Navrhovaná přírodní rezervace Hadí kopec
Základní údaje: Navrhovaná přírodní rezervace Hadí kopec představuje suťový les, který je situován na příkrých suťových svazích kóty Hadí kopec ( 600,7 m n. m.). Západně až severozápadně orientované svahy dosahují v horních partiích sklon až 50°, ve spodní části kolem 30°. Území je součástí rozsáhlého lesního komplexu severozápadní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko- vsetínská hornatina, okrsek Rusavská hornatina). Nachází se v nadmořské výšce 484 až 653 m, asi 1 km východně od Chvalčova (obecní úřad). Katastrální území: Chvalčov. Vyhlášení: Návrh je podaný na KrÚ Zlínského kraje, navrhovatel ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Celková výměra: 15,3299 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Původní porost zachovalého typického suťového lesa, doprovázený porosty bučin. Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří račanská jednotka magurského flyše zastoupená hostýnskými vrstvami soláňského souvrství (paleocén) s arkózovitými pískovci, slepenci a hlinitokamenitými svahovými sedimenty. Většina povrchu území je pokryta hrubou kamennou sutí, pouze na severovýchodním okraji rezervace se nacházejí drobné skalní výchozy. Půdním typem jsou kambizemě.
Flóra a vegetace: Většinu plochy navrhované přírodní rezervace zaujímají společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion (L4), která jsou zde zastoupena asociací Mercuriali- Fraxinetum. Ve stromovém patře dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), méně je zastoupen jilm drsný (Ulmus glabra), který je na ústupu. Ojediněle jsou přimíšeny lípa malolistá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), javor mléč (Acer platanoides), v jihozápadní části habr obecný (Carpinus betulus), na mírněji ukloněných svazích je častý buk lesní (Fagus sylvatica). Keřové patro se téměř nevyskytuje, pouze maloplošně je tvořeno zmlazením buku a na rozvolněných plochách s vývraty a polomy se objevuje bez černý (Sambucus nigra) a ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.). Méně exponované plochy, především v severní části území, zaujímají společenstva květnatých bučin asociace Carici pilosae-Fagetum (L5.1) přechodového charakteru k předchozí jednotce, pouze maloplošně jsou zastoupeny i acidofilní bučiny asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). Jen na severním okraji rezervace se nacházejí kulturní porosty se smrkem ztepilým (Picea abies), ale i zde se vyskytují pěkné porosty bučiny a navíc je zde plošně rozsáhlé prameniště. Bylinné patro je poměrně chudé, bez výrazné dominanty, prudké svahy s drobnou sutí jsou téměř bez podrostu. Jen místy dominuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), dále zde roste několik druhů kapraďorostů jako kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a papratka samičí (Athyrium filix-femina). Z dalších druhů byly zaznamenány např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ostřice chlupatá (Carex pilosa), svízel vonný (Galium odoratum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), pitulník horský (Galeobdolon montanum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), violka lesní (Viola reichenbachiana), locika zední (Mycelis muralis) a rulík zlomocný (Atropa bella-donna).
Na balvanitých sutích, vyčnívajících kamenech, padlých kmenech stromů a místy i na obnažené půdě je vyvinuto mechové patro. Z mechorostů zde byly zaznamenány např. baňatka aksamitová (Brachythecium velutinum), bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum), dvouhroteček různotvárný (Dicranella heteromalla), lesklec zubatý (Plagiothecium denticulatum), lesklec příjemný (Plagiothecium laetum), lesklec svrasklý (Plagiothecium succulentum) a lesklec dutolistý (Plagiothecium cavifolium). Fauna: Na území se vyskytují běžné druhy lesních živočichů charakteristické pro oblast Hostýnských vrchů, zoologické průzkumy dosud nebyly prováděny. Suťové lesy jsou stanovištěm mnoha vzácných druhů bezobratlých, lze také předpokládat bohatou faunu měkkýšů (Mollusca). Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), vhodné hnízdní podmínky zde nachází řada druhů pěvců. Ze šplhavců byla mimo strakapouda velkého (Dendrocopos major) zastižena i ubývající žluna šedá (Picus canus). Mezi typické druhy savců patří veverka obecná (Sciurus vulgaris), ježek východní (Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes), daněk skvrnitý (Dama dama) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Lesnictví: Suťový lesní porost v nPR Hadí kopec náleží k lesnímu typu suťová (jilmojasanová) javořina kapradinová-hřebenová (5J6), severozápadní část pak k bohaté jedlové bučině mařinkové (5B1) a severovýchodní k svahové jedlové bučině kapradinové (5F1). Jen v omezené míře zde dochází k přirozenému zmlazování, především buku. Prudké západní až severozápadní svahy Hadího kopce jsou otevřeny do volné krajiny Kelčské pahorkatiny a jsou tak vystaveny extrémním účinkům povětrnostních vlivů, především větrům západních směrů. V území se nachází větší množství polomů a vývratů, které nebyly v minulosti pro obtížně přístupný terén odstraňovány. Okolní porosty tvoří převážně mladé bučiny a lesní kultury s nepůvodním smrkem ztepilým, které se nacházejí i na malé ploše v severní části území.
Management, ohrožení: Suťový les bude ponechán samovolnému vývoji, bez těžebního či pěstitelského zásahu, stejně tak i bučiny na okrajích lokality. Při probírkách je možné odstraňovat pouze nepůvodní smrk ztepilý. Především při vzniku větších volných ploch vlivem polomů bude prováděna podpora přirozené obnovy (ochrana zmlazení), která je ohrožena vysokými stavy zvěře (především srnčí a daňčí). Pro navrhované území je již zpracován plán péče. V roce 2006 bylo provedeno geodetické zaměření hranic a vyznačení ZCHÚ v terénu formou pruhového značení. Podél severního okraje navrhované rezervace prochází žlutě značená turistická stezka z Chvalčova přes Jehelník a Čerňavu na Tesák.
Natura 2000: Navrhovaná PR Hadí kopec je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Lokalita byla také navržena k doplnění národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 pod názvem „Pod Hadím kopcem“ (kód CZ0720060) s celkovou rozlohou 14,8354 ha. Území bylo také zařazeno do projektu optimalizace sítě zvláště chráněných území (tzv. „Česká Natura“) pod názvem Hadí vrch (kód CZ0726009).
|
Literatura: Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. Malacologica Bohemoslovaca 17: 17-27. Knollová, I. (2005): Příloha k plánu péče pro PR Hadí Kopec. - Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). - Ms., Depon. in Katedra Botaniky, PřF MU Brno. Kuželová, I. (2002): Lesní vegetace Hostýnských vrchů. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51: 129-144. Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010. Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T. (2005): Návrh hranic MZCHÚ Hadí kopec. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Vymazal, M., Prachař, D., Jagoš, B. et Járová, I. (2019): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Hostýnské vrchy. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé karpaty. |
Aktualizováno 28. 12. 2023 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |