Přírodní rezervace Uplaz
Základní údaje: Přírodní rezervace Uplaz představuje přírodě blízké karpatské smíšené lesy na svazích a rozsochách Menšího vrchu (893,1 m n. m.), Úplazu (949,6 m n. m.) a Velkého Polomu (1067,3 m n. m.) v JV části Lysohorské hornatiny (okrsek Zadní hory) v Moravskoslezských Beskydech. Tvoří ji tři vzájemně oddělené části - Uplaz I, II a III, které leží v rozpětí nadmořských výšek 560 až 940 m n. m. a přímo navazují na NPR Mionší. Největší část Uplaz I se nachází na příkrých, SZ až JV orientovaných svazích Menšího vrchu a SZ rozsochy Úplazu, spadajících do údolí potoka Úplaz a říčky Lomné. Území je odvodňováno pravostrannými drobnými přítoky uvedených toků. Jižní část, Uplaz II, propojuje NPR Mionší s PR Velký Polom, nachází se v pramenné oblasti potoka Úplaz a jeho zdrojnic. Jedná se o JZ úbočí vrchu Úplaz a převážně severní svahy Velkého Polomu a jeho rozsoch. Nejmenší východní část, Uplaz III, představuje enklávu lokalizovanou na východním okraji NPR Mionší ve spodních partiích východně orientovaných svahů Menšího vrchu. Území je pramennou oblastí levostranných zdrojnic Menšího potoka, který tvoří jeho východní hranici.
Katastrální území Dolní Lomná a Horní Lomná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno Nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 1/2008 ze dne 20. 10. 2008. Evidenční kód ÚSOP: 5313. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 173,2667 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 29,3128 ha (dle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Pozn.: Menší vrch bývá na některých mapách označován jako Velká Polana. Předmět ochrany: přírodě blízké bučiny s javorem klenem, smrkem a jedlí jako území tvořící ekologicky významný funkční celek s navazující Národní přírodní rezervací Mionší - nejrozsáhlejším fragmentem přirozeného jedlobukového lesa v ČR. Posláním přírodní rezervace Uplaz je rovněž ochrana přirozených procesů v lesních ekosystémech.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen flyšovými komplexy godulského vývoje slezské jednotky, jedná se o godulské souvrství (svrchní a střední vrstvy godulské) a istebňanské souvrství. V části Uplaz I převažují svrchní vrstvy godulské (cenoman – turon) tvořené drobně rytmickým flyšem s glaukonitickými pískovci, časté je také rychlé proužkovité střídání šedých a zelených, někdy také tmavošedě skvrnitých jílovců. Do nejsevernější části Úplaz I okrajově zasahují také střední vrstvy godulské (cenoman) tvořené hrubě rytmickém flyšem s převahou glaukonitických pískovců. Také území části Úplaz III je budováno horninami svrchních vrstev godulských. V části Úplaz II se nacházejí sedimenty istebňanského souvrství (maastricht – dán), převažují zde vrstvy s hrubě rytmickým až divokým flyšem a převahou arkózových, křemenných a drobových pískovců a slepenců (senon). Tyto vrstvy jsou překryty kvartérními kamenitohlinitými až kamenitými deluvii. V půdním pokryvu převládají kambizemě, na prameništích doplněné horským podzolem. Geomorfologie: Prudké svahy Úplazu a Menšího vrchu jsou intenzivně fluviálně modelovány, především východní svah je rozbrázděn zdrojnicemi a levostrannými přítoky potoka Mionší. K nejzajímavějším geomorfologickým útvarům patří skalní výchozy vázané na hluboce zařezané strže a odlučnou oblast svahové deformace v části Úplaz II.
Flóra a vegetace: Lesní vegetaci tvoří společenstva přírodě blízkých bučin s bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), smrkem ztepilým (Picea abies) a jedlí bělokorou (Abies alba). V přírodní rezervaci Uplaz dosud nebyl zpracován podrobný inventarizační botanický průzkum. Z běžných lesních druhů se vyskytuje např. netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), starček Fuchsův (Senecio ovatus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a typické karpatské prvky šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa). Na lesních prameništích, v jejich okolí a podél drobných vodních toků je místy hojný kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), pouze roztroušeně a jednotlivě se vyskytují mléčivec horský (Cicerbita alpina), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album ssp. lobelianum). Na lesních světlinách a podél cest roste hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea).
Přírodní rezervace Uplaz je také zajímavou mykologickou lokalitou, během orientačního průzkumu zde bylo nalezeno 6 významných a ohrožených druhů hub zařazených do červeného seznamu ČR. Na padlé a postupně tlející kmeny stromů jsou vázány ohňovec ohraničený (Phellinus nigrolimitatus), žilnatka bledá (Phlebia centrifuga) a štítovka žlutozelenavá (Pluteus chrysophaeus), v tlejícím listí roste helmovka širokolupenná (Xeromphalina picta). Mykorhizní houby citlivé na změny půdních vlastností a také na narušování půdního krytu představují vzácné druhy liška Friesova (Cantharellus friesii) a ryzec řídkolupenný (Lactarius ruginosus).
Fauna: V přírodní rezervaci se nacházejí rozmanité lesní biotopy, které
jsou útočištěm řady ohrožených a vzácných druhů živočichů. Početně jsou
zastoupeni především bezobratlí, během entomologického průzkumu
zaměřeného na brouky (Coleoptera) zde bylo doposud zjištěno 123 druhů
z 29 čeledí. Na březích potoků a v okolí pramenišť žije silně ohrožený
střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), evropsky významný druh soustavy
Natura 2000. Významný je podíl karpatských prvků, k nimž patří např.
střevlíčci Pterostichus foveolatus, Pterostichus pilosus a střevlík
polní (Carabus arvensis carpathus). Na padlé či nalomené stromy
v lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin je svým vývojem vázaný
horský ekotyp lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus), rovněž evropsky
významného druhu. Byl zde nalezen také kriticky ohrožený roháček jedlový
(Ceruchus chrysomelinus), lokální a vzácný druh indikující zachovalé,
přírodě blízké porosty. Jeho larvy se vyvíjejí v odumřelém dřevě
v pokročilém stádiu rozkladu, především na jedli a smrku.
Na lesní porosty je vázána také řada druhů ptáků, kteří zde nacházejí vhodné podmínky ke hnízdění. Především v jižní části (Uplaz II), navazující bezprostředně na PR Velký Polom, se vyskytuje kriticky ohrožený tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Tetřev je pták značně citlivý na rušení, vyhledává jehličnaté i smíšené rozvolněné lesní porosty stáří 100 až 200 let, přirozené druhové skladby a věkové struktury, v nichž se nacházejí početné menší mýtiny, případně rašeliniště a prameniště. Důležitý je také dostatek potravních zdrojů, které pro tetřeva představují mimo jiné bobulonosné byliny a keře, zvláště borůvka. Neméně významný je výskyt dalšího kurovitého ptáka jeřábka lesního (Bonasa bonasia).
S postupným stárnutím přírodě blízkých bukových porostů na západních a východních svazích Menšího vrchu (Uplaz I a III) a ponecháním odumírajících stromů lze do budoucna předpokládat zvýšení druhové rozmanitosti chráněného území, které zde přímo navazuje na pralesovité porosty v NPR Mionší. Již dnes se zde začíná rozšiřovat např. lejsek malý (Ficedula parva), pro něhož představuje NPR Mionší lokalitu s nejvyšší populační hustotou v ČR. Z dalších ochranářsky významných druhů ptáků byl pozorován strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datel černý (Dryocopus martius) a v jižní části pod Velkým Polomem také datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Přírodní rezervace Uplaz, tvořící spolu s NPR Mionší a PR Velký Polom rozsáhlý lesní komplex, je součástí trvalého biotopu velkých šelem - rysa ostrovida (Lynx lynx), vlka obecného (Canis lupus) i medvěda hnědého (Ursus arctos).
Lesnictví: Přírodní rezervace Uplaz je součástí rozsáhlého lesního komplexu, v němž v minulosti probíhala velkoplošná obnova porostů s preferencí smrku. Větší část území byla před vyhlášením lesnicky obhospodařována. Usměrňováno bylo pouze hospodaření v ochranných pásmech přilehlých ZCHÚ (NPR Mionší a PR Velký Polom) s ohledem na charakter porostů a předmět ochrany. Založena byla řada porostních skupin s nevhodnou druhovou skladbou, místy doplněnou i geograficky nepůvodními dřevinami (modřín, douglaska). SV a SZ část území PR Uplaz byla zařazena do kategorie lesa zvláštního určení pro zachování biologické různorodosti. Jedná se o Genovou základnu Lomná, část Mionší.
Management, ohrožení: Vyhlášením přírodní rezervace Uplaz v roce 2008 došlo k propojení NPR Mionší s PR Velký Polom. Tato tři ZCHÚ zaujímají dohromady plochu 416 ha, což představuje zatím nejrozsáhlejší souvisle chráněné území v CHKO Beskydy, a to s velmi vysokým potenciálem biodiverzity a nadregionálním významem. Na slovenské straně bezprostředně navazuje další chráněné území PR Veľký Polom s rozlohou 47,58 ha. Vybrané nejcennější části přírodě blízkých lesů v PR Uplaz budou ponechány samovolnému vývoji. Na převládající ploše, zejména ve stanovištně nepůvodních skupinách smrku, budou cílenými hospodářskými zásahy maximálně podporovány chybějící původní dřeviny, zejména jedle bělokorá. Následně bude zajištěna jejich ochranou před poškozováním spárkatou zvěří.
Cílem ochrany je vytvoření uceleného komplexu přírodě blízkého lesa, který zabezpečí ochranu nejen přírodním hodnotám samotné PR Uplaz, ale rovněž NPR Mionší. Rozšířením plochy chráněných lesů a propojením NPR Mionší s PR Velký Polom se do budoucna významně zlepší také podmínky pro trvalou existenci vzácných a ohrožených druhů karpatských lesů náročných na prostorové a kvalitativní parametry biotopů. Především se jedná o kriticky ohroženého tetřeva hlušce a velké šelmy. Chráněným územím sice neprochází žádná značená turistická stezka, především část Uplaz I je však snadno dostupná z místní asfaltové komunikace vedoucí údolím potoka Uplaz z Horní Lomné. Území je tak potenciálně ohroženo zvýšeným pohybem návštěvníků, zvláště v období sběru borůvek a hub.
Natura 2000: Přírodní rezervace Uplaz je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Je také v překryvu s Ptačí oblastí Beskydy (kód CZ0811022), jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datla černého (Dryocopus martius), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Rezervace se nachází přímo v jedné z vymezených jádrových oblastí pro tetřeva: Malý Polom – Velký Polom – Menší vrch.
Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Holec, J. a kol. (2007): Ochranářsky významné druhy hub (makromycetů) nalezené během průzkumu NPR Mionší a okolí v rámci jarního terénního setkání českých a slovenských mykologů v Horní Lomné 15. - 17. 6. 2007. – Národní muzeum Praha, mykologické oddělení. Hradecký, J. (2007): Geomorfologický průzkum navrhované PR Uplaz. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Hradílek, Z. (2023): Inventarizační průzkum PR Uplaz z oboru bryologie (mechorosty). – Ms. Depon. in: AOPK ČR, Praha. Jonák, L. (2020): Umělý chov a reintrodukce tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Moravskoslezských Beskydech. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Martin Ernst, Ph.D. Jůzová, B., Krupa, M. (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v Ptačí oblasti Beskydy. – Studie, depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kasina, J. et Kuklová, M. (2011): Tetřevi, kteří neznají hranic. – Myslivost 7/2011, s. 54. Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. – Arion, Sdružení přírodovědců a ochránců přírody. Křenek, D. et Krupa, M. (2013): Vývoj populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v CHKO Beskydy v období let 1936-2013 a faktory jejího poklesu. – Acrocephalus (Ostrava) 28 (2013): 21-28, Zpravodaj Slezské ornitologické společnosti. Martinát, O., Trnčík, P. et Kneifl, M. (2009): Plán péče o PR Uplaz navrženou k vyhlášení na období 2009–2018. – Prosilva-Servis s.r.o., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Skokanová, H., Romportl, D., Demková, K., Havlíček, M., Machala, M., Slach, T. et Vymazalová, M. (2016): Monitoring přirozených lesů ČR část C Monitoring dynamiky krajiny. Souhrnná výzkumná zpráva. Analýza dynamiky krajiny okolí NPR Mionší. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Stanovksý, J. (2007): Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) v navrhované PR Uplaz. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Tomášek, V., Myslikovjan, T. a kol. (2017): Regionální akční plán pro tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Beskydech. – AOPK ČR, 42 s. |
| • Aktualizováno 7. 1. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |