Přírodní památka Byčinec

Svahové prameništní louky a pastviny v přírodní památce Byčinec (27. 5. 2005)

Svahové prameništní louky a pastviny v přírodní památce Byčinec (27. 5. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Byčinec se rozkládá na zvlněných, k severozápadu ukloněných svazích hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd, asi 1,2 km severozápadně od kóty Polomka (983 m). Tvoří ji svahové prameništní louky a pastviny v údolí potoka Byčince, pravostranného přítoku Morávky, v nadmořské výšce 680 až 700 m. Katastrální území Morávka, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1990. Evidenční kód ÚSOP: 1341. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková výměra: 0,8458 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Společenstva vlhkých a rašelinných luk a horských pastvin s výskytem vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří godulské vrstvy překryté mocnými vrstvami svahovin. Půdním typem jsou hlinitopísčité hnědé lesní půdy. Na podmáčených místech se občas objevují drobné svahové sesuvy.

Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)   Violka bahenní (Viola palustris)

Prstnatec Fuchsův pravý
(Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

 

Violka bahenní
(Viola palustris)

Flóra a vegetace: Kromě vzácných a chráněných druhů rostlin je území stanovištěm mnoha dalších taxonů, vázaných na podmáčené a rašelinné biotopy. Ze vstavačovitých (Orchidaceae) se vyskytují prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a bohatá populace kruštíku bahenního (Epipactis palustris). Dále zde rostou např. blatouch bahenní (Caltha palustris), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice ježatá (Carex echinata), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice rusá (Carex flava), přeslička bahenní (Equisetum palustre), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), škarda bahenní (Crepis paludosa), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), violka bahenní (Viola palustris), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), místy jsou porosty rašeliníku (Sphagnum sp.). Masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) zde byla naposledy nalezena v r. 1993 a je považována za vyhynulou (podobný je osud rosnatky i na některých dalších beskydských, dnes již historických nalezištích, hojně se doposud vyskytuje především v PP Obidová, dále v PP Podgrúň a málo početná populace V Podolánkách).

Přírodní památka Byčinec (27. 5. 2005)

Přírodní památka Byčinec (27. 5. 2005)

Na sušších místech s jalovcem obecným (Juniperus communis) je možno nalézt bukvici lékařskou (Betonica officinalis), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), pupavu bezlodyžnou (Carlina acaulis), smilku tuhou (Nardus stricta), len počistivý (Linum catharticum), žebrovici různolistou (Blechnum spicant) aj.

Fauna: Přírodní památka Byčinec je životním prostředím ohrožených druhů plazů a obojživelníků. Vyskytuje se zde ještěrka obecná (Lacerta agilis), zmije obecná (Vipera berus), čolek horský (Triturus alpestris) a čolek obecný (Triturus vulgaris), skokan hnědý (Rana temporaria) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). V okolí byl několikrát pozorován vlk evropský (Canis lupus).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, ze dvou stran ji obklopují převážně smrkové lesní porosty. V blízkosti přírodní památky se nachází památný strom Tis na Byčinci.

Management, ohrožení: V minulosti bylo území hospodářsky využíváno pouze extenzivně pastvou hovězího dobytka, popř. kosením. Později zde probíhala intenzivní pastva jalovic. Ta znamenala silné poškození lokality, na mnoha místech došlo k úplnému vymizení bylinného porostu. V současné době je zde prováděno řízené hospodaření, jehož cílem je uchování předmětu ochrany území. Spočívá v extenzivní pastvě hovězího dobytka a koní, sečení nedopasků a odstraňování dřevinného náletu. Součástí ochranářských opatření bylo zřízení několika tůní pro rozmnožování obojživelníků.

Pro řadu nedostatků v původním vyhlašovacím dokumentu z roku 1990 je připraveno přehlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma, zahrnuty budou pouze cenné bioptopy.

Natura 2000: Přírodní památka Byčinec se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní památka Byčinec (27. 5. 2005)

Přírodní památka Byčinec (27. 5. 2005)


Literatura:

Bartošová, D. (1995): Trhaviny nemusí znamenat jen ničení. In: Veronica 1995/2, s. 36-37.

Duda, J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66-92.

Hájek, M. et Hájková, P. (2001): Vzácné a zajímavé mechorosty rašelinišť a pramenišť Moravskoslovenského pomezí. Bryonora, Praha, 28: 10-14.

Hlisnikovský, D. (2011): Botanický inventarizační průzkum PP Byčinec. Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Chytil, P. (2005): Plán péče přírodní památky „Byčinec“ na katastrálním úzení Morávka, v okrese Frýdek-Místek na období 2005-2014.#Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Chytil, P. (2017): Plán péče o přírodní památku Byčinec na období 2018-2027. Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Jaroš, R. (2011): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova univeruzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Luxová, K. (1999): Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) v Beskydech – současný stav a dynamika populací a návrhy managementu. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Ohryzková, L. & Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s.

Plášek, V. (2009): Inventarizační průzkum mechorostů v PP Byčinec (CD). - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Roháčová, M. (2015): Ploštice (Heteroptera) beskydských a podbeskydských rašelinných biotopů 5. Přírodní památka Byčinec. In: Acta Musei Beskidensis 7, 2015, s. 47–65. ISBN 978-80-86166-40-7.

Španihelová, K. (2019): Historické a současné rozšíření vzácných fytogeograficky významných prvků květeny CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Vicherek, P. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) v PP Byčinec. Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Weissmannová, H. et al. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. et Sedláček M. [eds]: Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 s.


Aktualizováno 5. 10. 2021 CHKO Beskydy Úvodní stránka Nahoru Zpět