Navrhovaná přírodní rezervace Na ValacháchZákladní údaje: Navrhovanou přírodní rezervaci Na Valachách tvoří komplex karpatských dubohabřin s lesním slatiništěm, pěnovcovými prameništi, rybníkem a podmáčenou slatinnou loukou v pramenné oblasti Švábského potoka. Území se nachází v poměrně členitém terénu uprostřed Orlovické vrchoviny (v severozápadní části Litenčické pahorkatiny), v nadmořské výšce 310 až 398 m, asi 1,5 km severozápadně od obce Nítkovice. Katastrální území Nítkovice, Lhota u Pačlavic, okres Kroměříž a Švábenice, okres Vyškov. Celková rozloha 86,7534 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Dubohabřiny a ojedinělé lesní slatiniště ve Středomoravských Karpatech s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou miocenní sedimenty karpatské formace, která je zastoupena vápnitými jíly, místy s písky, pestrými štěrky a pískovci karpatu, méně sedimenty badenu ve vnějším flyšovém pásmu. Půdním typem jsou pararendziny kambizemní doprovázené luvizemní hnědozemí, které jsou střídány hnědozemí typickou s doprovodem typické pararendziny. Podél vodních toků se vyvinula fluvizem glejová. V pramenném území Švábenického potoka se vytvořila tmavě hnědá ostřicová slatina. Součástí území je i Horní Opatovský rybník. Flóra a vegetace: V lesních porostech převládají karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře dominuje habr obecný (Carpinus betulus) a dub zimní (Quercus petraea), místy je více zastoupena i bříza bělokorá (Betula pendula), keřové často chybí. V bylinném patře dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), kterou doprovází karpatské druhy pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), svízel Schultesův (Galium schultesii) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), z dalších např. konvalinka vonná (Convallaria majalis), srha hajní (Dactylis polygama), svízel vonný (Galium odoratum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Podél drobných toků se nacházejí jasano-olšové luhy. Na zamokřených místech bují vysoký a hustý porost rákosu obecného (Phragmites communis) a přesličky obrovské (Equisetum maximum). Na poněkud sušších místech převládá bezkolenec modrý (Molinia coerulea) ve společnosti několika vzácnějších ostřic jako ostřice Davallovy (Carex davalliana), ostřice latnaté (Carex paniculata) a zřídka i ostřice trsnaté (Carex caespitosa). Místy jsou bohaté porosty konvalinky vonné (Convallaria majalis) v doprovodu s orlíčkem obecným (Aquilegia vulgaris). Malé keříky tvoří vrba plazivá rozmarýnolistá (Salix repens subsp. rosmarinifolia). Dále zde roste např. blatouch bahenní (Caltha palustris), pryšec bahenní (Euphorbia palustris) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). V mokřadních olšinách převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa) doprovázená na sušších místech břízou bělokorou (Betula pendula). V bylinném patře se vyskytuje hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), árón východní (Arum cylindraceum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), orsej jarní (Ficaria verna), prvosenka jarní (Primula veris), ocún jesenní (Colchicum autumnale), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Ze vstavačovitých se zde hojně nachází bradáček vejčitý (Listera ovata), zjištěn byl i vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). V minulosti zde byl nalezen i upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a tolije bahenní (Parnassia palustris). V lesních porostech nad slatinou roste lilie zlatohlavá (Lilium martagon), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V lesích se vyskytují i drobné plochy s lesními pěnovcovými prameništi s dominující ostřicí ostrou (Carex acutiformis). V rybníce se nachází makrofytní vegetace eutrofních stojatých vod, která je druhově chudá, převládá rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Fauna: Z motýlů se vyskytují typické lesní druhy, např. babočka osiková (Nymphalis antiopa), bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), okáč pýrový (Pararge aegeria) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). Z obojživelníků byli na lokalitě zjištěni čolek obecný (Triturus vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo). Na rybnících se zdržují volavka popelavá (Ardea cinerea) a kachna divoká (Anas platyrhynchos), v okolních lesích holub hřivnáč (Columba palumbus), sojka obecná (Garrulus glandarius), káně lesní (Buteo buteo) a další běžné druhy ptáků. Lesnictví: Ve stromovém patře slatiniště převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa) doprovázená břízou bělokorou (Betula pendula). Management, ohrožení: V lesích by se měl upřednostňovat pařezinový způsob hospodaření, nenahrazovat původní dřeviny jehličnany nebo jinými nepůvodními druhy. Pro mokřadní části lokality je nutné zachovat stávající vodní režim. Část území se nachází ve vodárenském pásmu I. stupně ochrany s několika vodárenskými objekty. |
Literatura: Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., 96 s., dep. in OkÚ Kroměříž. Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměříži. 1958, č. 1, s. 7-11. Zavřel, H. (1960): Přírodní rezervace „Valachy” na Kroměřížsku. - Ochr. Přír. Praha, 15:177-178. |
• Aktualizováno 31. 8. 2018 | Úvodní stránka | Zpět |