Přírodní památka Filůvka

Přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)

Základní údaje: Přírodní památka Filůvka představuje druhově bohaté květnaté louky a bývalé pastviny v mozaice s podmáčenými plochami a drobnými rašelinnými mokřady, dříve běžnou součást zemědělské krajiny podhůří Beskyd. Nachází se v Lysohorské hornatině (okrsek Zadní hory), v jihovýchodním cípu CHKO Beskydy u osady Filůvka, v nadmořské výšce 532 až 556 m. Jižní hranici tvoří státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Přírodní památka zaujímá mírně ukloněné bezlesé svahy mělkého údolí tvaru široce rozevřeného „V“, kterým protéká drobný bezejmenný potůček (místními nazýván „Filuwčanský potok“). Katastrální území Mosty u Jablunkova, okres Frýdek - Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením AOPK ČR č. 3/2016 ze dne 20. 7. 2016 s účinností od 5. 8. 2016.. Evidenční kód ÚSOP: 6120. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra 6,6293 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 1,7917 ha. Mapy.cz.

Všivec lesní (Pedicularis sylvatica)		Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)

Předmět ochrany: Zachovalá část dlouhodobě člověkem utvářené zemědělské krajiny v CHKO Beskydy na slezsko-slovenském pomezí. Území tvoří louky a pastviny s mozaikou podmáčených a rašelinných ploch v nivě bezejmenného potoka a na svahových prameništích, na nichž jsou vyvinuta přírodě blízká společenstva organismů s výskytem typických, vzácných i zvláště chráněných druhů. Území představuje historicky a esteticky významnou část krajiny s vysokou krajinářskou hodnotou.

Přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)

Geologie, půdní poměry: V geologickém podloží území se ostrůvkovitě vyskytuje krosněnské souvrství s vápnitým, drobně až hrubě cyklickým flyšem s pískovci (oligocén) a podmenilitové souvrství godulského vývoje dílčí jednotky slezské, které se vyznačuje drobně rytmickým flyšem s šedými, hnědými a zelenými nevápnitými i vápnitými jílovci (paleocén – svrchní eocén). Podloží potoční nivy je vyplněno fluviálními sedimenty, svahy pokrývají deluviální, převážně písčito-hlinité sedimenty. Půdní pokryv nivy potoka tvoří fluvické gleje, na svazích se vyvinuly modální pseudogleje.

Flóra a vegetace: Luční vegetaci přírodní památky Filůvka tvoří travinobylinná společenstva s vtroušenými náletovými dřevinami, především břízou bělokorou (Betula pendula), vrbami (Salix spp.) a smrkem ztepilým (Picea abies). V závislosti na množství půdní vody mají podobu květnatých trávníků, mokřadních společenstev nebo plošek s probíhajícími pochody rašelinění. Hranice společenstev jsou mnohdy velmi neostré, přechody mezi nimi pozvolné, často se zde střídají v drobné mozaice.

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine), přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)		Bukvice lékařská - albín (Betonica officinalis), přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)

Největší plochu chráněného území (65,5 %) zaujímají mezofilní ovsíkové a kostřavové louky svazu Arrhenatherion. Tyto druhově bohaté květnaté louky se nacházejí na mírných svazích po obou březích bezejmenného potoka, místy se prolínají s vlhčími porosty s prvky vlhkých pcháčových luk, v nejvyšších místech tvoří přechody ke smilkovým trávníkům svazu Violion caninae. Hlavními druhy společenstev jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psineček obecný (Agrostis capillaris), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), kostřava červená (Festuca rubra), srha laločnatá (Dactylis glomerata), zvonek rozkladitý (Campanula patula), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), hrachor luční (Lathyrus pratensis), jetel luční (Trifolium pratense), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a další. Ze vstavačovitých se vzácně vyskytuje vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hojnější je bradáček vejčitý (Listera ovata) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine).

Rašelinný mokřad v přírodní památce Filůvka (13. 7. 2014)

Mokřadní společenstva svazu Calthion (32 %) jsou vyvinuta zejména v původní potoční nivě a na svahových prameništích, především na levém břehu, místy se blíží vegetaci tužebníkových lad. Dominantní je skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), která většinou vytváří hustý porost. Z dalších druhů je možné uvést například šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), mátu dlouholistou (Mentha longifolia), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), krabilici chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), karbinec evropský (Lycopus europaeus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), čertkus luční (Succisa pratensis), pcháč potoční (Cirsium rivulare), řeřišnici hořkou (Cardamine amara), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), vrbovku tmavou (Epilobium obscurum), vrbovku bahenní (Epilobium palustre) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata).

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)

Rašelinné mokřady s vegetací svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis se vyskytují pouze maloplošně (2 %). Dominantu mechového patra tvoří rašeliníky (Sphagnum spp.). Mokřady se vyznačují řidším porostem bylin, v nichž převažují ostřice, např. ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra) a ostřice ježatá (Carex echinata), hojný je suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Roste tu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec bahenní (Pedicularis palustris) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Po celém území se roztroušeně vyskytuje také hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea).

Přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)

Fauna: Na lokalitě nacházejí vhodné životní podmínky ohrožené druhy živočichů. Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra), z plazů byli pozorováni ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš východní (Anguis colchica), zmije obecná (Vipera berus) a užovka obojková (Natrix natrix). Louky v údolí jsou součástí biotopu četných druhů ptáků, např. chřástala polního (Crex crex) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Zoologické inventarizační průzkumy dosud nebyly provedeny.

Rašelinný mokřad v PP Filůvka (13. 7. 2014)		PP Filůvka - hranice se Slovenskem (13. 7. 2014)

Lesnictví: Vlastní chráněné území je bezlesí. Na lesních pozemcích se nachází vyhlášené ochranné pásmo podél SV hranice, jako pás o šířce 50 m. V ochranném pásmu se počítá s postupnou přeměnou smrkových porostů na porosty přírodě blízké dle mapy potenciální vegetace. Cílovým stavem je porost druhovým složením odpovídající bučině s kyčelnicí žláznatou.

Přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)

Management, ohrožení: Podobná stanoviště bývala hojnou součástí beskydské přírody a krajiny, dnes se jedná o vzácné a ustupující krajinné prvky. Od roku 2003 zde opět probíhá pravidelné hospodaření formou sečení jedenkrát ročně. Vícekrát (2–3 x) jsou sečena jen rašelinná oka, kde je udržován trvale nízký porost tak, aby umožňoval růst rosnatky. Zbylé části jsou sečeny od druhé poloviny léta s ohledem na pozdě kvetoucí zvláště chráněné, vzácné a typické druhy rostlin, jejichž populace jsou takto podporovány. O přírodní památku Filůvka pečují vlastníci pozemků s finanční podporou AOPK ČR.

Přírodní památka Filůvka (13. 7. 2014)

Natura 2000: Přírodní památka Filůvka se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. 

Přírodní zajímavost: Asi 500 m východně, již na Slovensku, se nachází přírodní památka Megonky. Představuje jedinečný geologický útvar celosvětového významu s výskytem kulovité odlučnosti pískovců ve flyšových vrstvách Slezské jednotky.

Přírodní památka Megonky - opuštěný pískovcový lom (13. 7. 2014)

Kamenné útvary o průměru od 0,3 do 2,6 m, oválného až téměř dokonale kulovitého tvaru, byly objeveny při těžbě pískovce v lomu v roce 1988. Byly zde nalezeny asi tři desítky těchto kamenných koulí, některé však byly přemístěny mimo lokalitu, Dnes můžeme zbylé kamenné koule pozorovat nejen ve stěně již opuštěného lomu, ale i v jeho předpolí v přilehlém lese. V minulosti byl jeden obdobný útvar nalezen i na území ČR v lomu u osady Motyčanka, asi 850 m severozápadně od PP Megonky.

Kamenná koule v přírodní památce Megonky (13. 7. 2014)