Přírodní rezervace Stará hráz

Meandrující říčka Stupava v PR Stará hráz (10. 8. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Meandrující říčka Stupava v PR Stará hráz (10. 8. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Stará hráz tvoří lesní společenstva dubohabřin a jasanových olšin na pravém údolním svahu a v nivě meandrující říčky Stupavy (Kyjovky), která jsou charakteristická pro oblast Chřibů. Nachází se ve Stupavské vrchovině na svahu s jihovýchodní až jihozápadní orientací v nadmořské výšce 320 až 360 m, asi 1 km západně od obce Stupava, v bezprostřední blízkosti silnice z Koryčan do Stupavy. Katastrální území Lískovec. Zřízeno Vyhláškou Okresního úřadu Kroměříž ze dne 19. 7. 1994. Evidenční kód ÚSOP: 1692. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 7,76 ha (podle vyhlášky), 8,2235 ha (upřesněno podle posledního plánu péče). Mapy.cz.

Motiv ochrany: Porosty reprezentující společenstva květnatých bučin a jasanových olšin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, např. vstavače bledého (Orchis pallens), okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) a kruštíku modročerveného (Epipactis purpurata).

Prvosenka vyšší (Primula elatior), foto © Zdeněk Podešva   Kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), foto © Zdeněk Podešva

Prvosenka vyšší (Primula elatior)
PR Stará hráz (1. 4. 2002)

 

Kruštík modrofialový (Epipactis purpurata)
PR Stará hráz (10. 8. 2005)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty vsetínských vrstev (svrchní eocén – spodní oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Západních Karpat. Ve flyšových vrstvách se střídají vápnité jílovce s glaukonitickými pískovci. Územím protéká meandrující říčka Stupava, která se zde hluboce zařezává do svahu. Na deluviálních hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem luvická vyluhovaná, v nivě Stupavy fluvizem glejová.

Flóra a vegetace: Lesní vegetaci větší části území tvoří karpatská dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře převažuje dub letní (Quercus robur) a habr obecný (Carpinus betulus). Dominantními druhy bylinného patra jsou ostřice chlupatá (Carex pilosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora). Vyskytuje se zde několik zvláště chráněných druhů rostlin a řada druhů typických pro vlhké humózní půdy.

Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), PR Stará hráz (1. 4. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), PR Stará hráz (1. 4. 2002)

Ve výrazném jarním aspektu tady kvete např. vstavač bledý (Orchis pallens), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), blatouch bahenní (Caltha palustris), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (Gagea lutea), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), árón východní (Arum cylindraceum) a kopytník evropský (Asarum europaeum). Později zde rozkvétá žindava evropská (Sanicula europaea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), konopice sličná (Galeopsis speciosa), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) a oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). Vyskytuje se zde také několik dalších druhů orchidejí jako okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis).

Zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), albín, foto © Zdeněk Podešva   Konopice sličná (Galeopsis speciosa), foto © Zdeněk Podešva

Zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium)
albín, PR Stará hráz (10. 8. 2005)

 

Konopice sličná (Galeopsis speciosa)
PR Stará hráz (10. 8. 2005)

Fauna: Během orientačních zoologických průzkumů zde bylo zaznamenáno několik zajímavých a významných druhů karpatských lesů jako např. masařka Sarcophaga zumptiana. Z motýlů se zde vyskytuje strakáč březový (Endromis versicolora), martináček bukový (Aglia tau), bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria).

Slíďák skvrnitý (Arctosa maculata), PR Stará hráz (foto © Petr Pavelčík, 2006), foto © Petr Pavelčík

Slíďák skvrnitý (Arctosa maculata), PR Stará hráz (foto © Petr Pavelčík, 2006)

Zajímavostí je náhodný nález vzácného pavouka slíďáka skvrnitého (Arctosa maculata) vázaného zde na štěrkové náplavy Stupavy. Z obojživelníků byl prokázán výskyt skokana hnědého (Rana temporaria), kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), rosničky zelené (Hyla arborea) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Z ptáků byl pozorován např.  lejsek malý (Ficedula parva) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes). Ze savců žijí v této části Chřibů např. jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).  

Dubohabřina v PR Stará hráz (10. 8. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Dubohabřina v PR Stará hráz (10. 8. 2005)

Lesnictví: Lesní porosty jsou ve věku cca 85 let (stav v r. 2016). Z geograficky nepůvodních druhů dřevin zde roste smrk ztepilý, který bude v rámci lesního hospodaření nahrazen dubem zimním a bukem lesním z jejich přirozeného zmlazení. Zbývající starý porost je ponechán na dožití.

Management, ohrožení: Území přírodní rezervace je ohroženo znečištěním odpadky z přilehlé komunikace, podél které se také šíří nepůvodní druhy rostlin, především netýkavka malokvětá. Spodní část území je pro svou snadnou dostupnost zatížena zvýšenou návštěvností, nachází se zde četné vyšlapané chodníčky vedoucí k říčce Stupavě. Vlastní chráněné území je fragmentováno asfaltovou lesní komunikací, po které je také vedena zeleně značená turistická stezka z hradu Cimburk do Střílek. 

Nátrž meandrující říčky Stupavy v PR Stará hráz (10. 8. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Nátrž meandrující říčky Stupavy v PR Stará hráz (10. 8. 2005)

Natura 2000: Přírodní rezervace Stará hráz se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) v kategorii přírodní rezervace a přírodní památka, o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní flóra a fauna.

PR Stará hráz (vlevo) je součástí EVL Chřiby (10. 8. 2005), foto © Zdeněk Podešva

PR Stará hráz (vlevo) je součástí EVL Chřiby (10. 8. 2005)


Literatura:

Baroušková, H. (1986): Florigrafická studie horního toku říčky Kyjovky ve Chřibech. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce J. Unar.

Batoušek, P. (2006): Inventarizační průzkum rostlin přírodní rezervace Stará hráz. - Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Burešová, M. (2011): Vyhodnocení stavu a návrh péče pro centrální část EVL Chřiby. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a drevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Dušek, J., Pechová, L. et Štefánek, J. (2008): Obojživelnící a plazi Chřibů (Rozšíření obojživelníků a plazů v uherskohradišťské části Chřibů). In: Schneider, J., Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-193-7. str. 66–71.

Grulich, V. (1989): Výsledky floristického kurzu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Odbor kultury ONV v Uherském Hradišti, Uherské Hradiště, 124 pp.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. Ms., 96 s., dep. in OkÚ Kroměříž.

Pazderová, M. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chřiby CZ0724091. AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Psotová, H. a kol. (2014): Plán péče o přírodní rezervaci Stará hráz na období 2015-2024. - Ms., ARVITA P spol. s r.o., Otrokovice, depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In: Schneider, J; Kupec, P. et Rebrošová, K. (2008): Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29.-30.4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Šnajdara, P. et al. (2008): Ohrožené a vzácné druhy brouků a motýlů lesních porostů Chřibů a možnosti jejich ochrany. In: Schneider, I. et al. eds. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny: Výzkum a praxe. 1. kolokvium. Modrá. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. stránky 85-87. ISBN 978-80-7375-341-2.

ZO ČSOP Hořepník (2008): Mapování výskytu populací silně ohroženého druhu Orchis pallens L. – Závěrečná zpráva o řešení oborového projektu C program 1 Orchidejovité. ZO ČSOP Hořepník Prostějov.


Aktualizováno 28. 1. 2021 Přírodní park Chřiby Úvodní stránka Nahoru Zpět