Přírodní památka Údolí Bánovského potokaZákladní údaje: Přírodní památka Údolí
Bánovského potoka představuje pestrou mozaiku biotopů v údolní nivě
přirozeně meandrujícího potoka s břehovými porosty, vlhkými loukami
a drobnými tůněmi. Součástí chráněného území jsou i suché trávníky a
křoviny na přilehlých jižně až západně orientovaných svazích Černé
hory (319 m n. m.). Nachází se v Hlucké pahorkatině (okrsek Nivnická
pahorkatina), v údolí Bánovského potoka (v úseku dlouhém 2,3 km mezi
Bánovem a Uherským Brodem), v nadmořské výšce 226 až 292 m, asi
1,5 km severně od obce Bánov (kostel). Území je obklopeno intenzivně
využívanými zemědělskými pozemky a částečně i přilehlým lesem.
Katastrální území Bánov, Šumice u Uherského Brodu, Těšov. Vyhlášeno
Nařízením Zlínského kraje č. 10/2014 ze dne 19. 5. 2014. Evidenční
kód
ÚSOP: 5997. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková
výměra přírodní památky je 21,6227 ha.
Mapy.cz. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území v okolí potoka je tvořen fluviálními písčito-hlinitými až písčitými sedimenty, na které navazují flyšové vrstvy nivnického souvrství (paleocén - spodní eocén) hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurského flyše, z hornin zde převažují jílovce. Z půdních typů převládá v nivě Bánovského potoka fluvizem, v okolí jsou dalšími typy kambizem, luvizem, černozem a pelozem. Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je panonská prvosenková dubohabřina asociace Primulo veris-Carpinetum. Vegetace údolní nivy je tvořena zejména potočními a degradovanými jasanovo-olšovými luhy. Na druhové skladbě břehových porostů se podílí olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrby (Salix spp.) a topoly (Populus spp.). V nivě Bánovského potoka se nacházejí také rákosiny a mokřadní louky se zvodněnými depresemi. Ve střední části bylo vyhloubeno několik drobných tůněk a kanál, kterým protéká část vody z potoka. Jižně orientovaná stráň v západní části území je v současnosti porostlá zapojenými keři, zejména hlohem (Crataegus sp.) a trnkou obecnou (Prunus spinosa), ojediněle i vzrostlými stromy. Botanicky nejhodnotnější část území se nachází na jihozápadně orientovaném svahu u lesa Hradčovce. Xerotermní louka s několika solitérními exempláři hrušně polničky (Pyrus pyraster) a ostrůvkem křovin s trnkou obecnou (Prunus spinosa) je zbytkem rozsáhlejších stepních pastvin. V roce 2000 byla plocha zbavena náletu křovin (hloh, trnka obecná, růže šípková). Vyskytuje se zde kriticky ohrožený snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), čilimník černající (Cytisus nigricans), čilimník nízký (Chamaecytisus supinus), vítod větší (Polygala major), hlaváček letní (Adonis aestivalis) a oman vrbolistý (Inula salicina). Lokalita je součástí již dříve vyhlášeného VKP Hradčovce – západ. Na jižně orientovaném svahu ve východní části území převládají polopřirozené suché trávníky na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) v kombinaci s extenzivně sečenými loukami nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Nachází se zde také rozsáhlé porosty vysokých mezofilních a xerofilních křovin s hlohem (Crataegus sp.) a trnkou obecnou (Prunus spinosa), v příměsi se svídou krvavou (Cornus sanguinea), dřínem jarním (Cornus mas), růžemi (Rosa sp.) a několika vzrostlými stromy - hrušní polničkou (Pyrus pyraster) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). V křovinách jsou nezapojená místa (vyježděná cesta) vytvářející labyrint – tato část území je příležitostně využívána jako motokrosová dráha. Na obnažené ploše byla nalezena vrabečnice roční (Thymelaea passerina), des již velmi vzácný a ustupující polní plevel. Také zde se vyskytují vzácnější druhy stepní květeny, např. snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), oman mečolistý (Inula ensifolia), modřenec chocholatý (Muscari comosum), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), prvosenka jarní (Primula veris), mochna bílá (Potentilla alba), vítod větší (Polygala major) a vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia). Tato část byla vyhlášena jako VKP Hradčovce – východ. Fauna: Chráněné území plní funkci refugia pro četné druhy živočichů v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Z motýlů byl v minulosti významný především výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax), jednoho z hlavních předmětů ochrany. Stav populace bourovce byl však v roce 2010 i 2011 hodnocen jako nepříznivý – na lokalitě nebyl provedeným inventarizačním průzkumem jeho výskyt zaznamenán. Stejně je hodnocena i populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), která zde také nebyla při inventarizačním průzkumu nalezena. Z dalších motýlů se na výslunných svazích vyskytuje např. hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), zejkovec hluchavkový (Pseudopanthera macularia) a vřetenušky (Zygaena sp.). Z nápadných druhů hmyzu zde byla pozorována např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Lesnictví: Pouze malou část chráněného území tvoří lesní porosty o rozloze asi 0,7 ha, v ochranném pásmu se pak nacházejí lesní pozemky o rozloze 5,5 ha (část lesa Hradčovce). Z dřevin zde převažuje borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua), keřový lem tvoří především trnka obecná (Prunus spinosa). Historické využití: Území bylo v minulosti využíváno jako louky, pastviny a částečně jako drobná políčka. Na leteckých snímcích z 50. let 20. století je patrné, že všechny plochy dnešní přírodní památky byly udržovány bez jakékoliv keřové vegetace, nebyly zde ani solitérní stromy, pouze kolem Bánovského potoka byla nepříliš zapojená břehová vegetace. Management, ohrožení: Lokalita je ohrožena především úplným zarostením keřovými porosty a zalesněním. To se týká zejména východních části přírodní památky, kde tento proces již delší dobu probíhá. Území je také potencionálně ohroženo úlety při aplikaci chemických přípravků na okolních zemědělsky využívaných pozemcích. Na tyto přípravky reaguje hmyz velmi citlivě a je tedy nutné zamezit jakékoli chemizaci v lokalitě (včetně použití herbicidů při likvidaci křovin) a pokusit se ji omezit i na přilehlých pozemcích. Stráň ve východní části ZCHÚ je příležitostně využívána jako motokrosová dráha. Tento druh využití není v rozporu s managementem ochrany lokality za dodržení určitých pravidel (období prořezávání křovin, zamezení zarovnávání kaluží a odvodňování, omezení od 15. dubna do půlky června). Extenzivní pastva na sušších částech lokality se jeví jako velmi vhodná a levná údržba ZCHÚ za dodržení některých podmínek (velikost stáda, regulace v případě přílišného pastevního tlaku). Na několika místech v nivě potoka byly v minulosti vyhloubeny mělké tůně pro podporu rozmnožování obojživelníků. Ohrožením pro mokřadní biotopy by byla regulace Bánovského potoka, odvodnění jeho nivy nebo intoxikace potoka a travních porostů splachy hnojiv a pesticidů z okolních zemědělských pozemků. Biotopy vhodné pro rozmnožování kuňky žlutobřiché jsou ohroženy zpevňováním cest, zavážením příkopů, zazemňováním a zánikem drobných tůněk a dočasných vodních ploch a jejich přílišným zastíněním. Pro biotopy bourovce trnkového je navržen extenzivní management zabraňující další sukcesi směrem k lesním typům vegetace nebo k hustě zapojeným porostům křovin. Území postrádá vhodné vodní plochy pro stabilní vývoj populace kuňky žlutobřiché. Proto je nezbytné zbudovat několik trvalejších tůní. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v chráněném území je uveden v aktuálním plánu péče. Natura 2000: Částečná ochrana území byla zajištěna již v letech 2001 až 2003 vyhlášením tří významných krajinných prvků (VKP): Hradčovce – východ, Hradčovce – západ a Údolí Bánovského potoka. Vyhlášení přírodní památky Údolí Bánovského potoka bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Údolí Bánovského potoka (kód CZ0723430, rozloha 21,6227 ha) jako součásti soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Beneš, J. et al. (2018): Monitoring evropsky významného druhu bourovce trnkového (Eriogaster catax) v České republice v roce 2018. – Závěrečná zpráva pro AOPK ČR. ENTÚ BC AV ČR, České Budějovice. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Kopeček, F. (2011): Monitoring ploch s výskytem bourovce trnkového (Eriogaster catax) na vybraných zájmových plochách evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji od roku 2009 do roku 2011. Výstup projektu Podpora biodiverzity EVL ve Zlínském kraji (09028336). Knotková, M. (2009): Významné krajinné prvky Uherskobrodska. Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce: Knotek, J. Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Údolí Bánovského potoka z oboru lepidopterologie (bourovec trnkový). Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Nováková, K. (2010): Ochrana přírody a krajiny na Uherskobrodsku. - Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Klapka, Ph.D. Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2013): Plán péče o přírodní památku Údolí Bánovského potoka (návrh na vyhlášení) na období 2013-2023. Depon. in Krajský úřad Zlínského kraje. Pazderová, M. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Údolí Bánovského potoka CZ0723430. AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín. Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). - Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D. Veselý J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Údolí Bánovského potoka z oboru batrachologie (kuňka žlutobřichá). (Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje). |
• Aktualizace 20. 12. 2023 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |