Národní přírodní rezervace Salajka
Základní údaje: NPR Salajka představuje zachovalý karpatský jedlobukový „prales“ v jižní části Moravskoslezských Beskyd (podcelek Klokočovská hornatina) v blízkosti státní hranice se Slovenskem. Nachází se na severní straně hraničního hřbetu na prudkém severovýchodním a mírnějším jihovýchodním svahu v nadmořské výšce 715 až 825 m n. m., v pramenné oblasti potoka Smradlava, pravostranného přítoků Bílé Ostravice. Přibližně středem území prochází ostře zaříznutá strž potoka, hluboká až 10 m. Rezervace je vzdálena asi 350 m severovýchodně od horského sedla Bumbálka a 1 km jižně od osady Salajka. Katastrální území Bílá, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezervace byla zřízena výnosem Ministerstva školství a kultury ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 382. Kategorie IUCN: Ia – přísná přírodní rezervace. Celková rozloha 21,9510 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.
Předmět ochrany: Jeden z nejzachovalejších a nejznámějších jedlobukových původních karpatských přirozených lesů v Beskydech s mimořádně silnými jedlemi, přes 70 let bez úmyslných těžebních zásahů. Geologie, půdní poměry: Území se nachází v nejsevernějším pásmu magurského flyše. Geologický podklad je tvořen především arkózovými pískovci soláňských vrstev. Silně denudovaný horský reliéf je překryt mocnými vrstvami zvětralin a hlubokými hnědými lesními půdami. Svah je rozbrázděn až 10 m hlubokými stržemi.
Flóra a vegetace: V rezervaci převažují lesní společenstva květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica). Hojná je dosud jedle bělokorá (Abies alba), jen vtroušeně je zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Jednotlivě byl zaznamenán dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), třešeň ptačí (Prunus avium), jilm drsný (Ulmus glabra) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patru jsou zastoupeny např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), ostřice lesní (Carex sylvatica), pitulník horský (Galeobdolon montanum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a žindava evropská (Sanicula europaea).
Maloplošně jsou zastoupena společenstva suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion podél strží vodních toků s mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium), devětsilem bílým (Petasites albus), ptačincem hajním (Stellaria nemorum), netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), kapradinou laločnatou (Polystichum aculeatum), udatnou lesní (Aruncus vulgaris) a vrbinou hajní (Lysimachia nemorum). V pralesovitém jedlobukovém porostu bylo zaznamenáno několik významnějších druhů lišejníků. Na suchém ztrouchnivělém bukovém a jedlovém dřevě byla nalezena kališenka modravá (Calicium glaucellum), na suchém dřevě v zástinu lesního porostu kališenka jedlová (Calicium abietinum), na vlhkém dřevě terčovitka bílá (Catillaria alba), na kůře starých buků biatora klášterní (Biatoridium monasteriense) a kriticky ohrožené druhy cecatka chřástnatá (Thelotrema lepadinum) a kryptovka Gyalecta flotowii. Z dalších druhů lišejníků se zde vyskytuje např. hůlkovka červená (Bacidia rubella), prachouleček dřevomilný (Chaenotheca xyloxena) a kališenkovka Microcalicium disseminatum.
Mykoflóra: NPR Salajka je jednou z našich nejvýznamnějších mykologických lokalit pralesovitého charakteru. V rezervaci bylo zaznamenáno při podrobných mykologických průzkumech více než 270 druhů makroskopických hub. Na padlých kmenech, vývratech a zlomech se nachází celá řada dřevokazných hub. Byl zde zjištěn velmi vzácný stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus), který je vázán na jedli. Z dalších vzácných druhů zde rostou např. bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides), trsnatec obrovský (Meripilus giganteus), měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa), slizák švýcarský tatranský (Chroogomphus helveticus var. tatrensis), korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides) a kuřátka Batailleova (Ramaria bataillei).
Z chráněných druhů zde roste bolinka černohnědá (Camarops tubulina), mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), ušíčko jedlové (Pseudoplectania melaena) a hlíva jedlová (Hohenbuehelia abietina), která zde má typovou lokalitu. Kalichovka leptoniová (Arrhenia epichysium), helmovka sazová (Hydropus atramentosus), ryzec ostrý (Lactarius acris) a holubinka slizká (Russula viscida) jsou zařazeny do Červené knihy ČR a SR. Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Mionší, NPR Razula, PP Smradlavá, PP Vachalka a PR Kutaný.
Fauna: Zdejší ekosystém je velmi příznivým stanovištěm pro celou řadu bezobratlých. Na ztrouchnivělých kmenech je hojný xylofágní a mykofágní hmyz, například motýlek krásněnka Buvatina stroemella, jejíž housenky se vyvíjejí v trouchu buků, smrků a v choroších, obaleč Strophedra weirana s vývojem na buku. Z brouků se vyskytuje několik druhů střevlíkovitých (Carabidae), např. nápadný střevlík zlatitý (Carabus auronitens), nalezen byl také vzácný mykofágní brouk Derodontus macularis bionomicky vázaný na chorošovité houby. Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra). V rezervaci byl prováděn výzkum avifauny, nejhojnějšími hnízdícími druhy jsou pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora úhelníček (Parus ater), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea) a budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix). Ze vzácnějších druhů ptactva se zde vyskytuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola), žluna šedá (Picus canus), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a rorýs obecný (Apus apus). Typickými druhy savců jsou kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes) a jelen evropský (Cervus elaphus). Rezervace je areálem výskytu velkých šelem, vzácně zde prochází rys ostrovid (Lynx lynx).
Lesnictví: Na ploše nejstarších přirozených porostů (průměrný věk 230–280 let) se střídají různé fáze vývojového cyklu přírodního lesa. Jedle dosahují výšky až přes 50 m, stáří některých stromů je 350–400 let. Stromové patro je prostorově rozrůzněno s vysokým podílem vývratů, zlomů a souší. Hlavní dřevinou v rezervaci je buk lesní (53%) s dobře zajištěnou následnou obnovou. Početná je jedle (37%), následuje smrk ztepilý (9%) a javor klen (1%). Dlouhodobě dochází k ústupu jedle bělokoré z nadúrovně a počet plodících jedinců začíná být kritický.
Management, ohrožení: Současná péče se soustřeďuje na záchranu a posílení silně ohrožené původní populace jedle bělokoré. Jedná se o jednu z 18 ploch v České republice, kde se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů. Území je navrženo do soustavy NATURA 2000 (chráněná území evropského významu) jako zvláště chráněné území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště, rostliny a ostatní druhy živočichů pro pilotní mapování biotopu a do evropské sítě území zvláštního zájmu ochrany přírody Smaragd. Území bylo zařazeno také do programu CORINE – biotopy. Prales není volně přístupný veřejnosti, lze si ho však poměrně dobře prohlédnout ze žlutě značené turistické stezky z Bumbálky na hájovnu Salajka, která prochází přímo po západním okraji rezervace v délce asi 500 m.
Historie: Lesy byly již v 15. století ovlivňovány valašskou kolonizací (pastva, těžba palivového a stavebního dříví). S intenzivnější umělou obnovou se započalo až v průběhu 19. století. Podle dochovaných písemných záznamů byla od r. 1837 plocha původních jedlobukových porostů zmenšena o více jak polovinu. Ještě v průběhu 30. let 20. století se jednotlivě těžily největší jedle a odvážely se do Nizozemí na stavbu lodí. Od r. 1937 jsou porosty ponechávány bez úmyslných těžebních zásahů. Do r. 1930 zde stál asi jeden z nejstarších a nejsilnějších stromů v Beskydech – legendární jedle „Tlustá Tonka”, která byla v uvedeném roce zlomena při vichřici. Její věk se tehdy odhadoval na více než 500 let, výčetní průměr byl 194 cm. Jedle byla sice vysoká jen 37 m, dřevní hmota však byla odhadnuta na 35 m3. Dodnes zůstal z „Tlusté Tonky” pouze malý zbytek. Přesto zde ještě můžete spatřit životaschopné jedle o výšce přes 50 m a obvodu v prsní výšce přes 3,5 m. Natura 2000: NPR Salajka je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-2016 |
|
Literatura: Adam, D. et al. (2003): Plán péče pro NPR Salajka na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Adam, D., Janík, D. et Trochta, J. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj dřevinného patra v NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Bartošová, D. (1983): Státní přírodní rezervace Salajka. Inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Batelka, J. (1976): Prales Salajka. – Živa LXII/1: 15–16. Batelka, J. (1979): Zhodnocení vývoje porostní struktury a dřevinné skladby pralesa Bumbálka. – Lesnictví, 25: 531–550. Bubík, M., Krejčí, O. et Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. – Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 44–45. Dokoupil, J. (2014): Historie a současnost CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D. Dvořák, D., Vašutová, M. [eds.] et al. (2008): Zpráva z mykologické exkurze do NPR Salajka. – British Mycological Society Overseas Field Meeting, Olomouc, Czech Republic, 5–13th October 2008. Dvořák, D. et Běťák, J. (2017): Interesting collections of polypores in the Czech Republic, particularly in Moravia – I. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 102(1): 49–87. Farkač, J., Král, D. et Škorpík, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 758 pp. Garbová, T. (2015): Vliv lesního hospodaření na biodiverzitu v noci aktivních motýlů (Makrolepidoptera) ve vybraných lesních celcích České republiky. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Gongolová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o bukové rezervace CHKO Beskydy a okolí. – Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 184 s. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Holík, J. (2014): Dynamika přirozené obnovy dřevin v západních Karpatech se zaměřením na jedli bělokorou. – Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Libor Hort. Holík, J. (2017): Natural regeneration of silver fir (Abies alba Mill.) in the National Nature Reserve Salajka. Přirozená obnova jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v NPR Salajka. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Libor Hort. Holub, J. (1983) Státní přírodní rezervace Salajka. Inventarizační průzkum na lesním fondu dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Holub, J. (1985): Ochranářský plán na období 1985–1994. SPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Holušová, K. (2013): Ochranná pásma lesních maloplošných zvláště chráněných území. – Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Školitel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Chmelař, J. (1957): Studie o vývoji jedle v podmínkách přirozeného člověkem neovlivněného lesa, jako příspěvek k řešení otázky celkového ústupu jedle. – Kandidátská disertační práce. VŠZL v Brně, Lesnická fakulta, Katedra lesnické botaniky a fytocenologie. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Janda, R. (1943): Prales v Beskydách. – 1. vyd. Praha: Česká grafická unie, 230 pp. Janík, D., Král, K., Adam, D., Hort, L., Šamonil, P., Unar, P. & Vrška, T. (2018): Rok českých pralesů II. Časoprostorová dynamika a kompetice dřevin / The Year of Czech Primeval Forests II. Spatiotemporal Patterns and Competition of Trees. – Živa 2/2018. Kalníková, V. et Popelářová, M. (2020): Exkurze po zajímavých bezlesých enklávách aneb Z bláta do louže kolem Smradlavé. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 9: 29–33. Kašpar, T. et Anděra, M. (2011): Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia). – Lynx, n. s. (Praha), 42: 113–132. Kment, P., Horsák, M., Procházka, J., Sychra, J. et Malenovský, I. (2017): Rozšíření podkornice Aradus obtectus (Hemiptera: Heteroptera: Aradidae) a kornatce Peltis grossa (Coleoptera: Trogossitidae) v České republice a jejich první nálezy v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Komzák, P. et Kroča, J. (2018): Current distribution of Beraeamyia hrabei Mayer, 1937 (Trichoptera: Beraeidae) in the Czech Republic. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 67: 109–116. ISSN 2336-3193. Konvička, O. (2013): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Salajka z oboru saproxyličtí brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Salajka z oboru fytofágní brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Konvička, O. (2014): Příspěvek k rozšíření mykofágního brouka Derodontus macularis (Fuss, 1850) (Coleoptera: Derodontidae) na východní Moravě. – Acta Carp. Occ. 5: 68-69. ISSN 1804-2732. Konvička, O. et Spitzer, L. (2009): Příspěvek k faunistice tesaříka Pogonocherus ovatus (Coleoptera: Cerambycidae) na Valašsku (Západní Karpaty, Česká republika). – Acta Mus. Beskid., 1: 103–107. Kroča, J. (2012): Inventarizační průzkum NPR Salajka z oboru hydrobiologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm; Výzkumný Ústav Vodohospodářský T. G. M., v. v. i., pobočka Brno, 28 pp. Kroča, J. et Ježek, J. (2015): Moth flies (Psychodidae: Diptera) of the Moravskoslezské Beskydy Mts. and Podbeskydská pahorkatina Upland (Czech Republic). – Acta Musei Silesiae Sci. Natur., 64: 27-50. Kříž, M. (2016): Monitoring hub. Lignikolní makromycety na tlejících jedlích v NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kučera, J. et Váňa, J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1–104. Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786. Kučera, J. et Mikulášková, E. (2020): Campylophyllopsis sommerfeltii (Myrin) Ochyra, p. 66–67. – In: Dřevojan, P. et al. (2020): Zajímavé bryofloristické nálezy XXXIV. – Bryonora 66: 62–73. Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu 1975. CHKO Beskydy SPR "Salajka". – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu prováděném v roce 1974 v chráněných územích ČSR. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kuthan, J. (1990): Mykoflóra SPR „Salajka“ v Moravskoslezských Beskydech. – In: Kuthan, J. et Kotlaba, E. [eds.]: Výzkum a ochrana v přírodních rezervacích – I., p. 21–31. Sborník referátů ze semináře ČVSM, Praha. Lehký, J. (2016): NPR Salajka – pralesní laboratoř Beskyd. – Ochrana přírody 4/2016. Liška, J. et Palice, Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66. Losík, J. (2012): Inventarizační průzkum NPR Salajka z oboru mammaliologie – zemní savci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Lučan, R., Andreas, M. et Bartonička, T. (2016): Monitoring netopýrů. Zhodnocení společenstva netopýrů v NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Maděra, P., Úradníček, L. (2000): Pomozte nám hledat největší stromy. – Lesnická práce 79/1, Kostelec nad Černými lesy. Mácha, S. (1988): Výsledky malakozoologických výzkumů Moravskoslezských Beskyd v r. 1988. – Ms., depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Majkus, Z. (2014): Inventarizační průzkum pavouci Národní přírodní rezervace Salajka. – Ms., 28 pp. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Malíček, J., Palice, Z., Kocourková, J. et Müller, A. (2010): Příspěvek k poznání flóry lišejníků CHKO Beskydy. Contribution to the lichen flora of the Beskydy Protected Landscape Area. – Bryonora 46: 56–66. Martinát, O. et al. (2014): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Salajka na období 2015–2024. – Ms., AOPK ČR, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Mniszaková, S. (2020): Složení taxocenóz modelové skupiny hmyzu ve vegetačních stupních na masívu hory Smrk v oblasti Moravskoslezských Beskyd. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce: prof. Ing. Otakar Holuša, Ph.D. et Ph.D. Myslikovjan, T. (2009): Analýza radiálního růstu buku lesního (Fagus sylvatica L.) v Národní přírodní rezervaci Salajka. – Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta přírodovědecká. Myšák, J. (2016): Monitoring měkkýšů. Malakofauna v NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Müller, J. et al. (2015): Increasing temperature may compensate for lower amounts of dead wood in driving richness of saproxylic beetles. – Ecography 38: 499–509. Nentvich, L. (2016): Imaga chrostíků v lesním prostředí. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra Ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. – ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy. Pavelka, J. (2005): Závěrečná zpráva z ornitologického inventarizačního průzkumu NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Pavelka, J., Trezner J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. I. Obecně o přírodních lesích. – Valašsko – vlastivědná revue, 2: 22–23. Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. II. Jak se pralesy liší. – Valašsko – vlastivědná revue, 3: 34–37. Pecháček, P., Kolbel, M., Urban, P. (1997): Budúcnosť jedle v pralesoch východnej Európy. – Život. prostr., Vol. 31, No. 1, 1997. Ústav krajinnej ekológie SAV Bratislava Petruš, J., Kalus, Č., Wako, S. E., Janderková, J. et Rysková, R. (1999): Monitoring celkové atmosferické depozice na plochách bazálního monitoringu půd v chráněných územich ČR. – AOPK ČR, detašované pracoviště Brno, odd. ochrany půdy. Petruš, J. et al. (2002): Bazální monitoring půd (subsystém - chráněná území). II. etapa 2000–2001. – AOPK ČR, detašované pracoviště Brno, 227 pp. Petřvalský, J. (1982): Státní přírodní rezervace Salajka. Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Plášek, V. (2012): Inventarizační průzkum NPR Salajka z oboru bryologie (mechorosty). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Popelář, P. (1993): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Salajka na období 1995–2004. – Ms., AOPK ČR, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Popelářová, M. (2005): Botanický inventarizační průzkum NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Procházka, J. (2011). Srovnání taxocenóz a vertikální stratifikace letové aktivity kůrovců (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) v tvrdém luhu a horských jedlobučinách. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Procházka, J., Schlaghamerský, J. et Knížek, M. (2014): Kůrovci (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) jedlobukových lesů CHKO Beskydy. – Zprávy lesnického výzkumu, 59 (2): 126–132. Procházka, J. et Schlaghamerský J. (2015): Ohrožení brouci CHKO Beskydy. – Živa 3/2015, s. 128–130. Procházka, J. (2018): Letová aktivita a stanovištní preference saproxylických brouků v evropských lesích mírného pásma. – Disertační práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Školitel: Doc. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Procházka, J., Čížek, L. et Schlaghamerský, J. (2018): Vertical stratification of scolytine beetles in temperate forests. – Insect Conservation and Diversity, 11, 534–544. Procházka, J. (2023): Saproxyličtí a epigeičtí brouci v Národní přírodní rezervaci Salajka. Saproxylic and epigeic beetles of the Salajka National Nature Reserve. – Acta Carp. Occ. 14: 88–103. Procházková, J. et Táborská, M. (2016): Monitoring mechorostů. Epifytická a epixylická bryoflóra v NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Průša, E. (1984): Die böhmischen und mährischen Urwälder. – In: Vegetace ČSSR, ser. A, 15: 1–580, ed. Academia, Praha. Průša, E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder – ihre Struktur und Ökologie. Vegetace ČSSR. Řada A – Svazek 15. – Praha: Academia, 577 pp. Průša, E. (1994): České a moravské pralesy – jejich struktura a ekologie. – In: Kolektiv (1994): Sborník referátů z pracovního semináře Výzkum lesních rezervací. Český ústav ochrany přírody. Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně a VŠZ v Brně, FLD. Průša, E. (1999): Trvale udržitelné obhospodařování lesů - III. – Lesnická práce, roč. 78, č. 4/1999, Kostelec nad Černými lesy. Průša, E. (2001): Prognóza vývoje pralesovitých porostů v ČR. – Lesnická práce, roč. 80, č. 12/2001, Kostelec nad Černými lesy. Přívětivý, T. (2013): Dynamika obnovy jedle a buku v západních Karpatech (Mionší, Razula, Salajka). – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Libor Hort. Přívětivý, T. (2017): Dynamika rozkladu tlejícího dřeva v přirozených temperátních lesích. – Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav zakládání a pěstění lesů. Školitel doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška. Rousová, A. (2020): Role extrémních větrných a biotických disturbancí v dynamice svahů horských temperátních pralesů. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. Sedláčková, M. (1983): Státní přírodní rezervace Salajka. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Sedláčková, M. (1986): Příspěvek k poznání vegetace státní přírodní rezervace Salajka (Bumbálka) v Moravskoslezských Beskydech. – Čas. Slez. Muz., ser. A, 35: 65–74. Schlaghamerský, J. (2008): Zpráva o výzkumu ve zvláště chráněných územích v CHKO Beskydy v roce 2008. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Schlaghamerský, J. (2012): Terrestrial assemblages of small annelids (Clitellata: Enchytraeidae, Naididae) in beech-fir old growths of the Beskids Protected Landscape Area (Czechia) – results of a rapid assessment. – Landbauforschung – vTI Agriculture and Forestry Research. Braunschweig: Johann Heinrich von Thünen-Institut, No 357, p. 39–44. ISSN 0376-0723. Skokanová, H., Romportl, D., Demková, K., Havlíček, M., Machala, M., Slach, T. et Vymazalová, M. (2016): Monitoring přirozených lesů ČR část C Monitoring dynamiky krajiny. Souhrnná výzkumná zpráva. Analýza dynamiky krajiny okolí NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026. Šamonil, P. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj půd v NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Táborská, M. (2018): Diversity and ecology of epiphytic bryophyte communities on dead wood in forest nature reserves. – Disertační práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Supervisor: Dr. Péter Ódor, Ph.D. Tkadlec, V. (2009): Dynamika dřevinného patra NPR Salajka v letech 1974-2007 se zvláštním zřetelem k populaci Abies alba (Mill.). – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geo-biocenologie, vedoucí práce: Vrška, T. Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp. Trnka, F. (2012): Vliv lesního hospodaření na epigeické brouky. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra Ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Unar, P. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj bylinného patra v NPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Valasová, A. (2012): Jako ostrůvek v moři – Národní přírodní rezervace Salajka. – Zpravodaj Správy CHKO Beskydy 4/2012, s. 8-9. Valchář, Z. (1976): Zoolog. inventarizační průzkum SPR Salajka. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Vašíčková, I. (2018): Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost. – Disertační práce. Mendelova Univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Školitel: Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Velička, M. (2001): Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. The results of dendrological investigation in the district of Frýdek-Místek. – Práce a studie Muzea Beskyd, č. 11, s. 155–172. Vondrák, J., Halda, J., Malíček, J., Müller, A. et Uhlík, P. (2006): Lišejníky zaznamenané během 18. bryologicko-lichenologických dnů v Moravskoslezských Beskydech (22.–25. 9. 2005). – Bryonora 37: 19–23. Vondrák, J. et Malíček, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Salajka z oboru: lichenologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Vrabec, V. et Spitzer, L. (2014): Inventarizační průzkum NPR Salajka z oboru Lepidopterologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Vrška, T. (1995): Sledování dynamiky vývoje pralesovitých rezervací ČR. – Ochrana přírody, Praha, 50/1: 35–39. Vrška, T. (1998): Prales Salajka po 20 letech (1974–1994). – Lesnictví – Forestry. 44: 153–181. Vrška, T. (2009): Jak žije prales. – Veronica č. 4/2009, s. 4–5. Vrška, T. et Hort, L. (2001): Podíl tlejícího dřeva v přírodních lesích ČR. – In: Jankovský et Čermák [eds.]: Tlející dřevo 2001. Sborník referátů. MZLU Brno: 13–23. Vrška, T., Adam, D., Hort, L., Janík, D., Král, K., Šamonil, P. et Unar, P. (2018): Rok českých pralesů I. Přirozené lesy v krajinném kontextu / The Year of Czech Primeval Forests 1. Natural Forests in the Landscape Context. – Živa 1/2018. Vrška, T., Přívětivý, T., Hort, L., Adam, D., Janík, D., Unar, P., Šamonil, P., Táborská, M. et Král, K. (2018): Rok českých pralesů III. Skrytý svět tlejícího dřeva / The Year of Czech Primeval Forests III. Hidden World of Dead Wood. – Živa 3/2018. Vyskot, M. (1968): Porostní struktura a přirozená obnova v pralesovité rezervaci Bumbálka. – Lesn. Čas., 14: 607–620. Weiss, M., Procházka, J., Schlaghamerský, J. et Čížek, L. (2016): Fine-Scale Vertical Stratification and Guild Composition of Saproxylic Beetles in Lowland and Montane Forests: Similar Patterns despite Low Faunal Overlap. – PLoS ONE 113): e0149506. doi:10.1371/journal.pone.0149506. Weiss, M. et al. (2019): Saproxylic beetles in tropical and temperate forests – A standardized comparison of vertical stratification patterns. – Forest Ecology and Management 444 (2019): 50–58. Wolfová, J. (2005): Mykofloristický inventarizační průzkum NPR Salajka. – Ms. depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Wolfová, J. (2014): Inventarizační průzkum NPR Salajka z oboru chiropterologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. |
| • Aktualizace 23. 9. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |