Přírodní památka Stráně u Popovic
Základní údaje: Přírodní památka Stráně
u Popovic představuje komplex starých ovocných sadů, pastvin,
remízků a pásů křovin na poměrně strmých jihozápadně a jižně
orientovaných svazích v kulturní zemědělské krajině. Nachází se v Hlucké
pahorkatině (okrsky Olšavská niva a Prakšická pahorkatina) na pravém
údolním svahu řeky Olšavy, v nadmořské výšce 190 až 236 m
n. m., asi 1 km
jihovýchodně od obce Popovice (kostel) a 400 m SV od středu obce
Podolí, na jihozápadním okraji Přírodního parku Prakšická vrchovina.
Katastrální území Popovice u Uherského Hradiště, katastrální území
ochranného pásma Popovice u Uherského Hradiště, Podolí nad Olšavou a
Veletiny. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 17/2013 ze dne
16. 12. 2013. Evidenční kód
ÚSOP: 5992. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/
druhy. Celková rozloha 14,0543 ha, rozloha ochranného pásma 13,9354 ha.
Mapy.cz.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen vsetínskými vrstvami (svrch. eocén – spod. oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve flyšových vrstvách převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad pískovci, převážně glaukonitickými. Z půdních typů jsou zastoupeny hnědozemě, kambizemě, luvizemě a v okolí vodního toku fluvizem oglejená. Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). Podle regionálně fytogeografického členění ČR patří území do fytogeografického obvodu Panonské termofytikum. Vegetaci přírodní památky tvoří mozaika xerotermních společenstev pastvin, lesních lemů, pásů křovin a neudržovaných sadů, především a jabloní a švestek. V porostech roztroušených křovin, křovinatých mezí a remízků je bohatě zastoupena trnka obecná (Prunus spinosa) a hlohy (Crataegus spp.), ojediněle dřín jarní (Cornus mas).
Na pastvinách a ve starých sadech roste řada běžnějších druhů těchto
biotopů, jako jsou řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), máčka
ladní (Eryngium campestre), starček přímětník (Senecio
jacobaea), šalvěj luční (Salvia pratensis), hlaváč žlutavý (Scabiosa
ochroleuca), chrastavec rolní (Knautia arvensis), rozrazil
rozprostřený (Veronica prostrata), snědek
jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), snědek chocholičnatý (Ornithogalum
angustifolium), křivatec luční (Gagea pratensis), modřenec
chocholatý (Muscari comosum) a mochna stříbrná (Potentilla
argentea).
Fauna: Stráně u Popovic plní funkci refugia pro četné druhy živočichů v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Z motýlů je významný především výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax), hlavního předmětu ochrany. Z dalších druhů motýlů byl pozorován např. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia), okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč voňavkový (Brintesia circe), soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus) a vřetenuška štírovníková (Zygaena angelicae). Na odumírající jilmy ve východní části území je vázaný vzácný tesařík kozlíček jilmový (Saperda punctata). Z plazů a obojživelníků se na výslunných stráních a v blízkosti vodního toku vyskytuje užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea) a skokan štíhlý (Rana dalmatina).
Pestrá mozaika biotopů nabízí vhodné hnízdní a potravní příležitosti pro řadu druhů ptáků. V hnízdním období byl pozorován ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), ledňáček říční (Alcedo atthis), žluva hajní (Oriolus oriolus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), strnad obecný (Emberiza citrinella), konipas horský (Motacilla cinerea), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), drozd zpěvný (Turdus philomelos), drozd kvíčala (Turdus pilaris), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), pisík obecný (Actitis hypoleucos), krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud malý (Dryobates minor), žluna zelená (Picus viridis), kalous ušatý (Asio otus), poštolka obecná (Falco tinnunculus) a káně lesní (Buteo buteo). Po celé délce toku Olšavy byly nalezeny pobytové znak bobra evropského (Castor fiber), žije zde také vydra říční (Lutra lutra).
Lesnictví: Menší lesní pozemky se nacházejí pouze v ochranném pásmu přírodní památky, jejich celková plocha je 1,1144 ha. Historické využití: V minulosti byla lokalita využívána především jako ovocné sady (jabloně, hrušně, třešně, slivoně), louky, pastviny a také jako drobné zemědělské pozemky. Po opuštění tradičních způsobů hospodaření začalo území zarůstat křovinami, náletovými dřevinami a postupně přecházelo v les.
Management, ohrožení: V letech 2008 až 2011 byly na lokalitě realizovány zásahy v rámci projektu Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji. Proběhlo čištění starých sadů od náletu křovin a některých stromů, byl proveden zdravotní a odlehčovací řez. Ke snížení pařízků na úroveň terénu a iniciaci banky semen byla využita půdní fréza, která se pohybovala na úrovni povrchu terénu. V současnosti je celá plocha vyčištěna a navrácena do původní formy sadu ovocných stromů, západní část lokality je využívána k extenzivní pastvě skotu. Do roku 2021 probíhala v prostoru realizace projektu následná péče. Každoročně měla být minimálně jedna třetina vyčištěných ploch pokosena nebo vypasena tak, aby jednou za 3 roky proběhla údržba celého území.
Pro zachování a zlepšení stavu biotopu bourovce trnkového je podle potřeby nutné provádět zřeďování porostů hustě zapojených křovin a vyřezáním mladých stromů zamezit vývoji v lesní společenstva. Optimálním biotopem bourovce trnkového je řídká mozaika shluků keřů, především hlohů a trnek, a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. V celé lokalitě je vyloučeno použití herbicidů, fungicidů a insekticidů bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Stráně u Popovic bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Stráně u Popovic (kód CZ 0723425, rozloha 130,8608 ha) jako součásti soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Beneš, J. et al. (2018): Monitoring evropsky významného druhu bourovce trnkového (Eriogaster catax) v České republice v roce 2018. – Závěrečná zpráva pro AOPK ČR. ENTÚ BC AV ČR, České Budějovice. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Beneš, J., Růžička, J. et Spitzer, L. (2019): Novodobá expanze soumračníka podobného (Pyrgus armoricanus [Oberthür, 1910]) v České republice (Hesperiidae, Lepidoptera). – Acta Carp. Occ., 10: 74–85. ISSN: 1804-2732. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Kopeček, F. (2008): Revize výskytu druhů motýlů, jejichž stanoviště jsou předmětem ochrany v rámci systému NATURA 2000 a druhů, které jsou chráněny zákonem 114/1995 Sb., na lokalitě Stráně u Popovic v k. ú. Popovice a Hradčovice. – Archiv Krajského úřadu Zlínského kraje, Zlín. Kopeček, F. (2011): Monitoring ploch s výskytem bourovce trnkového (Eriogaster catax) na vybraných zájmových plochách evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji od roku 2009 do roku 2011. Výstup projektu Podpora biodiverzity EVL ve Zlínském kraji (09028336). Pavelčík, P. a kol. (2010): Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji. – Krajský úřad Zlínského kraje ve spolupráci s EEA Grants a Norway Grants. Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Stráně u Popovic na období 2013–2023. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šnajdara, P. (2018): Krajinná typologie přírodního parku Prakšická vrchovina. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Toral, V. (2014): Arachnofauna přírodní památky Stráně u Popovic. – Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Zdeněk Majkus, CSc. Valchářová, J. (2012): Vyhodnocení monitoringu evropsky významného druhu Eriogaster catax (Lepidoptera). – Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Konvička, Ph. D. |
| • Aktualizace 2. 3. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |