Přírodní památka Loučka pod Bukovinou

Přírodní památka Loučka pod Bukovinou (15. 6. 2013)

Základní údaje: Přírodní památku Loučka pod Bukovinou tvoří kosená lesní loučka s prameništi v centrální části Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina), v sedle mezi vrchy Bukovina (657,9 m n. m.) a Skalný (708,8 m n. m.). Je situována na mírném severně orientovaném svahu v nadmořské výšce 612 až 630 m n. m. asi 350 m sz. od vrcholu Skalný a 1,4 km ssv. od obce Rusava, části Hořansko (kostel). Katastrální území Rusava. Zřízeno Nařízením Zlínského kraje č. 3/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6095. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 0,4231 ha. Mapy.com.

Předmět ochrany: čolek karpatský (Lissotriton montandoni) a jeho biotop (dle vyhlašovací dokumentace), mezofilní ovsíkové louky – extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodium-Centaureion nemoralis) a pcháčové louky (Calthion palustris) se zvláště chráněnými druhy rostlin.


Prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica)		Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními horninami hostýnských vrstev soláňského souvrství (svrchní křída — paleocén) račanské jednotky magurského flyšového pásma. Račanská jednotka je charakterizovaná střídáním slepenců, pískovců a jílovců, převažují modrošedé hrubozrnné vápnité pískovce (organodetritické) nad jílovci. Na deluviálních kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem, varieta mesobazická. V níže položené části území se nachází prameniště.

Flóra a vegetace: Ve výše položené a sušší části území je zastoupena vegetace mezofilních ovsíkových luk, která zde však není vyvinuta v typické podobě. Lze ji přiřadit spíše k méně častému oligotrofnějšímu křídlu svazu Arrhenatherion elatioris s přechodem ke karpatským psinečkovým pastvinám asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis ze svazu Cynosurion cristati. Kvůli vlhkostnímu gradientu jsou porosty méně vyhraněné, setkávají se v něm suchomilnější i vlhkomilnější druhy. Hojně jsou zastoupeny kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), místy i válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice srstnatá (Carex hirta) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). V níže položené vlhčí části území s prameništi se nachází vlhká pcháčová louka svazu Calthion palustris s hojněji se vyskytující skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a pcháčem potočním (Cirsium rivulare), místy s přechodem k porostům nízkých ostřic svazu Caricion canescenti-nigrae s dominancí nízkých ostřic, které zde zastupuje ostřice rusá (Carex flava), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea) a ostřice ježatá (Carex echinata).


Prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica) PP Loučka pod Bukovinou (červen 2006)

Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin je významný především výskyt prstnatce plamatého sedmihradského (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica). Z dalších druhů vstavačovitých zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Na obou částech loučky se vyskytuje mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), který zde vytváří bohatou populaci, nápadný je také orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum). Pouze na okrajích chráněného území jsou zastoupeny biotopy květnatých bučin a minimálně i lesní kultury s nepůvodním smrkem ztepilým (Picea abies). Asi 300 m západně se nachází významný krajinný prvek „Louka Za vrchy“, která představuje nejbohatší lokalit mečíku střechovitého v Hostýnských vrších.

Významný krajinný prvek Louka Za vrchy (4. 7. 2006)

Fauna: Přírodní památka je biotopem řady ohrožených a chráněných druhů živočichů. Z denních motýlů se vyskytuje např. hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), z blanokřídlého hmyzu mravenec lesní (Formica rufa). Z obojživelníků je možný je výskyt čolka karpatského (Lissotriton montandoni) během jeho suchozemské fáze života, po zbudování drobných tůněk i v době rozmnožování. Potenciálně se jedná o příkop při severním okraji lokality a podmáčenou část louky s prameništěm na okraji lesa v jižní části území. Z dalších druhů obojživelníků zde byli pozorováni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo), z plazů pak ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix). Z ptáků byl na lokalitě několikrát pozorován včelojed lesní (Pernis apivorus). V okolních lesích se vyskytuje množství zvěře, která využívá území přírodní památky k pastvě a vyhledávání potravy, jedná se především o daňka evropského (Dama dama) a prase divoké (Sus scrofa).

Lesnictví: V chráněném území nejsou evidovány žádné lesní pozemky, pouze úzký pás při hranici lokality zaujímá květnatá bučina. Lesní kulturu s nepůvodními jehličnany tvořilo jen několik široce rostoucích exemplářů smrku ztepilého (Picea abies) na západním okraji přírodní památky, které byly po napadení kůrovcem v roce 2020 pokáceny. V letech 2019 až 2020 byl vykácen také lesní porost (smrková monokultura) v ochranném pásmu podél západní hranice území, čímž se výrazně změnily světelné podmínky.

Management, ohrožení: Lokalita se v minulosti nacházela na okraji rozsáhlého komplexu luk a pastvin, které byly po upuštění od tradičních způsobů hospodaření v 2. pol. 20. stol. z větší části postupně zalesněny. Loučka obklopená lesními porosty byla do 80. let 20. stol. nepravidelně využívala v rámci mysliveckého hospodaření (sklizeň sena), asi od roku 1990 až do roku 2000 se zde nehospodařilo vůbec. Lokalita byla v roce 1994 registrována jako významný krajinný prvek „Loučka pod Bukovinou“. Pravidelný ochranářský management je prováděn od roku 2000. Zpočátku spočívala péče o území v jednorázovém odstraňování náletů a několika stromů z okraje lokality. V současnosti jsou travnaté plochy koseny jednou ročně v pozdním termínu. Vlivem tohoto managementu došlo ke zvýšení druhové rozmanitosti a početní stabilizaci populací zvláště chráněných druhů rostlin. V důsledku vysokých stavů spárkaté zvěře v honitbě dochází k silnému okusu chráněných druhů rostlin daňkem evropským a k poškozování terénu a travního drnu prasetem divokým. V posledních letech jsou zde proto instalovány individuální pachové odpuzovače zvěře. Pro podporu populací obojživelníků je žádoucí vybudování několika drobných vodních ploch.

Natura 2000: Přírodní památka je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Zasahuje také do evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (CZ0724429).

Přírodní památka Loučka pod Bukovinou (25. 6. 2006)

Literatura:

Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. – Ms., dipl. pr.; depon. in: PřF UP, Olomouc.

Burianová, P. (1999): Zajímavé ostřice na mokřadech Hostýnských vrchů. – Veronica, Brno: ČSOP Brno, roč. 1999, č. 6, s. 21. ISSN 1213-0699.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hadinec, J. et Lustyk, P. [eds] (2007): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VI. Additions to the flora of the Czech Republic. VI. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 42: 247–337, 2007.

Hájková, P. (2000): Rostlinná společenstva mokřadních luk, potočních rákosin a porostů vysokých ostřic v Hostýnských vrších. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště: Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, 5(1): 7–51. ISSN 80-902213-9-4.

Hájková, P. (2001): Mechorosty mokřadních, slatinných a rašelinných luk na území Hostýnských vrchů a jejich cenologická vazba. – Časopis slezského zemského muzea, vědy přírodní, série A, Opava: Slezské zemské muzeum v Opavě, 50(1): 13–24. ISSN 0323-0627.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Knollová, I. (2004): Botanický a fytocenologický průzkum navrhované PP Loučka pod Bukovinou. – Ms., depon. in: ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Novosadová, J. (1999): Vegetace pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Javorníků. – Diplomová práce, MU Brno. Přírodovědecká fakulta.

Svačina, T. (2004): Plán péče pro: PP Loučka pod Bukovinou (navrhovanou k vyhlášení) na období: 2004-2014. – Ms., Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2024): Plán péče o přírodní památku Loučka pod Bukovinou na období 2025–2034. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2013): Plán péče o přírodní památku Loučka pod Bukovinou (návrh na vyhlášení) na období 2014-2023. – Ms., Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Loučka pod Bukovinou. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Vymazal, M. (2020): Monitoring ptačí oblasti Hostýnské vrchy v letech 2007–2020. Bird monitoring in Special protected area Hostýnské vrchy hills in 2007–2020. – Zprávy MOS 78: 38–42.

• Aktualizace 1. 3. 2026