Přírodní památka Obora

Přírodní památka Obora (22. 5. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Obora představuje lesní porosty typu karpatských dubohabřin s bohatým bylinným patrem. Je situována na sv. okraji Chřibů (podcelek Halenkovická vrchovina, okrsek Kostelanská vrchovina) na mírném svahu severní orientace v nadmořské výšce 226 až 253 m n. m, asi 900 m SSV od kóty Obora (323,5 m n. m.). Nachází se asi 750 m západně od obce Těšnovice (kostel) a 3,5 km JJV od středu města Kroměříž. Katastrální území Kotojedy. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva školství a kultury ČSR ze dne 4. 7. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 284. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 14,4446 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Přirozená vegetace původní dubohabřiny s četnými druhy chráněných a ohrožených rostlin v podrostu.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří vápnité jílovce a pískovce ždánicko-hustopečského souvrství (svrchní oligocén až spodní miocén) dílčí ždánické jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat, místy je povrch překryt spraší a sprašovými hlínami. V minulosti se zde těžil pískovec, stopy po této činnosti jsou zde patrné dodnes, terén území je značně členitý, nacházejí se zde četné jámy po těžbě a stržové erozní rýhy. Půdním typem jsou hnědozemě typické, místy i kambizemě, půdy jsou hlinitopísčité až písčitohlinité.


Medovník velkokvětý (13. 6. 2004)		Opeňka měnlivá (19. 10. 2002)

Flóra a vegetace: Původně křovinatá stráň s pískovcovými lomy je zalesněna smíšeným lesem, ve kterém převládají listnaté dřeviny. Lesní porosty lze charakterizovat jako typickou karpatskou ostřicovou dubohabřinu asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře dominuje habr obecný (Carpinus betulus), častý je dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), místy se objevuje buk lesní (Fagus sylvatica) a bříza bělokorá (Betula pendula). Vyskytují se zde také stanovištně nepůvodní dosazované dřeviny jako modřín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V keřovém patře roste líska obecná (Corylus avellana), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh obecný (Crataegus laevigata) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).


Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis)		Ladoňka vídeňská, Obora (10. 3. 2008)

V bylinném patře roste řada chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum) a vzácně také ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis), která se hojně vyskytuje především na jihozápadním okraji lesního komplexu Obora, již mimo chráněné území. Ze vstavačovitých (Orchidaceae) se můžeme setkat s bradáčkem vejčitým (Listera ovata), kruštíkem širolistým (Epipactis helleborine), vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia), vemeníkem zelenavým (Platanthera chlorantha) a okroticí bílou (Cephalanthera damasonium). Vzácný je střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kriticky ohrožený sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum) byl naposledy nalezen v roce 1984.

Místy je velmi hojná konvalinka vonná (Convallaria majalis), dále zde rostou běžné druhy karpatských dubohabřin, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), hrachor jarní (Lathyrus vernus), barvínek menší (Vinca minor), jahodník obecný (Fragaria vesca), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), violka lesní (Viola reichenbachiana), violka Rivinova (Viola riviniana), svízel vonný (Galium odoratum), svízel Schultesův (Galium intermedium), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), žindava evropská (Sanicula europaea), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), strdivka nicí (Melica nutans), srha hajní (Dactylis polygama), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a ostřice prstnatá (Carex digitata). Rozsáhlé porosty vytváří v přírodní památce invazní neofyt netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), která potlačuje přirozenou bylinnou vegetaci.

Přírodní památka Obora (19. 10. 2002)

Fauna: V přírodní památce Obora se vyskytují běžné druhy lesní fauny typické pro karpatské dubohabřiny, podrobné zoologické průzkumy dosud nebyly provedeny. Z brouků se zde vyskytuje několik druhů tesaříků, např. kozlíček mramorový (Saperda scalaris), tesařík rudonohý (Anoplodera rufipes), tesařík Obrium cantharinum a Stenostola ferrea. Na staré třešně je vázán dnes již mizející krasec třešňový (Anthaxia candens). Plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis). V přírodní památce žijí běžné druhy lesních ptáků jako rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), sýkora koňadra (Parus major), brhlík lesní (Sitta europaea), budníček menší (Phylloscopus collybita), kukačka obecná (Cuculus canorus) a strakapoud velký (Dendrocopos major).

Lesnictví: Lesní porosty byly v minulosti vedeny ve tvaru lesa středního, tedy jako pařezina s výstavky. Do dnešní doby se dochovala se pestrá dřevinná skladba, zejména původních druhů listnatých dřevin, které byly v minulosti pomístně doplněny výsadbou borovice lesní, modřínu opadavého a smrku ztepilého.

Opěnka měnlivá roste na pařezech listnatých stromů, PP Obora (19. 10. 2002)

Opěnka měnlivá roste na pařezech listnatých stromů (19. 10. 2002)

Management, ohrožení: V rámci lesního hospodaření by měla být prováděna probírka situovaná do hustších partií spojená s redukcí nepůvodních druhů jehličnanů (modřín, smrk) a podporou dubu. Při hospodaření v lesních porostech je vyloučen holosečný způsob těžby, je doporučen podrostní způsob obnovy a jednotlivý nebo skupinový výběr. K postupné obnově by měla být využita generativní a vegetativní přirozená obnova s využitím pařezové výmladnosti u vhodných druhů dřevin, případně dosadba původních druhů. Na místě bude ponecháno mrtvé dřevo jako důležitá součást lesního biotopu pro četné druhy bezobratlých živočichů i hub.

Přírodní památka značně trpí blízkostí velké městské aglomerace Kroměříže, je snadno přístupná po polních cestách vedoucích z místních částí Kotojedy a Těšnovice. Chráněné území je využíváno k rekreaci a provozování různých druhů sportovních aktivit. Negativně je zatěžováno především jízdou na koních, horských kolech i terénních motocyklech, a také pořádáním orientačních běhů. Nachází se zde hustá síť pěšin, stezek a vyježděných cest. V bezprostředním okolí jsou dvě střelnice, kynologický areál, ohrada s koňmi, vojenské objekty a bývalý motokrosový areál Hvězda, který čeká na své další využití.

Přírodní památka Obora (19. 10. 2002)

Literatura:

Arvita P, spol. s r.o. (2001): Plán péče pro přírodní památku Obora na období 2001–2010. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Fiala, J. (1934): Poznámky ke známosti o rozšíření mravenců na Moravě. – Sborník klubu přírodovědeckého v Brně 16: 151–152.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Krajský úřad Zlínského kraje, 2017, první vydání. ISBN 978-80-87833-26-1.

Jatiová, M. et Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Kobrlová, L., Hroneš, M. et Trávníček, B. (2016): Rod Symphytum (kostival) v České republice. I. S. tuberosum agg. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 51: 221–256.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, str. 88.

Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 pp.

Palla, E. (1886): Die Flora von Kremsier in Mähren. – Oesterreichische Botanische Zeitschrift, Wien, 36: 50–55; 85–87; 122–126; 157–159; 197–200.

Picbauer, R. (1942): Addenda ad floram Bohemiae, Moraviae et Slovakiae mycologicam. – Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně za rok 1941, 24: 67–82.

Picbauer, R. (1944): Addenda ad floram Bohemiae, Moraviae et Slovakiae. – Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně za rok 1942 a 1943, 25: 47–59.

Psotová, H., Ungermanová, L. et Girgel, M. (2011): Plán péče pro přírodní památku Obora na období 2011–2020. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce RNDr. P. Trnka, CSc.

Sedláčková, L. (2004): Arcibiskupská obora Hvězda a polesí Zámeček – kroměřížská reprezentační lovecká krajina. In: Lepičová, Jana [ed.] „Historické zahrady Kroměříž 2004.“ Vývoj zahradní kultury, sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech 10.–11.6. 2004 v Kroměžíži. – Agentura Bonus, Hrdějovice. ISBN 80-86802-03-5.

Šeda, Z. (1976): Inventarizační průzkum vegetačního krytu státní přírodní rezervace Obora. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. – Věstník muzea v Kroměříži. 1958, 1: 7–11.

Zavřel, H. (1967): Státní přírodní rezervace Obora u Kotojed. – Zpr. Oblast. Muzea Gottwaldov 1967: 33–36.

• Aktualizace 1. 12. 2024