Přírodní památka Loučka pod BukovinouZákladní údaje: Přírodní památku Loučka pod Bukovinou tvoří kosená lesní loučka s prameništi v centrální části Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina), v sedle mezi vrchy Bukovina (657,9 m n. m.) a Skalný (708,8 m n. m.). Je situována na mírném severně orientovaném svahu v nadmořské výšce 612 až 630 m, asi 350 m SZ od vrcholu Skalný a 1,4 km SSV od obce Rusava, části Hořansko (kostel). Katastrální území Rusava. Zřízeno Nařízením Zlínského kraje č. 3/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6095. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková výměra 0,4231 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: čolek karpatský (Lissotriton montandoni) a jeho biotop (dle vyhlašovací dokumentace), mezofilní ovsíkové louky – extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodium-Centaureion nemoralis) a pcháčové louky (Calthion palustris) se zvláště chráněnými druhy rostlin.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními horninami hostýnských vrstev soláňského souvrství (svrchní křída — paleocén) račanské jednotky magurského flyšového pásma. Račanská jednotka je charakterizovaná střídáním slepenců, pískovců a jílovců, převažují modrošedé hrubozrnné vápnité pískovce (organodetritické) nad jílovci. Na deluviálních kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem, varieta mesobazická. V níže položené části území se nachází prameniště. Flóra a vegetace: Ve výše položené a sušší části území je zastoupena vegetace mezofilních ovsíkových luk, která zde však není vyvinuta v typické podobě. Lze ji přiřadit spíše k méně častému oligotrofnějšímu křídlu svazu Arrhenatherion s přechodem k asociaci Anthoxantho-agrostietum svazu Cynosurion. Kvůli vlhkostnímu gradientu jsou porosty méně vyhraněné, setkávají se v něm suchomilnější i vlhkomilnější druhy. Hojně jsou zastoupeny kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), místy i válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice srstnatá (Carex hirta) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). V níže položené vlhčí části území s prameništi se nachází vlhká pcháčová louka svazu Calthion palustris s hojněji se vyskytující skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a pcháčem potočním (Cirsium rivulare), místy s přechodem k porostům nízkých ostřic svazu Caricion canescenti-nigrae s dominancí nízkých ostřic, které zde zastupuje ostřice rusá (Carex flava), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea) a ostřice ježatá (Carex echinata).
Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin je významný
především výskyt prstnatce plamatého sedmihradského (Dactylorhiza
maculata subsp. transsilvanica). Z dalších druhů vstavačovitých zde
roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův
pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a bradáček vejčitý (Listera
ovata). Fauna: Přírodní památka je biotopem ohrožených druhů živočichů, především obojživelníků. Možný je výskyt čolka karpatského (Lissotriton montandoni) během jeho suchozemské fáze života, po zbudování drobných tůněk i v době rozmnožování. Potenciálně se jedná o příkop při severním okraji lokality a podmáčenou část louky s prameništěm na okraji lesa v jižní části území. Z dalších druhů obojživelníků zde byli pozorováni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo), z plazů pak ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z denních motýlů se vyskytuje např. hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), z blanokřídlého hmyzu mravenec lesní (Formica rufa). Z ptáků byl na lokalitě několikrát pozorován včelojed lesní (Pernis apivorus). V okolních lesích se vyskytuje množství zvěře, která využívá území přírodní památky k pastvě a vyhledávání potravy, jedná se především o daňka evropského (Dama dama) a prase divoké (Sus scrofa). Lesnictví: V chráněném území nejsou lesní pozemky, pouze úzký pás při hranici lokality zaujímá květnatá bučina. Lesní kulturu s nepůvodními jehličnany tvoří jen několik široce rostoucích exemplářů smrku ztepilého (Picea abies) na okraji přírodní památky. Management, ohrožení: Do 80. let 20. stol. byla louka nepravidelně využívala v rámci mysliveckého hospodaření (sklizeň sena), asi od roku 1990 až do roku 2000 se zde nehospodařilo vůbec. Lokalita byla v roce 1994 registrována jako významný krajinný prvek Loučka pod Bukovinou. Pravidelný ochranářský management je prováděn od roku 2000. Zpočátku spočívala péče o území v jednorázovém odstraňování náletů a několika stromů z okraje lokality. V současnosti jsou travnaté plochy koseny jednou ročně v pozdním termínu. Vlivem tohoto managementu došlo ke zvýšení druhové rozmanitosti a početní stabilizaci populací zvláště chráněných druhů rostlin. V důsledku vysokých stavů zvěře v honitbě dochází k silnímu okusu chráněných druhů rostlin daňkem evropským a k poškozování terénu a travního drnu prasetem divokým. V posledních letech jsou zde proto instalovány individuální pachové odpuzovače zvěře. Pro podporu populací obojživelníků je žádoucí vybudování několika drobných vodních ploch. Natura 2000: Přírodní památka je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Zasahuje také do evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (CZ0724429). Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. Ms., dipl. pr.; depon. in: PřF UP, Olomouc. Burianová, P. (1999): Zajímavé ostřice na mokřadech Hostýnských vrchů. Veronica, Brno: ČSOP Brno, 1999, roč. 1999, č. 6, s. 21. ISSN 1213-0699. Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds] (2007): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VI. Additions to the flora of the Czech Republic. VI. - Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 42: 247–337, 2007. Hájková, P. (2000): Rostlinná společenstva mokřadních luk, potočních rákosin a porostů vysokých ostřic v Hostýnských vrších. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště: Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, 2000, roč. 5, č. 1, s. 7-51. ISSN 80-902213-9-4. Hájková, P. (2001): Mechorosty mokřadních, slatinných a rašelinných luk na území Hostýnských vrchů a jejich cenologická vazba. Časopis slezského zemského muzea, vědy přírodní, série A, Opava: Slezské zemské muzeum v Opavě, 2001, roč. 50, č. 1, s. 13-24. ISSN 0323-0627. Knollová, I. (2004): Botanický a fytocenologický průzkum navrhované PP Loučka pod Bukovinou - Ms., vyhotoveno pro ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Novosadová, J. (1999): Vegetace pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Javorníků. Diplomová práce deponovaná. MU Brno. Přírodovědecká fakulta. Svačina, T. (2004): Plán péče pro: PP Loučka pod Bukovinou (navrhovanou k vyhlášení) na období: 2004-2014. - Ms., Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T. & Hanáková, P. (2013): Plán péče o přírodní památku Loučka pod Bukovinou (návrh na vyhlášení) na období 2014-2023. - Ms., Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. & Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Loučka pod Bukovinou. ČSPOP. Nepublikováno. Depon in KÚ Zlínského kraje. |
Aktualizace 8. 1. 2020 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |