Přírodní rezervace Smrdutá
Základní údaje: Přírodní rezervace Smrdutá představuje jeden z nejlépe zachovaných lesních porostů v Hostýnských vrších s geomorfologicky význačnými skalními útvary - pískovcovými a slepencovými skalisky a pseudokrasovými jeskyněmi na prudkém suťovém svahu a vrcholu Smrduté (750 m n. m.). Nachází se na svahu s jihozápadní orientací a sklonem až 55° v nadmořské výšce 530 až 750 m n. m., nad silnicí z Chvalčova na Tesák, asi 1,5 km západně od rekreačního střediska Na Tesáku. Katastrální území Chvalčov, Přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 28. 9. 1975. Evidenční kód ÚSOP: 622. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 6,5137 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: přirozený ekosystému svahového suťového lesa v submontánním stupni, lesní společenstva lipových javořin a bučin na balvanité suti a na skalnatých výchozech s karpatskou květenou v podrostu, geomorfologicky význačné skalní útvary. Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (střední až svrchní eocén) složené z arkózových pískovců a slepenců s vložkami jílovců. Pískovce jsou většinou hrubozrnné, nevápnité, slepence jsou petromiktní, s proměnlivou velikostí valounového materiálu a úlomků (křemen, krystalinikum, vápence).
Na Smrduté se nacházejí typické produkty mrazového zvětrávání - skalní stěny mrazových srubů, větší izolované skalní útvary, bizarní skaliska na vrcholu, suťová pole, povrchové skalní sluje v převisech a pseudokrasové puklinové jeskyně. Vznik pseudokrasových útvarů souvisí s tektonickým svahovým rozsedáním podél systému puklin v pískovcích rusavských vrstev a s dalším působením mrazu a gravitační modelace.
Nejdelší jeskyně, nazývaná Smrdutá, je průchozí, dlouhá 56 m, výškový rozdíl mezi vchodem a východem je 12 m, v některých místech byla uměle rozšířena. V jeskyni se vytvořila sněhobílá sintrová poleva podobná povrchu květáku, tzv. pisolity. Vznikaly postupným vymáčením vápenitého tmelu pískovců za působení srážkové a spodní vody. Rozpuštěný uhličitan vápenatý se zpětně vysrážel a vyplnil dutiny na stropě jeskyně na ploše asi 1 m2. Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě typické, v rezervaci se na výchozech podložních hornin vyvíjí azonální typ půdy - ranker typický a kambický.
Flóra a vegetace: Lesní společenstva na prudších sklonech představují suťové javořiny asociace Lunario-Aceretum, jen maloplošně se zde nacházejí druhově chudé kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dříve hojný jilm drsný (Ulmus glabra) ustupuje. Přimíšen je habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a již pouze ojediněle jedle bělokorá (Abies alba) – roste zde i několik mohutných exemplářů. Keřové patro tvoří bez červený (Sambucus racemosa) a přirozené zmlazení dřevin.
V bylinném patře dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), z dalších druhů zde roste např. ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kostřava lesní (Festuca sylvatica), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), metlice křivolaká (Deschampsia flexuosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), křivatec žlutý (Gagea lutea), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), silenka dvoudomá (Silene dioica), starček vejčitý (Senecio ovatus), svízel vonný (Galium odoratum), udatna lesní (Aruncus vulgaris) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Z kapradin jsou zastoupeny bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), osladič obecný (Polypodium vulgare) a sleziník červený (Asplenium trichomanes), početné jsou mechorosty a játrovky. PR Smrdutá je také zajímavou mykologickou lokalitou, známou především výskytem dřevokazných druhů hub.
Fauna: Na území se vyskytují běžné druhy lesních živočichů charakteristické pro oblast Hostýnských vrchů. Z motýlů se vyskytuje v jarním aspektu martináček bukový (Aglia tau), z obojživelníků byl zjištěn mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria), plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis). Z ptáků byl pozorován jestřáb lesní (Accipiter gentilis), lejsek malý (Ficedula parva) a další běžnější druhy, ze savců veverka obecná (Sciurus vulgaris). Poměrně bohatá je zde fauna netopýrů. Během jarních a podzimních přeletů bylo na lokalitě zaznamenáno 10 druhů, včetně druhů vzácných a chráněných, k nimž patří např. vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr vodní (Myotis daubentonii).
Lesnictví: Lesní porosty v PR Smradlavá jsou staré asi 150 let, zčásti mají pralesovitý charakter. Náleží k lesnímu typu suťová javořina měsíčnicová na svazích a hřebenech (5J5). Dochází zde k přirozenému zmlazování, především buku, ojediněle se zde nalézají i menší skupinky smrku ztepilého. Okolní porosty tvoří převážně mladší bučiny a částečně i smrková monokultura.
Management, ohrožení: Vlivem vysokých stavů zvěře (především daňčí) je ohrožena přirozená obnova porostů. Lesní porosty jsou ponechány bez těžebního či pěstitelského zásahu, mimo citlivého zdravotního výběru při napadení jilmů grafiózou a smrku kůrovcem (po předchozím projednání s orgány ochrany přírody) a individuální ochrany náletu a nárostu proti zvěři. V případě výjimečného skupinového zmlazení bude provedeno vybudování oplocení, případné prosvětlení porostu. Při probírkách je možné odstraňovat nepůvodní smrk ztepilý. V roce 2000 bylo provedeno geodetické zaměření hranic. Pro území byl zpracován plán péče pro období 2002–2011.
Střední částí rezervace procházejí po vrstevnici souběžně zeleně značená turistická stezka z Chvalčova na Čerňavu, cyklostezka na Tesák a naučná stezka Hostýnské vrchy, které jsou hojně navštěvovány turisty v průběhu celého roku (v zimě nenáročný běžecký terén). Na vlastní vrchol Smrduté je vyznačena krátká odbočka. Je zde umístněn také informační panel naučné stezky (zastávky č. 7). Spodní okraj rezervace je snadno přístupný od státní silnice Chvalčov - Na Tesáku z odpočívadla pod vrchem Bludný.
Historie: Přírodní rezervace Smrdutá byla zřízena výnosem Ministerstvem kultury ČSR č. 7814/75 ze dne 28.9.1975, původní výměra byla 3,12 ha. K přehlášení a rozšíření PR došlo Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 6/01 ze dne 3. 10. 2001 na současnou výměru.
Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus).
PR Smrdutá je také součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Literatura: Batoušek, P. (2008): Inventarizační průzkum rostlin PR Smrdutá. – Ms., 5 s. Depon. In: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Borský, J. (1979): Výskyt pisolitů na Smrduté. – Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, srpen 1979, s. 34-35. Czudek, T., Demek, J. et Stehlík, O. (1961): Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. – Časopis pro mineralogii a geologii, Praha, 6, č. 3, s. 262–269. Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek. Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17–27. Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17–27. Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 189. Doležal, F. a kol. (1988): Cvičné skály na Moravě. Horolezecký průvodce. – Olympia Praha, 317 s. Dvořák, V. et Dančák, M. (2016): Exkurze do PR Obřany v Hostýnských vrších. – Zprávy Moravskoslezké pobočky ČBS 5: 15–17. Grüll, F. (1984): Inventarizační průzkum vegetačního krytu státní přírodní rezervace Smrdutá. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha. Hort, L. et Vrška, T. (1999): Podíl odumřelého dřeva v pralesovitých útvarech ČR. – In: Vrška, T. [ed.]: Význam a funkce odumřelého dřeva v lesních porostech. Sborník příspěvků ze semináře s exkurzí konaného 8.–9. října 1999 v Národním parku Podyjí, Znojmo, s. 75–86. Hradílek, Z. (2015): Monitoring evropsky významného druhu Buxbaumia viridis (Moug. ex Lam. et DC.) Brid. ex Moug. et Nestl. na 9 vybraných lokalitách v Hostýnských vrších. – Ms., depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Hradílek, Z. Plaček, J., Tkáčiková, J. et Kocián, P. (2022): Bryologická exkurze do přírodní rezervace Smrdutá u Chvalčova v Hostýnských vrších. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 11. Humpolíčková, J. (2012): Hostýnské vrchy, Smrdutá – přírodní rezervace. – Botany.cz [online]. 2012-08-31 [cit. 2020-01-29]. Dostupné z https://botany.cz/cs/smrduta/. Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. – Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5. Jirková, P. et Krejčí, O. (2010): Databáze významných
geologických lokalit: 1597 Smrdutá – [online]. Praha: Česká geologická
služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček. Kolektiv autorů (2021): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 41 – Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Analýza stavu a vývoje. Platnost 2022–2041. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž, 306 pp. Křížek, M. (2003): Charakteristické vlastnosti mrazových srubů: zaměřeno na srovnání aktivních mrazových srubů ve světě a mrazových srubů v Rusavské hornatině. – In: Geografie, Sborník České geografické společnosti. 2003, roč. 108, č. 4, s. 261–276. ISSN 1212-0014. Kucharczyk, D. (2016): Geomorfologie vybraných rozsedlinových jeskyní Vnějších Západních Karpat. – Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: RNDr. Jan Lenart, Ph.D. Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý. Láznička, V. a Smejkalová, E. (1991): Chráněná území okresu Kroměříž. – Veronica, roč. 5/1991, s. 40-42. Lučan, R. (2000): Netopýři Hostýnských vrchů. – Vespertilio 4: 111–116 (ČESON). Lučan, R., Svačina, T. (2001): Přehled zimovišť netopýrů v Hostýnských vrších a jejich předhůří. – Vespertilio 5: 173–174 (ČESON). Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 95. Novák, J. & Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010. Patáková, K. (2006): Svahové pohyby v Rusavské hornatině. – Ročníková práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 61 pp. Patáková, K. (2008): Dynamika recentních svahových pohybů v Rusavské hornatině. – Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 79 s. Vedoucí práce RNDr. Marek Křížek, Ph.D. Polčák, J. (2019): Inventarizační mykologický průzkum PR Smrdutá. – Ms., 43 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Rajnoch, A. (2023): Sezónní kinematika trhliny ve skalních horninách karpatského flyše (Sesuv Smrdutá, Hostýnské vrchy). – Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Ivo Baroň, Ph.D. Salaš, J. (2015): Rozšíření, ekologie a systematika druhů rodu Crepidotus v České republice. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. – Valašské Meziříší: Vl. Skýpala, 190 s. Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026. Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T. (2001): Plán péče PR Smrdutá pro období 2002–2011. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Svačina, T. (2005): Netopýři Hostýnských vrchů a jejich úpatí. – Ms., depon. in: ČSPOP Bystřice pod Hostýnem; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Svačina, T. (2007): Příroda Hostýnských vrchů. – 1. vyd. Chvalčov. Svačina, T. (2020): Plán péče o přírodní rezervaci Smrdutá na období 2021–2030. – Ms., Českomoravské sdružení pro ochranu přírody, Bystřice pod Hostýnem. Depon in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šimek, D. (2002): Geologicko-geomorfologická charakteristika pískovcových skalních útvarů v Hostýnských vrších. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra geologie. Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.]: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9.–11. 6. 2010. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp. Vítek, J. (1983): Smrdutá. – Turista, 22/7: 241–242, Praha. Vymazal, M. (2013): Habitatové nároky strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. – Diplomová prace, 55 s., 4 přílohy. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecka fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Vymazal, M. (2017): Inventarizační průzkum ptáků v přírodní rezervace Smrdutá v roce 2017. – Ms., 3 s. Depon. In: Krajský úřad Zlínského kraje. Vymazal, M., Prachař, D., Jagoš, B. et Járová, I. (2019): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Hostýnské vrchy. – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé karpaty. Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. – Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 78–79. Zavřel, H. (1969): Rozšíření chráněných rostlin na okrese kroměřížském. – Zpravodaj okresního archivu státní památkové péče a ochrany přírody Kroměříž, 5/69: 2–37. Zemánková, J. a Pospíšil, V. (1977): Mechorosty přírodní rezervace Smrdutá v Hostýnských horách. – Zprávy vlastivědného ústavu Olomouc, 185: 3–6, Olomouc. Žídek, M. (2009): Gamaspektrometrie a petrografie pískovců račanské jednotky v Hostýnských vrších. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra geologie. Vedoucí práce doc. Mgr. Ondřej Bábek, Dr. |
| • Aktualizace 18. 1. 2024 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |