Přírodní rezervace Tesák

Jedlobučina v PR Tesák (20. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní rezervace Tesák představuje přirozený porost původních jedlobučin pralesovitého charakteru v hřebenové části Hostýnských vrchů (okrsek Rusavská hornatina). Nachází se na jihovýchodním svahu se sklonem asi 35 stupňů, s četnými prameništi a stržemi. Leží v nadmořské výšce 565 až 650 m n. m., asi 715 m jihozápadně od kóty Ožiňák (660,5 m n. m.) a 1,1 km severovýchodně od rekreačního střediska Na Tesáku. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 28. 9. 1975. Původní rozloha rezervace byla 7,55 ha, k přehlášení a rozšíření došlo nařízením OkÚ Kroměříž č. 8/01 ze dne 3. 10. 2001. Katastrální území Rajnochovice, Přírodní park Hostýnské vrchy. Evidenční kód ÚSOP: 621. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 9,1881 ha (podle plánu péče). Mapy.cz.

Předmět ochrany: Ochrana přirozeného ekosystému horské květnaté jedlobučiny, ochrana druhové skladby a genové rozmanitosti přirozeného lesního porostu s dosud významným zastoupením jedle bělokoré, ochrana území významného pro udržení ekologické stability – lokální biocentrum Tesák, ochrana jednoho z nejlépe zachovaných porostů uvedeného typu v Hostýnských vrších.


Přírodní rezervace Tesák (20. 10. 2002)		Přírodní rezervace Tesák (20. 10. 2002)

Geologie, půdní podmínky: Geologický podklad je tvořen sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Ve východní polovině území se nacházejí ráztocké vrstvy soláňského souvrství (svrchní křída – paleogén), ve středně rytmickém flyši se střídají vložky šedých a zelenošedých jílovců s lavicemi modrošedých vápnitých pískovců. V severní části se nachází plošně nejméně zastoupená jednotka, kaumbergské souvrství (cenoman–campan) s rudohnědými a zelenošedými jílovci. Západní polovinu území tvoří deluviální kamenité až hlinito-kamenité sedimenty (kvartér). Půdními typy jsou kambizemě.

Flóra a vegetace: Podstatnou část lesních porostů v přírodní rezervaci Tesák tvoří květnaté bučiny asociace Asperulo-Fagetum. Patří k územím s dosud nejvíce zastoupenou jedlí bělokorou v dřevinném patru a k nejzachovalejším územím s biotopem květnatých bučin a přirozeným lesem v rámci Zlínského kraje. Mezi dřevinami dominují buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), přimíšeny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus) a smrk ztepilý (Picea abies). V bylinném patře jsou bohaté porosty kapradin, dále se v něm vyskytují např. čarovník alpský (Circaea alpina), čistec alpínský (Stachys alpina), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), konopice sličná (Galeopsis speciosa), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), ostřice chlupatá (Carex pilosa), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), rulík zlomocný (Atropa bella-donna), starček Fuchsův (Senecio ovatus), starček lesní (Senecio sylvaticus), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum), na prameništích ojediněle ostřice převislá (Carex pendula).

Pouze jako bodové segmenty jsou v západní části území zastoupena lesní pěnovcová prameniště a lesní prameniště bez tvorby pěnovců. V roce 2010 byl nalezen na tlejícím smrkovém dřevě při jižní hranici přírodní rezervace Tesák vzácný epixylický mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), který patří mezi evropsky sledované druhy.

Dřevokazné houby v přírodní rezervaci Tesák (20. 10. 2002)

Mykoflóra: Přírodní rezervace Tesák je také významnou a bohatou mykologickou lokalitou. Na živých i odumřelých stromech roste celá řada dřevokazných hub, např. korálovec jedlový (Hericium flagellum), kotrč Němcův (Sparassis nemecii), lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) a ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii). V roce 2005 zde byla nalezena vzácná kuřátka Batailleova (Ramaria bataillei), jedná se o první nález druhu v České republice.

Fauna: Zachovalá jedlobučina s přestárlými a odumírajícími stromy, množstvím stojícího i padlého dřeva různých průměrů a v různých stádiích rozkladu je unikátní lokalitou nejrůznějších druhů bezobratlých. Ze saproxylických druhů brouků zde byly nalezeny vzácné pralesní relikty vázané na odumírající kmeny stromů, jako např. kornatec velký (Peltis grossa), kovařík Crepidophorus mutilatus, rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus), stehenáč Ischnomera sanguinicollis a vzácný mykofágní brouk Derodontus macularis bionomicky vázaný na chorošovité houby. V korytě potoka a v jeho okolí byl zjištěn střevlík hrbolatý (Carabus variolosus).

Z minulosti pocházejí informace o nálezech několika vzácnějších druhů motýlů zařazených do červeného seznamu bezobratlých, jako jsou např. lišejníkovec čtveroskvrnný (Lithosia quadra), mol chorošový (Scardia boletella), nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), různorožec černopásný (Fagivorina arenaria) a štětconoš smrkový (Calliteara abietis) – jejich současný výskyt by bylo třeba ověřit.

Zajímavá je také fauna měkkýšů, nápadný je modře zbarvený druh nahého plže – modranka karpatská (Bielzia coerulans). Významný je výskyt několika drobných plžů, jako např. praménky rakouské (Bythinella austriaca), řasnatky lesní (Macrogastra plicatula), vřetenatky mnohozubé (Laciniaria plicata) a endemické vřetenatky moravské (Vestia ranojevici moravica), nalezena byla také vrásenka pomezní (Discus ruderatus), což je typický horský druh.

Z obojživelníků byl pozorován skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v ochranném pásmu také kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Rezervace je významným hnízdištěm a útočištěm řady vzácnějších i běžných druhů ptáků, k nimž patří např. holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora uhelníček (Parus ater) a budníček větší (Phylloscopus trochilus), na přeletu byl pozorován mimo jiné také čáp černý (Ciconia nigra). Významný je výskyt datlovitých vázaných na zbytky původních porostů pralesovitého charakteru, především vzácného strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), byl zde pozorován také datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Ze savců je stálým obyvatelem např. veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Přírodní rezervace Tesák (1. 5. 2007)

Lesnictví: Lesní společenstva patří k nejlépe zachovalým porostům lesní vegetace v Hostýnských vrších, věk nejstarších porostů je asi 200 let. Tento lesní porost v původních hranicích rezervace z roku 1975 byl dlouhodobě ponechán prakticky bez jakýchkoliv zásahů, vytvořila se zde diferencovaná struktura lesa s množstvím ponechaného mrtvého dřeva. Pralesovitý charakter chráněného území je dán jedinci mohutných buků, javorů a jedlí a stojícími i ležícími kmeny v různých stadiích rozpadu, na prosvětlených místech zmlazuje především buk a také jedle.

V části rezervace přičleněné v roce 2001 probíhalo v minulosti běžné lesnické hospodaření, byla však zachována druhová skladba porostů, jejichž stáří je asi 85 let. Věková ani prostorová struktura těchto porostů není diferencována, jedná se o jednoetážový lesní porost, původně minimální objemy mrtvého dřeva se zde postupně navyšují. Plošně nejvíce zastoupenými lesními typy jsou bohatá jedlová bučina mařinková (5B1) a obohacená bučina devětsilová (5D6). Udávaný věk porostů je počítán k roku 2024.

Management, ohrožení: V rezervaci jsou nadále vyloučeny lesnické zásahy kromě podpory přirozeného zmlazení (budování oplocenek), všechno mrtvé dřevo bude ponecháno na místě. Pro podporu odrůstání semenáčků jedlí i ostatních stanovištně původních dřevin jsou porosty na několika místech chráněny již od roku 1992 oplocenkami. Důvodem je nadměrný okus přirozeného zmlazení způsobovaný přemnoženou spárkatou zvěří, především daňkem skvrnitým. Smrky v porostní skupině ve východní části území byly napadeny kůrovcem a jsou již zcela suché. Napadené kulturní smrkové porosty v okolí rezervace již byly pokáceny, lokalita je tak více vystavena působení větru. Blízko severní hranice chráněného území vede nepříliš frekventovaná červeně značená turistická stezka z rekreačního střediska Na Tesáku do Rajnochovic, která asi po 2 km prochází kolem dalšího chráněného území, jimž je PR Sochová.


Torza jedlí v přírodní rezervaci Tesák (1. 5. 2007)		Přírodní rezervace Tesák (1. 5. 2007)

Natura 2000: Rezervace se nachází na území Evropsky významné lokality Hostýnské vrchy (kód CZ0724429) v kategorii PR/PP o celkové rozloze 2396,5918 ha představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typ přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). PR Tesák je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5176,9520 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Horní okraj přírodní rezervace Tesák (20. 10. 2002)

Literatura:

Batoušek, P. (2008): Inventarizační průzkum rostlin PR Tesák. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Berka, T. (2010): Výskyt a rozšíření šikouška zeleného (Buxbaumia viridis) na Zlínsku. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.]: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9.–11. 6. 2010. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp.

Čejka, T. et al. (2018): Měkkýši Hostýnských vrchů. [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. – Malacologica Bohemoslovaca 17: 17–27.

Čížek, L., Kostanjšek, F., Hauck, D., Konvička, O., Foltan, P. et Okrouhlík, J. (2015): Management populací evropsky významných druhů hmyzu v České republice: Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus). Certifikovaná metodika. – Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice. 27 s.

Deckerová, H., Šuhaj, J. et Polčák, J. (2014): Rozšíření muchomůrky šupinaté (Amanita ceciliae) ve Slezsku a na severovýchodní a střední Moravě (Česká republika). – Acta Carp. Occ. 5: 12–19. ISSN 1804-2732.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hradílek, Z. (2013): Bryologická vycházka aneb za mechorosty do Hostýnských vrchů. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 2: 25–28.

Holek, M. (2023): Biotopové nároky lejska malého (Ficedula parva) v lesích jižní a východní Moravy. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce doc. Ing. Jiří Foit, Ph.D.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Jindřich, O. (2006): Ramaria bataillei (Basidiomycetes, Ramariaceae), the first finds in the Czech Republic. – Czech Mycol. 58(3–4): 267–271.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kment, P., Horsák, M., Procházka, J., Sychra, J. et Malenovský, I. (2017): Rozšíření podkornice Aradus obtectus (Hemiptera: Heteroptera: Aradidae) a kornatce Peltis grossa (Coleoptera: Trogossitidae) v České republice a jejich první nálezy v Bílých Karpatech. – Acta Carp. Occ. 8. ISSN 1804-2732.

Kolektiv autorů (2021): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 41 – Hostýnsko-vsetínské vrchy a Javorníky. Analýza stavu a vývoje. Platnost 2022–2041. – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž, 306 pp.

Konvička, O. (2014): Příspěvek k rozšíření mykofágního brouka Derodontus macularis (Fuss, 1850) (Coleoptera: Derodontidae) na východní Moravě. – Acta Carp. Occ. 5: 68-69. ISSN 1804-2732.

Konvička, O. et Čagánek, D. (2011): Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) (Coleoptera: Rhysodidae) na Moravě (Česká republika). – Acta Carpathica Occidentalis, 2: 81–82.

Kudláček, M. (2013): Hodnocení dřevinné složky geobiocenóz PR Tesák. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, 102 s.

Kudláček, M. (2015): Návrh optimálního managementu za účelem zvýšení podílu populace jedle bělokoré v přírodní rezervaci Tesák s využitím růstového simulátoru. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky. Vedoucího práce Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 100.

Moravec, J. et Veselý, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Hostýnské vrchy z oboru koleopterologie (střevlík hrbolatý). – Praha: Mott MacDonald Praha, spol. s r. o. Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Moštěk, J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. – Ms., 96 s., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ZO ČSOP Via Hulín.

Musil, O., Šmiták, J. et Vlašín, M. (1985): Státní přírodní rezervace Tesák. Inventarizační průzkum. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Novák, J. et Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Pola, J. (1987): Inventární seznam denních motýlů vyskytujících se v SPR Tesák a Čerňava v roce 1987. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pola, J. (1988): Dodatek k seznamu Lepidopter z roku 1987 vyskytujících se na území SPR Tesák a Čerňava. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Pola, J. et Stavinoha, J. (1988): Výskyt brouků ve SPR Tesák a Čerňava. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Spitzer, L. et Konvička, O. (2010): Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. – Opava: Časopis Slezského muzea Opava (A), 59: 59–70. ISSN 1211-3026.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2001): Lesnický inventarizační průzkum PR Tesák (včetně fytocenologie a typologie). Studie ČSPOP. – Ms. Depon. in: ČSPOP Bystřice pod Hostýnem; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Svačina, T. (2001): Plán péče PR Tesák pro období 2002–2011. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Svačina, T. (2014): Plán péče PR Tesák pro období 2015–2024. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín; ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Švarc, P. (2006): Hodnocení stavu a péče v lesních rezervacích Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Fakulta lesnická, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 56 s.

Švarc, P. (2008): Geobiocenologická charakteristika a návrh péče o lesní porosty přírodní rezervace Tesák. – Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Fakulta lesnická, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Doc. Ing. Antonín Buček, CSc.

Tomáštíková, J. (2022): Flóra vybraných chráněných území severozápadní části Hostýnských vrchů. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů. Valašsko – vlastivědná revue, 8: 20–21.

Troneček, J. (2002): Příroda Hostýnských vrchů (pokračování z č. 2002/1). Valašsko – vlastivědná revue, 9: 18–19.

Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.]: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9.–11. 6. 2010. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp.

Vymazal, M. (2009): Ochrana odumírajících a doupných stromů – závěrečná zpráva k projektu. – Ms., depon. in: Moravský ornitologický spolek – smp ČSO.

Vymazal, M. (2010): Závěrečná zpráva z monitoringu Ptačí oblasti Hostýnské vrchy za rok 2010. – Ms., depon. in: ČSO, Praha.

Vymazal, M. (2011): Výskyt datlíků tříprstých (Picoides tridactylus) v Hostýnských vrších. – Zprávy MOS 69: 46–51.

Vymazal, M. (2013): Habitatové nároky strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. – Diplomová práce, 55 s., 4 přílohy. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Vymazal, M., Prachař, D., Jagoš, B. et Járová, I. (2019): Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Hostýnské vrchy. – AOPK ČR, RP Správa CHKO Bílé Karpaty.

Záruba, P. (1994): Entomologický inventarizační průzkum chráněného území (Lepidoptera, Ephemeroptera, Dermaptera) přírodní rezervace Tesák. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Zavřel, H.: Botanická zpráva o státních přírodních rezervacích na Holešovsku. – Zpravodaj krajského vlastivědného ústavu v Gottwaldově, roč. 1960, č. 1–2.

• Aktualizace 24. 1. 2024