Přírodní památka Vřesoviště Bílová

Přírodní památka Vřesoviště Bílová (9. 9. 2012)

Základní údaje: Přírodní památka Vřesoviště Bílová představuje drobné fragmenty podhorského vřesoviště se skupinami jalovců. Nachází se v Hostýnských vrších (okrsek Hošťálkovská vrchovina) na mírném, převážně jihovýchodním svahu vrcholu Klínec (667,5 m n. m.), v nadmořské výšce 601 až 644 m n. m. u osady Bílová, asi 1,9 km východně od obce Rajnochovice (kostel). Katastrální území Rajnochovice, ochranné pásmo k. ú. Rajnochovice a Podolí u Valašského Meziříčí. Zřízeno vyhláškou ONV Kroměříž ze dne 1. 10. 1982 jako chráněný přírodní výtvor Vřesoviště Bílová. Kód lokality ÚSOP: 879. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 2,9 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně v Hostýnských vrších.

Geologie, půdní poměry: Území přírodní památky je součástí vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Geologický podklad je tvořen paleogenními sedimenty rusavských vrstev (střední až svrchní eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Charakteristické je střídání vrstev hrubozrnných až drobně slepencovitých pískovců a zelenošedých jílovců. Půdním typem je kambizem typická, písčitohlinitá, na lokalitě místy vyčnívají pískovcové kameny.


Jalovec obecný (Juniperus communis) PP Vřesoviště Bílová		Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) PP Vřesoviště Bílová

Flóra a vegetace: Přírodní památka Vřesoviště Bílová je bývalou podhorskou pastvinou s typickým společenstvem se smilkou tuhou (Nardus stricta) a jediným místem se souvislejšími porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris) v Hostýnských vrších. Při mapování soustavy Natura 2000 zde byl vylišen biotop T8.2A - sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného. Tento biotop se vyskytuje v Karpatské části České republiky jen velmi vzácně.

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), PP Vřesoviště Bílová

Z význačnějších druhů je zde poměrně hojný jalovec obecný (Juniperus communis) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), dále zde roste např. kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), mochna nátržník (Potentilla erecta), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), violka lesní (Viola reichenbachiana), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), lnice květel (Linaria vulgaris) a pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias).

Vřes obecný (Calluna vulgaris), PP Vřesoviště Bílová

Fauna: Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl proveden. Z motýlů zde žije např. ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas). Z plazů byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Zaznamenány byly běžnější druhy ptáků, např. linduška lesní (Anthus trivialis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Lesnictví: Území je vedeno jako bezlesí. Téměř ze všech stran ho obklopovaly ho převážně kulturní smrkové lesy, které byly postiženy kůrovcovou kalamitou a následně smýceny.

Spodní část PP Vřesoviště Bílová (9. 9. 2012)

Management, ohrožení: Ještě začátkem 50. let 20. století bylo celé území přírodní památky extenzivní pastvinou zcela bez vzrostlých stromů. Po ukončení pastvy začala lokalita zarůstat náletovými dřevinami z okolních ploch, především smrkem, břízou a borovicí, v důsledku čehož došlo k výraznému ústupu hlavního předmětu ochrany, typické vegetace smilkových pastvin. V současnosti je větší část plochy již jako významný biotop ztracena, asi na 3/4 se nachází souvislý lesní porost tvořený hlavně smrkem. Řízený management je prováděn teprve v posledních letech, byla již odstraněna část náletových dřevin, převážně vzrostlé smrky a břízy, odstranění dalších je plánováno v následujících etapách. Každoročně je prováděno citlivé sečení plochy chráněného území jako náhrada za chybějící pastvu. Naznačený způsob managementu by bylo v ideálním případě vhodné střídat právě s extenzivní pastvou ovcí. Dvě parcely s rekreačními chatami, které leží při okraji přírodní památky, nejsou její součástí. Prochází zde také nepříliš frekventovaná červeně značená turistická stezka.

PP Vřesoviště Bílová (9. 9. 2012)

Literatura:

Humpolíčková, J. (2012): Hostýnské vrchy, Vřesoviště Bílová – přírodní památka. - Botany.cz [online]. 2012-08-31 [cit. 2020-01-29]. Dostupné z https://botany.cz/cs/vresoviste-bilova/.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 102.

Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2002): Plán péče PP Vřesoviště Bílová pro období 2003–2012. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2014): Plán péče o přírodní památku Vřesoviště Bílová na období 2015–2024. – Ms., Českomoravské sdružení pro ochranu přírody Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: KrÚ Zlínkého kraje.

Táborská, J. (2008): Studie začlenění naučné stezky do krajiny. - Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav biotechniky zeleně. Vedoucí práce: doc. Ing. Milan Rajnoch, CSc.

Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

• Aktualizováno 28. 12. 2023