Přírodní památka Pod Kozincem

Přírodní památka Pod Kozincem (2. 6. 2012)

Základní údaje: Přírodní památka Pod Kozincem představuje jednosečné podhorské louky a pastviny na úpatí mohutného masívu Kelčského Javorníku na severozápadním okraji Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina). Nachází se na mírném, postupně až strmém svahu v jeho horní části, s převážně severozápadní až severní orientací, v nadmořské výšce 364 až 504 m n. m., asi 200 m východně od kóty Kozinec (479,1 m n. m.) a 1 km severovýchodně od středu obce Chvalčov (obecní úřad). Katastrální území Chvalčov, okres Kroměříž. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 14. 3. 1955. Evidenční kód ÚSOP: 322. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 19,8028 ha, ochranné pásmo 18,8814 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Polopřirozené ekosystémy karpatských luk se snědkem pyrenejským kulatoplodým (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) a dalšími chráněnými druhy rostlin a živočichů (předmět ochrany nebyl při vyhlášení definován).


Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)		Prstnatec Fuchsův pravý PP Pod Kozincem (2. 6. 2012)

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do předmagurské jednotky flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Je budováno podmenilitovým souvrstvím (křída svrchní, paleocén, eocén), v drobně rytmickém flyši převažují šedé, zelené a červené jílovce nad pískovci. Na povrchu převládají zahliněné kvartérní štěrky aluviálních kuželů a svahové sutě. Půdní pokryv území tvoří hnědozem typická, místy pseudoglejová.

Přírodní památka Pod Kozincem (2. 6. 2012)

Flóra a vegetace: Přírodní památka Pod Kozincem je typickým ekosystémem karpatských luk, převažující vegetací jsou mezofilní ovsíkové a kostřavové louky svazu Arrhenatherion elatioris, jehož společenstva jsou do různé míry ochuzená. Vyskytuje se zde několik zvláště chráněných druhů z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), např. prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) s velkou variabilitou barevných odstínů a kresby květů (viz fotogalerie ), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), většinou se jedná o málo početné populace.


Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)		Květenství snědku těsně před rozkvětem, PP Pod kozincem (11. 6. 2002)

V pestrém bylinném porostu luk byl v minulosti hojně zastoupen kriticky ohrožený snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), který je v současnosti na pokraji vyhynutí v důsledku enormního okusu a vyrývání přemnoženou spárkatou zvěří, především daňky a prasaty. Tento mediteránní archeofyt, mající rozšíření původně na stepích, zde roste ve společnosti řady dalších rostlin, jako jsou např. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa) a jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum).


Snědek pyrenejský kulatoplodý – detail květů		Zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia)

Na podmáčených místech je kromě již zmíněného prstnatce májového také hojný mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), dále zde rostou suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia), jarmanka větší (Astrantia major), svízel severní (Galium boreale) a hvozdík pyšný (Dianthus superbus). Na okrajích lesa pak roste šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), velmi hojně konvalinka vonná (Convallaria majalis) spolu s kokoříkem mnohokvětým (Polygonatum multiflorum). V dolní části luk se v nedávné minulosti vyskytoval i hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), který na lokalitě již vymizel, pravděpodobně v důsledku vyrýpávaní rostlin místními chataři.


Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)		Prstnatec Fuchsův pravý – detail květů, PP Pod Kozincem (2. 6. 2012)

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy bezobratlých byly dosud zaměřeny pouze na vážky a motýly, zajímavý je výskyt otakárka fenyklového (Papilio machaon), batolce duhového (Apatura iris), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a několika druhů modrásků. Obojživelníci jsou zastoupeni pouze mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra), jehož výskyt je zde jen ojedinělý. Druhy zaznamenané v minulosti, jako např. čolek horský (Ichthyosaura alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana dalmatina), nebyly v posledních letech potvrzeny. Z plazů se můžeme jen vzácně setkat s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara).

V přírodní památce a v jejím blízkém okolí hnízdí několik chráněných druhů ptáků, např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), holub doupňák (Columba oenas) a krkavec velký (Corvus corax), z běžných druhů např. brhlík lesní (Sitta europaea), budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd kvíčala (Turdus pilaris), drozd zpěvný (Turdus philomelos), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), skřivan polní (Alauda arvensis), strnad obecný (Emberiza citrinella), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora koňadra (Parus major), sýkora lužní (Parus montanus), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), holub hřivnáč (Columba palumbus), datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud velký (Dendrocopos major). V minulosti byl na zdejších loukách zaznamenán také chřástal polní (Crex crex) Pouze za potravou na lokalitu zalétá krahujec obecný (Accipiter nisus), včelojed lesní (Pernis apivorus), žluna zelená (Picus viridis) a čáp černý (Ciconia nigra), který hnízdí v okolních lesích. Na přeletu byl spatřen orel nejmenší (Hieraaetus pennatus), jedná se o velmi vzácné pozorování v rámci celé ČR. Ze sov byl zaznamenán puštík obecný (Strix aluco), na tahu byl pozorován mimo jiné také jeřáb popelavý (Grus grus).

Z ohrožených druhů drobných savců se vyskytují veverka obecná (Sciurus vulgaris) a plch lesní (Dryomys nitedula), pozorován byl také ježek východní (Erinaceus concolor). Za potravou sem z okolí přichází daněk evropský (Dama dama), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).

Přírodní památka Pod Kozincem, vlevo je zalesněný vrchol Kozinec (4. 10. 2004)

Lesnictví: Lesní porosty mají charakter remízků a náletů, největší z nich se nachází ve střední části chráněného území. Prováděla se v nich pouze těžba jednotlivých stromů. Po přehlášení nebudou tyto lesní porosty součástí chráněného území (mimo okrajové části).

Přírodní památka Pod Kozincem (19. 5. 2002)

Hospodářské využívání, management: V přírodní památce došlo v minulosti k degradaci některých pozemků, zejména v severní části lokality, která byla způsobená intenzivním hnojením a pastvou hovězího dobytka, případně později absencí jakéhokoliv hospodaření. Bude nutné provést přehlášení chráněného území s vyloučením těchto degradovaných ploch, některé parcely ochranářsky velmi cenné, které nebyly, zřejmě omylem, do původního území přírodní památky zahrnuty, budou naopak přičleněny. Velmi negativně působí neúměrně vysoké stavy spárkaté zvěře v okolních lesích, především daňka evropského a prasete divokého. Tato zvěř pravidelně navštěvuje lokalitu za účelem pastvy a vyhledávání potravy, čímž dochází k výrazným škodám na populacích chráněných druhů rostlin způsobených jejich okusem a vyrýváním, především u snědku kulatoplodého. Většina plochy chráněného území je pravidelně kosena vlastníky pozemků, na zbývají části je zajišťováno kosení jednou ročně, aby bylo zabráněno nežádoucí ruderalizaci okrajových partií a sukcesi dřevin z přilehlých lesních porostů. Management zde zajišťuje Českomoravské sdružení pro ochranu přírody (ČSPOP) v Bystřici pod Hostýnem.

Chráněné území bylo zařazeno do databáze mokřadů České republiky jako mokřad lokálního významu Pod Kozincem (L.KM.01).

Přírodní památka Pod Kozincem a VKP Příčky (19. 5. 2002)

Literatura:

Bělín, V. (2005): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Pod Kozincem. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. – Ms., diplomová práce. Depon. in: PřF UP, Olomouc.

Burianová, P. (1999): Zajímavé ostřice na mokřadech Hostýnských vrchů. – Veronica, Brno: ČSOP Brno, roč. 1999, č. 6, s. 21. ISSN 1213-0699.

Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. Malacologica Bohemoslovaca 17: 17–27.

Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hájková, P. (2000): Rostlinná společenstva mokřadních luk, potočních rákosin a porostů vysokých ostřic v Hostýnských vrších. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště: Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, 2000, roč. 5, č. 1, s. 7–51. ISSN 80-902213-9-4.

Hájková, P. (2001): Mechorosty mokřadních, slatinných a rašelinných luk na území Hostýnských vrchů a jejich cenologická vazba. – Časopis slezského zemského muzea, vědy přírodní, série A, Opava: Slezské zemské muzeum v Opavě, 2001, roč. 50, č. 1, s. 13–24. ISSN 0323-0627.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jatiová, M. et Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Knollová, I. (2004): Změny luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů (1969–2002). – Příroda, Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny. ISSN 12111-3603, 2004, vol. 21, no. 2004, s. 209–218.

Kuželová, I. (2002): Závěrečná zpráva terénního průzkumu PP Pod Kozincem + zájmového území Příčky. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Láznička, V. (1985): Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Pod Kozincem. – Ms., KS SPPOP v Brně. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Láznička, V. et Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. – Veronica, roč. 5: 40–42.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 90.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž.– Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Novosadová, J. (1999): Vegetace pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Javorníků. – Diplomová práce deponovaná. MU Brno. Přírodovědecká fakulta.

Pravcová, G. (2021): Vztah pylové viability, ploidie a velikosti genomu u středoevropských zástupců rodu Ornithogalum (snědek). – Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra Botaniky. Vedoucí práce: RNDr. Michal Hroneš, Ph.D.

Svačina, T. (1988): Výskyt rostlin čeledi Orchidaceae v západní a severní části Hostýnských vrchů. – SOČ, Gymnázium Holešov.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2002): Návrh variant pro přehlášení PP Pod Kozincem. Studie ČSPOP. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2005): Plán péče pro PP Pod Kozincem na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2005): Podklady – návrh oznámení o záměru vyhlášení (přehlášení) přírodní památky (PP) Pod Kozincem. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2008): Vyhodnocení rozšíření vstavače bledého a prstnatce bezového na území přírodního parku Hostýnské vrchy. - Ms., ČSPOP (Českomoravské sdružení pro ochranu přírody), 2006-2007. – Depon. in: KrÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2011): Mapování kriticky ohroženého taxonu snědek pyrenejský kulatoplodý Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum (Kerner) Hegi v Hostýnských vrších a okolí a jeho ekologie. – Ms, depon. in: ČSPOP - Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2014): Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum (A. Kern.) Hegi. – In: Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 49: 169–171.

Svačina, T. et Hanáková, P. (2012): Rozšíření a ekologie kriticky ohroženého snědku pyrenejského kulatoplodého (Ornithogalum pyrenaicum L. subsp. sphaerocarpum /Kerner/Hegi) v Hostýnských vrších. – Acta Carp. Occ., 3: 21–43.

Šálek, P. (2019): Inventarizace ptáků, savců, obojživelníků, plazů a vážek v PP Pod Kozincem. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 12 s. + 1 s. příloh.

Tomášek, J. (1967–1986): Příspěvek ke květeně jihovýchodní Moravy, (1–5). – Zpr. Čs. bot. spol., 2: 121–122, 1967; 3: 80–86, 1968; 5: 184–187, 1970; 12: 35–43, 1977a, 21: 125–137, 1986, Praha.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů. – Valašsko – vlastivědná revue, 8: 20–21.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů (pokračování z č. 2002/1). – Valašsko – vlastivědná revue, 9: 18–19.

Zavřel, H. (1947): Rozšíření snědku kulatoplodého v Hostýnských kopcích. – Brno: Příroda, 39(1): 11–13.

Zavřel, H. (1960): Přírodní rezervace na Holešovsku. – Zprávy krajského vlast. ústavu v Gottwaldově, roč. 1960, č. 1-2, p. 11.

Zavřel, H. (1970): Příspěvek k rozšíření minujícího hmyzu na dubech. – Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 146: 3–8.

Zavřel, H. (1977): Rozšíření některých vzácnějších rostlinných druhů na Kroměřížsku a v sousedních územích. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 12/1: 43–44.

• Aktualizace 11. 2. 2025