Přírodní rezervace V Podolánkách
Základní údaje: Přírodní rezervace V Podolánkách představuje podmáčenou smrčinu na rašeliništi, která zaujímá k jihu mírně ukloněný náplavový kužel na pravém břehu Čeladenky v pramenné oblasti široce rozevřeného horního uzávěru údolí. Nachází se v Moravskoslezských Beskydech, ve východní části v Radhošťské hornatiny (okrsek Mezivodská vrchovina), v nadmořské výšce 630 až 700 m n. m., při jižním okraji osady Podolánky, asi 9 km jižně od obce Čeladná. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v roce 1955. Evidenční kód ÚSOP: 485. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 31,1196 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.
Předmět ochrany: Ukázka podmáčených smrčin s roztroušenými přechodovými rašeliništi doprovázenými vzácným bylinným podrostem, výskyt ohrožených druhů živočichů. V soustavě Natura 2000 mají rašelinné smrčiny statut prioritního stanoviště. (Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu: Smrkový porost na rašeliništi s výskytem vrby slezské.)
Geologie, půdní poměry: Geologicky náleží území k centrální oblasti vývoje vlastních godulských vrstev slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Celá plocha chráněného území je překryta kdysi odvodňovanou, silně podmáčenou mohutnou vrstvou čtvrtohorních svahových hlín. V horní části převládají hluboké hnědé lesní půdy, na většině plochy pak podmáčené pseudogleje až rašelinné gleje.
Flóra a vegetace: Poměrně velká část přírodní rezervace V Podolánkách je porostlá lesem, v němž převažují smrkové porosty polopřirozeného charakteru. Lesní vegetaci lze přiřadit ke svazu Piceion-excelsae, stromové patro je tvořeno téměř výlučně smrkem ztepilým (Picea excelsa), místy doplněným břízou bělokorou (Betula pendula) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Dříve bylo v porostech vyšší zastoupení jedle bělokoré (Abies alba) a buku lesního (Fagus sylvatica). V severní části území se nacházejí fragmenty prameništních olšin s olší šedou (Alnus incana) a olší lepkavou (Alnus glutinosa). V okolí podmáčených ploch se vyvinula společenstva podmáčených rašelinných smrčin asociace Mastigobryo-Piceetum. Jejich vývoj je podmíněn vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomaleným odtokem, k rašelinění zde dochází jen lokálně.
Především na mokřadních biotopech se vyvinulo bohaté mechové patro, které zde dosahuje vysoké pokryvnosti. Na lokalitě bylo nalezeno celkem 39 druhů mechorostů (24 druhů mechů a 15 druhů játrovek). V mechovém patře převažují rašeliníky (Sphagnum sp. div. – min. 5 druhů) a ploníky (Polytrichum sp. div.), z dalších mechů se vyskytují např. prutník hvězdovitý (Bryum pseudotriquetrum) a károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata). Z játrovek jsou nejzajímavější lupenité druhy stěkovec široký (Riccardia latifrons) a bezžilka mastná (Aneura pinguis). V rezervaci byly nalezeny také zajímavé druhy lišejníků, bohatě plodné stélky prachoulečku plevnatého (Chaenotheca furfuracea) a nenápadné šálečky kyjonosné (Psilolechia clavulifera), která nebyla až do roku 1998 z České republiky udávána.
Bylinné patro se vyznačuje malou pokryvností, tvoří jej např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), ze vzácnějších druhů se vyskytuje prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), vranec jedlový (Huperzia selago) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Na světlejších stanovištích roste náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), sasanka hajní (Anemone nemorosa), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a bika lesní (Luzula sylvatica). Na světlinách v okolí pramenišť se vyskytují některé horské druhy, např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), pouze velmi vzácně také oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum).
Maloplošně a jen zlomkovitě se zachovala společenstva blízká rašelinným smrčinám asociace Sphagno-Piceetum s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). V bylinném patře dále rostou např. violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ostřice rusá (Carex flava), ostřice ježatá (Carex echinata), ostřice obecná (Carex nigra), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii).
Fauna: Entomologické průzkumy území byly zaměřeny především na motýly (Lepidoptera) a brouky (Coleoptera). Doposud zde bylo zjištěno 241 druhů motýlů z 31 čeledí, lze však předpokládat, že celkový počet bude podstatně vyšší. Na kapradiny je svým vývojem vázán vzácný horský až podhorský druh hrotnokřídlec kapradinový (Pharmacis fusconebulosa), který patří mezi indikátory kvality horských smrčin. Na jehlicích smrku se živí housenky bourovce měsíčitého (Cosmotriche lobulina), který se v Beskydech vyskytuje jednotlivě ve vyšších nadmořských výškách, nebo v chladných inverzních údolích jakými jsou právě Podolánky. V podmáčených rašelinných smrčinách s bohatým podrostem borůvčí nalézá vhodné podmínky drobný zelenopláštník borůvkový (Jodis putata).
K horským, lokálně se vyskytujícím druhům píďalek patří např. píďalka hořcová (Perizoma obsoletata), píďalka vlochyňová (Xanthorhoe incursata) a píďalka kohoutková (Perizoma affinitata). Byla zde nalezena také velmi vzácná píďalka prameništní (Lampropteryx otregiata), typický druh podmáčených smrčin a okrajů rašelinišť známý pouze z Beskyd a Podyjí. Z denních druhů motýlů se na lesních okrajích objevuje ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae) a vzácně také batolec duhový (Apatura iris). Z brouků převažují silvikolní terestrické druhy s dominancí střevlíkovitých (Carabidae), nalezen byl např. střevlík polní (Carabus arvensis) a střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), žijící ve vodních tocích, prameništích a jejich bezprostředním okolí. Mezi faunisticky významné druhy patří střevlíčci Pterostichus rufitarsis cordatus, Trechus splendens a Trechus amplicollis typický pro rašelinné lokality.
Z obojživelníků se vyskytuje čolek horský (Ichthyosaura alpestris), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Dříve uváděný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) nebyl v poslední době pozorován. Z plazů žije na území rezervace slepýš východní (Anguis colchica), zmije obecná (Vipera berus) a užovka obojková (Natrix natrix). Z ptáků je nejběžnějším druhem pěnkava obecná (Fringilla coelebs). V lesních porostech pravidelně hnízdí např. kos horský (Turdus torquatus), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýček obecný (Athene noctua) a v posledních letech také čáp černý (Ciconia nigra). Datel černý (Dryocopus martius) zde hnízdí nepravidelně a spíše sem zalétá za potravou, pozorován byl také datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek šedý (Muscicapa striata). V minulosti byli na lokalitě zaznamenáni také kurovití ptáci tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), ze sov pak puštík bělavý (Strix uralensis) a sýc rousný (Aegolius funereus). Vzhledem ke značnému turistickému ruchu v bezprostředním okolí rezervace je jejich současný výskyt nepravděpodobný.
Lesnictví: Jádrové území rezervace tvoří
smrková kmenovina s ojediněle vtroušeným bukem a jedlí. Je zde možné
sledovat pro podmáčená stanoviště obvyklou obnovu na padlých kmenech a
vyvýšených místech. Stabilita porostů je ovlivňována zejména větrem, což
se projevilo zejména v létě r. 1999, kdy došlo k soustředěnému polomu na
ploše asi 1 ha.
Na porosty ve stáří kolem 175 let navazují uměle
založené smrkové tyčoviny - kmenoviny, které jsou postupně prořeďovány
působením abiotických i biotických vlivů (vítr, námraza, zvěř, kůrovec,
dřevokazné houby).
Území přírodní rezervace je přístupné pouze po značených turistických cestách, které je lemují téměř ze všech stran. Nad severním okrajem rezervace leží osada Podolánky, kde se nacházejí rekreační zařízení a horský hotel Srdce Beskyd. Lokalita snadno dostupná po místní komunikaci z obce Čeladná. Především v letních a podzimních měsících je značně zatížena zvýšeným turistickým ruchem, zejména její silně podmáčená část je poškozována množstvím návštěvníků – houbařů a sběračů borůvek.
Natura 2000: Přírodní rezervace V Podolánkách je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Území je také v překryvu s Ptačí oblasti Beskydy (CZ0811022), jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Lokalita je také registrována jako mokřad regionálního významu V Podolánkách (R.FM.03).
Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Bartošová, D. (1982): Zoologický inventarizační průzkum podle metodiky SÚPPOP 1973 (Státní přírodní rezervace V podolánkách). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Bayer, J. (2015): Půdní fauna bukových a smrkových porostů v modelovém území Moravsko-slezských Beskyd. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. Beránek, J. (2003): Entomologický průzkum brouků (Coleoptera) PR V Podolánkách. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Blažek, P. (2016): Lesní rašeliniště v povodí Bílé Ostravice v Moravskoslezských Beskydech. – Bakalářská práce v oboru Ekologie a ochrana životního prostředí. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Holuša, O. (2007): Příspěvek k poznání fauny pisivek (Insecta: Psocoptera) Přírodní rezervace V Podolánkách v Moravskoslezských Beskydech (Beskydský bioregion, Česká republika). – Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 19: 127–141. Chytrý, M., Kučera, T. et Kočí, M. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR Praha. Janová, K. (2011): Zpráva k výskytu mloka skvrnitého v PR Podolánkách. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Jankovský, L. (2003): PR Podolánky – mykofloristický průzkum, management lesa ve vztahu k tlejícímu dřevu. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kocián, J. (2020): Mykologická inventarizace PR V Podolánkách. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kocián, J. [ed.] (2021): Zajímavé mykologické nálezy ze severní Moravy a Slezska I. – Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales, 70: 51–63. Kočí, M. (2003): Botanický inventarizační průzkum PR V Podolánkách. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Křenek, D. (2003): Zhodnocení ornitologického inventarizačního průzkumu v ZCHÚ V Podolánkách. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kuras, T. (2003): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) PR V Podolánkách s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu prováděném v roce 1974 v chráněných územích ČSR. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Martináková, H. (2012): Bryobiontní brouci lesního ekosystému přírodní rezervace V Podolánkách. – Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, vedoucí práce RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. Očadlík, J. et al. (1967): Zpráva o průzkumu rašelinných ložisek v kraji Severomoravském. – Ms. Expediční skupina pro průzkum půd, Praha-Suchdol; depon. in: AOPK ČR, Praha. Ohryzková, L. a kol. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. – ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy. Plánka, V. (2013): Historické a současné rozšíření rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.) v karpatské části Moravy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Rolinc, P. (2013): Střevlíkovití a stanovištní podmínky jejich výskytu v Beskydech. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. Rolinc, P. (2015): Vliv stanovištních podmínek na faunu střevlíkovitých ve smrkových a bukových porostech Beskyd. – Diplomová práce. Mendelova univeruzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, Csc. Sedláčková, M. (1978): Lesní společenstva radhošťské skupiny Moravskoslezských Beskyd (Západní Karpaty). – Preslia, 50: 26-47. Sedláčková, M. (2001): Aconitum firmum subsp. moravicum v České republice. – Čas. Slez. Muz. Opava, ser. A, suppl., 50: 33-39. Servus, M. (2003): Plán péče pro přírodní rezervaci V Podolánkách na období 2004–2014. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Skořepa, L. (2013): Střevlíkovití (Carabidae) v lesních ekosystémech Beskyd. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská. Vedoucí práce Prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Španihelová, K. (2019): Historické a současné rozšíření vzácných fytogeograficky významných prvků květeny CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Těšík, J. (2016): Stanovištní podmínky výskytu drobných zemních savců v lesních ekosystémech Moravsko-slezských Beskyd. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. Vondrák, J., Halda, J., Malíček, J., Müller, A. et Uhlík, P. (2006): Lišejníky zaznamenané během 18. bryologicko-lichenologických dnů v Moravskoslezských Beskydech (22.–25. 9. 2005). – Bryonora 37: 19–23. Vrána, J. (1982): Státní přírodní rezervace V Podolánkách. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha. Myslikovjan, T. (2012): Jak udržet vodu v podmáčených smrčinách? – Zpravodaj Správy CHKO Beskydy 4/2012, s. 10. Vojkovská, I. (2010): Beskydské rašeliniště. – Naše příroda, ročník 2010, č. 4. Vojkovská, R., Valasová, A., Martinát, O.,Trnčík, P. et Myslikovjan, T. (2014): Plán péče o Přírodní rezervaci V Podolánkách na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. |
| • Aktualizace 1. 9. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |