Přírodní památka BernátkaZákladní údaje: Přírodní památka Bernátka představuje zachovalý lesní porost charakteru květnaté bučiny s řeřišnicí trojlistou v Rusavské hornatině, centrální hřebenové části Hostýnských vrchů. Nachází se na levém údolním svahu s jižní až jihovýchodní expozicí, který protínají dva bezejmenné levostranné přítoky říčky Juhyně, v nadmořské výšce 545 až 595 m n. m., asi 500 m severovýchodně od rozcestí u hájovny Bernádka a 800 m severozápadně od rekreačního střediska na Trojáku. Katastrální území Rajnochovice. Zřízeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 16. 1. 1975. Evidenční kód ÚSOP: 609. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 2,9983 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Typický lesní porost karpatské jedlobučiny s hojným výskytem řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia).
Geologie, půdní poměry: Na celém území převládá magurský flyš - ráztocké vrstvy soláňského souvrství (stáří svrchní křída až paleocén), tvořené slepenci, pískovci a jílovci, které ovlivňuje i složení zdejší vegetace. Nacházejí se zde půdy kamenité, písčitohlinité až hlinité, půdním typem jsou hnědé půdy mezotrofní až eutrofní. Flóra a vegetace: Lesní společenstva v přírodní památce Bernátka patří k nejlépe zachovaným porostům květnatých bučin asociace Dentario enneaphylli-Fagetum v Hostýnských vrších. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pouze vtroušeně se vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba), jejíž zastoupení kleslo z 50 na pouhá 4 %. V bylinném podrostu je v jarním aspektu nejnápadnější řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia), která zde vykvétá již koncem dubna. Tento alpsko-západokarpatský druh se v České republice vyskytuje na hranici svého areálu pouze na několika izolovaných lokalitách, jednou z nich je na Moravě právě Bernátka, v Moravskoslezských Beskydech se vyskytuje v přírodní památce Lišková. Řeřišnice se nachází hojně nejen po celém území rezervace, ale i v blízkém okolí. V bylinném patře dále rostou druhy typické pro květnaté bučiny jako je svízel vonný (Galium odoratum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), violka lesní (Viola reichenbachiana), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus) a řada druhů ostřic, např. ostřice chlupatá (Carex pilosa) a ostřice lesní (Carex sylvatica). Na kořenových nábězích buků byl nalezen mech dvouhrotec chlumní (Dicranum montanum), dále dvouhroteček různotvárný (Dicranella heteromalla) a baňatka draslavá (Brachythecium salebrosum). Fauna: Ze zoologického hlediska není PP Bernátka příliš významná. Vyskytují se běžné druhy lesních živočichů, z motýlů např. martináček bukový (Aglia tau), bělásek řeřichový (Antocharis cardamines) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). U potoka na hranici rezervace byl nalezen skokan hnědý (Rana temporaria), dále zde žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a řada druhů ptáků, např. lejsek malý (Ficedula parva), holub doupňák (Columba oenas), brhlík lesní (Sitta europaea), datel černý (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), budníček menší (Phylloscopus collybita), krahujec obecný (Accipiter nisus), v okolních lesích, mimo chráněné území, hnízdí také čáp černý (Ciconia nigra). Lesnictví: Stáří lesního porostu je asi 130 let, byl zde vylišen lesní typ bohatá jedlová bučina s řeřišnicí trojlistou na mírných svazích (5B4). V současnosti obklopují přírodní památku z větší části mladé smrkové porosty a území je tak více vystaveno větrům. K vážnému poškození až devastaci lesních porostů v západní části chráněného území došlo 4. 8. 2001, kdy se zde přehnala silná vichřice. Vývraty byly z území ručně odstraněny a postižená plocha byla po provedení potřebných opatření ponechána přirozenému zmlazení. Management, ohrožení: Porosty jsou ponechány bez těžebního či pěstitelského zásahu. Vzhledem k ochraně hlavního motivu, řeřišnice trojlisté, není nutno provádět žádné zvláštní zásahy, neboť druh je hojně rozšířen po celé ploše chráněného území i v blízkém okolí a jeho existence na lokalitě není přímo ohrožena. Pouze v případě poškození lesních porostů při vichřicích budou z území odstraněny vzniklé vývraty. Historie vyhlášení: Chráněné území bylo vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 16. ledna 1975 o vyhlášení státní přírodní rezervace „Bernátka“ v okrese Kroměříž (navrhovatel prof. Alois Zlatník). V současnosti se připravuje přehlášení. Natura 2000: PP Bernátka je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy (CZ0721024) o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Havlíček, J. (2001): Plán péče PP Bernátka na období 2002–2011. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Holuša, O. et. al. (2020): Lesy Karpat České republiky. – Vydání první. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 258 pp. ISBN 978-80-88184-32-4. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2 Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezerace Zlínska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček. Kolektiv autorů (1999): Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 2000–2019. – ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 pp. Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., depon. in: ZO ČSOP Via Hulín. Musil, O., Šmiták, J., Vlašín, M. (1985): Státní přírodní rezervace Bernátka – inventarizační průzkum (všeobecná část, geologie, geomorfologie, pedologie, lesnictví, botanika, zoologie). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Novák, J. et Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl. Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Pola, J. (1988): Zjištěný výskyt Lepidopter v SPR Bernardka (Bernátka). – Ms., Chropyně, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín, 4 pp. Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T. (2016): Plán péče o přírodní památku Bernátka na období 2016–2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů. Valašsko – vlastivědná revue, 8: 20–21. Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů (pokračování z č. 2002/1). Valašsko – vlastivědná revue, 9: 18–19. Vrška, T. (2011): Metodika hodnocení přirozenosti lesů v ČR. – Brno: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., 17 s. Vrška, T. et Hort, L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. – Brno: AOPK ČR. Dostupné z: www.pralesy.cz. Vymazal, M. (2013): Habitatové nároky strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. – Diplomové prace, 55 s., 4 přílohy. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecka fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Vymazal, M., Prachař, D., Jagoš, B. et Járová, I. (2019): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Hostýnské vrchy. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé karpaty. |
• Aktualizace 2. 4. 2024 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |