Přírodní památka Rameno Moravy
Základní údaje: Přírodní památka Rameno Moravy představuje slepé rameno, které bylo odstaveno při regulaci řeky. Nachází se v jižní části Hornomoravského úvalu (Středomoravská niva), v nadmořské výšce 190 m n. m., na levém břehu řeky Moravy, přímo u betonového mostu přes řeku nedaleko Miňůvek (části obce Postoupky), asi 3 km ssz. od centra města Kroměříže (zámek). Katastrální území Miňůvky. Vyhlášeno Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 1/1995 ze dne 12. 4. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1764. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 2,0141 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Přirozená vodní a mokřadní společenstva rostlin a živočichů s výskytem stulíku žlutého (Nuphar luteum) – jediná přirozená lokalita na okrese, z živočichů silně ohrožených se zde vyskytují skokan zelený (Rana esculenta), rosnička zelená (Hyla arborea), z ohrožených ropucha obecná (Bufo bufo). Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří pliocenní jezerní sedimenty, které leží na mořských badenských i starších horninách. Sedimenty staršího kvartéru jsou překryté pleistocénními štěrkopísky (nezpevněné kvartérní usazeniny řeky Moravy), povrch tvoří holocenní povodňové hlíny. Půdním typem je fluvizem glejová.
Flóra a vegetace: Plošně relativně malý zbytek slepého ramene řeky Moravy a lužního lesa má vzhledem k okolní zemědělsky využívané krajině značnou biologickou hodnotu. V tůni se vyskytuje makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Fragment lužního lesa, převážně náletového původu, tvoří vegetace měkkých luhů nížinných řek svazu Salicion albae. Z dřevin převládají , vrby (Salix spp.) a olše lepkavá (Alnus glutinosa), které doprovází např. dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a topol černý (Populus nigra), z keřů např. bez černý (Sambucus nigra) a střemcha obecná (Prunus padus). V jarním aspektu kvetou v podrostu křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní (Ficaria verna) a pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), na podmáčených místech blatouch bahenní (Caltha palustris)a devětsil lékařský (Petasites hybridus). V létě převažuje nitrofilní vegetace s dominantní kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera).
Z vodních, mokřadních a vlhkomilných druhů rostlin se zde nachází bohatá populace stulíku žlutého (Nuphar lutea), která představuje jediný přirozený výskyt v okrese Kroměříž, dále např. kotvice plovoucí (Trapa natans), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), orobinec širolistý (Typha latifolia), ostřice pobřežní (Carex riparia), halucha vodní (Oenanthe aquatica), na březích rostou kyprej vrbice (Lythrum salicaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), kostival lékařský (Symphytum officinale), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) a další.
Fauna: V přírodní památce Rameno Moravy se vyskytují různé druhy bezobratlých vázaných svým vývojem na vodní prostředí, nápadné jsou zde především vážky (Odonata), např. motýlice lesklá (Calopteryx splendens), šídlatka velká (Lestes viridis), šidélko znamenané (Erythromma viridulum), šídlo pestré (Aeshna mixta), šídlo modré (Aeshna cyanea), šídlo královské (Anax imperator) a vážka červená (Crocothemis erythraea). Z vodních měkkýšů žije v tůni např. okružák ploský (Planorbarius corneus), škeble rybničná (Anodonta cygnea) a plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis). Z obojživelníků se zde vyskytují skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo). Z plazů byla nalezena užovka obojková (Natrix natrix), ve slepém rameni byla pozorována také nepůvodní želva nádherná (Trachemys scripta elegans), zřejmě sem vypuštěná ze soukromého chovu. Vhodné hnízdní příležitosti zde nachází celá řada spíše běžných druhů ptactva. V chráněném území a jeho blízkém okolí hnízdí např. budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd kvíčala (Turdus pilaris), drozd zpěvný (Turdus philomelos), kos černý (Turdus merula), lejsek šedý (Muscicapa striata), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), stehlík obecný (Carduelis carduelis), strnad obecný (Emberiza citrinella), nejhojněji v PP hnízdící ptačí druh špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrabec polní (Passer montanus), žluva hajní (Oriolus oriolus), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud malý (Dendrocopos minor), žluna zelená (Picus viridis), holub hřivnáč (Columba palumbus) a puštík obecný (Strix aluco).
Na lokalitě pravidelně loví ledňáček říční (Alcedo atthis), jiřička obecná (Delichon urbica), vlaštovka obecná (Hirundo rustica) a volavka popelavá (Ardea cinerea), dále sem za potravou příležitostně zaletují např. datel černý (Dryocopus martius), sojka obecná (Garrulus glandarius), krahujec obecný (Accipiter nisus), káně lesní (Buteo buteo) a poštolka obecná (Falco tinnunculus). Na okolních zemědělských pozemcích byla pozorována koroptev polní (Perdix perdix) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Ze savců zde žije např. netopýr rezavý (Nyctalus noctula), zajíc polní (Lepus europaeus), kuna lesní (Martes martes) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Již delší dobu se zde zdržuje stálá populace bobra evropského (Castor fiber). V minulosti běžná ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) z lokality prakticky vymizela, podobně jako tchoř tmavý (Martes putorius).
Management, ohrožení: Pro lokalitu znamenala v minulosti jisté ohrožení úprava břehů Moravy. Díky propojení ramene s vlastní řekou nebyl vodní režim nikdy vážněji narušen. Při letních povodních v červenci 1997 a také při jarních povodních v roce 2006 bylo území zcela zaplaveno a zaneseno hlinitopísčitými říčními naplaveninami. Postupující zanášení a intenzivní zazemňování tůně představuje největší ohrožení tohoto mokřadního biotopu, které může skončit jeho úplným zánikem. Proto bude nutné realizovat v nejbližších letech revitalizaci území spočívající především v prohloubení stávající tůně odbagrováním sedimentů na její na původní hloubku. Nepříznivě působí také obohacování fytocenóz o nepůvodní a invazní druhy rostlin, zejména javoru jasanolistého (Acer negundo) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), která se zde značně rozšířila po povodních v roce 1997. Problémy způsobují také někteří neukáznění rybáři, kteří zde rozdělávají ohně a znečišťují lokalitu nejrůznějšími odpadky. Údržbu přírodní památky Rameno Moravy, která spočívala především v likvidaci porostů netýkavky žláznaté a odpadků, v minulosti prováděla ZO ČSOP Via Hulín.
Natura 2000: Přírodní památka je součástí území, které bylo navrženo k doplnění národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 pod názvem Rameno Moravy (kód CZ0720061) o celkové rozloze 1,9845 ha. Chráněné území bylo také zařazeno do databáze mokřadů České republiky jako mokřad lokálního významu Rameno Moravy (L.KM.04).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Beran, L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. – Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. Dolný, A., Bárta, D., Waldhauser, M., Holuša, O. et Hanel, L. [eds.] (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana rozšíření. The dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. – Český svaz ochránců přírody Vlašim, 672 s. (in Czech and English). Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hanel, L. (1995): Metodika sledování výskytu vážek (Odonata). – AOPK ČR, Praha, 78 s. Hanel, L. et Zelený, J. (2000): Vážky (Odonata). Výzkum a ochrana. – Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 9, Vlašim, 240 s. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Janda, J. (1906): Ptactvo okolí kroměřížského: vlastní pozorování z let 1893–1905 s doplňky některých cizích pramenů. – Zprávy Kommisse pro přírodovědecké prozkoumání Moravy. Oddělení zoologické, čís. 3., s. 1–66. Kamasová, L. et Girgel, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Rameno Moravy na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 100. Marvan, P. et Heteša, J. (2000): Mikro- a makrovegetace odstavených ramen řeky Moravy. – In: Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen: sborník příspěvků z konference pořádané 2.–3. 3. 2000 Botanickým ústavem AV ČR v Lužnici u Třeboně. Vyd. 1. Průhonice: Botanický ústav AV ČR. ISBN 80-86188-08-6. 53-112. Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno. 140 s. ISBN 80-902203-7-1. Moravec, J. (2019): Obojživelníci a plazi České republiky. – 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. ISBN 978-80-200-2984-3. Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín. Psotová, H., Mašková, S. et Psotová, A. (2004): Plán péče o přírodní památku Rameno Moravy na období 2004–2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2003): Zoologický inventarizační průzkum PP Rameno Moravy, k. ú. Miňůvky, okr. Kroměříž. – Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šálek, P. (2017): Průzkum a inventarizace ptáků, obojživelníků, plazů a vážek v přírodní památce Rameno Moravy, k. ú. Miňůvky, okres Kroměříž. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 21 s. Šindelářová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kroměřížska. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. Trávníček, B. (1996): Květena mokřadních lokalit v jihovýchodní části Hané, současný stav. – Muzeum a současnost, Ser. natur., Roztoky, 10: 39–50. Tupý, V. et Šálek, P. (2003): Výskyt bobra evropského (Castor fiber) na okrese Kroměříž v letech 1992-2003. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Unar, P. et Zajíček, R. (1995): Plán péče o přírodní památku Rameno Moravy na období 1995–2004. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Veselý, D. (2005): Revitalizace odstavených ramen v urbanizované i neurbanizované krajině. – In: Sborník z konference Říční krajina 2005: [River landscape 2005]: 3. ročník pracovní konference se zaměřením na problematiku řek a okolní krajiny. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 378–381. Waldhauser, M. et Černý, M. (2014): Vážky České republiky – příručka pro určování našich druhů a jejich larev. – ČSOP Vlašim. 184 pp. Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4. Zwach, I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. – 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. |
| • Aktualizace 18. 2. 2025 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |