Přírodní památka Rákosina ve Stříteži nad Bečvou
Základní údaje: Přírodní památku Rákosina ve Stříteži nad Bečvou tvoří mokřad s rozsáhlými porosty rákosu přecházejícími do volných vodních ploch. Nachází se v Rožnovské brázdě (okrsek Zašovská pahorkatina) v mělké proláklině okraje nivy Rožnovské Bečvy, v nadmořské výšce 339 až 341 m n. m., u sportovního areálu při východním okraji obce Střítež nad Bečvou. Katastrální území Střítež nad Bečvou, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 29. 11. 1994. Evidenční kód ÚSOP: 1730. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 1,7582 ha, okolo území je vyhlášeno ochranné pásmo o rozloze 15 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: V rámci CHKO Beskydy představuje rákosina vzácný ekosystém mokřadního stanoviště s vodními plochami a charakteristickými druhy ohrožených živočichů, především obojživelníků a ptáků. Geologie, půdní poměry: Chráněné území se nachází v mělké proláklině se zvodněnými horními vrstvami půdy na nepropustném podloží na rozhraní slezského a magurského příkrovu. Písčitohlinité sedimenty nivy Rožnovské Bečvy kryjí jílovitohlinité půdy.
Flóra a vegetace: Převažují společenstva rákosin svazu Phragmition communis a vysokých ostřic svazu Caricion gracilis. Celkový ráz lokality určují rozsáhlé porosty rákosu obecného (Phragmites communis), průvodními druhy jsou např. orobinec širolistý (Typha latifolia), karbinec evropský (Lycopus europaeus), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), blatouch bahenní (Caltha palustris), řeřišnice hořká (Cardamine amara) a ostřice řízná (Carex gracilis). Ojediněle se vyskytuje potočnice lékařská (Nasturtium officinale) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites). V souvislosti se zásahy po vyhlášení se na ploše objevují nové vzácnější druhy, např. zevar jednoduchý (Sparganium simplex) na jediné lokalitě v okrese Vsetín.
Fauna: Významný je především výskyt vodních a mokřadních druhů živočichů. Z bezobratlých bylo na lokalitě zjištěno přes 20 druhů vážek (Odonata), mezi nimi i vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), v České republice velmi vzácný eurosibiřský prvek, dále např. šídlatka tmavá (Lestes dryas), šídlo červené (Anaciaeschna isoceles) a šídlo rákosní (Aeshna affinis), euromediteránní druh se specifickými nároky na prostředí. V roce 2020 zde bylo nalezeno šidélko jižní (Coenagrion scitulum), teplomilný mediteránní druh známý spíše z jihu Moravy. Po rozšíření vodní plochy byli na lokalitu vysazeni rak říční (Astacus fluviatilis) a škeble rybničná (Anodonta cygnea). Vhodné podmínky pro rozmnožování využívají z obojživelníků, např. rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), nachází se zde bohatá populace čolka velkého (Triturus cristatus), z plazů tady žije užovka obojková (Natrix natrix). V rákosinách a blízkých křovinách nacházejí vhodné podmínky pro hnízdění moták pochop (Circus aeruginosus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata). Na vodní hladině a v rákosových porostech lze pozorovat další druhy jako např. chřástala vodního (Rallus aquaticus), chřástala kropenatého (Porzana porzana), slípku zelenonohou (Gallinula chloropus), kachnu divokou (Anas platyrhynchos), potápku malou (Podiceps ruficollis), poláka velkého (Aythya ferina) a moudivláčka lužního (Remiz pendulinus).
Hustý vegetační kryt slouží jako zastávka pro ptactvo v době tahu a je také útočištěm zvěře, zejména menších druhů, např. bažanta obecného (Phasianus colchicus) a zajíce polního (Lepus europaeus). Z drobných savců zde žije rejsek malý (Sorex minutus), rejsec vodní (Neomys fodiens), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), myška drobná (Micromys minutus) a hrabošík podzemní (Microtus subterraneus). Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Management, ohrožení: Koncem osmdesátých let 20. stol. došlo k výraznému poškození ekosystému navážkou velkého množství zeminy a vyhloubením odvodňovacího příkopu. To vedlo k vykoupení pozemku Českým svazem ochránců přírody a vyhlášení přírodní památky. Cíleně byl upraven terén, vytvořeny tři vodní plochy, val z vyhrnuté navážky byl osázen zelení. Tyto zásahy jednoznačně vedly ke zvýšení druhové pestrosti.
Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva a František Jaskula 2001– |
|
Literatura: Bartošová, D. (1995): Nové chráněné území v okrese Vsetín. – Veronica 1995/2, s. 43. Bartošová, D. (2004): Plán péče o přírodní památku „Rákosina ve Stříteži nad Bečvou“ na období 2003–2012. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy. Holzer, M. (1993): Inventarizační hydrobiologický průzkum lokality „Rákosina ve Stříteži“. PdF UP, Olomouc. – Ms, 5 s., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.. Janáčová, D. (2013): Změny ve struktuře krajiny vybraného území na základě studia leteckých a družicových snímků. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Geografická kartografie a geoinformatika. Vedoucí práce doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. Kašpar, T. (1999): Inventarizační průzkum savců na mokřadních lokalitách. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Koleček, J. (2003): Avifauna Stříteže nad Bečvou a blízkého okolí 1996–2003. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy. Koleček, J. (2003): Sledování výskytu vážek (Odonata) v údolí Rožnovské Bečvy. Zpráva z realizace projektu číslo 161203 v roce 2003. – Rožnov pod Radhoštěm, ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť. Koleček, J. (2004): Sledování výskytu vážek (Odonata) na Valašsku. Zpráva z realizace projektu číslo 160804 v roce 2004. – Rožnov pod Radhoštěm, ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť. Koleček, J. (2006): Sledování výskytu vážek (Odonata) na Valašsku. Zpráva z realizace projektu číslo 01020306 v roce 2006. – Rožnov pod Radhoštěm, ZO ČSOP č. 76/08 Radhošť. Koleček, J. (2008): Výsledky faunistického průzkumu vážek (Odonata) okresu Vsetín. – In: Vážky 2008: Sborník referátů XI. celostátního semináře odonatologů v CHKO Český les, ZO ČSOP Vlašim. Koleček, J. et Fusek, L. (2003): Sledování výskytu vážek (Odonata) v povodí Rožnovské Bečvy v letech 2001–2003. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy. Marvan, P., Heteša, J. et Hrdina, V. (2000): Výsledky algologického průzkumu Vsetínska 2000 (zpracované lokality: PP Rákosina ve Stříteži n. B., Mokřad Pod Hájem u Zašové, Mokřad Rybníky u Hrachovce, PP Jasenice zatopený lom, PR Choryňský mokřad, tok Bečvy pod Choryní, Semetínské rybníky). – Ms, 40 s. Brno. Depon. in: KÚ Zlín. Pavelka J., Trezner J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Spitzer, L. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PP Rákosina ve Stříteži nad Bečvou. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy. Šmída, J. (2010): Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita Brno, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D. Škrott, M. (2012): Plán péče o Přírodní památku Rákosina ve Stříteži nad Bečvou na období 2013–2022. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy. Španihelová, K. (2019): Historické a současné rozšíření vzácných fytogeograficky významných prvků květeny CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Valušák, J. et Tomášek, V. (2020): Poohlédnutí za Odonatodny 2020. – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2020, s. 6. Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 335. |
| • Aktualizace 6. 2. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |