Národní přírodní rezervace Mionší

Jedlobukový karpatský prales v NPR Mionší (6. 10. 2004)

Jedlobukový karpatský prales v NPR Mionší (6. 10. 2004)

Základní údaje: Prales Mionší patří k nejznámějším rezervacím v Moravskoslezských Beskydech a svou rozlohou k největším pralesům v České republice. Nachází se v Lysohorské hornatině (okrsek Zadní hory) na hřebeni a přilehlých příkrých svazích vrcholů Úplaz (950 m n. m.), Velká Polana (893 m n. m.) a Mionší vrch (883 m n. m.) exponovaných převážně k východu a západu, v rozpětí nadmořských výšek 625 až 950 m n. m. V rezervaci se nacházejí také lesní louky (polany), prameniště a v jihovýchodní části i drobné skalní výchozy. Leží mezi obcemi Dolní a Horní Lomná, asi 1 km východně od středu obce Horní Lomná a 9 km jihozápadně od Jablunkova. Katastrální území Horní a Dolní Lomná, okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, CHKO Beskydy. Rezervace byla zřízena výnosem MK ČSR č. 12.849/54 ze dne 10. 3. 1954. Evidenční kód ÚSOP: 244. Kategorie IUCN: Ia – přísná přírodní rezervace. Celková rozloha 169,9709 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Největší komplex přírodě blízkých jedlobukových porostů karpatského typu s klenem v České republice. Ochrana zbytku jedlobukového karpatského pralesa s javorem klenem a smrkem v Moravskoslezských Beskydech s mozaikou drobných zbytků lesních luk a pastvin (polan), pramenisky a skalkami, s bohatou faunou a flórou.

NPR Mionší (6. 10. 2004)   NPR Mionší (6. 10. 2004)

NPR Mionší (6. 10. 2004)

 

NPR Mionší (6. 10. 2004)

Geologie, půdní poměry: Silně denudovaný horský reliéf na paleogenním beskydském flyši. Rozsáhlejší severní část území je budována vlastními godulskými vrstvami, menší jižní část vrstvami istebňanskými. Prudké svahy Úplazu a Velké Polany jsou intenzivně fluviálně modelovány, především východní svah je rozbrázděn zdrojnicemi a levými přítoky potoka Mionší. Podmáčené plochy jsou pravděpodobně pozůstatky sesuvů. Ve vyšších polohách svahů se nacházejí kamenité sutě, níže pak svahoviny. Půdní typy: převládají hnědé lesní půdy se skeletem, v prameništích oglejené.

NPR Mionší (6. 10. 2004)

NPR Mionší (6. 10. 2004)

Flóra a vegetace: Lesní porosty patří ke květnatým bučinám podsvazu Eu-Fagenion, maloplošně se vyskytují suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Hojný je též javor klen (Acer pseudoplatanus), často s typicky utvářenou šupinovitou borkou. V nejvyšších polohách rezervace je přirozenou součástí porostu smrk (Picea abies), na vlhčích místech jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ojediněle javor mléč (Acer platanoides), jilm horský (Ulmus glabra) a třešeň ptačí (Cerasus avium). Místy je vyvinuto bohaté keřové patro, které tvoří bez červený (Sambucus racemosa), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), meruzalka alpská (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) aj.

Vratička měsíční (Botrychium lunaria)   Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)

Vratička měsíční (Botrychium lunaria)

 

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)

V bylinném patře roste např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), udatna lesní (Aruncus vulgaris), žindava evropská (Sanicula europaea). Typickými karpatskými prvky jsou šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii). Na horských loukách (polanách) rostou zvláště chráněné druhy, např. mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a nápadný pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum).

NPR Mionší (foto P. Chytil)

Mykoflóra: Prales Mionší je bohatou mykologickou lokalitou, jednou z nejvýznamnějších v České republice. Pro růst hub je nenahraditelná druhová a prostorová diverzifikace ekosystémů. Na jednotlivé druhy dřevin jsou v určitém vývojovém stupni vázány specifické druhy dřevokazných hub, které jsou nejcennější složkou mykoflóry. Byl odsud popsán vzácný choroš ohňovec Pouzarův (Phellinus pouzarii) a outkovka beskydská (Antrodiella beschidica). Z dalších chráněných druhů zde rostou bolinka černohnědá (Camarops tubulina) a mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea). K velmi vzácným druhům patří např. penízečka liláková (Baeospora myriadophylla), šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides), hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens), štítovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) a kalichovka matná (Chrysomphalina grossula). Na odumřelých jedlích lze na podzim nalézt typický korálovec jedlový (Hericium flagellum). Na luční enklávě u lovecké chaty byla nalezena kriticky ohrožená voskovka příjemná (Porpolomopsis calyptriformis), která patří k nejvzácnějším makroskopickým houbám České republiky. Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Razula, NPR Salajka, PP Smradlavá, PP Vachalka a PR Kutaný.

 

NPR Mionší (foto F. Jaskula)

 

Choroš šupinatý, NPR Mionší (foto F. Jaskula)

NPR Mionší (6. 10. 2004)

NPR Mionší (6. 10. 2004)

Fauna: Místní fauna je reprezentována především horskými druhy a je velmi zajímavá. Na určité druhy hub jsou vázány často velmi vzácné druhy hmyzu, z brouků např. drabčík Phyllodrepoidea crenata na korálovci jedlovém nebo drabčík Phyllodrepa puberula na bělochoroši hořkém (Tyromyces stipticus). Z dalších druhů brouků se vyskytuje např. střevlík nepravidelný (Carabus irregularis), na prameniště vázaný střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), střevlík Carabus obsoletus, střevlík kožitý (Carabus coriaceus), střevlík vrásčitý (Carabus intricatus) a roháček Ceruchus chrysomelinus. NPR Mionší je jedinou známou recentní lokalitou velmi vzácného saproxylického brouka – lesáka Cucujus haematodes.

Z motýlů byly zaznamenány vzácné druhy molů, např. mol chorošový (Scardia boletella), který se vyvíjejí v trouchnivém dřevě buků a na nich rostoucích troudnatcích kopytovitých. V České republice je znám pouze z pralesa Mionší a Novohradských hor. Jinými významnými druhy motýlů jsou hřbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata), bourovec měsíčitý (Cosmotriche lunigera), píďalky šedokřídlec jeřábový (Venusia cambrica), různorožec černopásný (Fagivorina arenaria), můry kukléřka věsenková (Cucullia prenanthis), šedavka rudoskvrnná (Apamea rubrirena) a další.

Z měkkýšů zde bylo nalezeno přes 60 druhů, např. vřetenatka hrubá (Vestia gulo), typický karpatský druh, který zde dosahuje západní hranice rozšíření, vřetenka šedivá (Bulgarica cana), pralesní řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata), endemická vřetenatka Ranojevičova moravská (Vestia ranojevici moravica), vzácný plž jehlovka malinká (Acicula parcelineata), aksamítka sametová (Causa holosericea) a několik dalších karpatských endemitů.

NPR Mionší (6. 10. 2004)

NPR Mionší (6. 10. 2004)

V NPR Mionší a v širším okolí bylo pozorováno 110 druhů obratlovců (5 druhů obojživelníků, 4 druhy plazů, 73 druhy ptáků, 28 druhů savců). Obojživelníci jsou zastoupení mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra), čolkem horským (Triturus alpestris) a skokanem hnědým (Rana temporaria), z plazů se vyskytuje dnes již vzácná zmije obecná (Vipera berus). Na pralesovitý porost s doupnými stromy je vázána řada druhů ptáků, hnízdí zde např. kriticky ohrožený druh fauny ČR puštík bělavý (Strix uralensis), silně ohrožený datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), včelojed lesní (Pernis apivorus) a čáp černý (Ciconia nigra). Z dalších význačných druhů ptáků zde žijí také datel černý (Dryocopus martius), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluna šedá (Picus canus) aj. Do padesátých let 20. stol. se zde vyskytoval i tetřev hlušec (Tetrao urogallus).

Z menších savců byl mimo běžné druhy zjištěn chladnomilný rejsek horský (Sorex alpinus), který je považován za glaciální relikt. Díky zachovalosti prostředí, rozloze, klidu a návaznosti na slovenská pohoří je území přitažlivé i pro velké šelmy jako jsou rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk (Canis lupus), pozorována zde byla také kočka divoká (Felis silvestris).

NPR Mionší (6. 10. 2004)

NPR Mionší (6. 10. 2004)

Lesnictví: Jádrovým územím NPR Mionší jsou porosty blízké svým druhovým složením a porostní výstavbou původním jedlobukovým karpatským pralesům. Charakter přírodě blízkých lesů dotvářejí mohutná torza stojících odumřelých stromů, zlomy a vývraty. Nejmohutnější jedle v rezervaci dosahovaly průměru 1,5 m v prsní výšce, což znamená, že jejich obvod byl až 5,5 m. Dorůstaly výšky 45 až 60 m a dožívaly se stáří 250 až 450 let. Zásadní otázkou z hlediska dalšího vývoje porostů v NPR Mionší je do budoucna míra zásahů upravujících dřevinnou skladbu. V současné době dochází k postupné samovolné přeměně jedlobukového pralesa v bučinu. Na základě speciálního odborného šetření bude nutné rozhodnout, zda ponechat konkurenční vztahy mezi dřevinami na přírodním výběru anebo zda jemnými zásahy do podúrovně uvolňovat nadějné jedince ustupujících dřevin z přirozené dřevinné skladby, zejména v případě jedle bělokoré. Kromě převažujícího buku zmlazuje na příhodných místech dosti hojně i jedle, která je však výrazněji ohrožena okusem zvěří. Proto bude nutné pokračovat v mechanické ochraně především semenáčků jedle formou individuálních oplůtků nebo maloplošných oplocenek.

NPR Mionší, výhled z Velké Polany (foto F. Jaskula)

Management, ohrožení: Již od 17. století byly lesní porosty ponechávány bez pěstebních zásahů s ohledem na nerušený úkryt zvěře, hlavně jelení, srnčí a tetřevů. V druhé polovině 18. století, při začínajícím cílevědomém lesním hospodaření, byly těšínskou komorou ohraničeny lesy určené k produkci dříví, ve kterých se nesmělo pást. Do těchto lesů byla pojata také trať Mionší a s ní sousedící trať Úplaz. Od 16. století do poloviny 18. století byla největší z polan, Velká Polana, využívána k salašnictví. Po zákazu pastvy (konec 19. století) se polany pouze kosily a od 70. let 20. stol. se tyto plochy vyvíjely většinou bez zásahů. Teprve od roku 1995 se začaly vybrané plochy znovu kosit. Současná péče se soustřeďuje na záchranu a posílení silně ohrožené původní populace jedle bělokoré. Pro svoje významné hodnoty je prales Mionší předmětem zkoumání mnoha vědeckých institucí. Jedná se o jednu z 15 ploch v České republice, kde se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů. Jsou zde založeny trvalé plochy pro sledování stavu rostlinné a živočišné složky. 

Panel zrušené naučné stezky u hranice NPR Mionší (27. 5. 2005)

Naučná stezka: V minulosti bylo možné navštívit samotný prales Mionší s průvodcem po zřízené naučné stezce. Těmito návštěvami však prales značně utrpěl, a tak od 1. ledna 1989 byla tato stezka z důvodu zachování nerušeného přírodního prostředí pro rozmnožování a úkryt řady vzácných druhů živočichů pro veřejnost uzavřena.

V roce 2005 zřídila Správa CHKO Beskydy novou okružní naučnou stezku (NS Mionší) s celkovou délkou 7 km a převýšením 330 m. Tato nová naučná stezka neprocházela přes území NPR, pouze na krátkém úseku vedla ochranným pásmem podél hranice rezervace. Naučná stezka byla určena pouze pro pěší, na desíti zastávkách seznamovala návštěvníky s pralesem Mionší, jeho přírodou i historií, otevřena byla sezónně od 1. června do 15. září.  Po 9 letech provozu, v roce 2013, se Správa CHKO Beskydy rozhodla ukončit stávající NS k pralesu a stezku demontovala. Důvodem byly fyzicky i morálně zestárlé panely, mladý les, který zakryl výhledy, nízká návštěvnost posledních let, znepokojivé zprávy o rušení hnízdících ptáků v NPR Mionší a ohrožování návštěvníků padajícími stromy. Nadále však zůstává možnost absolvovat trasu NS s průvodcem.

 

Zákaz vstupu do NPR Mionší

 

Panel zrušené naučné stezky Mionší (27. 5. 2005)

Historie: První územní ochrana pralesa Mionší se datuje již od roku 1922. Úředně byla částečná rezervace „Polesí Dolní Lomná“ zřízena Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty čj. 143.547, o ochraně přírodních památek ze dne 31. 12. 1933 na ploše 95,05 ha. Předmětem ochrany byly pralesovité porosty buku, jedle, smrku a javoru ve stáří od 130 do 270 let. Definované ochranné podmínky a stanovení výměry shodné se současnou NPR obsahuje výnos z roku 1954 o státní přírodní rezervaci Mionší, přehlášeno výnosem č. 14.200/88-SÚOP Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988. Původ názvu lze nejspíše chápat jako nářeční protějšek českého „menší”, tedy menší mezi ostatními lesy. Odbyt dříví z tohoto značně odlehlého polesí byl špatný, a to nám dnes vysvětluje, proč se prales Mionší uchránil před ničivou těžbou dřeva. Jako součást těšínského panství střídal prales Mionší často své vlastníky. V roce 1895 se stal majitelem celé oblasti, k níž les náležel, Bedřich Habsburský, známý zde více pod přízviskem „markýz Gero”. V roce 1904 si nechal arcivévoda vystavět v krásném prostředí loveckou chatu, v níž trávil volné chvíle při lovu tetřevů a jelenů, na nějž se vydával koňmo po úzké lesní cestě.

NPR Mionší (6. 10. 2004)

NPR Mionší (6. 10. 2004)

Natura 2000: NPR Mionší má významné postavení v územním systému ekologické stability, v rámci kterého byla již v minulosti zařazena do evropské sítě území zvláštního zájmu ochrany přírody Smaragd a do programu CORINE – biotopy. Nachází se na území, které bylo navrženo jako evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. 

NPR Mionší - podzim na Velké Polaně (6. 10. 2004)

NPR Mionší – podzim na Velké Polaně (6. 10. 2004)


Literatura:

Adam, D., Hort, L. et Vrška, T. (2007): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Mionší na období 2009–2018. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Adam, D., Janík, D. et Trochta, J. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj dřevinného patra v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

AOPK ČR (2018): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Mionší na období 2019–2037. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1983): Státní přírodní rezervace Mionší. Inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D., Foral, M. et al. (1986): Zoologický průzkum v SPR Mionší prováděný v období 23.–25. 5. 1986. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1995): NPR Mionší. Zoologická pozorování v období 30. 6. – 2. 7. 1995. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (2017): Mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Beneš, J., Konvička, M., Dvořák, J., Fric, Z., Havelda, Z., Pavlíčko, A., Vrabec, V. et Weidenhoffer, Z. [eds.] (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. – Společnost pro ochranu motýlů, Praha, 857 pp.

Boháč, J. (2006): Entomologický inventarizační průzkum NPR Mionší zaměřený na skupinu brouků (Coleoptera). Závěrečná zpráva. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Boháč, J. et Matějíček, J. (2008): Beetles (Coleoptera) of the National Nature Reserve Mionší in Beskydy Mts. (Silesia, Czech Republic). – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 57: 1–19.

Cieslarová, J. (2007): Travinobylinná vegetace Jablunkovska. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplom. práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Čížek, L., Kostanjšek, F., Hauck, D., Konvička, O., Foltan, P. et Okrouhlík, J. (2015): Management populací evropsky významných druhů hmyzu v České republice: Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus). Certifikovaná metodika. Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice. 27 s.

Dokoupil, J. (2014): Historie a současnost CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D.

Duda, J. (1960): Jatrovky přírodní reservace Menšího vrchu v Beskydách. Die Lebermoose der Naturreservation der Menší-Höhe in den Beskiden in Schlesien. – Acta Musei Silesiae, Series A, IX., s. 25–39.

Duda, T. (2005): Dynamika vývoje synuzie dřevin v NPR Mionší. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie. Vedoucí práce ing. Dr. Jan Štykar.

Dvořák, D. et Běťák, J. (2016): Monitoring hub. Lignikolní makromycety na tlejících bucích v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49–87.

Dvořák, D., Hrouda, P. [eds.] et al. (2020): Metodika druhové ochrany hub. – Brno: Masarykova univerzita. Výstup z projektu TAČR č. TITBMZP710 pro MŽP Praha, 80 s. + 3 přílohy (393 s.).

Farkač, J., Král, D. et Škorpík, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 758 pp.

Gavenda, O. (1958): Prales na Menšim. Za krásami domova, Praha, 4: 276–277.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hablawetz, J. (2001): Podíl hub na dekompozici dřeva v NPR Mionší. Diplomová práce, MZLU Brno.

Hájková, A. (1985): Prales Mionší - státní přírodní rezervace. Věda a technika mládeži, Praha, 12.

Havlas, M. (1962): Stavy tetřeva hlušce (Tetrao urogallus L.) a dnešní rozmístění tokanišť v Moravskoslezských Beskydách. – Přírodovědný časopis slezský XXII/1: 123–133.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Holec, J. (1998): Výčet všech nálezů na Mionší při exkurzi 20. 10. 1998. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Holec, J. (2001): Ekologické skupiny a strategie velkých hub. – Živa 3/2001: 107.

Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282.

Holec, J., Beran, M., Bieberová, Z., Borovička, J., Burel, J. et al. (2007): Ochranářsky významné druhy hub (makromycetů) nalezené během průzkumu NPR Mionší a okolí v rámci jarního terénního setkání českých a slovenských mykologů v Horní Lomné 15.–17. 6. 2007. – Národní muzeum Praha, mykologické oddělení.

Holub, J. (1982): Státní přírodní rezervace Mionší. Inventarizační průzkum na lesním fondu dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Horák, J., Mertlik, J., Chobot, K. et Kubáň, V. (2009): Distribution of a raresaproxylic beetle Cucujus haematodes (Coleoptera: Cucujidae) in the Czech Republic with notes to the occurrence in central Europe. Klapalekiana 45: 191–197.

Horák, J., Zaitsev, A. A. et Vávrová, E. (2011): Ecological requirements of a rare saproxylic beetle Cucujus haematodes (Coleoptera: Cucujidae) – the beetles’ stronghold on the edge of its distribution area. Insect Conservation and Diversity 4: 81–88.

Horsák, M., Kočí, K., Kočí, M., Kroča, J., Kuras, T., Kubešová, S., Vašutová, M. et Wolfová, J. (2003): Botanicko-zoologický inventarizační průzkum NPR Mionší s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Horsák, M. (2005): Inventarizační průzkum NPR Mionší z oboru malakozoologie (Měkkýši). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Horsák, M., Novák, J., Novák, M. (2006): Prales NPR Mionší – malakozoologický ráj v Beskydech. – In: Malacologica Bohemoslovaca, 5: 18–24. [online]. 2006-05-12 [cit. 2006-12-04]. Dostupné z <http://mollusca.sav.sk/pdf/5/5.Mionsi.pdf>.

Hort, L., Vrška, T. et Adam, D. (2008): Výzkum a monitoring přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji. In: Ochrana přírody. Roč. 63, č. 1 (2008), s. 22–27.

Hort, L., Adam, D., Janík, D., Doleželová, P., Hvězda, M. et Krůček, M. (2021): Vyhodnocení současného stavu lesa ponechaného samovolnému vývoji v lokalitě Mionší v NPR Mionší v CHKO Beskydy. – Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Odbor ekologie lesa, 34 pp.

Chmelař, J. (1957): Studie o vývoji jedle v podmínkách přirozeného člověkem neovlivněného lesa, jako příspěvek k řešení otázky celkového ústupu jedle. – Kandidátská disertační práce. VŠZL v Brně, Lesnická fakulta, Katedra lesnické botaniky a fytocenologie. Školitel: Prof. RNDr. et Ing. Alois Zlatník, doktor zemědělských věd.

Chmelař, J. (1958): Ústup jedle v pralesové rezervaci „Mionší“ v Moravskoslezských Beskydech. Acta dendrologica Čechoslovaca I, 6–20.

Chmelař, J. (1959): Přirozená obnova jedle (Abies alba Mill.) v pralesové rezervaci „Mionší“ v Moravskoslezských Beskydech. Lesnictví 5 (32), 225–238.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Janda, R. (1943): Prales v Beskydách. – 1. vyd. Praha: Česká grafická unie, 230 pp.

Janík, D., Král, K., Adam, D., Hort, L., Šamonil, P., Unar, P. et Vrška, T. (2018): Rok českých pralesů II. Časoprostorová dynamika a kompetice dřevin / The Year of Czech Primeval Forests II. Spatiotemporal Patterns and Competition of Trees. Živa 2/2018.

Jeniš, I. (1995): Sběr coleopter v pralese Mionší ve dnech 1. a 2.7. 1995. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jonák, L. (2020): Umělý chov a reintrodukce tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Moravskoslezských Beskydech. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Martin Ernst, Ph.D.

Kašpar, A. (1936): Prales u Horní Lomné ve slezských Beskydech. – Krása našeho domova 28: 102–103.

Kment, P., Horsák, M., Procházka, J., Sychra, J. et Malenovský, I. (2017): Rozšíření podkornice Aradus obtectus (Hemiptera: Heteroptera: Aradidae) a kornatce Peltis grossa (Coleoptera: Trogossitidae) v České republice a jejich první nálezy v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732.

Kočí, M. (2004): Inventarizační průzkum NPR Mionší. Botanika. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Kohout, M. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o rezervace východní části Beskydského regionu. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kondělka, D., Šebestíková, H. et Gregorová, V. (1982): Střevlíkovití (Col. Carabidae) SPR Mionší v Moravskoslezských Beskydech. – Ms., 4 pp., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kondělka, D. (1988): Seznam ptáků zjištěných ve SPR Mionší v Dolní Lomné, o. Frýdek-Místek, v r. 1988. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Konvička, O. (2013): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Mionší z oboru saproxyličtí brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Mionší z oboru fytofágní brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Konvička, O. et Čížek, L. (2015): Rozšíření rýhovců Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) a Omoglymmius germari (Ganglbauer, 1892) (Coleoptera: Rhysodidae) v České republice. Acta Carp. Occ. 6: 111–114. ISSN 1804-2732.

Kotlaba, F. (1960): Poznámky k mykoflóře státní přírodní rezervace Mionší. – Ochrana přírody 15 (3): 70–78.

Kroča, J. (2005): Inventarizační průzkum NPR (NPP) Mionší z oboru Hydrobiologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Křenek, D. et Czerneková, B. (2005): Inventarizační průzkum NPR Mionší. Ornitologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Křenek, D. et Krupa, M. (2013): Vývoj populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v CHKO Beskydy v období let 1936-2013 a faktory jejího poklesu. In:Acrocephalus (Ostrava) 28 (2013): 21–28, Zpravodaj Slezské ornitologické společnosti.

Kučera, J. et Váňa, J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1–104.

Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786.

Kuras, T. (2005): Inventarizační průzkum NPR Mionší z oboru zoologie – denní motýli (Lepidoptera). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu 1975. CHKO Beskydy SPR "Mionší". – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu prováděném v roce 1974 v chráněných územích ČSR. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Liška, J. et Palice, Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66.

Ložek, V. (1954): Měkkýši pralesní rezervace Mionší u Jablunkova. – Ochrana přírody Praha 9(1): 23–24.

Lučan, R., Andreas, M. et Bartonička, T. (2016): Monitoring netopýrů. Zhodnocení společenstva netopýrů v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Mácha, S. (1987): Zpráva o výsledku malakozoologického výzkumu na území CHKO Beskydy (na základě výjimky udělené Ministerstvem kultury ČSR ze dne 9. 10. 1985 pod číslem 14.135/85-VI/2). – Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Maděra, P., Úradníček, L. (2000): Pomozte nám hledat největší stromy. - Lesnická práce 79/1, Kostelec nad Černými lesy.

Malíček, J., Palice, Z., Kocourková, J. et Müller, A. (2010): Příspěvek k poznání flóry lišejníků CHKO Beskydy. Contribution to the lichen flora of the Beskydy Protected Landscape Area. – Bryonora 46: 56–66.

Mertlik, J. (2014): Faunistické mapování Crepidophorus mutilatus (Coleoptera: Elateridae) na území České republiky a Slovenska. – Elateridarium 8: 36–56.

Musiol, P. (1971): Ústup jedle v přírodní rezervaci Mionší. – Diplomová práce. VŠZ v Brně, LF, 110 pp.

Müller, J. et al. (2015): Increasing temperature may compensate for lower amounts of dead wood in driving richness of saproxylic beetles. – Ecography 38: 499–509.

Myšák, J. (2016): Monitoring měkkýšů. Malakofauna v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Nejezchleb, B. (1982): Možnosti záchrany jedle v SPR Mionší. – Diplomová práce. VŠZ v Brně, LF.

Nohel, P. (1970): Příspěvek k poznání Coleopter českého Slezska. – Acta Rer. Natur. Mus. Nat. Slov. Bratislava, 16: 127–133, 138–139.

Nohel, P. (1975): Zpráva o studijní cestě do Beskyd – SPR Mionší a prostoru přehrady Šance. – Praha: Ústředí vědeckotechnických a ekonomických informací. Depon. in: AOPK ČR.

Nosek, J. (1954): Výzkum půdní zvířeny jako součást výzkumu biocenosy lesa I. Návrh metodiky a výsledky výzkumu v reservaci Mjonší v Moravskoslezských Beskydách. – NČSAV, Praha, 128 s.

Olšanská, E. (1967): Zpráva o částečném inventarizačním průzkumu rezervace Mionší v Moravskoslezských Beskydech. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Olšanská, E. (1968): Mionší – Přírodovědná stezka pralesovou rezervací – průvodce. – Ostrava: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody.

Palán, R. (2014): Změny dřevinného patra v NPR Mionší. Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: Ing. Libor Hort.

Palečková, L. (2018): Variabilita společenstev suchozemských plžů v přírodě blízkých lesních biocenózách. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Jan Divíšek, Ph.D.

Pastuchová, D. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd. Oblast Smrku, Kněhyně a Mionší. – Diplomová práce, PřF UP Olomouc, Katedra zoologie a antropologie.

Pavelka, K., Beneš, B. et Petřík, F. (1985): Přehled zjištěného výskytu živočišných druhů při zasedání zoologické sekce KMR v SPR Mionší ve dnech 25.–27. 5. 1985. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. I. Obecně o přírodních lesích. Valašsko – vlastivědná revue, 2: 22–23.

Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. II. Jak se pralesy liší. Valašsko – vlastivědná revue, 3: 34–37.

Pecháček, P., Kolbel, M., Urban, P. (1997): Budúcnosť jedle v pralesoch východnej Európy. - Život. prostr., Vol. 31, No. 1, 1997. Ústav krajinnej ekológie SAV Bratislava.

Petro, R. et Kondělka, D. (1993): Puštík bělavý (Strix uralensis) zjištěn ve Slezských Beskydech. – Čas. Slez. Muz. Opava (A) 42: 89–90.

Petruš, J., Kalus, Č., Wako, S. E., Janderková, J. et Rysková, R. (1999): Monitoring celkové atmosferické depozice na plochách bazálního monitoringu půd v chráněných územich ČR. – AOPK ČR, detašované pracoviště Brno, odd. ochrany půdy.

Petruš, J. et al. (2002): Bazální monitoring půd (subsystém - chráněná území). II. etapa 2000–2001. – AOPK ČR, detašované pracoviště Brno, 227 pp.

Petřvalský, J. (1983): Státní přírodní rezervace Mionší. Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Plášek, V. (2005): Inventarizační průzkum mechorostů NPR Mionší. – Ms. depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.  

Polášek, Z. et Foral, M. (1989): Předběžná zpráva z ornitologického a herpetologického průzkumu SPR Mionší v Moravskoslezských Beskydech. – Acrocephalus, Ostrava, 11: 33–35.

Pospíšil, V. (1952): Rozšíření játrovek v Moravskoslezských Karpatech. – Čs. bot. listy, Praha, 5: 10–12.

Pospíšková, J. (2015): Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup. – Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D.

Procházka, J. (2011). Srovnání taxocenóz a vertikální stratifikace letové aktivity kůrovců (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) v tvrdém luhu a horských jedlobučinách. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.

Procházka, J., Schlaghamerský, J. et Knížek, M. (2014): Kůrovci (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) jedlobukových lesů CHKO Beskydy. – Zprávy lesnického výzkumu, 59 (2): 126–132.

Procházka, J. et Schlaghamerský J. (2015): Ohrožení brouci CHKO Beskydy. Živa 3/2015, s. 128-130.

Procházka, J. (2018): Letová aktivita a stanovištní preference saproxylických brouků v evropských lesích mírného pásma. – Disertační práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Školitel: Doc. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.

Procházka, J., Čížek, L. et Schlaghamerský, J. (2018): Vertical stratification of scolytine beetles in temperate forests. – Insect Conservation and Diversity, 11, 534–544.

Procházková, J. et Táborská, M. (2016): Monitoring mechorostů. Epifytická a epixylická bryoflóra v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Průša, E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder, ihre Struktur und Ökologie. – Praha: Academia, 580 pp.

Průša, E. (1994): České a moravské pralesy - jejich struktura a ekologie. In: Kolektiv (1994): Sborník referátů z pracovního semináře Výzkum lesních rezervací. Český ústav ochrany přírody. Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně a VŠZ v Brně, FLD.

Průša, E. (2001): Prognóza vývoje pralesovitých porostů v ČR. – In: Lesnická práce, roč. 80, č. 12/2001, Kostelec nad Černými lesy.

Přívětivý, T. (2013): Dynamika obnovy jedle a buku v západních Karpatech (Mionší, Razula, Salajka). Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: Ing. Libor Hort.

Roháček, J. (1985): Seznam druhů zjištěných v rez. Mionší ve dnech 27.–28. 5. 1985. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Roháček, J. (1987): Seznam druhů zjištěných v rezervaci Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Roháček, J. (1989): Seznam druhů zjištěných v rezervaci Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Růžička, J. et Vávra, J. (1997): Faunistic records from the Czech Republic – 66. Coleoptera. Bothrideridae. Klapalekiana, 33: 118.

Řehák, J. a kol. (1963): Poznatky ze studia přirozených lesů reservace Mionší a jejich využití v podrostním hospodářství. Závěrečná zpráva výzkumného úkolu “Výzkum lesní biocenosy 7-3”, dílčí úkol “Výzkum reservací 7-3.4”. Zbraslav, VÚLHM, 120 s. + 66 obrazových příloh.

Sabol, O. (2017): Entomologické posouzení vybraných lesních porostů na území lesního hospodářského celku Jablunkov v CHKO Beskydy. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.

Samek, V. et Javůrek, M. (1964): Lesní společenstva rezervace Mionší v Beskydech. - Čas. Slez. Muz., ser. C, 3: 11-30.

Schlaghamerský, J. (2008): Zpráva o výzkumu ve zvláště chráněných územích v CHKO Beskydy uskutečněného v roce 2008. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Schlaghamerský, J. (2012): Terrestrial assemblages of small annelids (Clitellata: Enchytraeidae, Naididae) in beech-fir old growths of the Beskids Protected Landscape Area (Czechia) – results of a rapid assessment. – Landbauforschung – vTI Agriculture and Forestry Research. Braunschweig: Johann Heinrich von Thünen-Institut, No 357, p. 39–44. ISSN 0376-0723.

Sitek, J. (1997): Poznámky k bionomii zajímavějších Lepidopter zjištěných v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sitek, J. (1998): Seznam druhů lepidopter zaznamenaných v NPR Mionší v roce 1997. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sitek, J. (1999): Seznam druhů lepidopter zaznamenaných v NPR Mionší v roce 1998. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sitek, J. (1999): Závěrečná zpráva z lepidopterologického výzkumu v NPR Mionší za roky 1997 a 1998. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Sitek, J. (2004): Dílčí zpráva o provedeném průzkumu Lepidopter v NPR Mionší za rok 2003. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sitek, J. (2005): Závěrečná zpráva o provedeném průzkumu Lepidopter. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Skokanová, H., Romportl, D., Demková, K., Havlíček, M., Machala, M., Slach, T. et Vymazalová, M. (2016): Monitoring přirozených lesů ČR část C Monitoring dynamiky krajiny. Souhrnná výzkumná zpráva. Analýza dynamiky krajiny okolí NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Spáčilová, J. (1995): Mykologický průzkum NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Spáčilová, J. (1996): Mykologický průzkum NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Starý, J. (1985): Výsledky entomologického výzkumu na území rezervace Mionší ve dnech 27.–29. 5. 1985. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Szopa, R. (2004): Dílčí zpráva z průzkumu brouků (Coleoptera) v NPR Mionší za rok 2003. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Šamonil, P. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj půd v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Ševčíková, H. et Antonín, V. (2020): Nový nález kriticky ohrožené voskovky příjemné – Porpolomopsis calyptriformis. – Mykologické Listy 146: 15‒22.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Švendová, K. (1975): Fytocenologická studie rezervace "Mionší" v Beskydech. – Čas. Slez. Muz., ser. C, 24: 153–172.

Tomášek, V., Myslikovjan, T. a kol. (2017): Regionální akční plán pro tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Beskydech. AOPK ČR, 42 s.

Trnka, F. (2019): Cucujus haematodes – lesák. Naturabohemica.cz [online]. 2019-01-19 [cit. 2019-01-23]. Dostupné z <http://www.naturabohemica.cz/cucujus-haematodes/>.

Unar, P. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj bylinného patra v NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vašíčková, I. (2018): Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost. – Disertační práce. Mendelova Univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Školitel: Ing. Pavel Šamonil, Ph.D.

Velička, M. (2001): Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. – Práce a studie Muzea Beskyd, č. 11, s. 155–172.

Vermouzek, Z. et Dvořák, L. (2001): Výskyt puštíků bělavých (Strix uralensis) v Moravskoslezských Beskydech. – Buteo 12: 145–148.

Vermouzek, Z., Křenek, D. et Czerneková, B. (2004): Nárůst početnosti puštíka bělavého (Strix uralensis) v Beskydech. – Sylvia 40: 151–155.

Vicherek, P. (2005): Inventarizační průzkum NPR Mionší z oboru zoologie – denní motýli (Lepidoptera). – Ms., 7 pp. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm..

Vodička, J. (1951): Pralesní reservace v Beskydách. – Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 12: 133–135.

Vrabec, V. (2015): Inventarizační průzkum NPR Mionší z oboru Lepidopterologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vrška, T. (1995): Sledování dynamiky vývoje pralesovitých rezervací ČR. – Ochrana přírody, Praha, 50/1: 35–39.

Vrška, T., Hort, L. (2001): 150 let výzkumu pralesovitých rezervací v České republice (1851–2001). In: Lesnická práce, roč. 80, č. 10/2001), Kostelec nad Černými lesy.

Vrška, T., Hort, L., Odehnalová, P. et Adam, D. (1996): Prales Mionší – historický vývoj a současný stav. Mionší virgin forest – historical development and present situation. – AOPK ČR, detašované pracoviště Brno, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vrška, T., Hort, L., Odehnalová, P., Adam, D. et Horal, D. (2000): Prales Mionší – historický vývoj a současný stav. – Journal of Forest Science 46, 411–424.

Vyskot, M. et al. (1981): Československé pralesy. Academia, Praha.

Weiss, M., Procházka, J., Schlaghamerský, J. et Čížek, L. (2016): Fine-Scale Vertical Stratification and Guild Composition of Saproxylic Beetles in Lowland and Montane Forests: Similar Patterns despite Low Faunal Overlap. – PLoS ONE 113): e0149506. doi:10.1371/journal.pone.0149506.

Weiss, M. et al. (2019): Saproxylic beetles in tropical and temperate forests – A standardized comparison of vertical stratification patterns. – Forest Ecology and Management 444 (2019): 50–58.

Wolfová, J. (2014): Inventarizační průzkum NPR Mionší z oboru chiropterologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.


Aktualizováno 28. 12. 2021 CHKO Beskydy Úvodní stránka Nahoru Zpět