Přírodní památka Dubina
Základní údaje: Přírodní památka Dubina představuje dubohabrový lesík na pravém údolním svahu potoka Kozrálka. Mírně ukloněný zalesněný svah s jižní expozicí se nachází v Kelčské pahorkatině (podcelek Podbeskydské pahorkatiny), v nadmořské výšce 263 až 281 m n. m., mezi poli při silnici z Hlinska pod Hostýnem do Prusinovic. Katastrální území Prusinovice. Vyhlášeno výnosem Ministerstva školství, věd a umění ze dne 26. 3. 1952. Evidenční kód ÚSOP: 2488. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 0,7495 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Přirozená dubohabřina, dosud neporušená dosazováním nevhodných a cizích druhů dřevin, s charakteristickým bylinným patrem, stanoviště teplomilných druhů rostlin (v minulosti jediná lokalita třešně křovité na Holešovsku). Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do slezské jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Geologický podklad přírodní památky tvoří sedimenty krosněnského souvrství (svrchní oligocén – spodní miocén) godulského vývoje slezské jednotky, ve středně rytmickém flyši se střídají žlutošedé až modrošedé vápnité pískovce s šedými vápnitými jílovci. Podloží je překryto deluviálními písčito-hlinitými až hlinito-písčitými sedimenty kvartéru (svahovinami). Půdním typem je hnědozem modální.
Flóra a vegetace: Přírodní památka Dubina představuje zbytek původní podhorské karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře převažuje habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), vtroušena je bříza bělokorá (Betula pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor babyka (Acer campestre), jilm horský (Ulmus glabra) a třešeň ptačí (Prunus avium). Keřové patro tvoří ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), líska obecná (Corylus avellana), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus), svída krvavá (Cornus sanguinea), trnka obecná (Prunus spinosa) a růže šípková (Rosa canina).
Bylinné patro se vyznačuje výrazným jarním aspektem, v podrostu se vyskytuje řada význačných druhů rostlin, jako např. lilie zlatohlavá Lilium martagon) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), velmi hojná je sasanka hajní (Anemone nemorosa), árón východní (Arum cylindraceum) a dymnivka plná (Corydalis solida), dále zde roste hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), jarmanka větší (Astrantia major), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kopytník evropský (Asarum europaeum), orsej jarní (Ficaria verna), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice měkkoostenná (Carex muricata), plicník tmavý (Pulmonaria obscura ), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea ), svízel vonný (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana), zběhovec plazivý (Ajuga reptans) a další. Z orchidejí se pouze ojediněle vyskytuje kruštík modrofialový (Epipactis purpurata).
Pozoruhodný je výskyt kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) v prosvětlené části lesa. Na tomto lesním biotopu roste několik desítek jedinců (nejbližší nedávno potvrzená lokalita se nachází asi 1,5 km jihozápadně v bývalé přírodní rezervaci Kruhy u Tučap). Jediná lokalita třešně křovité (Cerasus fruticosa) na Holešovsku zanikla, připomíná ji několik jedinců třešně prostřední (Prunus ×eminens) v cípu lesa při východním okraji přírodní památky. Třešeň křovitá dodnes roste na Kroměřížsku např. na mezi nad silnicí u osady Olšina n edaleko Šelešovic.
Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy nebyly dosud prováděny. Z motýlů se vyskytují běžné druhy jako bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) a okáč pýrový (Pararge aegeria), z brouků se můžeme setkat např. s chřestovníčkem liliovým (Lilioceris lilii), který žije na lilii zlatohlavé. Z plazů byla při okraji chráněného území zjištěna ještěrka obecná. Chráněné území je hnízdištěm řady druhů ptáků, pozorováni byli např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), strnad luční (Emberiza calandra), kos černý (Turdus merula), strakapoud velký (Dendrocopos major), z dravců se zde zdržuje káně lesní (Buteo buteo). Typickými druhy savců jsou veverka obecná (Sciurus vulgaris) a kuna lesní (Martes martes).
Management, ohrožení: Z lesnického hlediska je porost ponechán bez zásahu, pouze s nahodilou těžbou (např. po ničivé vichřici v srpnu 2001, kdy na horním okraji a uprostřed lesíka spadlo několik¨vzrostlých stromů). Třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), jeden z hlavních předmětů ochrany v době vyhlášení, byla z území vytlačena. Vzhledem k bohatému jarnímu aspektu však bylo chráněné území zachováno. Přírodní památka Dubina je ohrožena zarůstáním náletovými dřevinami, především bezem černým, který potlačuje bylinný podrost a je nutné jej v pravidelných intervalech odstraňovat. Odborné zásahy provedla v roce 1999 a následně v r. 2003 a 2007 ZO ČSOP Vai Hulín.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Coufalík, J. (1985): SPR Dubina, okres Kroměříž, k. ú. Prusinovice, inventarizační průzkum. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hanáková, P. (2021): Botanický inventarizační průzkum PP Dubina – floristika a vegetace. – Ms., 10 s., přílohy. Depon. in: ČSPOP z.s. Chvalčov. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hroneš, M. (2017): Exkurze do okolí Hlinska pod Hostýnem a Holešova. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 6, 2017, s. 25–29. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Láznička, V. et Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. – Veronica 5: 40–42. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Psotová, H. (2001): Plán péče PP Dubina (2001–2010). – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Psotová, H., Ungermanová, L. et Girgel, M. (2010): Plán péče pro přírodní památku Dubina na období 2011–2020. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Svačina, T. (2011): Mapování kriticky ohroženého taxonu snědek pyrenejský kulatoplodý Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum (Kerner) Hegi v Hostýnských vrších a okolí a jeho ekologie. – Ms., depon. in: ČSPOP – Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T. et Hanáková, P. (2012): Rozšíření a ekologie kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum /Kerner/ Hegi) v Hostýnských vrších. – Acta Carp. Occ., 3: 21–43. Svačina, T. et Hanáková, P. (2022): Plán péče o přírodní památku Dubina na období 2022–2031. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šindelářová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kroměřížska. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. |
| • Aktualizace 18. 3. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |