Přírodní památka Terasy
Základní údaje: Přírodní památka Terasy představuje bývalé sady a pastviny ve značně členitém terénu, v západní části s terasovitým uspořádáním, s výskytem teplomilných druhů rostlin a živočichů. Nachází se v Prakšické vrchovině na pravém údolním svahu potoka Holomňa (též Pašovický potok, pravostranný přítok Olšavy) v nadmořské výšce 212 až 295 m n. m. Katastrální území Drslavice, Lhotka u Hradčovic. Zřízeno usnesením ONV Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV Terasy – Vinohradné o celkové rozloze 7,33 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991, naposled přehlášeno jako PP Terasy a rozšířeno na současnou rozlohu nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 5/2001 ze dne 25. dubna 2001. Evidenční kód ÚSOP: 779. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 10,8311 ha, ochranné pásmo 8,2330 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Xerotermní bylinná společenstva na pravobřežních terasách řeky Olšavy s hojným výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou vsetínské vrstvy (eocén) zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Převažují zde šedé vápnité jílovce nad pískovci, místy jsou návěje spraší. Půdní pokryv lokality tvoří kambizemě, na sprašových hlínách se vyvinula hnědozem typická.
Flóra a vegetace: Přírodní památka Terasy je bohatá na teplomilné druhy flóry. Na bývalých pastvinách a terasách se vyvinula xerotermní až semixerotermní vegetace, roste zde např. hořec křížatý (Gentiana cruciata), plamének přímý (Clematis recta), len žlutý (Linum flavum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), modřenec chocholatý (Muscari comosum), vítod větší (Polygala major), rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum), čilimník rakouský (Chamaecytisus austriacus), kručinka barvířská ( Genista tinctoria), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černýš rolní (Melampyrum arvense), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), máčka ladní (Eryngium campestre), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca) a černohlávek dřípený (Prunella laciniata).
Fauna: Jde o jednu z nejcennějších lokalit hmyzu na Uherskobrodsku. Z motýlů zde žijí např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius), dále modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), hnědásek černýšový ( Melitaea aurelia), okáč voňavkový (Brintesia circe), můry osenice znamenaná (Eugraphe sigma) a osenice borůvková (Xestia castanea), píďalka nadmuticová (Perizoma lugdunaria), pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci ) a pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi), stužkonoska úzkopásná ( Catocala promissa), stužkonoska dubová (Catocala sponsa) a stužkonoska modrá (Catocala fraxini). Z dalších ohrožených a chráněných druhů hmyzu se vyskytuje např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a pakudlanka jižní ( Mantispa styriaca), z brouků střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), střevlík kožitý (Carabus coriaceus), svižník polní (Cicindela campestris), majka obecná (Meloe proscarabaeus), chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum), roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) a krasec třešňový (Anthaxia candens).
Z obojživelníků a plazů zde žije např. skokan štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla arborea), užovka hladká (Coronella austriaca) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Byla zde pozorována řada druhů ptáků, např. včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx torquilla), žluva hajní (Oriolus oriolus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), linduška lesní (Anthus trivialis), linduška luční (Anthus pratensis ), strnad obecný (Emberiza citrinella), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), strakapoud velký (Dendrocopos major), krkavec velký (Corvus corax) a holub hřivnáč (Columba palumbus).
Lesnictví: Lokalita je evidována jako bezlesí, na části bývalé pastviny se nachází akátový lesík. Na volných plochách rostou roztroušené křoviny jako např. ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea) a hlohy (Crataegus spp.). Historie využití: Sady a pastviny byly vytvořeny vyklučením teplomilných doubrav. V nedávné minulosti byla však lokalita z větší části zterasována a terasy částečně osázeny švestkami. V průběhu 60. až 70. let 20. stol. byly postupně opuštěny a začaly zarůstat náletem dřevin. V letech 1998 až 2000 bylo území zbaveno náletových dřevin a bylo obnoveno pravidelné kosení luk.
Management, ohrožení: Území je možné kosit nebo extenzivně vypásat. Lze uvažovat také o lokálních výsadbách ovocných stromů, vhodné by byly staré krajové odrůdy. Nejhodnotnější plochu s porosty hořce křížatého a na něj vázaného modráska hořcového je vhodné udržovat nejlépe pastvou, pokud kosením, tak až na podzim (konec září) nebo na jaře vyhrabáním a spálením stařiny na určených místech. Sukcesi akátu a různých křovin (hloh, ptačí zob, trnka, šípek) udržet ve stávajících hranicích. Jinak většinu území lze kosit na nepřístupných místech kosami nebo křovinořezy, na přístupnějších plochách (terasy) pak lištovými sekačkami.
Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva a Pavel Šnajdara 2001– |
|
Literatura: Bezděčka, P. (2008): Myrmekofauna přírodní památky Terasy a její změny (Hymenoptera: Formicidae). – Acta Musealia, Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín, VII, 2007/1–2: 11–14. Bezděčka, P. et al. (2007): Inventarizační průzkum žahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera aculeata) přírodní památky Terasy. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Elsnerová, M. et al. (2003): Plán péče o přírodní památku Terasy na období 2004–2013. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. – 3. upravené a rozšířené vydání. ZO ČSOP 57/10, 61/13 a 63/12, 68 s. ISBN 78-59617-15-4. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Majkus, Z. (2005): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu 3 chráněných území Přírodního parku Prakšická vrchovina: PP Terasy – Vinohradné, PR Vrchové-Chrástě, PR Rovná hora. - Ms., depon. in KrÚ Zlínského kraje. Schneider, J. (2013): Plán péče o přírodní památku Terasy na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2003): Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů v deseti rezervacích v okrese Uherské Hradiště v roce 2003. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 36 s. Šnajdara, P. (2002): Maloplošná zvláště chráněná území okr. Uherské Hradiště. Koncepce Okresního úřadu Uherské Hradiště ve znění §71 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. – Ms., 21 s. Uherské Hradiště. Šnajdara, P. et Spitzer, L. (2015): Rozšíření a stav vybraných populací modráska hořcového Rebelova (Phengaris alcon rebeli) (Lepidoptera: Lycaenidae) ve Zlínském kraji (východní Morava). Acta Carp. Occ., 6: 126–138. ISSN: 1804-2732. Šnajdara, P. (2018): Krajinná typologie přírodního parku Prakšická vrchovina. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp. Šnajdarová, M. et Šnajdara, P. (2019): První nálezy pakudlanky jižní (Mantispa styriaca) ve Zlínském kraji. Acta Carp. Occ., 10: 64–67. ISSN: 1804-2732. |
| • Aktualizace 2. 3. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |