Přírodní památka Bralová
Základní údaje: Přírodní památka Bralová představuje výslunnou travnatou a křovinatou stráň s opuštěným pískovcovým lomem na mírném severovýchodním svahu kóty Bralová (400 m n. m.) se sklonem asi 10 stupňů. Nachází se v Bučovické pahorkatině (podcelek Litenčické pahorkatiny) v nadmořské výšce 380 až 395 m n. m., asi 1 km jihozápadně od obce Střílky (zámek), nedaleko silnice ze Střílek do Koryčan, na okraji přírodního parku Chřiby. Katastrální území Střílky. Vyhlášeno výnosem Ministerstva školství a osvěty ČSR ze dne 7. 5. 1953. Evidenční kód ÚSOP: 2427. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 0,8586 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Stanoviště teplomilných druhů rostlin, nejsevernější lokalita hadího mordu nachového (Scorzonera purpurea) na Moravě.
Geologie, půdní poměry: Tvářnost přírodní památky je zčásti dána činností člověka, neboť leží na místě malého opuštěného pískovcového lomu. Geologickým podkladem území jsou sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství (svrchní oligocén – spodní miocén) dílčí jednotky ždánické vnější skupiny příkrovů flyšového pásma. Převažují zde polohy šedých až žlutavě šedých vápnitých pískovců s vložkami a tělesy slepenců, označované jako ždánické pískovce. Půdními typy jsou hnědozemě, které přecházejí až k pararendzinám.
Flóra a vegetace: Hlavním důvodem ochrany je zachování teplomilné travino-bylinné vegetace ze svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Na severní hranici svého rozšíření zde roste hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), jeho populace je stabilní, není však příliš početná, čítá několik málo desítek rostlin. Na lokalitě se vyskytují další xerotermní druhy, např. len žlutý (Linum flavum), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens), modřenec chocholatý (Muscari comosum), zvonek moravský (Campanula moravica), vítod větší (Polygala major), pipla osmahlá (Nonea pulla), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), škarda smrdutá (Crepis foetida), voskovka menší (Cerinthe minor), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), záraza bílá (Orobanche alba) a záraza žlutá (Orobanche lutea), na chrpách parazituje záraza zardělá (Orobanche kochii).
Na suti v bývalém lomu roste užanka lékařská (Cynoglossum officinale) a turan podolský (Erigeron podolicus), po celé lokalitě se invazivně šíří rukevník východní (Bunias orientalis). V minulosti zde byla nalezena i nenápadná bylina vrabečnice roční (Thymelaea passerina), která se řadí k dnes již vzácným druhům plevelů.
Ze vstavačovitých se zde po určitou dobu vyskytoval vzácný rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), od roku 1988 již nebyl na lokalitě pozorován. Nejbližší známý výskyt je v CHKO Bílé Karpaty v NPR Čertoryje asi 35 km jihovýchodně, v roce 2021 byl nalezen 1 ex. asi 8 km severovýchodně na výslunné stráni u Cetechovic v Litenčické pahorkatině.
V křovinách převažují hlohy (Crataegus sp.), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), slivoň trnka (Prunus spinosa), ostružiníky (Rubus spp.), bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaea) a růže šípková (Rosa canina). Na území přírodní památky se nachází také několik vzrostlých stromů, především borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice černá (Pinus nigra) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Dále zde rostou dožívající třešně, z prostoru lomu se v minulosti rozšiřoval trnovník akát (Robinia pseudacacia) a lom zarůstal také náletem jasanu ztepilého.
Fauna: Na počátku 60. let 20. stol. byl prováděn entomologický průzkum, při kterém byl prokázán výskyt několika vzácných druhů brouků, vázaných na xerotermní travinobylinná společenstva. Po entomologické stránce se v té době jednalo o velmi dobrou stepní lokalitu jak v kvalitě, tak i kvantitě zjištěného hmyzu. Asi 30 % všech druhů brouků tvořila čeleď střevlíkovitých (Carabidae) s typickým vzácnějším stepním střevlíčkem Olisthopus sturmii a dalšími vzácnějšími druhy, jako jsou např. vláhomil Notiophilus rufipes a střevlíčci Cymindis angularis a Cymindis humeralis. Kolem 60 % brouků představovali drabčíci, 5 % nosatci. Byl zde nalezen také vzácný skrytě žijící brouk Choleva paskoviensis z čeledi lanýžovníkovitých (Leiodidae).
Z význačnějších druhů motýlů byl pozorován otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus), vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes) a můra dřevobarvec ptačincový (Aporophyla lutulenta), z běžnějších druhů např. přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea). Z ptáků byl zaznamenán kromě běžných druhů také ťuhýk obecný (Lanius collurio), ze savců se vyskytuje např. zajíc polní (Lepus europaeus).
Management, ohrožení: V minulosti byl na části území malý pískovcový lom a na stráni extenzivní sad s třešněmi. Území je ohrožováno hlavně dvěma negativními vlivy, které představují největší nebezpečí pro rezervaci: splachy z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků a šířením akátu. Celá rezervace je v rámci plánu péče pravidelně ručně kosena (travní společenstva v srpnu) a jsou odstraňovány náletové dřeviny jako akát, jasan, bez černý a další. Akáty je třeba pravidelně odstraňovat z celého území (zmlazující akát seřezávat těsně u země na jaře a na podzim).
Ovocné stromy jsou ponechány na dožití. Bez zásahu jsou ponechány také okrajové partie v dolní části území, které slouží jako ochranný křovitý pás. Na jaře r. 2007 byla plocha v JZ části přírodní památky o výměře 0,40 ha, která byla v minulosti využívána jako orná půda, oseta sveřepem vzpřímeným (původ osiva ZO ČSOP Bílé Karpaty). Management zde v posledních letech prováděla ZO ČSOP Divoky.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Batoušek, P. (2006): Inventarizační průzkum rostlin přírodní památky Bralová. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská – Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 187. Hubatka, P. (2021): Ohrožené druhy rostlin na pomezí Chřibů a Ždánického lesa a jejich vegetační kontext. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Kopeček, F. (2006): Závěrečná zpráva z inventarizace lepidopter v navrhovaném MZCHÚ Bralová za rok 2006. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Krejcárek, L. (1962): Průzkum státní přírodní rezervace Bralová u Střílek (Coleoptera, Heteroptera). – Zprávy Oblastního Muzea Jihovýchodní Moravy v Gottwaldově, 1962 (1–2): 38–39. Láznička, V. (1985): Plán péče o SPR Bralová na období 1985–1990. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Macek, J., Laštůvka, Z., Beneš, J. et Traxler, L. (2015): Denní motýli, Motýli a housenky střední Evropy IV. – Academia, Praha. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 75. Pluhař, V. (1985): Inventarizační průzkum SPR Bralová (katastr. území Střílky, okres Kroměříž). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pospíšil, V. (1974): Die Bedeutung der Mittelmährischnen Karpaten für die Migration der Pflanzen in Holozän (Význam Středomoravských Karpat pro migraci rostlin v holocénu). – Čas. Mor. Muz. Brno 59: 95–158. Povolný, D. (1999): Čechy, Morava a Slovensko, jedinečný prostor ke studiu vřetenušek. Mendelovský dihybridizmus a müllerovsko-batesovské mimikry u vřetenušky Zygaena ephialtes. – In: Vesmír 78: 498–503. Sedláček, J. a kol. (2008): ČSOP Divoky Výroční zpráva 2007. – Depon in: ČSOP Divoky. Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc. Sedláček, V. (2014): Plán péče o přírodní památku Bralová na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Slavík, P. (2004): Plán péče pro přírodní památku Bralová na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Trávníček, B. (1987): Fytocenologická studie xerotermních a semixerotermních travinných a bylinných společenstev střední Moravy (Středomoravské Karpaty). – Diplomová práce. PřF UP Olomouc. Zavřel, H. (1936): Deset vzácných druhů květeny Kroměřížska. – Věda přírodní, Praha, 17: 260–261. Zavřel, H. (1941): Příspěvek ke květeně Kroměřížska. – Věda přírodní, Praha. 20: 185–187, 216–221. Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. – Věstník muzea v Kroměríži. 1958, č. 1, str. 7–11. Zavřel, H. (1969): Rozšíření chráněných rostlin na okrese kroměřížském. – Zpravodaj okresního archivu státní památkové péče a ochrany přírody Kroměříž, 5/69: 2–37. Zázvorka, J. (2010): Orobanche kochii and O. elatior (Orobanchaceae) in central Europe. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(2): 77–119. |
| • Aktualizováno 30. 12. 2023 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |