Přírodní rezervace Travný
Základní údaje: Přírodní rezervace Travný se rozkládá na západním svahu hory Travný (1203 m n. m.), od jeho vrcholu až po úpatí k toku říčky Mohelnice. Nachází se v centrální části Moravsko-slezských Beskyd, v Lysohorské hornatině, v nadmořské výšce 530 až 1203 m n. m. Maximální dosažené převýšení činí bezmála 680 m, což v rámci maloplošných chráněných území v České republice představuje jedno z největších výškových rozpětí. Severní i jižní hranici rezervace tvoří hluboce zařízlé žleby s vodotečemi, východní hranice je vedena lesními porosty po hřebeni Travného, západní hranici pak tvoří tok říčky Mohelnice. Katastrální území Krásná pod Lysou horou a Morávka, okres Frýdek - Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno dne 22. 12. 2000. Evidenční kód ÚSOP: 2107. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha: 154,9709 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.
Předmět ochrany: Fragmenty přirozených lesních porostů v komplexu bučin na západním úbočí Trávného v širokém rozpětí vegetačních stupňů od montánní olšiny po zakrslou bukovou smrčinu v n. v. 530 až 1203 m. Nedílnou součástí poslání rezervace je rovněž ochrana přirozených procesů, které umožňují existenci celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského vývoje slezské jednotky. Většinu území zaujímá střední oddíl godulských vrstev (cenoman) vymezený v rámci godulského souvrství. Charakteristický je hrubě rytmický lavicovitý flyš s převahou zelenošedých glaukonitických pískovců nad tenkými polohami tmavě šedých jílovců. Na severním svahu Travného je odkryto frýdecké souvrství podslezské jednotky, vystupují zde také spodní těšínské vrstvy a těšínské vápence slezské jednotky. Vzhledem ke sklonům svahů je horninový podklad náchylný ke všem druhům eroze. Geomorfologicky je území značně členité s hluboce zaříznutými koryty a stržemi horských potoků s kamennými stupni a výraznými náplavovými kužely u jejich ústí do říčky Mohelnice. Na svazích ve střední a spodní části se nacházejí kamenná moře s roztroušenými balvany. Půdní pokryv tvoří mělké hnědé lesní půdy až podzoly, spodní část rezervace hraničí s fluviálními sedimenty - povodňovými hlínami a štěrky nižších teras říčky Mohelnice.
Hydrologie: Přírodní rezervace Travný spadá do hydrogeologického rajónu „Flyš v povodí Ostravice“. V nejnižších partiích území se v ochranném pásmu rezervace nachází říčka Mohelnice, tvořící v některých úsecích hranici PR. Do Mohelnice přitékají z PR Travný tři výrazné pravostranné horské přítoky. Jedná se o Medvědí potok tvořící severní hranici chráněného území, střední částí protéká Polenitý potok (v horní části označovaný také jako Česneková voda) a jižní hranici představuje Foldynův potok, vedený ve starých lesnických mapách jako potok Faldynov. Mohelnice samotná pramení na severních svazích u hory Obidová. Flóra a vegetace: Ze značného převýšení a složité geomorfologie území vyplývá i pestrost zdejší vegetace, v níž převažují kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Hlavní dřevinou je zde buk lesní (Fagus sylvatica), jednotlivě nebo ve skupinách je přimíšena jedle bělokorá (Abies alba), ojediněle javor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepilý (Picea abies) a vzácně i jilm horský (Ulmus glabra). V nejnižších polohách nad Mohelnicí se v příměsích objevuje také dub zimní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), olše šedá (Alnus incana) a třešeň ptačí (Prunus avium).
Bylinné patro má poměrně nízkou pokryvnost, rostou v něm např. bika hajní (Luzula luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), mléčka zední (Mycelis muralis), jestřábník zední (Hieracium murorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea).
Pouze v malých zbytcích se zde nacházejí společenstva květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion. Bylinné patro je tvořeno např. bikou žlutavou (Luzula luzulina), kokoříkem mnohokvětým (Polygonatum multiflorum), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura), šalvějí lepkavou (Salvia glutinosa), violkou lesní (Viola reichenbachiana) a vraním okem čtyřlistým (Paris quadrifolia), v blízkosti prameniště v horní části území i sněženkou podsněžníkem (Galanthus nivalis). Plošně nevelké, ale druhově bohaté jsou zbytky suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion podél strží potoků. Podrost tvoří např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), česnek medvědí (Allium ursinum), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), ptačinec hajní (Stellaria nemorum) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium).
S rostoucí nadmořskou výškou se zvyšuje zastoupení smrku a porosty přecházejí přes smrkové bučiny ve třtinové smrčiny asociace Calamagrostio villosae-Piceetum nejvyšších poloh s převahou smrku ztepilého (Picea abies) a s vtroušeným jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). V bylinném patře rostou typické horské druhy, např. bika lesní (Luzula sylvatica), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), podbělice alpská (Homogyne alpina), čarovník alpský (Circaea alpina), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). V podvrcholových částech na plochách po exhalačních těžbách byly vysazeny některé nepůvodní druhy dřevin jako smrk pichlavý (Picea pungens), borovice kleč (Pinus mugo) a olše zelená (Alnus alnobetula). V aluviu toku Mohelnice se hojně vyskytuje sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), nehojně prvosenka vyšší (Primula elatior) a vzácně také mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).
Fauna: Podle dostupných údajů byl Travný v minulosti velmi cennou entomologickou lokalitou s druhy, které nebyly z jiných míst Beskyd známé. Tento entomologický průzkum se datuje do období před rokem 1963 a dosud nejsou podchyceny výrazné negativní změny, které prodělaly zkoumané lesní porosty v průběhu následujících let, zejména v 70. a 80. letech minulého století. Před vyhlášením rezervace došlo i k přímé likvidaci části nejcennějších pralesovitých porostů. Bohatší malakofauna (Mollusca) byla zaznamenána pouze v nižších nadmořských výškách pod 1000 m n. m., kde je pro měkkýše úživnější prostředí s fragmenty pralesovitých porostů a horskými potoky. Významná je také přítomnost svahových průsaků, které obohacují prostředí o minerály. Ze zajímavějších druhů byla v rezervaci nalezena praménka rakouská (Bythinella austriaca), skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica), modranka karpatská (Bielzia coerulans) a slimáček lesní (Deroceras praecox).
Z obojživelníků se vyskytují na vlhkých místech mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo). Bylo zde pozorováno několik druhů plazů, např. dnes již vzácná zmije obecná (Vipera berus), užovka obojková (Natrix natrix), slepýš východní (Anguis colchica) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).
Přírodní rezervace Travný spolu s PR Travný potok představují nejcennější části ornitology vymezeného jádrového území Travný – Malý Travný v rámci Ptačí oblasti Beskydy. K nejvzácnějším druhům ptáků zde patří tetřev hlušec (Tetrao urogallus), několik jedinců přežívalo v minulosti v odlehlých hřebenových partiích Travného. V posledních letech byl zaznamenán pouze nepravidelný výskyt bez prokázaného hnízdění. Populaci tohoto kriticky ohroženého druhu je možné podpořit také vypouštěním ptáků odchovaných v zajetí. Koncem roku 2015 otevřely Lesy ČR, s. p. (Lesní správa Frýdek – Místek) novou odchovnu tetřevů, která se nachází přímo u JZ okraje PR Travný v údolí Mohelnice na Řepčonce. Objekty odchovny jsou jedním z výstupů projektu „Zlepšování biotopu a výstavba odchovny pro tetřeva hlušce“ v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Základní chovné hejno karpatského původu (osm slepic a čtyři kohouti) pochází z úspěšné odchovny polských státních lesů ve Wisle. Nedílnou součástí projektu je také realizace opatření na zlepšení tetřevích biotopů v CHKO Beskydy na ploše asi 340 ha.
Z dalších významných či ohrožených druhů ptáků v rezervaci hnízdívá například datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), puštík bělavý (Strix uralensis) a sýc rousný (Aegolius funereus). Byl zde pozorován také čáp černý (Ciconia nigra), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), ostříž lesní (Falco subbuteo), sluka lesní (Scolopax rusticola), žluna šedá (Picus canus) a další běžnější druhy. Populace chráněných druhů ptáku v PR Travný a v jádrovém území Ptačí oblasti Beskydy v masivu Travného však nejsou stabilní a vykazují nízkou početnost.
Z drobných zemních savců zde žijí běžné druhy, např. rejsek malý (Sorex minutus) a rejsek obecný (Sorex araneus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a norník rudý (Clethrionomys glareolus). Za pozornost stojí rovněž veverka obecná (Sciurus vulgaris), plch velký (Glis glis) a plšík lískový (Muscardinus avellanarius). Lze předpokládat i výskyt plcha lesního (Dryomys nitedula), který zde byl v minulosti také zaznamenán. Z velkých druhů savců se v rezervaci a jejím okolí zdržuje srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa). Oblast Travného je trvalým biotopem rysa ostrovida (Lynx lynx), který se zde i pravidelně rozmnožuje. Velké šelmy dále zastupuje vlk obecný (Canis lupus). Zatímco v období let 1996 až 97 na Travném žila početná vlčí smečka, v současné době je vlk pozorován pouze ojediněle, pravděpodobně v důsledku pytláctví a povoleného lovu vlků na Slovensku. Při mapování velkých šelem v CHKO Beskydy zde byly nalezeny také pobytové znaky medvěda hnědého (Ursus arctos).
Lesnictví: V přírodní rezervaci Travný je zachycen 5. až 7. lesní vegetační stupeň (jedlobukový, smrkobukojedlový a smrkový) a 16 souborů lesních typů. Nejrozšířenějším typem porostů jsou zde jednoetážové, téměř plně zapojené bučiny převážně ve stadiu zralosti, které vznikaly přirozenou obnovou pralesovitých jedlobučin. Ve vyšších polohách se nacházejí fragmenty smrkobukových pralesovitých porostů s autochtonním smrkem ztepilým, na který ve vrcholových partiích navazují smrčiny. Nejcennější pralesovité části mají složitou věkovou a porostní strukturu, se soušemi, vývraty a zlomy. Jedná se o zbytky autochtonních jedlobučin ve fázi rozpadu, kde se uplatňuje vedle buku lesního (Fagus sylvatica) také jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus), přičemž průměrný udávaný věk horního stromového patra je 230 let, stáří největších jedlí je kolem 300 let. Na zdravotním stavu smrkových kmenovin se negativně projevily imise a následně škody větrem a kůrovcem (především v roce 1979 a letech následujících), které vedly k odlesnění v podvrcholové části Travného. Plochy po vykácených porostech byly zalesněny smrkem s příměsí nepůvodních dřevin.
Management, ohrožení: Území bylo historicky po dlouhou dobu ušetřeno od negativních lidských vlivů. Při valašské kolonizaci v 15. až 17. století docházelo s rozvojem pastevectví k výrazným změnám, podobně jako v celé části centrálních Beskyd. Odlesněné pastevní plochy se však nacházely mimo území rezervace. Nejbližší pastviny existovaly v hřebenových partiích Velkého Travného ještě v 50. letech 20. století, kdy byly zalesněny smrkem. První větší zásah byl proveden až v roce 1963, kdy došlo k vykácení nejmohutnějších jedlí na úpatí Travného. Z tohoto období pocházejí také první snahy o vytvoření rezervace. Rozsáhlý pralesovitý porost v málo pozměněné podobě existoval až do roku 1980, kdy došlo k rozsáhlému zpřístupnění území cestní sítí v souvislosti s těžbou dříví v porostech postižených imisemi a teplotním zvratem na přelomu let 1978/79. Dnešní poznatky potvrzují, že byly tehdy podceněny regenerační schopnosti jednotlivých druhů dřevin, hlavně buku a jedle. Území poznamenaly zejména nadměrné nahodilé těžby, podsadby zbytků starých porostů v podvrcholové části rezervace, znečištění ovzduší, vysoké stavy zvěře a zvýšení turistického ruchu po zpřístupnění celé oblasti.
Podél východní hranice rezervace byla v minulosti vedena modře značená turistická trasa z Pražma přes vrchol Travný na rozcestí pod Travným, kde se napojovala na zeleně značenou trasu z Morávky na Visalaje. K vážnějším negativním vlivům turistiky na vlastní chráněné území zde sice příliš často nedocházelo. K zajištění většího klidu pro tetřeva hlušce však byly na žádost Lesů ČR obě turistické trasy ve vrcholových partiích Travného od května 2020 zrušeny na zkušební období 5 let. Přetrvávajícím negativním jevem je častý průjezd cyklistů přes rezervaci po zpevněných odvozních lesních cestách, i když není masivem Travného vedena žádná turistická cyklotrasa. Rušivým faktorem je také provozování lovecké chaty Barnoška, která se nachází v nejcennějších partiích PR Travný. Majitelem chaty jsou Lesy ČR, které ji dlouhodobě pronajímají skautům z Frýdku-Místku a Pražma se stanovenými přísnými podmínkami pobytu.
Praktická ochranářská opatření jsou zaměřena na zvýšení druhové, věkové a prostorové rozrůzněnosti lesních porostů, především na zvýšení zastoupení jedle bělokoré a málo zastoupených listnatých dřevin a zároveň na zlepšení stavu biotopu tetřeva hlušce. Přírodně nejcennější části území budou ponechány samovolnému vývoji, s výjimkou ochrany přirozeného zmlazení cenných druhů dřevin před poškozením spárkatou zvěří. Omezením lesnického hospodaření budou podporovány samoregulační procesy i v jiných částech rezervace.
Natura 2000: Přírodní rezervace Travný je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Je také v překryvu s Ptačí oblastí Beskydy, jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datla černého (Dryocopus martius), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Rezervace se nachází přímo v jedné z vymezených jádrových oblastí pro tetřeva: Travný – Malý Travný.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Bartošová, D. (2000): PR Travný. Zoologický průzkum. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Blahuta, J. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Moravskoslezských Beskyd. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D. Hradil, D. (2020): Blokovobahenní proudy na západním svahu Travného (Moravskoslezské Beskydy). Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. RNDr. Karel Šilhán, Ph.D. Jonák, L. (2020): Umělý chov a reintrodukce tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Moravskoslezských Beskydech. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Martin Ernst, Ph.D. Jůzová, B., Krupa, M. (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v Ptačí oblasti Beskydy. Studie, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody. Křenek, D. (2008): Zprávy z monitoringu ptáků v Ptačí oblasti Beskydy. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Křenek, D. (2009): Zprávy z monitoringu ptáků v Ptačí oblasti Beskydy. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Křenek, D. & Krupa, M. (2013): Vývoj populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v CHKO Beskydy v období let 1936-2013 a faktory jejího poklesu. In:Acrocephalus (Ostrava) 28 (2013): 21-28, Zpravodaj Slezské ornitologické společnosti. Kunc, L. & Bartošová, D. (2005): Patří velké šelmy do Beskyd? In: Živa 1/2005: 37-40. Kupka, J. (2007): Inventarizační malakozoologický průzkum PR Travný. Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kupka, J. (2009): Měkkýši (Mollusca) PR Travný (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika). In: Malacologica Bohemoslovaca (2009), 8: 38–45. ISSN 1336-6939. Mácha, S. (1987): Zpráva o výsledku malakozoologického výzkumu na území CHKO Beskydy (na základě výjimky udělené Ministerstvem kultury ČSR ze dne 9. 10. 1985 pod číslem 14.135/85-VI/2). – Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Myslikovjan, T., Valasová, A., Martinát, O. & Trnčík, P. (2010): Plán péče o Přírodní rezervaci Travný na období 2011–2020. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy. Plášek, V. (2020): Bryophytes of Travný Nature Reserve in Moravskoslezské Beskydy Mts (Czech Republic). – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 69: 189–192. ISSN 2336-3193. Spáčilová, J. et Šulgan, F. (1997): Botanický, mykologický a mammaliologický inventarizační průzkum v oblasti navrhované PR „Travný“ v CHKO Beskydy. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Šmejkalová, A. (2009): Geografický průzkum areálu rozšíření hořce tolitového v SZ části Beskyd. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Špilák, R., Kalníková, V. et Valasová, A. (2021): Co obnáší obnova populace tetřeva hlušce v naší přírodě? – BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2021, s. 6. Šulcová, M. (2010): Geomorfologie blokovobahenních proudů v masivu Travný (Moravskoslezské Beskydy). Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. RNDr. Karel Šilhán, Ph.D. Tomášek, V., Myslikovjan, T. a kol. (2017): Regionální akční plán pro tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Beskydech. AOPK ČR, 42 s. Valasová, A. (2013): Tráva nebo les? Přírodní rezervace Travný a Travný potok. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 4/2013, s. 8-9. Weissmannová, H a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. |
| • Aktualizováno 20. 12. 2023 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |