Přírodní památka Koryro řeky Ostravice

PP Koryto řeky Ostravice (2. 2. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Koryto řeky Ostravice představuje obnažené skalní prahy s peřejemi na horním toku Ostravice (říční kilometr 39,9). Nachází se v Moravskoslezských Beskydech, pod prudkým západním svahem rozsochy Ostré hory (783 m n. m.), asi 150 m sv. od železniční stanice Ostravice zastávka, v nadmořské výšce 396 až 399 m n. m. Lokalita je vzdálena pouhých 1,2 km sz. od hranice CHKO Beskydy. Katastrální území Ostravice I., okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj. Vyhlášeno 13. 4. 1966 jako chráněný přírodní výtvor. Evidenční kód ÚSOP: 185. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 0,3132 ha, ochranné pásmo 2,0702 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Skalní výchozy zvané peřeje jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrovových jednotek karpatského flyše: těšínsko-hradišťského souvrství a frýdeckých vrstev jako příklad stavby vnějších Karpat. Lokalita je názorná a ojedinělá jak rozsahem, tak přístupností.

Geologie, půdní poměry: V nesouvislých skalních výchozech v korytě řeky (skalní prahy s peřejemi) je možno sledovat v délce několika kilometrů charakter příkrovové stavby karpatského flyše. Přírodní památka Koryto řeky Ostravice je jediné místo, kde je ve větším rozsahu trvale odkryt tektonický styk těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky a frýdeckého souvrství podslezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Chráněné území je vymezeno v okolí násunové plochy slezské příkrovové jednotky na podslezskou, která vystupuje v tzv. frýdlantském tektonickém okně. Podslezská jednotka je zastupována frýdeckým souvrstvím v neflyšovém vývoji prachovitých vápnitých jílovců, které jsou hnědavě šedě, světle slídnaté. Hornina je intenzivně provrásněná. Slezská příkrovová jednotka je zastoupena výrazně flyšovým těšínsko-hradišťským souvrstvím stáří spodní křídy. Flyšové sekvence zpravidla decimetrových mocností jsou složeny z modrošedých jemně až středně zrnitých vápnitých drobových pískovců a tmavě šedých vápnitých jílovců. Ve vápnitých jílovcích byly nalezeny mikrofosílie. V okolí koryta řeky se nacházejí fluvizemě glejové a typické gleje.

Flóra a vegetace: Vodní tok lemuje lesní porost s převládajícím javorem klenem (Acer pseudoplatanus), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Podél břehů se rychle šíří nepůvodní křídlatka japonská (Reynoutria japonica).

Fauna: Tento úsek řeky trvale obývá vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus). Na březích můžeme najít ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a užovku obojkovou (Natrix natrix). V dutinách strmých břehů hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Od roku 1993 jsou pravidelně pozorovány pobytové značky vydry říční (Lutra lutra).

Management, ohrožení: Lokalita je názorná a ojedinělá jak svým rozsahem tak snadnou dostupností, je vhodná pro exkurzní účely a rovněž pro další studium. Při povodních v roce 1997 došlo k odplavení usazenin, od té doby je koryto řeky mimořádně obnažené. Přírodní památka je hojně navštěvovaná turisty, je přístupná po značené stezce (místní značení od mostu přes řeku Ostravici nedaleko železniční stanice Ostravice zastávka).

Natura 2000: Přírodní památka Koryto řeky Ostravice se nachází na území evropsky významné lokality Řeka Ostravice (kód CZ0813462) o celkové rozloze 203,336 ha. Předmětem ochrany EVL je koryto řeky s bylinnou a dřevinnou vegetací s vrbou šedou podél jejich břehů a lokalita vranky obecné.

PP Koryto řeky Ostravice (2. 2. 2003)

Literatura:

Anonymus (JM) (2000): Skalní prahy. – Turistika a hory, roč. 8, č. 1–2, s. 5.

Bureš, L. (2011): Přírodní památka Koryto řeky Ostravice: dokumentace prací provedených v roce 2011. – Ms., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.

Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská – Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 188.

Duda, J. et Váňa, J. (1969): Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei. – V. Časopis Slezského Muzea, Opava (A), 18: 105–128.

Eliáš, M., Bubík, M., Kukal, Z. et Vajskebrová, M. (1993): Databáze významných geologických lokalit: 658 Koryto řeky Ostravice [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-22]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/658.

Eliáš, M. et al. (1973): X Congress of Carpathian-Balkan Geological Association, Guide to Excursion I. – GÚDŠ Bratislava, 38 s.

Golisová, M. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Ostravska. – Diplomová práce. Mendelova univerzita Brno, Agronomická fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D.

Halásová, E. et al. (2012): Lower Cretaceous succession and biostratigraphy near overthrust plane of Silesian Nappe (Ostravice River Channel, Outer Western Carpathians, Czech Republic). – Bulletin of Geosciences, 87, 2, 383-406.

Kalníková, V. (2009): Rozšíření invazních neofytů podél řek Ostravice a Morávky. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Kalníková, V. et Eremiášová, R. (2013): Rozšíření třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites /Haller f./ Koeler) na řece Ostravici. – Acta Carpathica Occidentalis 4: 3–14.

Klečková, L. (2013): Evropsky významná lokalita Ostravice. – Zpravodaj ochrany přírody Moravskoslezského kraje 2/2013, s. 2–4.

Klečková, L. (2013): Vzácné druhy rostlin v EVL Ostravice. – Zpravodaj ochrany přírody Moravskoslezského kraje 2/2013, s. 4–5.

Klečková, L. et Birklen, P. (2013): Management ohrožených štěrkových náplavů v EVL Ostravice. – Ochrana přírody 6/2013, s. 12–15.

Kočvara, R., Czernik, A. et Žárník, M. (2011): Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813462 Řeka Ostravice na období 2012-2021: Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče. 103 s.

Kvita, D. et Žárník, M. (2005): Plán péče o přírodní památku Koryto řeky Ostravice na období 2006–2015. – Ms., 13 s., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.

Lojkásek, B. (2001): Stručná charakteristika aktuálního stavu ichtyocenóz vybraných maloplošných CHÚ, v nichž byl v období 1997–2000 proveden ichtyologický výzkum. – Ms., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.

Lojkásek, B. (2011): Závěrečná zpráva 1.5 - Aktualizace stávajících podkladů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z r. 2004 o ichtyocenóze vodních toků na území MSK jako součást projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje. – Daphne ČR.

Losík, J. (2014): Plán péče o přírodní památku Koryto řeky Ostravice na období 2016–2035. – Ms., depon. in: KrÚ Moravskoslezkého kraje, Ostrava.

Menčík, E. et al. (1967): Contact between the Bohemian Massif and the Carpathians, Guide to Excursion 14 AC, IGC XXIII Session Prague. – ÚÚG Praha.

Menčík, E. et al. (1973): Contact of the Bohemian Massif and the west Carpathians Mts. , Guide to Excursion B, X. Congress of Carpathian - Balkan Geological Association. – GÚDŠ Bratislava.

Merta, L. (2010): Řeka Ostravice Inventarizační průzkum ryb: Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče. 18 s.

Neuhäuslová, Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha.

Petřvalský, J. (1982): Chráněný přírodní výtvor Koryto Ostravice. Inventarizační průzkum geologický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.

Skokanová, H., Unar, P. et Havlíček, M. (2013): Monitoring třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) a přesnější poznání její ekologie: Závěrečná zpráva za rok 2013 s celkovým vyhodnocením let 2009–2013. 28 s.

Stanovská, E. (2011): Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) v Moravsko-slezských Beskydech: vztahy mezi rozšířením, ekologii, populační strukturou a ohrožením druhu. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D.

Plášek, V. (2006): Inventarizační průzkum mechorostů PP Koryto řeky Ostravice. – Ms., 11 s., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.

Plášek, V. (2007): Mechorosty Přírodní památky Koryto řeky Ostravice. – Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 185-192.

Popelářová, M., Kalníková, V. et Ohryzková, L. (2013): Calamagrostis pseudophragmites (Haller fil.) Koeler. – In: Hadinec, J. et Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Republicae Bohemicae. XI., Zprávy České botanické společnosti 48: 49–52.

Roth, Z. et al. (1967): Unmetamorphosed Sedimentari Formations of Czechoslovakia, Guide to Excursion 2 AC, IGC XXIII Sesion Prague. – ÚÚG Praha.

Škarpich, V., Kašpárek, Z., Galia, T. et Hradecký, J. (2016): Antropogenní impakt a jeho odezva v morfologii koryt beskydských štěrkonosných toků: příkladová studie řeky Ostravice, Česko. – Geografie 121, 1, 99–120.

Vávra, V. & Štelcl, J. (2014): Významné geologické lokality Moravy a Slezska. – MUNI Press, Masarykova univerzita, Brno, 287 s. ISBN 978-80-210-6715-8.

Velička, M. (2001): Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. The results of dendrological investigation in the district of Frýdek-Místek. – Práce a studie Muzea Beskyd, č. 11, s. 155–172.

Veska, J. a kol. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Řeka Ostravice CZ0813462. – AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Poodří.

Vítek, J. (1990): Skalní prahy v řečištích v oblasti flyšového pásma Karpat. – Geol. Průzk.; svazek: 32; rok vydání:1990; sešit:7., s. 219-220.

Weissmannová, H. [ed.] (2004): Ostravsko. Chráněná území ČR. X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & EkoCentrum Brno, Praha.

Záruba, P. (2001): Entomologický inventarizační průzkum chráněného území PP Koryto řeky Ostravice. Ephemeroptera, Plecoptera, Odonata. Výsledky průzkumu v roce 2000. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Záruba, P. (2001): Fauna jepic (Ephemeroptera) PP Koryto řeky Ostravice. – Ochrana přírody 56: 207.

Záruba, P. (2002): Monitoring výskytu ohroženého druhu jepice (Ephemeroptera) na území ČR: Oligoneuriella rhenana /Imhoff, 1852/ (jepice sporožilná). Výsledky průzkumu v letech 1999 až 2001. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

• Aktualizováno 20. 12. 2023