carpio), sumec velký (Silurus glanis), štika obecná (Esox lucius), candát obecný (Sander lucioperca), amur bílý (Ctenopharyngodon idella), úhoř říční (Anguilla anguilla), lín obecný (Tinca tinca), okoun říční (Perca fluviatilis), plotice obecná ( Rutilus rutilus) a cejnek malý (Abramis bjoerkna). Významný je především výskyt hlavního předmětu ochrany, drobné kaprovité ryby hořavky duhové západní (Rhodeus sericeus amarus), jejíž populace je svým způsobem života vázána na přítomnost velkých vodních mlžů, zejména velevrubů (Unio spp.) a škeblí (Anodonta spp.). Lokalita je také významným biotopem pro různé druhy vodního hmyzu. Z vážek (Odonata) zde byla nalezena velmi vzácná lesklice velká ( Epitheca bimaculata) v ČR považována za druh ohrožený vyhynutím, z běžných druhů např. vážka bělořitná (Orthetrum albistylum), vážka černořitná (Orthetrum cancellatum), vážka rudá (Sympetrum sanguineum) a šídlo pestré (Aeshna mixta). Z pavouků byl nalezen teplomilný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Obojživelníci jsou zastoupeni nejběžnějším druhem skokanem zeleným (Rana esculenta), dále se zde vyskytuje skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) a ropucha zelená (Bufo viridis). Z plazů byla pozorována užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).
Z vodních druhů ptáků je nejhojnější kachna divoká (Anas platyrhynchos), dále zde žije slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a lyska černá (Fulica atra). Prokázáno bylo hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis), strakapouda velkého (Dendrocopos major) a několika druhů pěvců, např. slavíka obecného ( Luscinia megarhynchos), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) a drozda zpěvného (Turdus philomelos), pravidelně byl pozorován také krutihlav obecný (Jynx torquilla). Z větších savců lokalitu v posledních letech osídluje bobr evropský (Castor fiber). Rybářství: Obě části přírodní památky jsou obhospodařovány Moravským rybářským svazem, místní organizací Staré Město. Odstavené rameno Čerťák I. o rozloze 4,8 ha spadá do rybářského revíru Morava 9A – mimopstruhová voda, jeho druhá část Čerťák II. (pojmenována Pod cukrovarem) má rozlohu 2,7 ha.
Management, ohrožení: V minulosti sloužilo území ke skládkování různých odpadních materiálů. Část ramene byla zavážena výkopovou zeminou, stavební sutí a kaly z bývalého cukrovaru. Vznikly zde také černé skládky komunálního odpadu a organického odpadu z přilehlých zahrádek. Základ péče o hlavní předmět ochrany v přírodní památce Čerťák, hořavku duhovou, spočívá v zajištění péče o samotný biotop i populace mlžů, na které je bionomicky vázána. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území je uveden v aktuálním plánu péče. V rámci projektu Obnova ekosystému odstavených ramen řeky Moravy, který probíhal v letech 2018–2023, byla provedena revitalizace obou částí odstaveného ramene Čerťák. V části Čerťák I. byl obnoven vtokový objekt do ramene z řeky Moravy, byla provedena rekonstrukce břehových porostů včetně odstranění invazních druhů stromů a výsadby 1 354 ks dřevin, dále byly odtěženy části sedimentu v množství 4 849 m3 z prostoru ramene sacím bagrem a vyčištěn drážní propustek propojující obě části ramene. V části Čerťák II. byla také provedena rekonstrukce břehových porostů spojená s odstraněním invazivních druhů stromů a následnou výsadbou 4 320 ks dřevin, dále byly odtěženy nežádoucí násypy a odpady z břehových partií ramene. Podél obou částí byl také zřízen manipulační a komunikační pruh. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Historie území: Pouze 100 m severně od ramene Čerťák II. se nachází významná archeologická lokalita, Národní kulturní památka Staré Město – Špitálky s půdorysem velkomoravského kostela z poloviny 9. století. Natura 2000: Přírodní památka Čerťák byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu Evropsky významné lokality Čerťák (CZ0723007) o celkové rozloze 4,2366 ha (pozn.: zřejmě chybně stanoveno, EVL se prakticky překrývá s celou PP Čerťák). EVL byla zřízena k ochraně významné lokální populace hořavky duhové.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Beran, L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. – Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. Filipská, P. (2009): Geochemie sedimentů mrtvého ramene Čerťák ve Starém Městě na Moravě. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Josef Zeman. Filipská, P., Zeman, J. et Bábek, O. (2010): Geochemie dnových sedimentů mrtvého ramene Čerťák: kontaminace těžkými kovy. – Geol. výzk. Mor. Slez., Brno 2010, s. 172–174. Jurajda, P. a kol. (2007): Posouzení výskytu hořavky duhové v odstaveném rameni řeky Moravy Čerťák v k. ú. Staré Město. Jurajda, P., Prášek, V. et Zajíček, R. (1999): Ryby, obojživelníci a plazi odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. Zpráva o provedeném průzkumu. – Ms., depon. in: RŽP OkÚ Uherské Hradiště, AV ČR Brno, 23 s. Hohausová, E. et Jurajda, P. (1996): Ryby odstavených ramen řeky Moravy v okrese Uherské Hradiště. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 1: 81–86. ISBN 80-902213-0-0. Horký, T. (2010): Obnova ekosystému odstavených ramen řeky Moravy, projekt pro územní řízení. – Depon. in: Městský úřad Uherské Hradiště. Hrabec, J. (1999): Mokřady Hradišťského příkopu XI. (Ramena Baraňák, Čerťák, Přední a Zadní Morávka). – Veronica, Brno, (13)4: 24. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Lacina, D. (2011): Plán péče o přírodní památku Čerťák na období 2012–2021. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Nováková, P. (2009): Tvorba digitálního modelu terénu pro návrh revitalizace slepého ramene řeky Moravy v k. ú. Staré Město. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geoinformačních technologií. Vedoucí práce: ing. Tomáš Mikita. Rejl, J. (2011): Ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Čerťák. – Mott MacDonald Praha, Praha. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. – Ms. 129 s., depon. in: ZO ČSOP Via Hulín, listopad 2001. Šváb, J. (2012): Potenciální rizika kontaminace podzemních a povrchových vod ze spaliště nebezpečných odpadů u Starého Města. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Tomáš Kuchovský. Vrtílek, M. (2010): Vliv nepůvodních mlžů na populační parametry hořavky duhové (Rhodeus amarus). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. |
| • Aktualizace 11. 2. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |