Přírodní památka Na Jančích

Přírodní památka Na Jančích (1. 5. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Na Jančích představuje zachovalou podhorskou louku v Hostýnských vrších (okrsek Rusavská hornatina). Nachází se uprostřed lesního komplexu na mírně ukloněném svahu s převážně jihozápadní orientací v nadmořské výšce 522 až 573 m n. m., asi 250 m severně od rekreačního střediska Na Valaškách, 850 m západně od kóty Goralica (715,5 m n. m.) a 2,5 km jv. od středu obce Chvalčov (obecní úřad). Katastrální území Chvalčov, okres Kroměříž. Zřízeno výnosem Ministerstva školství a kultury ČSR ze dne 17. 2. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 259. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 2,7496 ha, rozloha ochranného pásma 5,1842 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Přirozená podhorská louka s prameništi a karpatskou květenou, lokalita kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) a dalších ohrožených druhů rostlin (předmět ochrany nebyl při vyhlášení definován).

Geologie, půdní poměry: Území přírodní památky náleží k račanské jednotce magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad převážné části tvoří hostýnské vrstvy soláňského souvrství (křída svrchní, paleocén, eocén ), v nichž převažují modrošedé hrubozrnné vápnité pískovce s bioklastickým podílem nad jílovci. Na západním okraji se nacházejí deluviální kamenité až hlinito-kamenité sedimenty kvartéru. Půdním typem je kambizem modální mesobazická, v západní části území s prameništi jsou půdy oglejené.


Vstavač osmahlý (Neotinea ustulata) PP Na Jančích (7. 7. 2013)		Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)

Flóra a vegetace: Původně jednosečná karpatskou louka je obklopená lesními porosty, v okolí pramenných vývěrů je částečně zamokřená. Nejrozšířenějším typem luční vegetace, který zaujímá přibližně polovinu plochy přírodní památky, především ve východní výše položené části, jsou mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris, inklinující k asociaci Poo-Trisetetum flavescentis, reprezentující zde chudší oligotrofní porosty podhorských kostřavovo-trojštětových luk s častými přechody k dalším typům travinné vegetace. V západní, nejníže položené a také vlhčí část území se vyvinula společenstva střídavě vlhkých bezkolencových luk svazu Molinion caeruleae (bazifilní bezkolencové louky asociace Molinietum caeruleae) s dominantním bezkolencem modrým (Molinia caerulea), s přechody k vlhkým pcháčovým loukám svazu Calthion palustris a také k aluviálním loukám svazu Deschampsion cespitosae. Na sušších místech se nachází vegetace svazu Violion caninae zastoupená suchými podhorskými a horskými smilkovými trávníky asociace Campanulo rotundifoliae-Dianthetum deltoidis.

Přírodní památka Na Jančích – louka ve střední části území (15. 6. 2013)

Zvláště pozoruhodný je výskyt snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum). Tento mediteránní archeofyt, mající rozšíření původně na stepích, zde roste ve společnosti několika zástupců čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), k nimž patří hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) a bradáček vejčitý (Listera ovata), na podmáčených místech se přidává prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Nedávno zde byl nalezen také vstavač osmahlý (Neotinea ustulata). V okolí se vyskytuje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia)

Z dalších druhů se zde roste např. mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), oman vrbolistý (Inula salicina), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), srpice barvířská (Serratula tinctoria), svízel severní (Galium boreale), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a kozí brada východní (Tragopogon orientalis). Na mokřadech rostou vlhkomilné druhy, jako např. čertkus luční (Succisa pratensis), škarda bahenní (Crepis paludosa) a sítiny (Juncus spp.). Některé druhy uváděné v minulosti, jako např. kosatec sibiřský (Iris sibirica), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a kruštík bahenní (Epipactis palustris), nebyly na lokalitě již delší dobu nalezeny.


Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) PP Na Jančích (7. 7. 2013)		Plody snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum ssp. sphaerocarpum)

Lesní vegetace ochranného pásma je tvořena květnatými bučinami asociace Carici pilosae-Fagetum a Melico-Fagetum, v jihozápadní části se nachází porost kulturní smrčiny a severně od PP porosty druhově chudých luk (VKP Horní Janče).

Fauna: V přírodní památce byly prováděny inventarizační zoologické průzkumy zaměřené na motýly (Lepidoptera), vážky (Odonata) a obratlovce. Z denních motýlů se vyskytují např. zelenáček šťovíkový (Adscita statices), bělásek Realův (Leptidea reali) a perleťovec prostřední (Argynnis aglaja). Z obojživelníků byli pozorováni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo), z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).

Chráněné území obklopují prakticky ze všech stran lesní porosty. V přírodní památce Na Jančích a v jejím okolí hnízdí nebo sem zaletuje za potravou celá řada spíše běžných ptačích druhů, jako např. brhlík lesní (Sitta europaea), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), červenka obecná (Erithacus rubecula), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), drozd brávník (Turdus viscivorus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), kos černý (Turdus merula), linduška lesní (Anthus trivialis), linduška luční (Anthus pratensis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), strnad obecný (Emberiza citrinella), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora babka (Parus palustris), sýkora koňadra (Parus major), sýkora lužní (Parus montanus), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus), sýkora uhelníček (Parus ater), holub hřivnáč (Columba palumbus), sojka obecná (Garrulus glandarius), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), káně lesní (Buteo buteo) a puštík obecný (Strix aluco). Při sběru potravy byl spatřen mimo jiné skřivan lesní (Lullula arborea), na přeletu čáp černý (Ciconia nigra), krkavec velký (Corvus corax), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus) a včelojed lesní (Pernis apivorus). V minulosti byl v přírodní památce pozorován také bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Z ohrožených druhů drobných savců se vyskytuje plch velký (Glis glis) a veverka obecná (Sciurus vulgaris), z běžných např. hrabošík podzemní (Microtus subterraneus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), rejsek obecný (Sorex araneus) a rejsek malý (Sorex minutus). Dále v přírodní památce a jejím okolí žijí např. ježek východní (Erinaceus concolor), zajíc polní (Lepus europaeus), kuna lesní (Martes martes) a liška obecná (Vulpes vulpes). Na pastvu sem z okolních lesů přichází daněk evropský (Dama dama) a srnec obecný (Capreolus capreolus), potravu zde vyhledává také prase divoké (Sus scrofa).

Přírodní památka Na Jančích je obklopena lesy (1. 5. 2002)

Lesnictví: V lokalitě nejsou evidovány žádné lesní pozemky. Ve spodní části v ochranném pásmu se nacházejí květnaté bučiny zařazené do typologické jednotky bohatá bučina mařinková (4B1). Nacházejí se zde také kulturní smrkové porosty, které byly napadeny kůrovcem a jsou postupně mýceny a obnovovány. V době vyhlášení byl spodní okraj chráněného území, především jeho západní část, daleko více prosvětlen a otevřen do krajiny.

Management, ohrožení: Louka v přírodní památce byla asi do 80. let 20. stol. pravidelně sečena, později bylo území obhospodařováno jen velmi nepravidelně, což mělo za následek negativní změny biotopů a ochuzení jejich druhového složení. V současnosti negativně působí neúměrně vysoké stavy spárkaté zvěře v okolních lesích, především daňka evropského. Tato zvěř pravidelně navštěvuje louky za účelem pastvy, čímž dochází k výrazným škodám na populacích zvláště chráněných druhů rostlin způsobených jejich okusem, především u snědku kulatoplodého a mečíku střechovitého. Pro zamezení škod na populacích těchto chráněných druhů je instalována repelentní ochrana.

Další ohrožení představuje nežádoucí sukcese dřevin z okolních lesních porostů v ochranném pásmu, jejich obhospodařování těžkou lesnickou technikou a ruderalizace okrajových partií, které byly v minulosti zasaženy splachy z intenzivně hnojené louky nad vlastním chráněným územím. Ve východní části se nachází rovněž meliorační stružka, která měla svádět vodu z polní cesty. Kolem této stružky dochází k vytlačení druhů pastvin a nástupu vlhkomilné vegetace. Případné zalesňování části ochranného pásma by vzhledem ke konfiguraci terénu v budoucnu zastínilo plochu přírodní památky.

Od roku 1993 byl v PP prováděn ochranářský management podle plánů péče. Horní, sušší část plochy byla kosena 1 × ročně (vždy až po 15. 7.), spodní, vlhčí část pak 1 × za dva roky. V posledních letech se podle zhodnocení stavu vegetace ukazuje nutnost provádět poněkud intenzivnější management. Pro sečení části dílčích ploch bude dále vhodnější tzv. fázová seč, spočívající v různé době kosení v jednotlivých letech a částech PP. Dlouhodobým cílem péče o ZCHÚ je zvýšení druhové pestrosti uvedených biotopů nacházejících se v PP včetně potlačení konkurenčně silnějších bylinných druhů a posílení populací zvláště chráněných druhů rostlin, zejména kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého.

Významný krajinný prvek Horní Janče (15. 6. 2013)

Součástí přírodní památky je i severní část území trojúhelníkovitého tvaru (mezi polní cestou, bývalou polní cestou a lesem), na kterém nebyl omylem prováděn odpovídající management, což se odrazilo i ve stavu vegetace. Proto je připraveno vyčlenění této části (začlenění do ochranného pásma) a přehlášení PP, celková výměra po přehlášení bude 1,8524 ha a výměra ochranného pásma 4,5472 ha. Louka nad přírodní památkou byla z krajinářských důvodů registrována jako významný krajinný prvek Horní Janče. Území je přístupné po značené turistické stezce vedoucí z Chvalčova přes PR Smrdutá na Čerňavu a Tesák.

Historie: Ve středověku se v této lokalitě nacházela hornická ves Janče, v okolí se dolovala železná ruda. Po vyčerpání zásob bylo dolování ukončeno a ves byla již v roce 1373 pustá.

Natura 2000: Přírodní památka Na Jančích se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a v malé míře i velmi zachovalé luční biotopy s výskytem řady vzácných druhů, jako je tomu právě v případě PP Na Jančích. Chráněné území je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha.

Přírodní památka Na Jančích (1. 5. 2002)

Literatura:

Bělín V. (2005): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Na Jančích. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. – Ms., diplomová práce; depon. in: PřF UP, Olomouc.

Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Dvořák, V. et Dančák, M. (2016): Exkurze do PR Obřany v Hostýnských vrších. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 5: 15–17.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Knollová, I. (2004): Změny luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů (1969–2002). – Příroda, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny. ISSN 12111-3603, 2004, vol. 21, no. 2004, s. 209–218.

Kuželová I. (2002): Závěrečná zpráva terénního průzkumu PP Na Jančích. – Studie. – Ms., depon. in: ČSPOP Bystřice pod Hostýnem; Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Láznička V. (1985): Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Na Jančích. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín.

Moštěk, J. (1993): Plán péče PP Na Jančích na období 1993–2002. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Pavelka, K. (1987): Inventarizační průzkum fauny obratlovců SPR Na Jančích. Záv. zpr. inv. průzk. – Ms., 15 s., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín.

Pravcová, G. (2021): Vztah pylové viability, ploidie a velikosti genomu u středoevropských zástupců rodu Ornithogalum (snědek). – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra Botaniky. Vedoucí práce: RNDr. Michal Hroneš, Ph.D.

Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2002): Plán péče PP Na Jančích navrhovanou k přehlášení na období 2003–2012. – Ms., depon. In: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2008): Vyhodnocení rozšíření vstavače bledého a prstnatce bezového na území přírodního parku Hostýnské vrchy. – Ms., ČSPOP (Českomoravské sdružení pro ochranu přírody), 2006–2007. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. (2011): Mapování kriticky ohroženého taxonu snědek pyrenejský kulatoplodý Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum (Kerner) Hegi v Hostýnských vrších a okolí a jeho ekologie. – Ms, depon. in: ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2014): Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum (A. Kern.) Hegi. – In: Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 49: 169–171.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2012): Rozšíření a ekologie kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum /Kerner/Hegi) v Hostýnských vrších. – Acta Carp. Occ., 3: 21–43.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2016): Plán péče o přírodní památku Na Jančích na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Šálek, P. (2019): Inventarizace ptáků, savců, obojživelníků, plazů a vážek v PP Na Jančích. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 17 s. + 1 s. příloh.

Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů. – Valašsko – vlastivědná revue, 8: 20–21.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů (pokračování z č. 2002/1). – Valašsko – vlastivědná revue, 9: 18–19.

Zavřel, H. (1947): Rozšíření snědku kulatoplodého v Hostýnských kopcích. – Brno: Příroda, 39(1): 11–13.

Zavřel, H. (1960): Přírodní rezervace na Holešovsku. Zprávy krajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově, roč. 1960, č. 1–2, p. 11.

Zmeškalová, B. (2010): Mineralogické studium artefaktů po železářské výrobě v okolí Bystřice pod Hostýnem. – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie. Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.

• Aktualizováno 28. 12. 2023