Přírodní památka Pavlínka

Bučina na kamenitém západním svahu v přírodní památce Pavlínka (24. 10. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka Pavlínka představuje zachovalé lesní porosty, karpatské květnaté bučiny a suťové lesy na severním okraji Hostýnských vrchů. Nachází se v masivu Kelčského Javorníku, asi 350 m severně od kóty Javorník (803 m n. m.) a 1,1 km západně od vrcholu Kelčský Javorník (864,7 m n. m.), v nadmořské výšce 595 až 725 m. Zaujímá prudké až strmé severozápadní svahy po obou stranách horního toku Libosvárky, místy s vyvinutou sutí. Katastrální území Loukov u Bystřice pod Hostýnem. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 7/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6099. Kategorie IUCN: . Celková rozloha: 15,8911 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: prioritní biotop L4 - suťové lesy (Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích), biotopy L5.1 - květnaté bučiny (Bučiny asociace Asperulo-Fagetum), acidofilní bučiny, ohrožené druhy živočichů střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos).


Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)		Kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos)

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem území jsou rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (paleocén-eocén) tvořené převážně paleogenními pískovci a slepenci, méně jílovci. Půdními typy jsou ranker a ranker kambický.

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Pavlínka tvoří společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion a květnatých bučin asociace Asperulo-Fagetum s přechodem k biotopu kyselých bučin. Vegetace suťových lesů zde dosahuje nejvyšší stupeň zachovalosti, je vyvinuta spíše v nižších partiích příkrých svahů zařízlého údolí potoka Libosvárky. Ve stromovém patře převládá jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšeny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra), místy i buk lesní (Fagus sylvatica). V bylinném patře jsou hojně zastoupeny kapradiny, kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), roztroušeně měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), v keřovém patře lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Květnaté bučiny se nacházejí především v horních částech svahů. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pouze ojediněle se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), keřové patro není vyvinuto. Vysoké stavy zvěře a zástin stromového patra mají vliv na ochuzené bylinné patro, které na velké části ploch zcela chybí. V bylinném patře jsou zastoupeny např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Ve střední části lokality se nachází lesní prameniště bez tvorby pěnovců s rozrazilem horským (Veronica montana). Pouze maloplošně jsou v přírodní památce Pavlínka zastoupeny lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami.


Torzo buku, PP Pavlínka (24. 10. 215)		Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 215)

Fauna: V chráněném území pramení drobný vodní tok Libosvárka, který představuje typický biotop střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). Z dalších bezobratlých je nápadný karpatský endemit modranka karpatská (Bielzia coerulans), druh plže indikující zachovalé horské lesy. Z obojživelníků byli pozorováni skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Ze vzácnějších druhů ptáků se zde pravidelně vyskytují např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius) a žluna šedá (Picus canus). Ze savců se zde můžeme setkat s muflonem (Ovis musimon) a daňkem evropským (Dama dama).

Květnatá bučina v přírodní památce Pavlínka - horní část západního svahu (24. 10. 2015)

Lesnictví: Stáří většiny lesních porostů je , resp. let. Lesním hospodařením nedošlo k zásadní negativní změně druhové skladby, která je však ve srovnání s přirozenou druhovou skladbou výrazně ochuzená. Prostorová a hlavně věková diferenciace je v důsledku vysokých stavů zvěře a způsobu hospodaření velmi nízká.

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Management, ohrožení: Díky nepřístupností lokality má lesní porost vyšší stupeň přirozenosti. Problematická je však jeho přirozená obnova vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře, především daňka a muflona. Pokud se v chráněném území a jeho širším okolí nepodaří radikálně snížit jejich stavy, bude nutné použít aktivní zásahy, které by postupně zvýšily stupeň přirozenosti lesa. Druhovou skladbu porostů je nutné doplnit o další dřeviny přirozené druhové skladby (jedle bělokorá, javor klen, jilm horský, lípa velkolistá a srdčitá).

Přírodní památka Pavlínka (24. 10. 2015)

Padlá dřevní hmota byla v minulosti většinou odvážena, proto je množství ležícího mrtvého dřeva a stojících souší nízké. Významným ekologickým opatřením proto bude ponechání části mrtvého dřeva na místě (kromě smrku). Vzhledem k výskytu ohrožených druhů ptáků je nutné provádět případnou těžbu a vyklizování dřeva mimo hnízdní období (březen-červenec). V severovýchodní části území vznikly pravděpodobně dřívější probírkou světliny, na nichž dochází k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Území leží mimo značené turistické trasy a není prakticky navštěvováno.

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Pavlínka bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. Přírodní památka je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní památka Pavlínka - západní svah (24. 10. 2015)