Přírodní památka Stonáč
Základní údaje: Přírodní památka Stonáč představuje mokřadní stanoviště s původními hanáckými tůněmi v nivě stejnojmenného potoka, místy lemované hlavatými vrbami a četnými dalšími dřevinami. Nachází se v Hornomoravském úvalu (Středomoravská niva) v nadmořské výšce 189 až 190 m n. m. na jihozápadním okraji obce Bílany v intenzívně zemědělsky obhospodařované krajině. Chráněné území protáhlého tvaru zasahuje až po železniční trať Kroměříž – Hulín k okraji přírodního parku Záhlinické rybníky. Katastrální území: Bílany, okres Kroměříž. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 17. 3. 1955. Evidenční kód ÚSOP: 412. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 4,6101 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 1,0329 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Zbytky původních hanáckých tůní s typickými mokřadními společenstvy; kuňka ohnivá (Bombina bombina) – evropsky významný druh a její biotop. Hydrologie, geologie, půdní poměry: Přírodní památka je zbytkem původních slepých ramen řeky Moravy, tzv. hanáckých tůní. Sestává z mělké deprese s pramenisky a několika tůněmi, do jejíž střední části přitéká potůček Stonáč. Ten se místy zeširoka rozlévá, vytváří mokřady a dvě větší tůně, či spíše průtokové rybníčky (dříve známé jako Benešovy rybníky). V severozápadní částí území vyvěrá železitý minerální pramen, který způsobuje oranžové zbarvení vody v tůních. Geologický podklad tvoří fluviální, převážně písčité hlíny, písky a štěrkopísky. Převládájícím půdním typem je fluvizem glejová.
Flóra a vegetace: Na březích tůní a potoka Stonáč se nacházejí lemové porosty keřů a vzrostlých stromů, které tvoří především vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), vrba popelavá (Salix cinerea), vrba trojmužná (Salix triandra), vrba košíkářská (Salix viminalis) a olše lepkavá (Alnus glutinosa), dále topol černý (Populus nigra), topol osika (Populus tremula), topol bílý (Populus alba), dub letní (Quercus robur), jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Z nepůvodních dřevin je zastoupen trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a javor jasanolistý (Acer negundo), v západní části u cyklostezky také morušovník bílý (Morus alba). V keřovém patře se vyskytuje např. trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), střemcha hroznovitá (Padus racemosa), svída krvavá (Cornus sanguinea), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Vodní a mokřadní společenstva jsou dnes zastoupena běžnými druhy, k nimž patří např. okřehek menší (Lemna minor), který zcela pokrývá část vodních ploch, dále rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), zblochan vodní (Glyceria maxima), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), orobinec širokolistý (Typha latifolia), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), blatouch bahenní (Caltha palustris), čistec bahenní (Stachys palustris), karbinec evropský (Lycopus europaeus) a další. Ve stínu keřů roste např. hluchavka bílá (Lamium album), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), vrbina penízková (Lysimachia nummularia) a kostival lékařský (Symphytum officinale). Na volných březích se vyskytují vlhkomilné druhy, jako např. pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) a podběl lékařský (Tussilago farfara). Během revitalizace tůní v letech 2018 až 2019 zde byla vysazena prustka obecná (Hippuris vulgaris), kriticky ohrožený druh naší květeny.
V minulosti byla součástí přírodní památky také mezofilní louka přiléhající k severní části území (v současné době je zahrnuta do EVL Stonáč). V luční vegetaci se vyskytují běžné druhy bylin, jako např. řebříček obecný (Achillea millefolium), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kakost luční (Geranium pratense), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), jetel luční (Trifolium pratense), hrachor luční (Lathyrus pratensis), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), přeslička rolní (Equisetum arvense), šťovík kyselý (Rumex acetosa) a mochna husí (Potentilla anserina). Menší lesní část území na jihovýchodním okraji byla při přehlášení převedena do vyhlášeného ochranného pásma. V lesním porostu je výrazný zejména jarní aspekt, v bylinném patře zde roste např. orsej jarní (Ficaria verna), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), violka lesní (Viola reichenbachiana), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum).
Fauna: Zoologický inventarizační průzkum byl prováděn v roce 2000, byl potvrzen výskyt řady druhů obojživelníků, např. kuňky obecné (Bombina bombina), z hmyzu jsou početně zastoupeny vážky (Odonata), z motýlů se zde vyskytuje např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a bělopásek topolový (Limenitis populi), ze savců lze spatřit např. veverku obecnou (Sciurus vulgaris). Management, ohrožení: Přírodní památka je výrazně ohrožena nepravidelným vodním režimem a díky své poloze také splachy z okolních polí. Údržba území spočívá v pravidelném ořezu hlavatých vrb a občasném vyčistění tůní, jsou zde prováděny pravidelně úklidové práce a prořezávání náletových dřevin. Tyto práce zde v minulosti realizovala především ZO ČSOP VIA Hulín. V letech 2018 až 2019 zde proběhla realizace projetu „Revitalizace a rekonstrukce nádrží v PP Stonáč“ financovaná z Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je revitalizace a rekonstrukce stávajících vodních nádrží (Benešovy rybníky) a obnova tzv. hanáckých tůní, jako původních slepých ramen řeky Moravy. Zajistí se tím zachování a udržení vhodných biotopů pro chráněné druhy živočichů, především kuňku obecnou a další druhy obojživelníků i hmyzu, a umožní vznik dalších vhodných biotopů. Realizace projektu spočívala v obnově stávajících hrází a jejich zpevnění, odtěžení sedimentů, prohloubení tůní a kácení dřevin za účelem prosvětlení lokality. Byla povedena také doplňující výsadba stanovištně původních druhů dřevin a vodních i mokřadních druhů rostlin. Území protíná v krátkém úseku hojně využívaná pěší a cyklistická stezka s asfaltovým povrchem – spojnice Kroměříže a Bílan. Ta je dále vedena podél části jižní hranice přírodní památky spolu s naučnou stezkou Stonáč, kterou vybudovala a udržuje ZO ČSOP Planorbis Kroměříž.
Historie území: Z význačné vodní a mokřadní květeny se zde v minulosti vyskytovaly následující druhy: stulík žlutý (Nuphar luteus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), okřehek hrbatý (Lemna gibba), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) a puškvorec obecný (Acorus calamus).
Natura 2000: Přírodní památka Stonáč je součástí Evropsky významné lokality Stonáč (CZ0723424) o celkové rozloze 5,5088 ha, která se nachází v kontinentální biogeografické oblasti. Hlavním předmětem ochrany je biotop se stálou populací kuňky obecné (Bombina bombina) v oblasti Střední Moravy. Chráněné území bylo zařazeno také do databáze mokřadů České republiky jako mokřad lokálního významu Stonáč (L.KM.02). Kulturní památky: Na území přírodní památky se nacházejí dvě drobné sakrální stavby. Jedná se o boží muka na sz. okraji v místě u bývalé polní cesty z Bílan do Kroměříže a památkově chráněný kamenný kříž u Stonáče z roku 1831 umístěný na náspu zvaném Válek nedaleko mostku a informačního panelu naučné stezky. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Banaš, M. et Zahradníková, E. (2019): Odborné posouzení možného ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 realizací koncepce: „Územní plán Kroměříž“. – Ekogroup Czech s.r.o., Dolany. Depon. in: Městský úřad Kroměříž. Batoušek, P. (2008): Inventarizační průzkum rostlin PP Stonáč. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Čížek, L., Hauck, D., Čamlík, G. et Šebek, P. (2020): Ořezávané stromy – zapomenuté dědictví. Historie, současnost a význam v ochraně přírody. – 1. vydání. Věrovany: agentura gevak s. r. o., 88 pp. ISBN 978-80-86768-90-8. Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. (1999): Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. – Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Juráň, M. (2010): Studie naučné stezky, přírodní památky a Evropsky významné lokality Stonáč. – Ms., seminární práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav zakládání lesů a pěstění lesů. Kandrnálová, D. (2008) Závěrečná zpráva z inventarizace Coleopter (Carabidae, Cerambycidae, Buprestidae, Scarabaeoidae) za rok 2008 – PP Stonáč. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Kolektiv autorů (2010): Revitalizace a rekonstrukce nádrží v přírodní památce Stonáč: Projektová dokumentace. – Arvita P spol. s r.o., průvodní zpráva, 25 s. Krčma, M. (1995): Změny ve vegetaci PP Stonáč v důsledku deficitu vody. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín. Láznička, V. et Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. – Veronica, roč. 5., s. 40–42. Lorencová, E. (2014): Invazní druhy vodních měkkýšů v České republice. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Losík, J. (2008): Posouzení vlivu na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona 114/1992 Sb. Revitalizace nebeského rybníka manželů Tatýrkových, Kroměříž – Bílany. – Ms., Olomouc 2008, 11 s. Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 97. Marhoul, P. et Turoňová, D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 202 s. Mikátová, B. et Vlašín, M. (2002): Ochrana obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. – EkoCentrum Brno, 140 s. ISBN 80-902203-7-1. Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Nepublikovaný manuskript, 96 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín. Otýpková, Z. (1997): Seznam druhů PP Stonáč za rok 1997. – Kaktedra system. botaniky a geobotaniky, Kotlářská 2, Brno. Depon. in: ZO ČSOP Via Hulín. Palánová, A. (2011): Obnova Hanáckých tůní v přírodní památce Stonáč. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiy. Vedoucí práce doc. ing. PhDr. Ladislav Koutný, Ph.D, CSc. Palla, E. (1886): Die Flora von Kremsier in Mähren. – Oesterreichische Botanische Zeitschrift, Wien, 36: 50–55; 85–87; 122–126; 157–159; 197–200. Pavelčíková, L., Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Stonáč na období 2014–2023. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pazderová, M. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Stonáč. – AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice, Psotová, H., Girgel, M. et Legát, V. (2008): Přírodní památka Stonáč – návrh revitalizačních opatření. – Arvita P, spol. s r. o. Otrokovice. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Rybka, V. a kol. (1996): Mokřady střední Moravy. – Sagittaria, Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, s. 26. Schneider, J. (2002): Plán péče o přírodní památku Stonáč na období 2003–2012. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Sitko, J. a kol. (1983): Ptactvo Kroměřížska. – Zprávy Moravského ornitologického sdružení 1983, s. 19–85. Šálek, P. (2002): Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín. Šálek, P. (2002): Navštivte přírodní památku Stonáč u obce Bílany. – Hulíňan 2002/2, Hulín. Šálek, P. (2000): Zoologický inventarizační průzkum přírodní památky Stonáč v k. ú. Bílany, okr. Kroměříž. – Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šindelářová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kroměřížska. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. Vávra, T. (2007): Hodnocení stavu a péče v přírodní památce Stonáč. – Seminární práce do předmětu Ochrana přírody a krajiny, 10 s. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Depon. in: ZO ČSOP Via Hulín. Veselý, J. et Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Stonáč z oboru batrachologie (kuňka obecná). – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. [eds.] (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. – Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 176 s. ISBN 978-80-87457-18-4. Zavřel, H. (1958): SPR na okrese kroměřížském. – Věstník muzea v Kroměríži. 1958, č. 1, s. 7–11. Zavřel, H. (1966): Přírodní rezervace Stonáč u Bilan. – Zprávy oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově, s. 12–18. Zavřel, H. (1970): Příspěvek k rozšíření minujícího hmyzu na dubech. – Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 146: 3–8. |
| Aktualizace 11. 2. 2025 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |