Přírodní památka Pavlínka

Bučina na kamenitém západním svahu v přírodní památce Pavlínka (24. 10. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka Pavlínka představuje zachovalé lesní porosty, karpatské květnaté bučiny a suťové lesy na severním okraji Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina). Nachází se v masivu Kelčského Javorníku, asi 350 m severně od kóty Javorník (803 m n. m.) a 1,1 km západně od vrcholu Kelčský Javorník (864,7 m n. m.), v nadmořské výšce 595 až 725 m n. m. Zaujímá prudké až strmé severozápadní svahy po obou stranách horního toku Libosvárky, místy s vyvinutou sutí. Katastrální území Loukov u Bystřice pod Hostýnem, přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 7/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6099. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 15,8911 ha. Mapy.com.

Předmět ochrany: prioritní biotop L4 – suťové lesy (Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích), biotopy L5.1 – květnaté bučiny (Bučiny asociace Asperulo-Fagetum), L5.4 – acidofilní bučiny, ohrožené druhy živočichů střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos).


Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)		Kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (paleocén–eocén) tvořené převážně paleogenními pískovci a slepenci, méně jílovci. Půdními typy jsou ranker a ranker kambický.

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Pavlínka tvoří společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion a květnatých bučin asociace Asperulo-Fagetum s přechodem k biotopu kyselých bučin. Vegetace suťových lesů zde dosahuje nejvyšší stupeň zachovalosti, je vyvinuta spíše v nižších partiích příkrých svahů zařízlého údolí potoka Libosvárky. Ve stromovém patře převládá jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšeny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra), místy i buk lesní (Fagus sylvatica). V bylinném patře jsou hojně zastoupeny kapradiny, kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), roztroušeně měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Květnaté bučiny se nacházejí především v horních částech svahů. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pouze ojediněle se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), keřové patro není vyvinuto. Vysoké stavy zvěře a zástin stromového patra mají vliv na ochuzené bylinné patro, které na velké části ploch zcela chybí. V bylinném patře roste např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana). Ve střední části lokality se nachází lesní prameniště bez tvorby pěnovců s ostřicí převislou (Carex pendula), ostřicí řídkoklasou (Carex remota), blatouchem bahenním (Caltha palustris), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium), rozrazilem potočním (Veronica beccabunga) a řeřišnicí hořkou (Cardamine amara). Pouze maloplošně byly v přírodní památce Pavlínka zastoupeny lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami, které byly po napadení kůrovcem vykáceny.


Torzo buku, PP Pavlínka (24. 10. 2015)		Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Fauna: V chráněném území pramení drobný vodní tok Libosvárka, který představuje typický biotop střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). Z dalších bezobratlých je nápadný karpatský endemit modranka karpatská (Bielzia coerulans), druh plže indikující zachovalé horské lesy. Z obojživelníků byli pozorováni skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Ze vzácnějších druhů ptáků se zde pravidelně vyskytují např. datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), strakapoud malý (Dryobates minor) a žluna šedá (Picus canus). Ze savců se zde můžeme setkat s muflonem (Ovis aries musimon) a daňkem evropským (Dama dama).

Květnatá bučina v přírodní památce Pavlínka – horní část západního svahu (24. 10. 2015)

Lesnictví: Stáří většiny lesních porostů je , resp. let. Lesním hospodařením nedošlo k zásadní negativní změně druhové skladby, která je však ve srovnání s přirozenou druhovou skladbou výrazně ochuzená. Prostorová a hlavně věková diferenciace je v důsledku vysokých stavů zvěře a způsobu hospodaření velmi nízká.

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Management, ohrožení: Díky nepřístupností lokality má lesní porost vyšší stupeň přirozenosti. Problematická je však jeho přirozená obnova vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře, především daňka a muflona. Pokud se v chráněném území a jeho širším okolí nepodaří radikálně snížit jejich stavy, bude nutné použít aktivní zásahy, které by postupně zvýšily stupeň přirozenosti lesa. Druhovou skladbu porostů je nutné doplnit o další dřeviny přirozené druhové skladby (jedle bělokorá, javor klen, jilm horský, lípa velkolistá a srdčitá).

Největším zásahem do chráněného území po roce 2017 byla sanace odumřelých smrkových porostů po napadení kůrovcem, především v jižní části přírodní památky. Kůrovcová kalamita postihla prakticky celé Hostýnské vrchy, převážná část smrkových monokultur musela byla vykácena, včetně těch v blízkém okolí PP Pavlínka, především podél severní hranice území.

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Padlá dřevní hmota byla v minulosti většinou odvážena, proto je množství ležícího mrtvého dřeva a stojících souší nízké. Významným ekologickým opatřením proto bude ponechání části mrtvého dřeva na místě (kromě smrku). Vzhledem k výskytu ohrožených druhů ptáků je nutné provádět případnou těžbu a vyklizování dřeva mimo hnízdní období (březen–červenec). V severovýchodní části území vznikly pravděpodobně dřívější probírkou světliny, na nichž dochází k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Území leží mimo značené turistické trasy a díky své obtížnější přístupnosti není příliš navštěvováno.

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Pavlínka bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. Přírodní památka je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní památka Pavlínka – západní svah (24. 10. 2015)

Literatura:

Holuša, O. et. al. (2020): Lesy Karpat České republiky. – Vydání první. Brandýs nad Labem: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 258 pp. ISBN 978-80-88184-32-4.

Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Jankovský, L. [ed.] (2006): Analýza postupů ponechávání dřeva k zetlení z hlediska vlivu na biologickou rozmanitost. – Brno: MŽP ČR. 101 s.

Kolektiv autorů (2021): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 41 – Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Analýza stavu a vývoje. Platnost 2022–2041. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž, 306 pp.

Křížek, M. (2005): Morfostruktury a morfoskulptury Rusavské hornatiny. – Disertační práce. Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK. 211 s.

Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Novosadová, J. (1999): Vegetace lesních pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Javorníků. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. (2007): Příroda Hostýnských vrchů. – 1. vyd. Chvalčov.

Svačina, T. (2024): Plán péče o přírodní památku Pavlínka na období 2025–2034. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Pavlínka. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2014): Plán péče o přírodní památku Pavlínka na období 2015–2024. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Vymazal, M. (2020): Monitoring ptačí oblasti Hostýnské vrchy v letech 2007–2020. Bird monitoring in Special protected area Hostýnské vrchy hills in 2007–2020. – Zprávy MOS 78: 38–42.

Vymazal, M., Prachař, D., Jagoš, B. et Járová, I. (2019): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Hostýnské vrchy. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty.

• Aktualizace 28. 2. 2026