Národní přírodní rezervace Razula
Základní údaje: Horský „prales“ Razula představuje nejzachovalejší jedlobukový porost pralesovitého charakteru v Javorníkách s příměsí smrku a javoru klenu a s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin, hub i živočichů. Nachází se ve východní části Javorníků v Ráztocké hornatině (okrsek Karlovická vrchovina) na prudkých svazích severozápadní až severovýchodní orientace v nadmořské výšce 660 až 815 m n. m. Geomorfologicky se jedná o dva krátké souběžné hřbety vybíhající z bočního hřbetu Lemešné (950 m n. m.) od kóty 907 m n. m. Oba hřbety odděluje zářez drobného vodního toku v pramenném vějíři potoka Malá Hanzlůvka, který tvoří severní hranici území. Rezervace je vzdálena asi 1,8 km jihovýchodně od obce Velké Karlovice, místní části Léskové. Katastrální území Velké Karlovice, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno výnosem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 31. 12. 1933 jako částečná rezervace. Úplná přírodní rezervace Razula byla zřízena vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění ze dne 8. 12. 1949. Evidenční kód ÚSOP: 369. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 22,57 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Předmět ochrany: Porost jedle a buku v polesí Podťatý ve stáří přes 170 let (pozn. uvedený věk porostu je podle zřizovacího předpisu z roku 1933). Hlavní předmět ochrany podle současného stavu: zbytek přírodního lesního porostu na stanovišti jedlových bučin, který se dřevinnou skladbou, strukturou a texturou blíží modelu potenciální přirozené vegetace a je dlouhodobě ponechán samovolnému vývoji.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve vsetínských vrstvách zlínského souvrství (eocén) převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad jemnozrnnými až střednězrnnými glaukonitickými pískovci. Směrem k úpatí vzrůstá mocnost hlinitojílovitého eluvia. Strže ve tvaru V, především ve střední části a při východním okraji území, se prořezávají až do podloží. Na severním okraji v korytě potoka Malá Hanzlůvka se nacházejí fluviální písčitohlinité až štěrkovitopísčité sedimenty. Půdním typem je kambizem mesobazická. Flóra a vegetace: V rezervaci je zastoupena typická flóra horských jedlobučin, byl zde proveden podrobný lesnický výzkum a průzkumy mykoflóry, lišejníků, mechorostů i vyšších rostlin. V lesní vegetaci převažuje květnatá bučina svazu Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae. Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), hojná je dosud jedle bělokorá (Abies alba). Z dalších dřevin má větší podíl smrk ztepilý (Picea abies), jednotlivě se vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a v okolí pramenišť jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).
V bylinném patře roste např. čistec alpínský (Stachys alpina), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), udatna lesní (Aruncus dioicus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), violka lesní (Viola reichenbachiana) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium).
Na vlhčích místech v okolí lesních pramenišť rostou např. blatouch bahenní (Caltha palustris), devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ostřice řídkoklasá (Carex remota), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a řeřišnice hořká (Cardamine amara). Ze vzácných a ohrožených druhů rostlin byl v minulosti zaznamenán kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a vranec jedlový (Huperzia selago). V rezervaci byly provedeny také průzkumy zaměřené na mechorosty, bylo zde nalezeno celkem 66 druhů, z toho 43 mechů a 23 játrovek. Vyskytuje se zde např. ohrožený epifytický mech sourubka zpeřená (Neckera pennata), na obnažené půdě okraje lesní cesty byl nalezen vzácný mech drobnolístek nahý (Discelium nudum), ze vzácnějších játrovek např. křepenka řetízkovitá (Fuscocephaloziopsis catenulata) a vidoňka podzimní (Syzygiella autumnalis).
Mykoflóra: Prales Razula je také významnou mykologickou lokalitou. Bylo zde zjištěno na 210 druhů makroskopických hub, kromě běžných se vyskytují i druhy ohrožené a velmi vzácné. V roce 1994 zde byla objevena saprofytická houba pórnatka kořínkatá (Junghuhnia fimbriatella), pravděpodobně se jedná o první nález na Moravě. Na padlých i stojících odumřelých kmenech jedle lze spatřit vzácný korálovec jedlový (Hericium flagellum), ze vzácnějších druhů se dále vyskytují trámovka jedlová (Gloeophyllum abietinum), bělochoroš severský (Climacocystis borealis) a řada dalších dřevokazných hub. Ze zajímavějších vřeckovýtrusých hub tady roste např. ucháč čepcovitý (Gyromitra infula), patyčka rosolovitá (Leotia lubrica), chřapáč pružný (Helvella elastica) a rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura). Na kořenových nábězích živých kmenů jedle roste stopkovýtrusná houba bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica) a vzácný kotrč Němcův (Sparassis nemecii). Na dřevě jedlí a smrků lze dále nalézt ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii), bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum), vzácnější houžovec bobří (Lentinellus castoreus) a šafránku ozdobnou (Tricholomopsis decora), na buku ze vzácnějších druhů korálovec bukový (Hericium clathroides) a slizečku porcelánovou (Oudemansiella mucida).
Na smrku roste anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum), troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola), vzácná šupinovka kozincová (Pholiota astragalina) a další, na holé zemi vzácnější mísenka oranžová (Aleuria aurantia), z dalších pozemních druhů byl nalezen lošák jelení (Sarcodon imbricatus), velmi vzácný lošák palčivý (Hydnellum peckii), lišák ryšavý (Hydnum rufescens), vzácný kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) a velmi vzácný lošákovec rezavý (Hydnellum ferrugineum).
Z mykorhizních hub bylo v Razule zjištěno kolem 30 druhů, především z rodů holubinka, ryzec, muchomůrka a vláknice, ze vzácnějších např. holubinka nádherná (Russula nobilis ), holubinka lepkavá (Russula viscida), holubinka Quéletova (Russula queletii), holubinka sluneční (Russula solaris), holubinka hlínožlutá ( Russula ochroleuca) a holubinka dívčí (Russula puellaris), ronivka sazová (Hydropus atramentosus), ryzec ostrý (Lactarius acris), ryzec plstnatý (Lactarius vellereus), ryzec zelený (Lactarius blennius), ryzec játrohnědý (Lactarius hepaticus), ryzec jedlový (Lactarius intermedius), ryzec černohlávek (Lactarius lignyotus) a ryzec lososový (Lactarius salmonicolor ), vzácná vláknice pavučinatá (Inocybe petiginosa), vláknice štětinatá ( Inocybe hystrix) a vláknice bezová (Inocybe sambucina). Během lichenologických průzkumů bylo v NPR Razula nalezeno 108 druhů lišejníků a šest lichenikolních nebo lišejníkům podobných hub. Převažují lišejníky epifytické, hojně zastoupeny jsou také epixylické druhy, naopak zcela chybějí druhy terestrické. Více než třetinu tvoří druhy zařazené do Červeného seznamu lišejníků České republiky. Kriticky ohrožený mikrolišejník kryptovka Flotowova (Gyalecta flotowii) představuje významný indikátor horských pralesovitých porostů vyskytující se na borce starých a odumírajících buků. Dále bylo zaznamenáno 13 druhů ohrožených a 26 zranitelných. Nenápadná hůlkovka Saxenova (Bacidina saxenii) je v ČR známa pouze z několika lokalit, především v pohraničních pohořích. Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou NPR Mionší, NPR Salajka, PP Smradlavá, PP Vachalka a PR Kutaný.
Fauna: Lesní ekosystém je velmi příznivým stanovištěm pro celou řadu bezobratlých i obratlovců. V NPR Razula byly doposud provedeny zoologické průzkumy zaměřené na měkkýše, motýly, saproxylické a fytofágní brouky, pavouky, ptáky a savce. Druhově velmi bohatá je zdejší malakofauna se 42 druhy plžů s výraznou převahou druhů vázaných na lesní biotopy. K nejvzácnějším zástupcům patří kriticky ohrožená řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata) a ohrožená vřetenka šedivá (Bulgarica cana), které představují indikátory zachovalých pralesovitých porostů. Z dalších význačných a ohrožených druhů se v rezervaci vyskytují např. skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica), jehlovka hladká (Platyla polita), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), vrkoč horský (Vertigo alpestris), aksamítka (zuboústka) sametová (Causa holosericea), skelnatka stlačená (Mediterranea depressa, syn. Oxychilus depressus) a karpatský endemit, nápadně modře zbarvená modranka karpatská (Bielzia coerulans). Z motýlů bylo v rezervaci zaznamenáno 318 druhů celkem z 30 čeledí, lze předpokládat, že celkový počet bude ještě vyšší. Mezi nejvýznamnější zástupce patří vzácný druh horských bučin hřbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata), hřbetozubec dvoubarvý (Leucodonta bicoloria), na jehličnanech, především na jedli, se vyvíjejí vzácné píďalky kropenatec jedlový (Macaria signaria) a píďalka jedlová (Thera vetustata) a na kapradinách můra blýskavka kapradinová (Phlogophora scita). Na světlinách se vyskytují další vzácné píďalky – píďalka žlutohlavá (Ecliptopera capitata) a píďalka síťkovaná (Eustroma reticulata), jejichž housenky se živí na netýkavkách. Na stojící torza starých stromů s rozkládající se dřevní hmotou je svým vývojem vázaná vzácná krásněnka skvostná (Oecophora bractella). Brzy na jaře se objevuje strakáč březový (Endromis versicolora) a typický druh bučin martináč bukový (Aglia tau).
Zachovalá karpatská jedlobučina s množstvím přestárlých a odumírajících stromů, stojícího i padlého mrtvého dřeva různých průměrů a v různých stádiích rozkladu je unikátní lokalitou nejrůznějších saproxylických druhů brouků. Nejvýznamnější zjištěný saproxylický druh v NPR Razula je vzácný červotoč Xestobium austriacum vázaný na odumírající stojící souše jedlí bez kůry. Kriticky ohrožený roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus) indikuje zachovalý přírodě blízký lesní porost, jeho larvy se vyvíjejí v červeně shnilém, rozpadajícím se dřevě jedlí a smrků. V odumřelé dřevní hmotě jehličnatých stromů žije lenec hnědý (Serropalpus barbatus), lenec Dolotarsus lividus se vyvíjí v dřevě mrtvých jedlí nebo smrků, které je porostlé houbou bránovitcem jedlovým (Trichaptum abietinum). Velmi zřídka nalézaný druh brouka Sphaeriestes aeratus z čeledi Salpingidae je také svým vývojem vázaný na mrtvé dřevo, dospělci přezimují pod šupinami kůry jedlí. Vzácné pralesní relikty představují kornatec velký (Peltis grossa) vázaný na odumírající kmeny stromů, a lenec žlutohnědý (Mycetoma suturale), velmi vzácný mykofágní brouk bionomicky vázaný na dřevokazné chorošovité houby z rodu smolokorka (Ischnoderma). Mezi další významné a vzácné druhy mykofágních brouků, které jsou svým vývojem vázané na dřevokazné houby, patří např. pýchavkovník červcový (Endomychus coccineus), houbožrouti Mycetophagus multipunctatus a Triphyllus bicolor, vzácný pralesní mykofágní druh Liodopria serricornis z čeledi lanýžovníkovitých, lesknáček Cyllodes ater svým vývojem vázaný nejčastěji na hlívy (Pleurotus spp.) a hubopas síťkovaný (Bolitophagus reticulatus) z čeledi potemníkovitých bionomicky vázaný na stromové chorošovité houby, zvláště na troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius). Ve starém tlejícím dřevě žijí dravé larvy kovaříka Denticollis rubens, nehojného horského druhu zachovalejších lesů. Jen na několika pralesních lokalitách v ČR se vyskytuje dlouhoústec Lopheros rubens, další horský druh, jehož dravé larvy se živí drobnými bezobratlými v půdní hrabance a ve starém trouchnivém dřevě. Ze střevlíkovitých brouků (Carabidae) se vyskytuje např. nápadný střevlík zlatitý (Carabus auronitens) a střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), který je svým způsobem života vázaný na drobné vodní toky, prameniště, lesní mokřiny a jejich bezprostřední okolí. Dále zde žijí např. střevlíček kovový (Pterostichus burmeisteri), střevlíček Trichotichnus laevicollis, úzkoštítník zúžený (Cychrus attenuatus) a karpatské druhy střevlíčků Pterostichus foveolatus a Pterostichus unctulatus. V NPR Razula bylo dosud zjištěno více než 70 druhů obratlovců. Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z plazů byla na prosluněných okrajích pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), dále slepýš východní (Anguis colchica) a v okolí potoka užovka obojková (Natrix natrix). Těsně u hranic rezervace byla v minulosti spatřena také zmije obecná (Vipera berus). Výzkum avifauny byl v rezervaci soustavně prováděn již v letech 1978–1992, v celé ČR tak patří ke kvantitativně nejdéle sledovanému horskému pralesu. Na přírodě blízké lesní porosty jsou vázány ohrožené druhy ptactva jako strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), lejsek malý (Ficedula parva), čáp černý (Ciconia nigra), žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), sluka lesní (Scolopax rusticola), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), kos horský (Turdus torquatus), křivka obecná (Loxia curvirostra), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), puštík bělavý (Strix uralensis) a sýc rousný (Aegolius funereus). Z drobných savců zde žije např. ježek východní (Erinaceus roumanicus), norník rudý (Clethrionomys glareolus) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). V rezervaci bylo zjištěno také několik druhů netopýrů, např. netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) a netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus). Území je součástí biotopu jelena evropského (Cervus elaphus) a srnce obecného (Capreolus capreolus), občas se zde vyskytuje také prase divoké (Sus scrofa). Ze šelem žije v rezervaci a jejím okolí jezevec lesní (Meles meles), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), lasice hranostaj (Mustela erminea) a liška obecná (Vulpes vulpes). Potok ve spodní části území občas navštěvuje vydra říční (Lutra lutra). Prales Razula je součástí širšího teritoria velkých šelem, vzácně sem zavítá rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus) i medvěd hnědý (Ursus arctos).
Lesnictví: Území je tvořeno různověkým nestejnorodým porostem v různých fázích přirozeného vývoje pralesovitých formací s vysokým podílem odumřelého dřeva (souše, zlomy, vývraty). Pouze menší plocha ve východní části rezervace byla v minulosti obnovena clonnou sečí. Hlavní dřevinou v rezervaci je buk lesní, podstatné zastoupení má dosud jedle bělokorá. Z ostatních dřevin je nejvýznamnější smrk ztepilý, jednotlivě se vyskytuje javor klen a jasan ztepilý. Nadúrovňová generace jedle vykazuje rychlý úbytek životaschopných jedinců, jejich stáří se pohybuje kolem 300–350 let. V podrostu a v hlavní úrovni se celoplošně uplatňuje buk. Zmlazení ostatních dřevin (jedle, smrk) probíhá jednotlivě bez výrazného uplatnění, v důsledku působení zvěře a konkurenčních vztahů.
Historie ochrany území: V 15. až 18. století se lesní porosty v Javorníkách využívaly k pastvě dobytka (ovce, kozy). Až do postavení železnice v roce 1908 převládala na Karlovicku tzv. toulavá seč, poté se zavedlo holosečné hospodaření se zaměřením na pěstování smrku. Přesto se zde prales udržel, od roku 1927 se v něm prováděla převážně nahodilá těžba. V roce 1933 byl porost prohlášen za chráněný výnosem Ministerstva školství a národní osvěty jako částečná rezervace Razula o výměře 20,20 ha, nesmělo se zde těžit ani vyvážet padlé dříví. Rezervace pak byla přehlášena na úplnou vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění ze dne 8. 12. 1949 o rozloze 23,52 ha a dále výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988 na státní přírodní rezervaci.
Management, ohrožení: Na tomto území se dlouhodobě sledovala dynamika přirozeného vývoje lesních porostů („Výzkum dynamiky vývoje pralesovitých rezervací v ČR“, grant GAČR, VS 54). První detailní zmapování bylo podle metodiky ing. Průši provedeno v roce 1972, opakované měření následovalo v roce 1995 a 2009. Lesního společenstva v NPR Razula budou ponechána samovolnému vývoji, je vyloučena jakákoliv těžba stromů a odvoz dřevní hmoty z území. Nevylučuje se však péče o přirozené zmlazení jedle bělokoré a dalších stanovištně původních druhů dřevin včetně jejich ochrany před okusem a u odrůstajících stromků před loupáním spárkatou zvěří. Natura 2000: NPR Razula je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko (kód CZ0721023) o celkové rozloze 26997,64 ha. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Dále se nachází na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Adam, D., Hort, L., Vrška, T. (2004): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Razula na období 2006–2015. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Adam, D., Janík, D. et Trochta, J. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj dřevinného patra v NPR Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Anonymus (1977): Inventarizační průzkum SPR Razula (lesnický). – Ms., 7 s. + 5 s. příloh. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. AOPK ČR (2015): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Razula na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Bartošová, D. (1979): Zoologický inventarizační průzkum SPR Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Bojda, M. (2009): Výskyt velkých šelem v pohoří Javorníky (CHKO Beskydy). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. Deckerová, H., Šuhaj, J. et Polčák, J. (2014): Rozšíření muchomůrky šupinaté (Amanita ceciliae) ve Slezsku a na severovýchodní a střední Moravě (Česká republika). – Acta Carp. Occ. 5: 12–19. ISSN 1804-2732. Dokoupil, J. (2014): Historie a současnost CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D. Farkač, J., Král, D. et Škorpík, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 758 pp. Gongolová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o bukové rezervace CHKO Beskydy a okolí. – Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 184 s. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hájková, S. (2022): Výskyt velkých šelem a kočky divoké na česko-slovenském pomezí v letech 2017–2021. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martin Duľa. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Holuša, O. et. al. (2020): Lesy Karpat České republiky. – Vydání první. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 258 pp. ISBN 978-80-88184-32-4. Horsák, M. (2004): Malakozoologický inventarizační průzkum NPR Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Horsák, M. (2005): Nedotčená malakofauna NPR Razula (Vsetínské vrchy, Česká republika). – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 54: 57–61. Horsák, M., Kočí, K., Kočí, M., Kroča, J., Kuras, T., Kubešová, S., Vašutová, M. et Wolfová, J. (2003): Botanicko-zoologický inventarizační průzkum NPR Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Hrnčiřík, J. (1996): Mykoflóra NPR Razula. – Ms, 2 s. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Hykl, R. (2000): Valašské lesy v proměnách času. – Valašsko – vlastivědná revue, 5: 18–19. Chmelař, J. (1957): Studie o vývoji jedle v podmínkách přirozeného člověkem neovlivněného lesa, jako příspěvek k řešení otázky celkového ústupu jedle. – Kandidátská disertační práce. VŠZL v Brně, Lesnická fakulta, Katedra lesnické botaniky a fytocenologie. Manuscript, depon. in: Správa CHKO Beskydy. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Janík, D., Král, K., Adam, D., Hort, L., Šamonil, P., Unar, P. et Vrška, T. (2018): Rok českých pralesů II. Časoprostorová dynamika a kompetice dřevin / The Year of Czech Primeval Forests II. Spatiotemporal Patterns and Competition of Trees. – Živa 2/2018. Kment, P., Horsák, M., Procházka, J., Sychra, J. et Malenovský, I. (2017): Rozšíření podkornice Aradus obtectus (Hemiptera: Heteroptera: Aradidae) a kornatce Peltis grossa (Coleoptera: Trogossitidae) v České republice a jejich první nálezy v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732. Konvička, O. (2005): Tesaříci (Coleoptera: Cerambycidae) Valašska: implikace poznatků v ochraně přírody. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: 141–159. Konvička, O. (2010): Příspěvek k faunistice brouků (Coleoptera) Valašska (východní Morava, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 3–12, ISSN: 1804-2732. Konvička, O. (2013): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Razula z oboru saproxyličtí brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Konvička, O. (2014): Inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Razula z oboru fytofágní brouci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kroča, J. et Komzák, P. (2020): Trichoptera (Insecta) of the Javorníky Mts. (Czech Republic). – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 69: 141–159. ISSN 2336-3193. Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. – Preslia 84: 813–850. ISSN 0032-7786. Kučírek, L. (1972): Lesní rezervace na Vsetínsku. – Práce Vlastivěd. ústavu Vsetín, 1972, 1: 23–26. Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu 1975, SPR "Razula". – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Lederer, J. (2012): Nález holubinky černobílé (Russula albonigra /Krombh./ Fr.) v Javorníkách (Česká republika). – Acta Carp. Occ. 3: 109–110. ISSN 1804-2732. Liška, J. et Palice, Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66. Maceček, M. (1982): Kvantitativní analýza ornitocenózy parku Lešná a pralesa Razula. – Ms. Soutěžní práce SOČ, Gymnázium Vsetín. Maceček, M. (1984): Kvantitativní analýza ornitocenózy jedlobukového pralesa Razula ve hnízdním období 1981 a 1982. – Ms, 24 s. Soutěžní práce SVOČ, Pedagogická fakulta v Ostravě. Malíček, J., Palice, Z., Kocourková, J. et Müller, A. (2010): Příspěvek k poznání flóry lišejníků CHKO Beskydy. Contribution to the lichen flora of the Beskydy Protected Landscape Area. – Bryonora 46: 56–66. Malíček, J. et Vondrák, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru lichenologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Malíček, J. (2023): Červený seznam lišejníků ČR dle DaLiBora pro rok 2023. – https://dalib.cz/data/redlist. Malíček, J., Palice, Z., Bouda, F., Knudsen, K., Šoun, J., Vondrák, J. et Novotný, P. (2023): Atlas českých lišejníků. – dalib.cz. Míchal, I.(1983): Dynamika přírodního lesa I. – VI. – Živa, XXXI (LXIX), 1–6: 8–13, 48–53, 85–88, 128–133, 163–168, 233–238. Mikulenčák, J. (2015): Vývoj a struktura přirozeného zmlazení v NPR Razula. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Libor Hort. Mikulenčák, J. (2017): Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu buku lesního (Fagus sylvatica) v oblasti vnějších západních Karpat. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce prof. Ing. Otakar Holuša, Ph.D. et Ph.D. Molitor, Z. (1983): Státní přírodní rezervace Razula. Inventarizační průzkum na lesním fondu dle metodiky SÚPPOP Praha 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Moravec, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru arachnologie (pavouci). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Müller, J. et al. (2015): Increasing temperature may compensate for lower amounts of dead wood in driving richness of saproxylic beetles. – Ecography 38: 499–509. Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. – ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy. Palečková, L. (2018): Variabilita společenstev suchozemských plžů v přírodě blízkých lesních biocenózách. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: RNDr. Jan Divíšek, Ph.D. Pavelka, J. (1980): Ornitologický průzkum SPR Razula prováděný v období 1978–79. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Pavelka, J. (1983): Dynamika ornitocenóz v jedlobukovém pralese Razula a v obci Velké Karlovice. – Ms. Soutěžní práce SVOČ, Pedagogická fakulta v Ostravě. Pavelka, J. (1983): Příspěvek k rozšíření strakapúda bělohřbetého, Dendocopos leucotos (Bechst.) a datlíka tříprstého, Picoides tridactylus (L.) na Vsetínsku. – Sylvia, č. 22: 61–68. Pavelka, J. (1986): Zpráva o výsledcích výzkumu v jedlobukových pralesích Razula a Kutaný v roce 1985. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Pavelka, J. (1987): Ptáci v pralese Razula v podzimním a zimním období. – Zpravodaj OMV Vsetín: 40–42. Pavelka J. (1987): Ptačí společenstva v jedlobukovém pralese Razula v mimohnízdním období. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 36: 159–168. Pavelka, J. (1988): Závěrečná zpráva z ornitologického výzkumu ve SPR Kutaný a Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Pavelka, J. (1991): Ptačí složka v karpatském jedlobukovém pralese (Razula). – Rigorózní práce, Kat. biol. PdF v Ostravě, 37 s. + 19 tab. Pavelka, J. (2005): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru ornitologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Pavelka, J., Maceček, M. et Pavelka, K. (1991): Hnízdní avifauna v jedlobukovém pralese Razula v letech 1978–1982. – Zpravodaj OVM Vsetín: 39–42. Pavelka, J., Trezner J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 1. vydání. Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. I. Obecně o přírodních lesích. – Valašsko – vlastivědná revue, 2: 22–23. Pavelka, K. (1999): Beskydské pralesy. II. Jak se pralesy liší. – Valašsko – vlastivědná revue, 3: 34–37. Pavluvčík, P. et Losík, J. (2013): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru mammaliologie – zemní savci. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Petřvalský, J. (1982): Státní přírodní rezervace Razula. Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Procházka, J. (2011). Srovnání taxocenóz a vertikální stratifikace letové aktivity kůrovců (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) v tvrdém luhu a horských jedlobučinách. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Procházka, J., Schlaghamerský, J. et Knížek, M. (2014): Kůrovci (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) jedlobukových lesů CHKO Beskydy. – Zprávy lesnického výzkumu, 59 (2): 126–132. Procházka, J. et Schlaghamerský J. (2015): Ohrožení brouci CHKO Beskydy. – Živa 3/2015, s. 128–130. Procházka, J. (2018): Letová aktivita a stanovištní preference saproxylických brouků v evropských lesích mírného pásma. – Disertační práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Školitel: Doc. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Procházka, J., Čížek, L. et Schlaghamerský, J. (2018): Vertical stratification of scolytine beetles in temperate forests. – Insect Conservation and Diversity, 11, 534–544. Průša, E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder – ihre Struktur und Ökologie. Vegetace ČSSR. Řada A – Svazek 15. – Praha: Academia, 577 pp. Průša, E. (1994): České a moravské pralesy – jejich struktura a ekologie. – In: Kolektiv (1994): Sborník referátů z pracovního semináře Výzkum lesních rezervací. Český ústav ochrany přírody. Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně a VŠZ v Brně, FLD. Průša, E. et Holuša, J. (1976): Prales Razula. – Lesnictví, 22 (XLIX), 5: 343–368. Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D. Přívětivý, T. (2013): Dynamika obnovy jedle a buku v západních Karpatech (Mionší, Razula, Salajka). – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Libor Hort. Přívětivý, T. (2017): Dynamika rozkladu tlejícího dřeva v přirozených temperátních lesích. – Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav zakládání a pěstění lesů. Školitel doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška. Romportl, D., Skokanová, H., Demková, K., Havlíček, M., Machala, M., Slach, T., Vymazalová, M. et Zíka, V. (2016): Monitoring přirozených lesů ČR, část C Monitoring a analýza dynamiky krajiny. Souhrnná výzkumná zpráva. – Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Rousová, A. (2020): Role extrémních větrných a biotických disturbancí v dynamice svahů horských temperátních pralesů. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Schlaghamerský, J. (2008): Zpráva o výzkumu ve zvláště chráněných územích v CHKO Beskydy uskutečněného v roce 2008. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Schlaghamerský, J. (2012): Terrestrial assemblages of small annelids (Clitellata: Enchytraeidae, Naididae) in beech-fir old growths of the Beskids Protected Landscape Area (Czechia) – results of a rapid assessment. – Landbauforschung – vTI Agriculture and Forestry Research. Braunschweig: Johann Heinrich von Thünen-Institut, No 357, p. 39–44. ISSN 0376-0723. Skokanová, H., Romportl, D., Demková, K., Havlíček, M., Machala, M., Slach, T. et Vymazalová, M. (2016): Monitoring přirozených lesů ČR část C Monitoring dynamiky krajiny. Souhrnná výzkumná zpráva. Analýza dynamiky krajiny okolí NPR Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026. Šamonil, P. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj půd v NPR Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp. Tkačíková, J. et Spitzer, L. (2010): Z pozůstalosti G. A. Říčana: “Příroda Valašska“. – Muzeum regionu Valašsko Vsetín, Valašsko 24: 12–18. Unar, P. (2016): Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji. Stav a vývoj bylinného patra v NPR Razula. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Vašíčková, I. (2018): Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost. – Disertační práce. Mendelova Univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Školitel: Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Vrána, J. (1983): Státní přírodní rezervace Razula. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Vrška, T. (1995): Sledování dynamiky vývoje pralesovitých rezervací ČR. – Ochrana přírody, Praha, 50/1: 35–39. Vrška, T. et Hort, L. (2001): Podíl tlejícího dřeva v přírodních lesích ČR. – In: Jankovský et Čermák (eds.) Tlející dřevo 2001. Sborník referátů. MZLU Brno: 13–23. Vrška, T., Hort, L., Odehnalová, P., Adam, D., Horal, D. (2001): Razula virgin forest after 23 years (1972–1995). – Journal of Forest Science, 47: 151–178. Weiss, M., Procházka, J., Schlaghamerský, J. et Čížek, L. (2016): Fine-Scale Vertical Stratification and Guild Composition of Saproxylic Beetles in Lowland and Montane Forests: Similar Patterns despite Low Faunal Overlap. – PLoS ONE 113): e0149506. doi:10.1371/journal.pone.0149506. Weiss, M. et al. (2019): Saproxylic beetles in tropical and temperate forests – A standardized comparison of vertical stratification patterns. – Forest Ecology and Management 444 (2019): 50–58. Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 335. Wolfová, J. (2014): Inventarizační průzkum NPR Razula z oboru chiropterologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Žaloudík, V. (1984): Historie lesů LZ Vsetín. – Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka Frýdek-Místek. |
| • Aktualizace 31. 3. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |