Národní přírodní památka Chropyňský rybník
Základní údaje: Národní přírodní památku tvoří Zámecký rybník s uměle vytvořeným ostrůvkem, rákosinami a pobřežními porosty. Součástí chráněného území je také pravidelně kosená kulturní louka v sv. části přiléhající k rybníku. Nachází se v Hornomoravském úvalu, v inundační lužní oblasti nivy řeky Moravy na jihovýchodním okraji města Chropyně, v blízkosti státní silnice z Chropyně do Kroměříže, v nadmořské výšce 191 m n. m. Rybník je obklopen zástavbou se zahradami a parkem se zámkem Chropyně, k jižnímu okraji přiléhá zahrádkářská kolonie. Katastrální území Chropyně. Evidenční kód ÚSOP: 133. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 24,0905 ha. Mapy.cz. Vyhlášení: Rezervace byla zřízena výnosem MK ČSR ze dne 14. 5. 1954, č. 35431/54, je tedy nejstarší rezervací na Kroměřížsku. Předmět ochrany: Rybník s výskytem silně ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans), jedna z nejbohatších lokalit na kotvice Moravě, ornitologická lokalita s ochranou hnízdní kolonie racka chechtavého.
Geologie, půdní poměry: Rybník leží na okraji Středomoravské nivy (spojené nivy řeky Moravy a Bečvy). V nadloží štěrkopísků jsou povodňové hlíny, v okolí rybníka jsou vyvinuty fluvizemě a gleje. Rybník je průtočný, napájený stružkou z mlýnského náhonu Malé Bečvy. Flóra a vegetace: Rybník je zčásti lemován skupinami stromů a keřů, z nichž dominuje topol kanadský (Populus × canadensis) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Vtroušena je vrba bílá (Salix alba), ojediněle topol bílý (Populus alba). Velmi významný je výskyt několika jedinců topolu černého (Populus nigra), dále se vyskytuje topol osika (Populus tremula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata). V keřovém patru je nejčastější ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).
V břehových porostech převládá především orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), na některých místech jsou ostrůvky orobince širolistého (Typha latifolia). Kolem ostrova a v části břehu a rybníka blíže k městu dominuje rákos obecný (Phragmites australis). Místně jsou porosty vysokých ostřic svazu Caricion gracilis s ostřicí štíhlou (Carex gracilis), ostřicí ostrou (Carex acutiformis) a ostřicí pobřežní (Carex riparia), spolu s nimi se vyskytuje např. zblochan vodní (Glyceria maxima), puškvorec obecný (Acorus calamus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), zerav vzpřímený (Sparganium erectum), kyprej obecný (Lythrum salicaria) a šťovík koňský (Rumex hydrolapathum).
Z vodní flóry se vyskytuje kotvice plovoucí (Trapa natans), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), rdest maličký (Potamogeton pusillus), okřehek menší (Lemna minor), řečanka přímořská (Najas marina) a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). V r. 1999 zde byla objevena i vzácná drobnička bezkořenná (Wolffia arrhiza). Celková pokryvnost vodní hladiny kotvicí plovoucí v jednotlivých letech mírně kolísá, její porosty však dosahují minimálně několika hektarů (téměř dvě třetiny vodní plochy). Kotvice plovoucí je jednoletá rostlina, jejíž semena potřebují ke svému klíčení vyšší teplotu vody (trvale nad 10°C), u nás klíčí obvykle koncem dubna až v květnu, na vodní hladinu vystupují v červnu. Rostliny kvetou v červenci až srpnu, plody (malé oříšky s ostrými výběžky) dozrávají na podzim. Kotvici plovoucí považujeme za druh vyžadující mezotrofní až eutrofní vodní prostředí, tj. prostředí se středním obsahem živin.
Mnohé rostliny, dříve hojně zde rozšířené, se na lokalitě již vůbec nevyskytují, nebo se vyskytují jen sporadicky, především leknín bílý (Nymphaea alba), stulík žlutý (Nuphar luteus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), třtina bělošedá (Calamagrostis canescens), puškvorec obecný (Acorus calamus), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), rdesty (Potamogeton spp.), skřípince (Schoenoplectus spp.), ostřice (Carex spp.), zevary (Sparganium spp.) a další. Při úpravách rybníka v roce 1966 byly zlikvidovány cenné bažinné louky pod zámkem, na nichž se nacházely bohaté porosty ostřic (Carex spp.). Na ostrůvku, kde hnízdí racci, roste bez černý (Sambucus nigra), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a lilek potměchuť (Solanum dulcamara).
Fauna: Z obojživelníků se zde vyskytuje např. skokan zelený (Rana esculenta complex) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda), z plazů je hojná užovka obojková (Natrix natrix). Z brouků byl zaznamenán výskyt vzácného mokřadního střevlíčka Pterostichus aterrimus. Na přelomu 19. a 20. století byl rybník především významnou ornitologickou lokalitou. Po vybudování rozsáhlé rybniční soustavy u nedalekých Záhlinic v letech 1955-1965 (vyhlášeny jako přírodní park Záhlinické rybníky) ornitologický význam poklesl. Přetrvává zde však početná kolonie racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus), v minulosti zde bývalo zaznamenáno 3 až 5000 párů (jedna z nejpočetnějších kolonií ve střední Evropě). Racci přilétají v březnu, v dubnu mají v hnízdech plnou násadu vajec (pravidelně tři). Během května již dorůstají mláďata, aby v druhé půli června opustila svá hnízdiště, a koncem tohoto měsíce racci odlétají. Z tohoto důvodu je výnosem stanoveno, že hladina Chropyňského rybníka nesmí v době hnízdění racků, tj. od 1. března do 1. července, kolísat, aby nedošlo ke zničení hnízd.
Nepravidelně zde hnízdí potápka černokrká (Podiceps nigricollis) a některé další druhy vodních a mokřadních ptáků, např. labuť velká (Cygnus olor), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), čírka modrá (Anas querquedula), lyska černá (Fulica atra), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), bukáček malý (Ixobrychus minutus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a pisík obecný (Actitis hypoleucos), vzácně také zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Rybník navštěvuje orlovec říční (Pandion haliaetus), moták pochop (Circus aeruginosus), volavka popelavá (Ardea cinerea), čejka chocholatá (Vanellus vanellus) a ledňáček říční (Alcedo atthis). Občas se sem zatoulají i exotické druhy vodních ptáků, nejspíše z volného chovu v kroměřížské Podzámecké zahradě, jako např. labuť černá (Cygnus atratus). V roce 2017 na Zámeckém rybníku poprvé v České republice zahnízdila labuť zpěvná (Cygnus cygnus), která zde byla pozorována již v dřívějších letech.
Rybník je také významným lovištěm několika druhů netopýrů, nejčastěji se vyskytuje netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr rezavý (Nyctalus notula), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrelus) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Byl zde zaznamenán také výskyt netopýra parkového (Pipistrelus nathusii), netopýra nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus) a netopýra pestrého (Vespertilio murinus). Z blízkého neregulovaného mlýnského ramene Malé Bečvy navštěvuje Zámecký rybník vydra říční (Lutra lutra). Ze savců je běžná ondatra pižmová (Ondatra zibethica) a hryzec vodní (Arvicola terrestris). Problematické jsou občasné návštěvy mývala severního (Procyon lotor), který ohrožuje především populace hnízdících ptáků, ale i ostatní živočichy.
Hospodářské využívání, ohrožení: Chropyňský rybník byl v užívání Rybářství Přerov. V období několika let od vyhlášení rezervace bylo toto hospodaření postupně stále více intenzifikováno. Některé druhy dříve uváděné, jako např. leknín bílý, zcela vyhynuly. V roce 1966 bylo rákosí shrnuto těžkou mechanizací k břehům a uprostřed rybníka ponechán ostrov. Při této úpravě rybníka byly zlikvidovány cenné bažinné louky pod zámkem, na nichž se nacházely bohaté porosty ostřic (Carex spp.). Kritickým a téměř osudným byl pro rezervaci rok 1984. Při kontrole dne 16. srpna 1984 bylo zjištěno, že rybník je prakticky bez vodní vegetace. Na hladině nebyl jediný trs kotvice plovoucí. Ochrana přírody zánik vodní vegetace v rezervaci téměř s jistotou spojila s aplikací totálního herbicidu Gramoxone S, používaného k ničení vodních plevelů na rybnících s intenzivním chovem ryb. Gramoxone S má rychlý účinek na zelené části rostliny, proniká ihned prostřednictvím listů do rostliny a rozrušuje asimilační proces. Kořeny vytrvalých rostlin zůstávají zpravidla nenarušeny a rostlina přežívá, kotvice je však rostlina jednoletá a vyvstala hrozba, že vyhynula celá populace.
O dva roky později došlo ke znečištění Chropyňského rybníka ropnými produkty z nedalekého plastikářského závodu. V rozporu s ochrannými podmínkami byly také snahy místního mysliveckého sdružení o vypuštění 180 kachen divokých do rezervace, čemuž bylo zabráněno. Introdukce takového množství kachen by byla závažným negativním zásahem do chráněného území. Bezprostřední blízkost města s plastikářským závodem, intenzivní chov ryb a nedaleká zahrádkářská kolonie se nepříznivě odrážejí na kvalitě vody, botanickém a ornitologickém významu této lokality.
Management: Účinná ochrana rezervace z hlediska rybochovného hospodaření by měla být zajištěna zařazením rybníka do intenzifikační třídy II. 1 – polointenzivní s omezením. Omezení se týkají regulace aplikované kejdy, vyloučení použití všech chemických látek a vyloučení chovu býložravých ryb. Chráněné území bylo zařazeno do programu CORINE - biotopy a do databáze mokřadů České republiky jako mokřad regionálního významu Chropyňský rybník (R.KM.02).
Ornitologická pozorovatelna: Na jaře 2015 byla na severozápadním okraji Zámeckého rybníka vybudována Správou CHKO Litovelské Pomoraví volně přístupná ornitologická pozorovatelna. Stavba z dubového a modřínového dřeva opatřená schodištěm je vysoká 7 m, zastřešená vyhlídková plošina se nachází ve výšce 3 m. U pozorovatelny byl instalován také informační panel o NPP Chropyňský rybník. Naučná stezka, turistika: Kolem Zámeckého rybníka prochází naučná stezka Okolo Chropyně, která zde má 4 zastavení s informačními panely, dále modře značená turistická trasa a také cyklostezka z Olomouce do Kroměříže (Moravská stezka). Naučná stezka je v současné době (2020) v havarijním stavu, připravuje se její celková rekonstrukce.
Historie: Chropyňský rybník se zachoval jako poslední zbytek rybníků, tůní a mokřin, které se před staletími rozprostíraly mezi Kroměříží a Chropyní a dále k Přerovu v inundačním prostoru řeky Moravy, Bečvy a jejich přítoků. První písemná zmínka z roku 1542 se týká „vodní tvrze”, k jejímuž opevnění sloužil i Chropyňský rybník. V minulosti se jmenoval Starý, po výstavbě zámku je nazývaný Zámecký. V letech 1900-1901 bylo provedeno generální čištění a meliorační práce. Přitom byl celý rybník vyvezen a vyčištěn až po hranečník, který můžeme spatřit za plotem hřiště. Dnes je rybník opět z velké části zarostlý. Velký podíl na zanesení rybníka měl až do roku 1949 bývalý cukrovar, který vypouštěl do rybníka vodu a bláto z řepných praček. Dnes na jeho místě stojí závod na zpracování plastů Fatra, do roku 2002 známý jako Technoplast. Ochrana Chropyňského rybníka byla stanovena již v roce 1926, jakožto zbytek vodní tvrze a významná kolonie racka chechtavého.
Kulturní památky: Na severozápadním okraji rybníka se nachází pozdně renesanční zámek Chropyně, který stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu. Po roce 1615 zde byla postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. Nynější podoba zámku pochází z let 1701 až 1703, kdy byl výrazně přestavěn. Dnes se v zámku nachází Muzeum Kroměřížska s památníkem Emila Filly (1882-1953), expozicí dějin města, Ječmínkovým a Rytířským sálem a rozsáhlou sbírkou zbraní ze 17. až 18. století. Natura 2000: NPP Chropyňský rybník je součástí EVL Morava - Chropyňský luh (CZ0714085) o celkové rozloze 3205,3331 ha, převažujícími biotopy jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní Evropy.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Adámek, F. (1923): Chropyňský rybník. Vlast. sbor. pro mládež župy olom. 2: 57-58, 76-78. Anonymus (1996): Chropyňský rybník. Locus - regionální zpravodaj ISED 2/96, ZO ČSOP Plantorbis Kroměříž. AOPK ČR (2018): Plán péče o Národní přírodní památku Chropyňský rybník na období 2018–2027. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Coufalík, J. (1983): Státní přírodní rezervace Chropyňský rybník. Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 1983/1: 45-49. Dolníčková, I. (2012): Přírodní poměry území severozápadně od města Chropyně. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Dolníčková, I. (2014): Floristická studie a botanická exkurze v okolí dolního toku Malé Bečvy. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Grulich, V. [ed.] (2003): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti v Kroměříži (10.–16. července 2000). Zpr. Čes. bot. spol. 38, příloha 2003/2, s. 175–224. Helcl, R. (2011): Vzácná labuť zpěvná nadchla
ornitology, na Přerovsko si přivedla přítele. iDNES.cz [online]. 2011-02-13
[cit. 2020-01-01]. Dostupné z
https://www.idnes.cz/ Hlava, J. (2013): Inventarizační průzkum NPP Chropyňský rybník – měkkýši. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Hrdlička, A., Hubík, V., Kelnar, F. et al. (1985): Inventarizační průzkum Státní přírodní rezervace Chropyňský rybník (botanika, zoologie). – Ms., 49 s., mapová a fotografická příloha. Depon. in: AOPK ČR, Brno. Hrdlička, A. (2002): Stane se znak města Chropyně sbírkou vyhynulých druhů? Týdeník HIT Kroměřížska, 9. července 2002, s. 13. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Jurajda, P. (2011): Inventarizační průzkum NPP Chropyňský rybník – ichtyologie. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Kaláb, J. (2005): Inventarizační průzkum NPP Chropyňský rybník z oboru entomologie. Ms., depon. in: AOPK ČR, Brno. Kamenský, S. (2017): Cizokrajná labuť Zpěvanka se
usídlila na Přerovsku, teď poprvé zahnízdila. – iDNES.cz [online]. 2017-06-21
[cit. 2020-01-01]. Dostupné z
https://www.idnes.cz/ Kamenský, S. (2017): VIDEO: Mláďata cizokrajné
labutě usídlené na střední Moravě už se učí létat. – iDNES.cz [online]. 2017-09-12
[cit. 2020-01-01]. Dostupné z
https://www.idnes.cz/ Klimková, P. (2019): Pár cizokrajných labutí opět
přišel o mláďata, zřejmě je sežral mýval. – iDNES.cz [online]. 2019-05-17 [cit.
2020-01-01]. Dostupné z
https://www.idnes.cz/ Kočvara, R. (2007): Zoologický průzkum NPP Chropyňský rybník (batrachologický, herpetologický, ornitologický, mamaliologický). - Ms., depon. in AOPK ČR. Kočvara, R. (2014): Inventarizační průzkum NPP Chropyňský rybník – vážky. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Král, D. (2014): Inventarizační průzkum NPP Chropyňský rybník – vodní brouci. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Krátký, M. (2007): Plán péče o NPP Chropyňský rybník na období 2011–2017. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Krátký, M. et Dostalík, S. (2007): Botanický inventarizační průzkum Národní přírodní památky Chropyňský rybník. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Láznička, V. (1989): Státní přírodní rezervace Chropyňský rybník. Ochrana zoogenofondu v jihomoravském kraji, Sborník referátů, Brno. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., dep. in OkÚ Kroměříž. Musil, P. et Cepák, J. (2000): Výskyt a početnost vodních a mokřadních druhů ptáků v NPP Chropyňský rybník. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Niessl, G. (1887): Trapa natans von Chropin. Verh. naturforsch. Ver. Brunn 25 (1886) S-B: 46. Paukertová, I. (2005): Inventarizační průzkum vegetace a květeny v NPP Chropyňský rybník. - Ms., depon. in AOPK ČR. Palla, E. (1886): Die Flora von Kremsier in Mähren. – Oesterreichische Botanische Zeitschrift, Wien, 36: 50–55; 85–87; 122–126; 157–159; 197–200. Pola, J. (1987): Inventární seznam vyskytujícího se hmyzu v SPR Chropyňském rybníku v roce 1985–1987. Ms., depon. in: AOPK ČR. Procházková, V. (1998): Hodnocení současného stavu dřevin a návrh zásahů na území NPP Chropyňský rybník. - Ms., depon. in AOPK ČR. Průcha, M. (2014): Inventarizační průzkum NPP Chropyňský rybník – letouni. – Ms., depon. in: AOPK ČR. Šafránek, J. (2017): První hnízdění labutě zpěvné u nás. Ptačí svět 4/2017: 8. Šírek, J. (2018): První hnízdění labutě zpěvné (Cygnus cygnus) v České republice. – Sylvia 54: 63–68. Unar, P. et Zajíček, R. (1993): Plán péče o NPP Chropyňský rybník na období 1993–1998. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Brno. Vavřík, M., Šírek, J. et al. (2020): Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2018. Rare birds in the Czech Republic in 2018. – Sylvia 56/2020: 73–91. Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. Věstník muzea v Kroměríži. 1958, č. 1, s. 7-11. Zavřel, H. (1965): Přírodní rezervace Chropyňský rybník. - Zpr. Oblast. Muz. Jihových. Moravy, Gottwaldov 1965:34-40. Žáček, Z. (2017): Význam mokřadů pro biodiverzitu a vodní režim krajiny. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Ústav inženýrství životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Jan Růžička, Ph.D. |
| • Aktualizováno 20. 3. 2022 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |