Přírodní památka Bašnov
Základní údaje: Přírodní památka Bašnov představuje rozsáhlý mokřad s vodní plochou a se sítí kanálů, pobřežní vegetací, rákosinami a také vrostlými dřevinami, především vrbami a olšemi. Nachází se v mělké přirozené depresi v nivě řeky Moravy v nejjižnějším výběžku Hornomoravského úvalu (podcelek Středomoravská niva) v nadmořské výšce 185 až 191 m n. m., asi 0,5 km jv. od středu obce Střížovice, v blízkosti státní silnice z Kvasic do Kroměříže. Celková plocha lokality je 43 ha, z toho větší část je mokřadlem, jehož rozšiřování nebo ústup souvisí s množstvím atmosférických srážek a výškou hladiny podzemní vody, případně se záplavami. Nejcennější mokřadní biotop se nachází v nejnižší části lokality a má rozlohu 6 ha. Z jihu na mokřad navazuje svah se starými ovocnými sady, jedná se o nejsevernější výběžky Chřibů (podcelek Halenkovická vrchovina). Katastrální území Střížovice u Kvasic, okres Kroměříž. Vyhlášeno nařízením Krajského úřadu Zlínského kraje č. 11/2013 ze dne 16. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5988. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 17,4736 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 25,6049 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Kuňka obecná (Bombina bombina) – evropsky významný druh a její biotop. (Významná mokřadní lokalita s výskytem několika druhů obojživelníků a množství druhů ptáků, krajinotvorný prvek mající statut lokálního biocentra obklopený zemědělskou krajinou).
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří neogenní sedimenty zastoupené vrstvami pontu, na nichž leží nezpevněné písčito-hlinité až hlinito-písčité deluviální a deluviofluviální sedimenty kvartéru. Půdy jsou převážně hlinité až jílovitohlinité a jílovité, převažujícími půdními typy jsou fluvizem glejová a kambizem vyluhovaná. Tyto půdy jsou bezvápnité, slabě až středně kyselé, obsah humusu je v důsledku vyluhování slabý, poddrnové vrstvy jsou většinou bez humusu.
Flóra a vegetace: Na lokalitě se vyskytují různé mokřadní a vodní rostliny, jako např. blatouch bahenní (Caltha palustris), rukev obojživelná (Rorippa amphibia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kostival lékařský (Symphytum officinale), lakušník vodní (Batrachium aquatile), okřehek menší (Lemna minor), orobinec širolistý (Typha latifolia), ostřice dvouřadá (Carex disticha), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice štíhlá (Carex acuta), ostřice chabá (Carex flacca) a ostřice liščí (Carex vulpina), pcháč šedý (Cirsium canum), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), puškvorec obecný (Acorus calamus), rákos obecný (Phragmites australis), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), zblochan vodní (Glyceria maxima), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), přeslička bahenní (Equisetum palustre), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) a rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), na sušších místech např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), česnek hranatý (Allium angulosum), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale) a prvosenka jarní (Primula veris). V roce 1982 byla nalezena v tůni vodní masožravá rostlina bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), která zde nebyla později ověřena.
Fauna: Přírodní památka Bašnov plní funkci mokřadního biotopu pro četná společenstva bezobratlých a obojživelníků, je také hnízdištěm a tahovou zastávkou vodních, mokřadních i dalších druhů ptáků. Z denních motýlů se na lokalitě vyskytují např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), batolec červený (Apatura ilia) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Bylo zde zaznamenáno také několik vzácnějších druhů nočních motýlů vázaných na mokřadní biotopy, jako např. kovolesklec kostřavový (Plusia festucae), plavokřídlec šedožlutý (Mythimna straminea), rákosnice proměnlivá (Chilodes maritima), šedavka bahenní (Apamea unanimis) a šípověnka bahenní (Simyra albovenosa). Z brouků se v mokřadu vyskytuje náš největší vodní brouk vodomil černý (Hydrophilus piceus), dále např. potápník Hydaticus continentalis a splašník Hydrochus ignicollis. Z vážek byly pozorovány spíše běžnější druhy, jako např. šídlatka velká (Lestes viridis), šídlo modré (Aeshna cyanea), šídlo pestré (Aeshna mixta), vážka rudá (Sympetrum sanguineum) a vážka žíhaná (Sympetrum striolatum). Pouze šídlo rákosní (Aeshna affinis) je v Červeném seznamu bezobratlých zařazeno do kategorie zranitelný (VU). Z obojživelníku nachází v mokřadu vhodné podmínky pro rozmnožování čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan zelený (Pelophylax esculentus). Počtem zaznamenaných druhů (11) je Bašnov jednou z nejbohatších lokalit obojživelníků na Kroměřížsku. Z plazů se vyskytuje užovka obojková (Natrix natrix), na sušších místech slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).
Přírodní památka Bašnov je významná ornitologická lokalita (hnízdiště a tahová zastávka) s výskytem velkého počtu ptačích druhů vázaných na mokřadní biotopy. Za celé období ornitologických pozorování bylo na mokřadu zjištěno 141 druhů ptáků, z toho 58 hnízdících. Z chráněných a ohrožených druhů zde v posledních letech hnízdí např. bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a moták pochop (Circus aeruginosus), z běžných druhů např. cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), cvrčilka zelená (Locustella naevia), červenka obecná (Erithacus rubecula), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), strakapoud velký (Dendrocopos major), strnad obecný (Emberiza citrinella), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), sýkora koňadra (Parus major), špaček obecný (Sturnus vulgaris) a káně lesní (Buteo buteo). V minulosti v mokřadu vyhnízdily další velmi vzácné a ohrožené druhy, jako např. břehouš černoocasý (Limosa limosa), čírka modrá (Spatula querquedula), čírka obecná (Anas crecca), konipas luční (Motacilla flava), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), lžičák pestrý (Spatula clypeata), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Neúspěšně se zde pokoušela hnízdit i husa velká (Anser anser). V 80. letech 20. století se na mokřadu nacházela významná hnízdní kolonie racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus), která dosáhla svého maxima v roce 1978 (jeden tisíc hnízdících párů).
Na mokřadu byla pozorována řada dalších druhů, u kterých nebylo prokázáno hnízdění, či se zde krátkodobě zdržovali na tahu podél řeky Moravy, a také při sběru a lovu potravy, jako např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), čáp bílý (Ciconia ciconia), čáp černý (Ciconia nigra), hohol severní (Bucephala clangula), holub doupňák (Columba oenas), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal malý (Zapornia parva), chřástal vodní (Rallus aquaticus), jiřička obecná (Delichon urbicum), kopřivka obecná (Mareca strepera), kulík říční (Charadrius dubius), labuť velká (Cygnus olor), labuť zpěvná (Cygnus cygnus), ledňáček říční (Alcedo atthis), moták lužní (Circus pygargus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek bělohlavý (Larus cachinnans), racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus), rorýs obecný (Apus apus), slučka malá (Lymnocryptes minimus), sluka lesní (Scolopax rusticola), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), vodouš rudonohý (Tringa totanus), volavka bílá (Ardea alba), volavka popelavá (Ardea cinerea) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Na přeletu byli pozorováni např. jeřáb popelavý (Grus grus), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), luňák hnědý (Milvus migrans), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus), ostříž lesní (Falco subbuteo) a mnohé další druhy. Ze savců žijí v mokřadu a jeho blízkém okolí např. ježek východní (Erinaceus roumanicus), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), myška drobná (Micromys minutus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), veverka obecná (Sciurus vulgaris), zajíc polní (Lepus europaeus), kuna lesní (Martes martes) a liška obecná (Vulpes vulpes). Ze spárkaté zvěře navštěvuje lokalitu prase divoké (Sus scrofa) a srnec obecný (Capreolus capreolus), vzácně také jelen evropský (Cervus elaphus). Dříve běžná ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) zcela vymizela, byla vytlačena nutrií říční (Myocastor coypus).
Lesnictví: Součástí přírodní památky nejsou žádné lesní pozemky, většina vzrostlých dřevin je náletového původu. Největší souvislé plochy chráněného území porostlé převážně vrbami, olšemi a topoly se nachází v jeho severní a východní části, tyto porosty nejsou lesnicky obhospodařovány. Z jižní strany lemuje mokřad asi 350 m dlouhý a 20 m široký porost dubu letního vysazený v roce 1977, který vytváří přirozenou protihlukovou stěnu oddělující území od frekventované silnice. Historie území: Z mapy prvního vojenského mapování (1764–1768) je patrné, že Bašňov s širším okolím byl již v té době zřejmě bažinou. Současný mokřad je tak pozůstatkem této bažiny, který se zachoval i po regulaci řeky Moravy na počátku 20. století. Tehdy zde došlo k vybudování sítě kanálů odvádějících z podmáčeného území vodu, v jižním cípu, který byl vždy silně zamokřen, se voda přečerpávala polním čerpadlem. Na pozemku rozděleném na drobná políčka se střídaly kultury zemědělských plodin, na některých se také sušilo seno, nacházelo se zde pouze několik osamocených vzrostlých dřevin na hranicích parcel. Tento stav je možné pozorovat ještě na leteckých snímcích z počátku 50. let 20 století. V následujícím období kolektivizace zemědělství přestala být nejvíce podmáčená část pravidelně obhospodařována a na opuštěných podmáčených plochách se tak začal obnovovat mokřad. Obtížné využívání podmáčené půdy za pomoci těžké zemědělské mechanizace se postupně projevilo nástupem sukcese – zarůstáním mokřadu porosty vysokých ostřic, rákosin a náletových dřevin měkkého luhu. V novodobé historii byl mokřad naposledy zcela zaplaven při povodních v roce 2006.
Management, ohrožení: Lokalita je z hlediska ochrany přírody velmi cenným územím, které se však přes značnou snahu dlouho nedařilo vyhlásit, především pro velké množství majitelů pozemků. Území je využíváno jako honitba Mysliveckým spolkem Trávník, který také zajišťuje občasné kosení některých ploch rákosin, zvláště v severní části ochranného pásma. Natura 2000: Přírodní památka Bašnov je součástí evropsky významné lokality Střížovice (kód CZ0723426) o celkové rozloze 29,5549 ha v kontinentální biogeografické oblasti. Předmětem ochrany je stálá populace kuňky obecné (Bombina bombina) v oblasti střední Moravy. Chráněné území bylo také zařazeno do databáze mokřadů České republiky jako mokřad regionálního významu Bašňov (R.KM.01).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
||||||||||||||||||||||||||||
|
Literatura: Bělín, V. (2007): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v nPP Bašnov. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Beran, L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. – Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. Coufalík, J. (1982): Zanikající lokalita Bašnov u Střížovic, okres Kroměříž. – Zpravodaj Muzea Kroměřížska 1982/2. Dolný, A., Bárta, D., Waldhauser, M., Holuša, O. et Hanel, L. [eds.] (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana rozšíření. The dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. – Český svaz ochránců přírody Vlašim, 672 s. (in Czech and English). Forýtek, M. (2017): Řasová flóra mokřadu přírodní památky Bašnov na Kroměřížsku. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. 88 s. Vedoucí práce: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. – 1. vydání. Zlín: Zlínský kraj, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Planeta XII, 8/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 144 pp. Hanel, L. (1995): Metodika sledování výskytu vážek (Odonata). – AOPK ČR, Praha, 78 s. Hanel, L. et Zelený, J. (2000): Vážky (Odonata). Výzkum a ochrana. – Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 9, Vlašim, 240 s. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – 1. vydání. Praha: Ministerstvo životního prostředí. 98 s. ISBN 978-80-7212-568-5. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Janda, J. (1906): Ptactvo okolí kroměřížského: vlastní pozorování z let 1893–1905 s doplňky některých cizích pramenů. – Zprávy Kommisse pro přírodovědecké prozkoumání Moravy. Oddělení zoologické, čís. 3., s. 1–66. Jeřábkova, L. et Zavadil, V. (2020): Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 104 pp. ISBN 978-80-7620-041-8. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. – Agentura ochrany přírody a krajiny Praha. Maštera, J., Zavadil, V. et Dvořák, J. (2015): Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 180 pp. ISBN 978-80-200-2399-5. Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno. 140 s. ISBN 80-902203-7-1. Moravec, J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. ISBN 978-80-200-2984-3. Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín., 96 s. Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Bašnov na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pazderová, M. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Střížovice CZ0723426. – AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín. Psotová, H., Girgel, M., Zlámalová, L. et Legát, V. (2009): Optimalizace vodního režimu pro lokalitu „Bašnov“. ARVITA P spol. s r. o., Otrokovice. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Rybka, V. a kol.: Mokřady střední Moravy. – Sagittaria, Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, 1996, str. 27. Sitko, J. a kol. (1983): Ptactvo Kroměřížska. – Zprávy Moravského ornitologického sdružení 1983, s. 19–85. Šálek, P. (2000): Rozšíření a početnost zájmových druhů obojživelníků v okrese Kroměříž v letech 1998 až 2000. – Ms., 16 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2002): Inventarizace jednotlivých druhů vážek na mokřadních lokalitách v okrese Kroměříž v roce 2002. – Ms, 29 str., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum mokřadu Bašňov v k. ú. Střížovice. – Ms. 27 s., ZO ČSOP Via Hulín; depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2019): Inventarizace ptáků, savců, obojživelníků, plazů a vážek v PP Bašňov. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 20 s. + 1 s. příloh. Šálek, P. et Tupý, V. (2008): Obojživelníci okresu Kroměříž. ZO ČSOP 60/14 VIA Hulín. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Ševčík, M. (1995): Složení hnízdní ornitocenózy mokřadu Bašňov. – Diplomová práce, depon. in: PřF MU Brno, 54 pp. Ševčík, M. (1997): Proměny hnízdní ornitocenózy mokřadu Bašňov. – Zprávy MOS, Přerov, 55: 125–139. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp. Tichá, K. et Machar, I. (2006): Posouzení vlivu záměru „Těžba štěrkopísku na nevýhradním ložisku Střížovice – Otrokovice v pískovně Střížovice“ na území Evropsky významných lokalit v evropské soustavě chráněných území NATURA 2000 nalézajících se v těsné blízkosti zájmového území záměru (lokalita Bašňov) a posouzení vlivu tohoto záměru na krajinný ráz. Tvarůžek, L. (1980): Botanická a ornitologická charakteristika lokality Bašňov. – Ms., 32 pp. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Veselý, J. et Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Střížovice z oboru batrachologie (kuňka ohnivá). – Ms. depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Waldhauser, M. et Černý, M. (2014): Vážky České republiky – příručka pro určování našich druhů a jejich larev. – ČSOP Vlašim. 184 pp. Zapletal, L. (1984): Bašňov – poslední mokřad na okrese Kroměříž. Bašňov. Die letzte Nassgalle im Bezirk Kroměříž. – Zprávy MOS 42: 39–50. Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4. Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. |
| • Aktualizováno 22. 4. 2022 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |